Poručník nemůže poručence zastoupit, jde-li o právní jednání mezi jeho poručenci navzájem anebo mezi poručníkem nebo jeho příbuznými v pokolení přímém anebo sourozenci nebo manželem se strany jedné a jeho poručencem se strany druhé, ledaže jde o právní jednání, které je výlučně k prospěchu poručence. Totéž platí, jde-li o řízení před soudem nebo před úřadem.
Poručník je povinen podávat soudu zprávy o osobě poručence a účty ze správy jeho majetku. Soud však může poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování, nepřesahují-li výtěžky ze jmění pravděpodobné náklady na výchovu a výživu poručence.
Je-li správa majetku poručence spojena se značnou námahou, může soud poručníkovi na jeho žádost přiznat z tohoto majetku přiměřenou odměnu ročně anebo při skončení správy.
Právo poručence žádat na poručníkovi náhradu škody, kterou mu při výkonu poručenství způsobil, a právo poručníka žádat náhradu nákladů spojených se správou majetku poručencova se promlčují ve třech letech po skončení poručníkovy správy.