Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 6

§ 6 vyhláška Úřadu pro vynálezy a objevy o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů – Společenský prospěch z využití vynálezu

Vyhláška Úřadu pro vynálezy a objevy o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů · 27/1986 Sb. · Duševní vlastnictví · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 6 vyhlášky 27/1986 stanovuje konkrétní způsoby, jak se vypočítá společenský prospěch z využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, a to na základě různých typů úspor nebo přínosů. Společenský prospěch se primárně určuje jako rozdíl mezi náklady před a po využití řešení, například u úspor vlastních nákladů, nákladů na údržbu nebo investičních nákladů. (§ 6 zákona č. 27/1986 Sb., vyhláška Úřadu pro vynálezy a objevy o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: spotřebitel
  • Lhůta nebo doba: „…na údržbu nebo spojených s odstraněním poruchovosti při výrobě v průběhu jednoho roku před využitím a po využití řešení“
  • Lhůta nebo doba: „…pro zjišťování rozdílu vynaložené průměrné roční náklady, nejvýše však z období tří let před využitím“
  • Částka nebo sazba: „Základem pro stanovení odměny za využití je u stavebních investic 15 % a u strojních investic 30 % rozdílu uvedených nákladů“
  • Částka nebo sazba: „…stanovení odměny za využití je u stavebních investic 15 % a u strojních investic 30 % rozdílu uvedených nákladů“
  • Částka nebo sazba: „…jiný přínos z využití řešení, je základem pro stanovení společenského prospěchu až 20 % prokazatelně uspořených devizových nákladů vyjádřených cenou franko československá…“
  • Odkazuje na: § 7
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 27/1986 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Společenský prospěch z využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru se stanoví takto:

a) při úspoře vlastních nákladů z rozdílu vlastních nákladů vynakládaných před využitím řešení a po jeho využití, přičemž se přihlíží k veškerým úsporám, zejména na materiálu, mzdách, energii;

b) při úspoře nákladů na údržbu nebo při snížení poruchovosti při výrobě, z rozdílu nákladů vynaložených na údržbu nebo spojených s odstraněním poruchovosti při výrobě v průběhu jednoho roku před využitím a po využití řešení. Nebyly-li v uvedené době před využitím řešení vynaloženy náklady na údržbu nebo na odstraňování poruchovosti, jsou rozhodné pro zjišťování rozdílu vynaložené průměrné roční náklady, nejvýše však z období tří let před využitím;

c) při úspoře investičních nákladů z rozdílu mezi náklady rozpočtovanými a skutečně vynaloženými. Základem pro stanovení odměny za využití je u stavebních investic 15 % a u strojních investic 30 % rozdílu uvedených nákladů;

d) při prokazatelné úspoře devizových nákladů z rozdílu nákladů na dovoz v ceně franko československá hranice vyjádřených v tuzemské měně a vlastních nákladů po využití řešení. Je-li tuzemská náhrada s vyššími vlastními náklady a společenský prospěch zjištěný podle předchozí věty by dostatečně nevyjadřoval ekonomický, technický nebo jiný přínos z využití řešení, je základem pro stanovení společenského prospěchu až 20 % prokazatelně uspořených devizových nákladů vyjádřených cenou franko československá hranice. V případě prokazatelných úspor devizových nákladů na stavebních investicích je základem pro stanovení odměny za využití 15 % a na strojních investicích 30 % rozdílu uvedených nákladů;

e) při prokazatelných devizových přínosech z rozdílu mezi finančními částkami za uskutečněný vývoz v roce před využitím a po využití řešení vyjádřených cenou franko československá hranice. V případě prokazatelných devizových přínosů na stavebních investicích je základem pro stanovení odměny za využití 15 % a na strojních investicích 30 % rozdílu uvedených nákladů;

f) při zvýšení produktivity práce z úspor mezd a přírůstku zisku organizace, které jsou v přímé souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru;

g) při výrobě nového výrobku, který nahrazuje stávající výrobek či několik výrobků, u něhož vlastní náklady připadající na nový výrobek, jsou nižší než u původního výrobku, z rozdílu vlastních nákladů u dosavadních výrobků a nových výrobků a přihlédne se k případné změně jakosti, životnosti a spolehlivosti výrobků. Nejde-li o takový případ, stanoví se společenský prospěch s výjimkou uvedenou v § 7 odst. 2 z cenové kalkulace nového výrobku, a to z výše kalkulovaného zisku vztaženého na jeden výrobek. Dosažený výsledek se násobí podílem, jakým se vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor účastní na novém výrobku;

h) při zlepšení pracovních podmínek, zvýšení bezpečnosti práce nebo zlepšení životního prostředí podle stupně nebezpečí nebo nedostatků, jež se využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru odstraňují s ohledem na počet ohrožených osob;

ch) projevují-li se technicko-ekonomicky zdůvodněné přínosy vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru u spotřebitele výrobku nebo služby, je základem pro stanovení odměny za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru 15–35 % přínosu z jednoho výrobku nebo služby násobeného počtem výrobků nebo služeb, užitých tímto spotřebitelem. Bližší podmínky pro určení procenta stanoví v oboru své působnosti příslušné ústřední orgány v dohodě s Úřadem.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Společenský prospěch se primárně určuje jako rozdíl mezi náklady před a po využití řešení, například u úspor vlastních nákladů, nákladů na údržbu nebo investičních nákladů.
  • Při úsporách devizových nákladů se zohledňuje rozdíl mezi náklady na dovoz a vlastními náklady po využití řešení, přičemž v některých případech se pro stanovení základu odměny použije procentuální část z uspořených devizových nákladů.
  • U zvýšení produktivity práce se společenský prospěch odvozuje z úspor mezd a přírůstku zisku organizace, které přímo souvisí s využitím řešení.
  • Při výrobě nového výrobku, který nahrazuje stávající a má nižší vlastní náklady, se společenský prospěch stanoví z rozdílu vlastních nákladů a zohledňuje se i změna jakosti.

Na co si dát pozor

  • Při výpočtu úspor nákladů na údržbu nebo snížení poruchovosti se vychází z ročních nákladů před a po využití, přičemž pokud předtím nebyly náklady, rozhodné jsou průměrné roční náklady za nejvýše tři roky.
  • U úspor investičních nákladů se pro stanovení základu odměny používá 15 % u stavebních investic a 30 % u strojních investic z rozdílu rozpočtovaných a skutečně vynaložených nákladů.
  • V případě devizových úspor nebo přínosů je důležité, že se jedná o prokazatelné úspory/přínosy a výpočet se provádí v ceně franko československá hranice.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.