§ 13 zákon o právu rodinném – V rozhodnutí prohlašujícím manželství za neplatné budiž vysloveno
Zákon o právu rodinném · 265/1949 Sb. · Rodinné právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 13 zákona o právu rodinném stanoví, že soud v rozhodnutí o neplatnosti manželství musí uvést, zda manželé, nebo jen jeden z nich, jednali při uzavírání manželství v dobré víře. Soud, který rozhoduje o neplatnosti manželství, musí vždy posoudit a výslovně uvést, zda manželé (nebo jeden z nich) věděli o důvodu neplatnosti manželství v době jeho uzavření. (§ 13 zákona č. 265/1949 Sb., zákon o právu rodinném, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: manžel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 265/1949 Sb.
V rozhodnutí prohlašujícím manželství za neplatné budiž vysloveno, zdali manželé - nebo který z nich - uzavírajíce manželství nejednali v dobré víře.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud, který rozhoduje o neplatnosti manželství, musí vždy posoudit a výslovně uvést, zda manželé (nebo jeden z nich) věděli o důvodu neplatnosti manželství v době jeho uzavření.
- Toto zjištění o dobré víře je povinnou součástí soudního rozhodnutí o neplatnosti manželství.
- Zjištění dobré víry může mít vliv na další právní důsledky neplatnosti manželství, například na majetkové vypořádání nebo na poměr k dětem, jak naznačuje § 14.
Na co si dát pozor
- Rozhodnutí soudu musí jasně specifikovat, kdo z manželů (pokud vůbec někdo) jednal v dobré víře.
- Absence takového výroku v rozhodnutí by mohla vést k jeho přezkumu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.