§ 43 zákon SNR o štátnej pamiatkovej starostlivosti – Práva a povinnosti ustanovené týmto zákonom vlastníkovi…
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej pamiatkovej starostlivosti · 27/1987 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 43 zákona 27/1987 stanovuje, kdo má práva a povinnosti vlastníka kulturní památky, a to i v případech, kdy není skutečným vlastníkem, ale má k památce jiný vztah, například ji spravuje nebo užívá. Práva a povinnosti vlastníka kulturní památky má státní socialistická organizace, která ji spravuje, nebo jiná socialistická organizace, které byla památka svěřena do trvalého užívání. (§ 43 zákona č. 27/1987 Sb., zákon SNR o štátnej pamiatkovej starostlivosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník
- Odkazuje na: § 3
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 27/1987 Sb.
(1) Práva a povinnosti ustanovené týmto zákonom vlastníkovi kultúrnej pamiatky má
a) ak je kultúrna pamiatka národným majetkom, štátna socialistická organizácia, ktorá má kultúrnu pamiatku v správe,26) alebo iná socialistická organizácia než štátna, ktorej bola kultúrna pamiatka zverená do trvalého užívania,27)
b) ak je kultúrna pamiatka v družstevnom alebo náhradnom užívaní alebo v užívaní na základe práva užívania na zabezpečenie výroby, socialistická organizácia, ktorej takéto užívacie právo patrí podľa osobitných predpisov,28)
c) občan, ktorému bolo zriadené k pozemku, ktorý je kultúrnou pamiatkou, právo osobného užívania pozemku podľa osobitných predpisov,29)
d) ten, kto s kultúrnou pamiatkou nakladá ako so svojou a je so zreteľom na všetky okolnosti dobromyseľný, že mu kultúrna pamiatka patrí.30)
(2) Práva a povinnosti vlastníka veci, ktorá by mohla byť podľa § 3 vyhlásená za kultúrnu pamiatku, má tiež správca a užívateľ takejto veci, ako aj ten, kto s ňou nakladá ako so svojou a je so zreteľom na všetky okolnosti dobromyseľný, že mu vec patrí.30)
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Práva a povinnosti vlastníka kulturní památky má státní socialistická organizace, která ji spravuje, nebo jiná socialistická organizace, které byla památka svěřena do trvalého užívání.
- Pokud je kulturní památka v družstevním nebo náhradním užívání, nebo v užívání k zajištění výroby, práva a povinnosti vlastníka má socialistická organizace, které toto užívací právo náleží.
- Občan, kterému bylo zřízeno právo osobního užívání k pozemku, který je kulturní památkou, má práva a povinnosti vlastníka.
- Práva a povinnosti vlastníka má také ten, kdo s kulturní památkou nakládá jako se svou a je v dobré víře, že mu památka patří.
- Stejná pravidla platí i pro věci, které by mohly být prohlášeny za kulturní památku – práva a povinnosti vlastníka má jejich správce, uživatel nebo ten, kdo s nimi nakládá v dobré víře jako se svými.
Na co si dát pozor
- Zákon rozšiřuje okruh subjektů s právy a povinnostmi vlastníka kulturní památky i na ty, kteří nejsou formálně vlastníky, ale mají k památce určitý právní vztah (správa, užívání) nebo s ní nakládají v dobré víře.
- Důležité je posouzení "dobré víry" u subjektu, který s památkou nakládá jako se svou, což může být v praxi složité.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.