Poměr pojišťovny k státním léčebným a ošetřovacím ústavům.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o národním pojištění · 269/1949 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
(1) Státní léčebné a ošetřovací ústavy, v nichž se poskytuje ošetřování podle § 28, přijmou na písemný poukaz pojišťovny nebo jejího lékaře do ošetřování osoby, které na ně mají nárok, a poskytnou jim je po dobu, po kterou toho vyžaduje jejich zdravotní stav. Poukazu není třeba, jde-li o onemocnění nakažlivou nemocí ve smyslu platných předpisů o potírání přenosných nemocí nebo předpisů o ochranných opatřeních proti tuberkulose nebo jde-li o ohrožení života.
(2) Státní odborné léčebné a ošetřovací ústavy, ve kterých se poskytuje zvláštní léčebná péče podle § 29, jsou povinny převzíti do této péče osoby, jimž byla tato péče výměrem pojišťovny povolena.
(3) Ustanovení § 12 zákona ze dne 19. července 1948, č. 185 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče zůstává nedotčeno.
(4) Státní léčebné a ošetřovací ústavy jsou povinny do 3 dnů ohlásiti pojišťovně přijetí i propuštění ošetřované osoby.
(5) Státní léčebné a ošetřovací ústavy jsou povinny poskytovati pojištěncům a rodinným příslušníkům též ambulantní ošetřování za podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a po slyšení Ústřední národní pojišťovny.
(6) Ústřední národní pojišťovna nenahrazuje státu náklady spojené s ošetřováním osob podle odstavců 1, 2 a 5.
(7) Státní léčebné a ošetřovací ústavy nesmějí požadovati a vymáhati ošetřovací výlohy nebo jakékoliv příplatky k nim na osobách ošetřovaných podle předchozích ustanovení, ani na osobách, které mají vůči nim vyživovací povinnost, ani na pozůstalých; právní jednání odporující tomuto ustanovení jsou neplatná.“
20. Ustanovení § 199 a jeho nadpis zní:
Stručně
Paragraf 198 zákona 269/1949 stanovuje povinnost státních léčebných a ošetřovacích ústavů přijímat pojištěnce na ošetření a zakazuje jim za to požadovat platby.
Co to znamená v praxi
- Státní ústavy musí přijmout pojištěnce na ošetření, pokud mají písemný poukaz od pojišťovny nebo jejího lékaře.
- Poukazu není třeba, pokud jde o nakažlivou nemoc, tuberkulózu nebo ohrožení života.
- Státní ústavy nesmí požadovat žádné platby za ošetření od pojištěnců ani od jejich rodin.
- Státní ústavy musí do 3 dnů ohlásit pojišťovně přijetí i propuštění ošetřované osoby.
Příklad
Pan Novák dostane od svého lékaře poukaz na ošetření v nemocnici. Nemocnice ho musí přijmout a nesmí po něm chtít žádné peníze za ošetření.
Na co si dát pozor
- Ustanovení § 12 zákona č. 185 Sb. z roku 1948 o zestátnění léčebných ústavů zůstává nedotčeno.
- Ústřední národní pojišťovna státu nehradí náklady spojené s ošetřováním podle odstavců 1, 2 a 5.
- Jakékoli právní jednání, které by odporovalo zákazu požadování plateb, je neplatné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
§ 3 Vysvětlení základních pojmů použitých v sezna (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kte)