Nařízení vlády České socialistické republiky o ochraně před povodněmi

(1) Správci (uživatelé, vlastníci) nemovitostí na vodních tocích nebo v zátopových územích:

a) zpracovávají, doplňují a zpřesňují povodňové plány týkající se jejich nemovitostí a předkládají je po projednání se správcem vodního toku národnímu výboru, do jehož působnosti tyto nemovitosti přísluší, a v potřebném výpisu místnímu (městskému) národnímu výboru,

b) zajišťují si potřebné věcné prostředky pro ochranu svých nemovitostí a skladují je na vhodném místě; podle svých možností zabezpečují i potřebné pracovní síly,

c) nejméně jednou do roka, vždy však před obdobím jarního tání, prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi, zejména stav všech funkčních objektů a zařízení (stavidla, přelivy, výpusti, hrazení proti zpětnému vzdutí apod.), a to zpravidla při povodňových prohlídkách prováděných místními (městskými) národními výbory a odstraňují zjištěné závady,

d) rozrušují, k zajištění plynulého chodu ledů, ledové celiny v okolí objektů, zejména vodohospodářských děl,

e) na vodohospodářských dílech, která mohou ovlivnit průběh povodně, manipulují tak, aby se snížilo nebezpečí škod, a dbají při tom odborného vodohospodářského stanoviska správce vodohospodářsky významného vodního toku; k manipulacím nad rámec schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu a o všech manipulacích informují též příslušné pracoviště Hydrometeorologického ústavu Praha,

f) provádějí povodňové zabezpečovací práce na objektu a záchranu osob a majetku, které jsou v objektu ohroženy povodní,

g) účastní se hlásné povodňové služby, zejména podávají hlášení správci vodního toku o vodních stavech,

h) provádějí po povodni prohlídky nemovitostí a soupis škod na nich a předkládají zprávy národním výborům, kterým předkládají povodňové plány, a v kopii místním (městským) národním výborům,

i) vedou záznamy v povodňové knize.

(2) Místní (městské) národní výbory mohou upustit od vyžadování plnění úkolů podle odstavce 1 u nemovitostí, které jsou pro zajištění ochrany před povodněmi menší důležitosti; správcům (uživatelům, vlastníkům) těchto nemovitostí mohou uložit k zamezení nebo zmírnění škodlivých následků povodní opatření přiměřená hodnotě nemovitostí, pokud k uložení těchto opatření není příslušný jiný orgán nebo organizace.

(3) Na nepřevzatých stavebních objektech nebo jejich ucelených částech na vodních tocích nebo v zátopových územích plní přiměřené úkoly správce (uživatele, vlastníka) při ochraně před povodněmi podle odstavce 1 investor a dodavatel stavební, popřípadě technologické části stavby, každý na úseku své činnosti. Podrobnosti dohodnou v hospodářské smlouvě.

(1) Na vodních tocích zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě před povodněmi jejich správci (uživatelé, vlastníci); přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy, správce vodního toku a povodňových orgánů.

(2) Správci (uživatelé, vlastníci) majetku v bezprostředně ohroženém území nebo v zatopeném území zajišťují jeho záchranu, včetně případné předčasné sklizně.

Veřejné jednotky požární ochrany plní při ochraně před povodněmi úkoly, které jim ukládají nadřízené národní výbory jako povodňové orgány, zejména vedení a provádění zásahů při záchranných pracích. Veřejné jednotky požární ochrany zabezpečují řádné ošetřování, popřípadě uložení věcných prostředků svěřených jim k plnění povodňových záchranných prací. Podle potřeby sestavují povodňové plány a předkládají je svým nadřízeným národním výborům.

Povodňové orgány vyžadují k zajištění ochrany před povodněmi pomoc útvarů Sboru národní bezpečnosti, zejména při zprostředkování spojení, při ochraně zdraví a života občanů, při zajišťování veřejného pořádku a při ochraně majetku.

Ústřední povodňová komise v případě potřeby vyžaduje při ochraně před povodněmi pomoc Československé lidové armády, železničního vojska a vojsk ministerstva vnitra Československé socialistické republiky; je-li nebezpečí z prodlení vyžadují tuto pomoc též povodňové komise krajských národních výborů. Ministerstvo je povinno spolupracovat s jednotkami Československé lidové armády, železničního vojska a vojsk ministerstva vnitra Československé socialistické republiky při vypracování jejich plánu pomoci.

(1) Občané začlenění do organizace ochrany před povodněmi na základě povodňových plánů jsou povinni v době povodňové aktivity se dostavit na určené místo.

(2) Organizace jsou povinny poskytovat pracovníkům (členům družstevních organizací) pracovní volno v rozsahu potřebném pro plnění povinností souvisejících s ochranou před povodněmi.3)

(3) Občanům, kteří se zúčastnili podle povodňových plánů plnění opatření na ochranu před povodněmi, vydá potvrzení o době jejich účasti příslušný povodňový orgán.

Zrušují se:

1. vyhláška ministerstva vnitra č. 126/1959 Ú. l., o ochraně před povodněmi,

2. směrnice o organizaci a provádění povodňové služby uveřejněné jako úřední sdělení z ministerstva vnitra a energetiky a vodního hospodářství v částce 53 Ú. l. z r. 1959, ve znění úředního sdělení z ministerstva vnitra a z ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, uveřejněného v částce 12 Ú. l. z r. 1961.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.

Korčák v. r.

1) § 17 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.

2) Směrnice federálního ministerstva národní obrany č. 7/1974 Ú. v. pro poskytování vojenských výpomocí.

3) § 124 odst. 1 zákoníku práce a § 21 odst. 1 a 3 vl. nař. č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce.