§ 46 zákon ČNR o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) – Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí

(1) Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro spotřebu nebo použití v tuzemsku s výjimkou telekomunikačních služeb. V případě telekomunikačních služeb se za služby poskytované do zahraničí považují telekomunikační služby poskytované osobám se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, které jsou oprávněny poskytovat telekomunikační služby. Převodem a využitím práv do zahraničí se rozumí převod a využití práv s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku. Poskytování služeb zařazených do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související) a skupiny 74.84 (ostatní obchodní služby jinde neuvedené) osobám, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, je vždy považováno za poskytování služeb do zahraničí.

(2) Pro účely odstavce 1 se poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(3) Plátce poskytující služby a převod a využití práv do zahraničí podle odstavců 1 a 2 má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19, 20 a 21.

(4) Za daňový doklad při poskytování služeb a převodu a využití práv do zahraničí se pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě poskytnutých služeb nebo převodu a využití práv, potvrzená zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění.