Zákon o úpravě uspokojení a o určení splatnosti některých závazků dotčených znárodňovacími a jinými předpisy

Spoludlužníci zavázaní rukou společnou a nerozdílnou a ručitelé za závazky, jejichž uspokojení má být upraveno podle tohoto zákona, mohou, pokud jim podle obecných předpisů přísluší proti navrhovateli právo postihu, částky, které po dni navrhovatelova vstupu do těchto závazků pro svůj společný závazek zaplatili nebo snad budou muset zaplatit v budoucnosti, přihlásit jako pohledávky podmíněné pro případ, že věřitel pohledávku zcela nebo zčásti v tomto řízení nepřihlásí.

Pohledávky, které v době zahájení řízení mohly být podle obecných předpisů kompensovány, se pokládají za zaniklé a nepřihlašují se. Kompensace je však nepřípustná, nabyla-li některá strana vzájemné pohledávky teprve po dni navrhovatelova vstupu do závazků náležejících k předluženému majetku.

(1) Pohledávky, jejichž uspokojení má býti upraveno podle tohoto zákona, se zařazují do čtyř tříd.

(2) Do první třídy náležejí náklady tohoto řízení, jakož i náklady do dne zahájení řízení neskončeného konkursního nebo vyrovnacího řízení o předluženém majetku v poměru, v kterém je tento majetek k celkovému majetku dotčenému konkursem nebo vyrovnáním. Do druhé třídy náležejí pohledávky uvedené v § 54, č. 2 až 4 konk. ř., do třetí třídy pohledávky uvedené v § 55 konk. ř. a do čtvrté třídy všechny ostatní pohledávky; tam, kde tato ustanovení konkursního řádu mluví o dni prohlášení konkursu, je tím pro účely tohoto zákona rozumět den, kterého navrhovatel vstoupil do těchto závazků.

(3) Příslušenství pohledávek, vzniklé až do dne navrhovatelova vstupu do závazků, náleží do stejné třídy jako pohledávka. Pohledávka z titulu náhrady za zaplacení cizího dluhu náleží do stejné třídy jako zaplacená pohledávka.

(1) Soud zapíše přihlášené pohledávky do seznamu odděleně podle tříd, v jednotlivých třídách pak v pořadí, v kterém mu došly. Částky náležející do první třídy určí z úřední moci soud a může až do vydání rozhodnutí jimi seznam kdykoliv doplnit.

(2) Druhý stejnopis písemných přihlášek nebo úřední opis přihlášek sepsaných do protokolu, jakož i opisy příloh spolu s opisem seznamu pohledávek, doručí soud navrhovateli.

(3) Účastníci mohou u soudu nahlížet do přihlášek, jejich příloh a do seznamu pohledávek.

(1) Po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek určí soud zkušební rok a vyrozumí o něm navrhovatele a věřitele.

(2) Navrhovatel je povinen se dostaviti ke zkušebnímu roku, a je-li to možno, opatřiti k roku obchodní knihy a jiné zápisníky, které se týkají přihlášených pohledávek.

(3) Při zkušebním roku se přihlášené pohledávky prozkoumávají v pořadí, v kterém jsou zapsány do seznamu pohledávek. Navrhovatel je povinen se vyjádřit určitě o pravosti a o požadované třídě každé přihlášené pohledávky.

(4) Věřitelé mohou při zkušebním roku popírat pravost a požadovanou třídu přihlášených pohledávek a činiti i jiné přednesy.

(1) Byla-li při zkušebním roku popřena navrhovatelem udaná obecná cena aktiv nebo jeví-li se to jinak nutným, může soud nařídit odhad soudním znalcem. O odhadu platí přiměřeně ustanovení o odhadu v exekučním řízení.

(2) Zálohu na náklady odhadu je povinen složiti navrhovatel; výši zálohy určí soud.

(1) Byla-li při zkušebním roku popřena pravost pohledávky, určí soud lhůtu nejméně jednoho měsíce, v které musí věřitel žádati o určení sporné pohledávky, a to proti všem popírajícím, kteří tvoří pak jednotnou stranu v řízení; byla-li však popřena vykonatelná pohledávka, musí v určené lhůtě odpor uplatniti ten, kdo ji popřel.

(2) Nárok na určení sporné pohledávky nebo odpor lze opřít toliko o právní důvod uvedený při zkušebním roku a nelze požadovat určení částky vyšší, než tam byla uvedena.

(3) Nebyl-li nárok na určení sporné pohledávky uplatněn v stanovené lhůtě, má se za to, že pohledávka nebyla v řízení přihlášena; byla-li zmeškána lhůta k odporu, platí pohledávka za nepopřenou. Na tyto následky třeba účastníky při stanovení lhůty upozornit.

(4) Jsou-li účastníci při zkušebním roku přítomni, není třeba rozhodnutí podle odstavce 1 zvláště vyhotovit; nejsou-li, počítá se stanovená lhůta teprve ode dne doručení písemného rozhodnutí.

(1) Náleží-li o věci rozhodovat soudům, je k projednání nároků na určení pravosti přihlášené pohledávky a odporu výlučně příslušný soud, u něhož se vede řízení podle tohoto zákona. Jinak rozhoduje příslušný úřad (orgán). Bylo-li o sporné pohledávce již dříve zavedeno řízení, které bylo přerušeno, je pokračovat v přerušeném řízení; rozhoduje se však v něm jen o nároku na určení sporné pohledávky.

(2) O nároku na určení třídy rozhoduje vždy soud, u něhož se vede řízení, v konečném rozhodnutí.

(3) Pravomocná rozhodnutí o popřených pohledávkách jsou účinná proti navrhovateli a všem věřitelům.

Výsledek zkušebního roku a řízení o určení popřeného nároku vyznačí soud v seznamu pohledávek.

(1) Jsou-li podle výsledku zkušebního roku všechny přihlášené pohledávky nesporné nebo uplynula-li lhůta k uplatnění popřené pohledávky nebo odporu, rozhodne soud o návrhu. Soud návrh zamítne, nejsou-li tu zákonné podmínky, aby mu bylo vyhověno. Vyhoví-li návrhu, upraví ve svém rozhodnutí, nejsa vázán obsahem návrhu, uspokojení přihlášených pohledávek a určí jejich splatnost podle těchto zásad:

1. nedotčeny zůstávají závazky, vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věci z podstaty předluženého majetku, pokud takovéto nároky nezanikly nepřihlášením, znárodněním nebo zestátněním;

2. nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci a pokud nezanikly nepřihlášením nebo podle § 5, odst. 2;

3. úprava uspokojení ostatních pohledávek se provede tak, aby se jejich úhrnná částka rovnala rozdílu mezi obecnou cenou všech aktiv předluženého majetku a hodnotou závazků, které zůstávají podle ustanovení č. 1 a 2 nedotčeny. Nejprve se upraví uspokojení závazků náležejících do první třídy; soud o nich rozhodne z úřední moci. Není-li tím částka rozdílu vyčerpána, upraví se uspokojení pohledávek náležejících do druhé třídy a za téže podmínky u dalších tříd. Pohledávky náležející do téže třídy mají mezi sebou stejné pořadí a, nejsou-li plně kryty, snižují se poměrně;

4. úprava uspokojení závazků náležejících do druhé až čtvrté třídy se provede podle stavu ke dni navrhovatelova vstupu do těchto závazků;

5. splatnost upravených pohledávek určí soud přihlížeje k navrhovatelovým hospodářským možnostem. Částky připadající na pohledávky sporné a podmíněné se složí v den splatnosti u soudu. Složení u soudu nemá místa, jde-li o podmínku rozvazovací a věřitel dá jistotu, kterou určí soud, pro případ, že se podmínka splní.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 je exekučním titulem.

(3) Pokud přihlášené pohledávky nebudou uspokojeny úpravou podle odstavce 1, nepůsobí proti navrhovateli; úprava podle odstavce 1 působí toliko proti navrhovateli.

Uvolní-li se částky, které byly složeny u soudu, nebo objeví-li se nová aktiva, doplní soud řízení a původně vydané rozhodnutí, postupuje podle zásad stanovených v § 18, odst. 1.

Vešlo-li rozhodnutí, kterým bylo návrhu vyhověno, v moc práva, zastaví se řízení přerušená podle § 4; konkurs, v kterém nebylo zatím pokračováno podle § 5, odst. 2, se zruší, vyrovnací řízení se zastaví.

(1) O úpravu uspokojení závazků a určení jejich splatnosti podle tohoto zákona, lze žádati, i když došlo k převodu navrhovatelova závazku na Fond znárodněného hospodářství podle § 3 zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských; rozhodnutí je pak účinné i proti Fondu znárodněného hospodářství.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení podle něho předpisy o soudním řízení nesporném.

O soudních poplatcích v řízení podle tohoto zákona platí přiměřeně předpisy o soudních poplatcích ve vyrovnacím řízení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Dr. Čepička v. r.