§ 265b zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Důvody dovolání
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 265b zákona č. 265/2001 Sb. stanovuje konkrétní důvody, pro které je možné podat dovolání proti pravomocnému rozhodnutí soudu v trestní věci, a to buď z důvodu procesních pochybení, nesprávného právního posouzení, nebo v případě uložení doživotního trestu odnětí svobody. (§ 265b zákona č. 265/2001 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Důvody dovolání
- Týká se: obviněný, soud
- Odkazuje na: § 265a
- Judikatura: na § 265b odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 265/2001 Sb.
(1) Dovolání lze podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů:
a) ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně,
b) ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta,
c) obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl,
d) byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání,
e) proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné,
f) bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí,
g) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,
h) obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným,
i) bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup,
j) bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,
k) bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí,
l) v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.
(2) Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na doživotí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dovolání není možné podat jen proto, že se dovolatel s rozhodnutím soudu nespokojí, ale musí se opírat o jeden z taxativně vyjmenovaných důvodů, jako je například nesprávné právní posouzení skutku.
- Pokud by soud rozhodl ve věci, ačkoliv k tomu neměl oprávnění (např. byl vyloučený nebo věcně nepříslušný), lze to namítat dovoláním, pokud tato skutečnost nebyla známa a namítnuta dříve.
- Dovolání je možné podat i v případě, že obviněný neměl obhájce, ačkoliv ho mít měl, nebo pokud mu byl uložen nepřípustný druh trestu či trest mimo zákonnou sazbu.
- Uložení trestu odnětí svobody na doživotí je samo o sobě důvodem pro podání dovolání, bez nutnosti prokazovat další konkrétní pochybení.
Na co si dát pozor
- Důvod dovolání uvedený v písmenu b) nelze použít, pokud dovolatel věděl o vyloučení orgánu již v původním řízení a nenamítl to před rozhodnutím orgánu druhého stupně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 265b
Jak soudy aplikují § 265b
Zákonná úprava výchovných opatření v zákoně č. 218/2003 Sb. (účinný od 1. 1. 2004) sice následovala až po zákonné úpravě katalogu důvodů dovolaní v ustanovení § 265b tr. ř. ve znění novely zákonem č. 265/2001 Sb. (účinný od 1. 1. 2002), jak poznamenal státní zástupce, to ale neznamená, že dovolací důvody a jejich použití nelze vyložit i ve prospěch námitek zpochybňujících výklad podmínek aplikace hmotně právních institutů obsažených v zákoně účinném až po jejich vymezení.
Z toho lze usuzovat, že obviněný měl zjevně na mysli dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve znění zákona 200/2002 Sb., který před novelou provedenou tímto zákonem odpovídal důvodu dovolání uvedenému původně v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění zákona č. 265/2001 Sb. Nejvyšší soud proto považoval dovolání obviněného za dovolání podané z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb. Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí …
Pokud případně měla na mysli dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb., který se částečně kryje s původním dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění zákona č. 265/2001 Sb., jde o takový důvod dovolání, který se na posuzovaný případ evidentně nevztahuje, protože se týká jen případů, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku.
Související
§ 265f Obsah dovolání (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 241a Úkony soudu prvního stupně (Občanský soudní řád)§ 265b Důvody dovolání (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 243f (Občanský soudní řád)