Stručně: Paragraf 5 zákona 271/1949 stanovuje, že výdej a příprava léčiv pro prodej v drobném je vyhrazena lékárnám, s výjimkou léčiv, která se používají i pro jiné než léčebné účely a jejichž výdej mimo lékárny povolí Ministerstvo zdravotnictví.
§ 5 Lékárny.
(1) Výdej léčiv v drobném a jejich příprava k tomuto účelu jsou, pokud není dále stanoveno jinak, vyhrazeny lékárnám.
(2) Mimo lékárny lze vydávat jen léčiva, kterých se užívá i k jiným účelům než léčebným, pokud to stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy vnitřního obchodu a výživy vyhláškou v Úředním listě.
Paragraf 5 zákona 271/1949 stanovuje, že výdej a příprava léčiv pro prodej v drobném je vyhrazena lékárnám, s výjimkou léčiv, která se používají i pro jiné než léčebné účely a jejichž výdej mimo lékárny povolí Ministerstvo zdravotnictví.
Co to znamená v praxi
Lékárny mají monopol na výdej a přípravu většiny léčiv pro koncové spotřebitele.
Jiná místa než lékárny nemohou běžně vydávat léčiva.
Ministerstvo zdravotnictví může ve spolupráci s Ministerstvem vnitřního obchodu a výživy povolit prodej některých léčiv i mimo lékárny, pokud mají i jiné než léčebné využití.
Takové povolení musí být vydáno vyhláškou v Úředním listě.
Na co si dát pozor
Výjimky z monopolu lékáren jsou striktně omezeny na léčiva s víceúčelovým využitím a musí být výslovně povoleny vyhláškou.
Bez takové vyhlášky je prodej léčiv mimo lékárny zakázán.