274/1998 Sb. · 10 paragrafů
Hnojiva se používají podle
a) vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,
b) vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,
c) stanovištních podmínek, a
d) výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.
(1) V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 1.
(2) Pokud nejsou k dispozici výsledky rozborů pro účely určení přívodu živin do půdy v použitých statkových hnojivech, použijí se údaje stanovené v příloze č. 2. Pokud se ponechají na pozemku vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva, zaznamenají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin. Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a moči celkem stanovené v příloze č. 3, tabulce A a údaje o přívodu živin do půdy ve výkalech a moči stanovené v příloze č. 2. Datem použití statkového hnojiva jsou v tomto případě časová rozpětí jednotlivých pastev nebo pobytů zvířat na pozemku. Ukončením použití hnojiva pro účely zápisu do evidence je potom datum, kdy zvířata daný rok naposledy opustí příslušný pozemek. V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení „pastevní období“ nebo „pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat.
Hlášení o používání upravených kalů se podává na formuláři, jehož vzor je stanoven v příloze č. 4.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.
Statkové hnojivoPrůměrný
obsah sušiny
(%)Dusík
(N)Fosfor
(P2O5)Draslík
(K2O)kg.t-1 1)Hnůj skotu23,05,03,17,1Hnůj skotu (z hluboké podestýlky)23,06,03,110,7Hnůj prasat23,06,25,75,1Hnůj prasat (z hluboké podestýlky)23,07,45,77,1Koňský hnůj29,05,23,27,3Ovčí hnůj, kozí hnůj28,07,63,710,4Močůvka skotu a hnojůvka2,42,50,25,3Močůvka prasat a hnojůvka2,02,80,52,5Kejda skotu7,83,21,54,8Kejda prasat6,85,03,02,3Kejda ovcí, kejda koz24,06,02,15,3Kejda drůbeže11,89,66,43,8Čerstvý drůbeží trus23,018,011,97,1Drůbeží trus uleželý (ztráty N 35 %)33,016,817,110,2Suchý drůbeží trus (ztráty N 50 %)2)50,019,224,314,9Suchý drůbeží trus (ztráty N 50 %)3)73,028,035,521,8Drůbeží podestýlka (ztráty N 50 %)50,019,216,011,3Výkaly a moč skotu (průměrná roční produkce 14,0 t. DJ-1)3,34)2,27,1Výkaly a moč ovcí, koz (průměrná roční produkce 9,1 t. DJ-1)4,92,66,6Výkaly a moč koní (průměrná roční produkce 8,6 t DJ-1)2,82,33,5
Vysvětlivky k tabulce:
1) Přívod živin do půdy ve statkových hnojivech je uváděn již po odečtu ztrát ve stájích, při skladování statkových hnojiv a při pastvě hospodářských zvířat nebo jejich pobytu na zemědělské půdě. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v tabulce.
2) Při pasivním sušení.
3) Při aktivním sušení.
4) Pro skot do 2 let věku se použije hodnota 2,6 kg N.t-1 výkalů a moči.
Poznámky:
a) Pro kompost ze statkových hnojiv vyrobený pro vlastní účely (průměrný obsah sušiny kompostu 45–60 %) - lze použít následující hodnoty obsahů živin (v původní hmotě): dusík (N) 5,0 kg.t-1; fosfor (P2O5) 2,3 kg.t-1; draslík (K2O) 3,6 kg.t-1. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v této poznámce.
b) Obsahy dusíku, fosforu a draslíku v organických a organominerálních hnojivech se evidují podle etikety nebo příbalového letáku. V případě organického hnojiva vyrobeného pro vlastní potřebu anaerobní fermentací statkových hnojiv nebo objemných krmiv při výrobě bioplynu se živiny evidují na základě rozboru hnojiva.
c) Analýzy na obsahy dusíku, fosforu a draslíku v upravených kalech (v sušině) i v půdách pozemků, kde budou aplikovány, zajišťují původci kalu podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (obsah P2O5 = obsah P × 2,292; obsah K2O = obsah K × 1,204).
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.
A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv, při průměrné úrovni spotřeby steliva, v přepočtu na dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)
druh, kategorie zvířatprodukce výkalůprodukce kejdy2)ustájení bez produkce močůvky, zejména na hluboké podestýlceustájení s produkcí močůvkypevné výkalymočcelkem1)spotřeba stelivaprodukce chlévské mrvyprodukce hnojespotřeba stelivaprodukce chlévské mrvyprodukce hnojeprodukce
volné moči3)produkce močůvky2)t/rokt/rokt/rokt/roksušina v%kg/dent/rokt/rokkg/dent/rokt/rokt/rokt/roktelata11,66,618,322,67,26,820,713,92,514,79,84,48,7jalovice, býci8,94,613,518,78,68,516,611,12,512,08,02,46,1krávy9,05,114,021,97,58,517,111,52,512,18,12,95,2skot9,05,014,020,97,88,517,111,52,512,18,12,85,7prasnice3,37,510,918,75,87,713,79,24,28,65,73,88,7výkrm4,19,513,618,07,110,017,311,64,79,96,65,48,2prasničky5,18,813,918,07,18,016,811,24,710,97,34,78,2dochov4,619,223,731,97,017,530,120,212,520,113,48,212,3prasata4,29,313,519,06,89,016,811,25,010,46,94,99,5ovce, kozy5,53,79,111,324,07,011,77,8koně6,42,26,010,87,2drůbež16,831,311,82,517,811,95,34)73,0
Poznámky:
1) celková produkce výkalů je rovna produkci neředěné kejdy, příp. čerstvého trusu drůbeže
2) kejda a močůvka průměrné sušiny (započítáno přidání technologické, příp. srážkové vody)
3) produkce přebytečné moči, při zohlednění průměrné nasákavosti slámy (1 kg slámy zachytí 2,4 kg moči)
4) suchý drůbeží trus
B) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv, v přepočtu od jedné dobytčí jednotky (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti), průměrná roční produkce živin (kg na 1 DJ) a koeficient přepočtu zvířat na dobytčí jednotky
druh, kategorie zvířatsklad na čtyřměsíční
produkci kejdy1),
v m3sklad na šestiměsíční
produkci hnoje1),
v m3sklad na šestiměsíční
produkci hnoje1)
v m2, při vrstvě 2 msklad na tříměsíční
produkci močůvky1), v m3produkce živin ve
výkalech5), v kg na 1 DJ za rokpřepočet hmotnosti zvířat na DJneředěná2), čerstvý drůbeží trusředěná3)z hluboké podestýlkyz chlévské mrvyz hluboké podestýlkyz chlévské mrvyneředěná4)ředěná3)dusík
(N)fosfor (P2O5)draslík (K2O)průměrná
hmotnost,
v kgDJ
na kustelata5,97,38,25,84,12,91,12,21100,22jalovice, býci4,46,06,54,73,32,40,61,53500,7krávy4,57,16,84,73,42,40,71,36501,3skot4,56,86,74,73,42,40,71,478311005001,0prasnice3,56,15,43,42,71,71,02,21600,32výkrm4,45,86,83,93,41,91,42,1750,15prasničky4,55,86,64,33,32,11,22,1750,15dochov7,710,311,97,95,93,92,13,1200,04prasata4,46,16,64,13,32,01,22,41005744600,12ovce, kozy3,03,74,62,3752460500,1koně4,22,14020305001,0drůbež5,510,17,03,53002001191,30,0026
Poznámky:
1) za předpokladu měrné hmotnosti kejdy 1 030 kg.m-3 , měrné hmotnosti hnoje 850 kg.m-3 a měrné hmotnosti močůvky 1 000 kg.m-3
2) uskladnění neředěné kejdy, příp. čerstvého trusu drůbeže
3) uskladnění kejdy nebo močůvky průměrné sušiny (započítáno přidání technologické, příp. srážkové vody)
4) uskladnění pouze přebytečné moči, při zohlednění průměrné nasákavosti slámy (1 kg slámy zachytí 2,4 kg moči)
5) ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodané ve stelivu (průměrný obsah 5 kg N, 2,1 kg P2O5 a 13,2 kg K2O v 1 t obilní slámy);
u bezstelivových provozů lze odpočítat ztráty dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv do 20 %, u stelivových provozů do 35 %,
u venkovního chovu drůbeže nebo při produkci sušeného drůbežího trusu až 50 %; ztráty fosforu a draslíku mohou při manipulaci se statkovými hnojivy a při jejich skladování dosahovat až 15 – 25 %, zejména ve stelivových provozech.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.
Zemědělský podnikatelMísto podnikání nebo sídloDatum narození nebo IČ, bylo-li přidělenoTermín použití (od – do)Původce upravených kalů
Datum a podpis:
1) Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 55 odst. 10 vyhlášky č. 137/1998 Sb.
3) Vyhláška č. 137/1998 Sb.
Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.
4) § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívající v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
6) § 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.