Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 54

§ 54 zákon o kybernetické bezpečnosti – Vzájemná součinnost s jinými členskými státy

Zákon o kybernetické bezpečnosti · 264/2025 Sb. · IT právo a ochrana dat

Stručně: Paragraf 54 zákona 264/2025 upravuje pravidla pro spolupráci českého Úřadu pro kybernetickou bezpečnost s úřady jiných členských států Evropské unie při uplatňování zákona, zejména v oblasti sdílení informací a provádění kontrol u poskytovatelů regulovaných služeb. Český Úřad může žádat nebo poskytovat pomoc jiným členským státům, například sdílet informace nebo se podílet na kontrolách poskytovatelů regulovaných služeb. (§ 54 zákona č. 264/2025 Sb., zákon o kybernetické bezpečnosti, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Vzájemná součinnost s jinými členskými státy
  • Týká se: zaměstnanec
  • Odkazuje na: § 18
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 264/2025 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Úřad spolupracuje při uplatňování tohoto zákona s příslušnými orgány jiných členských států, zejména může poskytovat a žádat součinnost ve formě

a) sdílení informací,

b) provedení kontroly nebo jiných úkonů vůči poskytovateli regulované služby, nebo

c) koordinace při kontrolách poskytovatelů regulovaných služeb poskytujících regulované služby i v jiných členských státech, včetně možnosti přizvání zástupců příslušných orgánů jiného členského státu k účasti na kontrole.

(2) Úřad žádost o součinnost odmítne,

a) není-li příslušný nebo nemá-li pravomoc provést požadovaný úkon,

b) je-li žádost o součinnost s ohledem na kapacity Úřadu zjevně nepřiměřená, nebo

c) týká-li se žádost informací nebo zahrnuje-li činnosti, které by v případě zveřejnění nebo provedení byly v rozporu se zásadními zájmy České republiky v oblasti národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany.

(3) Poskytuje-li poskytovatel regulované služby, který má umístěnu hlavní provozovnu v jiném členském státě, v rámci České republiky službu uvedenou v § 18 odst. 1, s výjimkou služby vytvářející důvěru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie8), Úřad může vůči této osobě ve vztahu k poskytování uvedené regulované služby provést kontrolu nebo jiný úkon pouze na základě a v rozsahu žádosti o součinnost ze strany jiného členského státu, v němž má poskytovatel regulované služby umístěnu svou hlavní provozovnu.

(4) Nachází-li se v rámci České republiky aktiva sloužící k poskytování některé z regulovaných služeb uvedených v § 18 odst. 1, s výjimkou regulované služby vytvářející důvěru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie8), ale poskytovatel regulované služby má umístěnu svou hlavní provozovnu v jiném členském státě, Úřad může ve vztahu k těmto aktivům sloužícím k poskytování uvedených regulovaných služeb provést kontrolu nebo jiný úkon pouze na základě a v rozsahu žádosti o součinnost ze strany jiného členského státu, v němž má poskytovatel regulované služby umístěnu svou hlavní provozovnu.

(5) Umístěním hlavní provozovny se rozumí místo ve členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kde osoba poskytující služby uvedené v odstavci 3 převážně přijímá rozhodnutí související s řízením rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména sídlo společnosti. Nelze-li takové místo určit podle věty první, nebo nejsou-li taková rozhodnutí přijímána ve členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, má se za to, že je hlavní provozovna umístěna v členském státu, kde se provádějí faktické úkony vedoucí k zajištění kybernetické bezpečnosti. Nelze-li takové místo určit podle věty první a druhé, má se za to, že je hlavní provozovna umístěna ve členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kde má osoba provozovnu s nejvyšším počtem zaměstnanců.

(6) Odstavce 3 a 4 se použijí i vůči osobě poskytující službu registrace doménových jmen v rámci České republiky.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Český Úřad může žádat nebo poskytovat pomoc jiným členským státům, například sdílet informace nebo se podílet na kontrolách poskytovatelů regulovaných služeb.
  • Úřad může odmítnout žádost o součinnost, pokud by to bylo v rozporu s národní bezpečností České republiky, pokud by neměl pravomoc, nebo pokud by žádost byla nepřiměřená jeho kapacitám.
  • Pokud poskytovatel regulované služby z jiného členského státu působí v České republice, Úřad může provést kontrolu nebo jiný úkon pouze na základě žádosti a v rozsahu stanoveném úřadem státu, kde má tento poskytovatel hlavní provozovnu.
  • Stejné omezení platí i v případě, že aktiva sloužící k poskytování regulované služby jsou v České republice, ale poskytovatel má hlavní provozovnu v jiném členském státě.

Na co si dát pozor

  • Úřad je omezen v přímých kontrolách zahraničních poskytovatelů regulovaných služeb působících v ČR, pokud tito mají hlavní provozovnu v jiném členském státě.
  • Definice „hlavní provozovny“ je klíčová pro určení, který stát je primárně odpovědný za dohled nad poskytovatelem.
  • Možnost odmítnutí součinnosti z důvodu národní bezpečnosti zdůrazňuje suverenitu státu i v rámci mezinárodní spolupráce.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.