Vyhláška Ministerstva vnitra o organizaci přijímacího řízení, průběhu studia a jeho ukončování ve školách požární ochrany a o finančním a hmotném zabezpečení žáků

(1) Odborný výcvik spočívá v získávání dovedností pro výkon služby a uskutečňuje se v souladu s učební osnovou příslušného předmětu.

(2) V odborném výcviku vyučovací hodina trvá 45 minut. Po každých dvou vyučovacích hodinách odborného výcviku je přestávka v délce 10 až 15 minut, anebo je místo toho nejdéle po 5 vyučovacích hodinách přestávka v délce 30 minut.

(3) Odborný výcvik se organizuje ve vzdělávacích zařízeních.9) Odborný výcvik v rozsahu, který je stanoven učebním plánem, se může konat i v období hlavních prázdnin (§ 8 odst. 7).

(1) Cvičení se uskutečňuje jako součást vyučovacích předmětů nebo jako samostatný vyučovací předmět ve vzdělávacích zařízeních.9)

(2) Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, získávají dovednosti pro oblast požární ochrany i pro další oblasti s touto problematikou související.

(1) Odborná praxe spočívá v souvislém ověřování získaných dovedností a teoretických znalostí a uskutečňuje se ve střední škole požární ochrany, vzdělávacích zařízeních,9) v hasičských záchranných sborech krajů nebo v hasičských záchranných sborech podniků.

(2) Odborná praxe v rozsahu, který je stanoven učebním plánem, se může konat i v období hlavních prázdnin (§ 8 odst. 7).

Střední škola požární ochrany organizuje pro žáky zimní lyžařské výcvikové kursy a letní sportovně turistické výcvikové kursy v rozsahu stanoveném učebními plány.

Péčí o žáky v době mimo vyučování se rozumí poskytování ubytování a stravování a vytváření podmínek pro jejich přípravu na výuku a pomoc při rozvíjení zájmové činnosti. Na 3 vychovatele se stanoví zpravidla 30 ubytovaných žáků.

(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako dálkové studium a externí studium.

(2) Studium při zaměstnání je určené zejména uchazečům, kteří jsou v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.

(3) Dálkové studium se organizuje v rozsahu maximálně 240 konzultačních hodin ve školním roce, formou zpravidla pětidenních soustředění, nejméně však třídenních.

(4) Externí studium je samostatné studium podle individuálního studijního plánu, v němž se žák podle pokynů střední školy požární ochrany samostatně připravuje ke zkouškám. V individuálním studijním plánu stanoví ředitel střední školy požární ochrany počet konzultací a termíny zkoušek. Podle potřeby jsou součástí externího studia soustředění k absolvování předmětů praktického vyučování stanovených učebními osnovami. Počet konzultací stanoví ředitel střední školy požární ochrany. Obsah externího studia je určen učebním plánem denního studia.

Nástavbové studium organizuje střední škola požární ochrany formou dvouletého denního studia nebo formou tříletého studia při zaměstnání.

(1) Účelem maturitní zkoušky je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami, a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání, odborných činností nebo pro další studium.

(2) Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

(3) Ústní maturitní zkoušky se konají nejdříve ve druhém úplném týdnu v květnu a ukončí se nejpozději 20. června. Písemná práce z českého jazyka a literatury se koná v dubnu, praktické zkoušky v květnu. Pokud školní rok nezačíná 1. září, stanoví termíny ředitel střední školy požární ochrany.

(4) Maturitní zkouška je ústní, s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury a praktické zkoušky z odborných předmětů. Volitelné předměty a odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, stanoví ředitel střední školy požární ochrany.

(5) Maturitní zkouška obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z volitelného předmětu, teoretickou zkoušku z odborných předmětů a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Pojetí a obsah teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů stanoví ředitel střední školy požární ochrany. Praktickou zkoušku z odborných předmětů vykoná žák před zkouškou z teoretických předmětů. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na 2 samostatně klasifikované zkoušky.

(6) Před zahájením ústních zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu 5 vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu na vykonání maturitní zkoušky.

(7) Témata pro maturitní zkoušku stanoví ředitel střední školy požární ochrany. Předměty, ze kterých může ředitel střední školy požární ochrany zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů, jsou stanoveny v učebním plánu.

(8) Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou práci a ústní ověření jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci stanoví ředitel střední školy požární ochrany 4 témata, z nichž si žák 1 téma zvolí. Vypracování písemné práce trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce se žákům oznámí nejpozději v den ukončení posledního ročníku. Pro ústní ověření jazykových a literárních znalostí se stanoví 25 - 30 témat, z nichž si žák 1 téma vylosuje. Příprava trvá 15 minut a ústní ověření nejdéle 15 minut.

(9) Pro jednotlivé zkoušky z volitelného předmětu a pro samostatně klasifikované teoretické zkoušky z odborných předmětů se stanoví 25 - 30 témat; žák si jedno téma vylosuje. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí zkoušky grafické řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Každá zkouška trvá nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na 2 samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.

(10) Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví podle charakteru studijního oboru nebo studia nejméně 3 a nejvíce 30 témat, z nichž si žák 1 téma vylosuje. Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák zpravidla 2 dny, v 1 dni trvá praktická zkouška z odborných předmětů nejdéle 7 hodin.

(11) Žák posledního ročníku oznámí písemně do konce prosince třídnímu učiteli, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolil. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

(12) Žák posledního ročníku, který chce konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolil. Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy požární ochrany dobrovolně ústní maturitní zkoušku z 1 dalšího vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného studijního oboru, a to nejpozději do 2 let po vykonání maturitní zkoušky.

(13) Z cizího jazyka může žák konat maturitní zkoušku, pokud jeho celková hodinová dotace v učebních plánech denního studia činila nejméně 12 hodin. Celková hodinová dotace je součet týdenních hodinových dotací všech ročníků příslušného studia. Hodiny povinných i nepovinných předmětů, které žák absolvoval, se mohou sčítat.

(14) Žákům, kteří přestoupili do třetího nebo čtvrtého ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem, a cizincům se promíjí zpracování písemné práce z českého jazyka a literatury.

(1) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce nebo k opravné maturitní zkoušce (§ 30) pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne konání zkoušky omluvit předsedovi zkušební komise nebo řediteli střední školy požární ochrany. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech zkušební komise prominout. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, povolí mu odklad maturitní zkoušky. Ředitel střední školy požární ochrany určí žákovi náhradní termín maturitní zkoušky. Jestliže se žák bez omluvy nedostavil k maturitní zkoušce nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, nepovolí zkušební komise odklad maturitní zkoušky a posuzuje žáka, jako by u zkoušky neprospěl.

(2) Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 2 let od doby, kdy měl ukončit řádně studium.

(3) Počíná-li si žák při maturitní zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise sdělí předseda žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat, anebo zda bude pozván k opravné maturitní zkoušce v nejbližším zkušebním období.

(4) Žák, který již dříve získal úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nekoná. Nekoná také maturitní zkoušku z předmětu, ze kterého již maturitní zkoušku vykonal v předchozím studiu, pokud obsah předmětu v předchozím studiu odpovídá obsahu předmětu maturitní zkoušky. O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy.

(5) Maturitní zkoušky se konají ve střední škole požární ochrany, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické zkoušky, která se může konat ve vzdělávacím zařízení.9)

(6) Maturitní zkoušky jsou veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení žáka a s výjimkou těch částí zkoušek, kde je to z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

(7) Maturitní zkoušky mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce.

(8) Při ústní maturitní zkoušce nelze v 1 dni losovat dvakrát stejné téma. Pokud bude stejné téma vylosováno v některém následujícím dnu podruhé, téma se vyřadí.

(9) Pro účel praktické zkoušky se za 1 hodinu považuje doba 60 minut.

(10) Žáku, který úspěšně vykonal maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení o maturitní zkoušce má datum ukončení zkoušky žáka a vydá se žákovi nejpozději do 7 pracovních dnů od závěrečné porady zkušební komise.

(1) Klasifikace žáka při maturitní zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce, přihlíží se v návrhu výsledného prospěchu zkoušky k jejímu hodnocení. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

(2) Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.

(3) Maturitní zkoušku celkově hodnotí zkušební komise podle stupnice:

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný a jeho průměrný prospěch není horší než 1,50,

b) prospěl, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný,

c) neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

(4) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku.

(5) Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení z jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z 1 zkoušky klasifikován stupněm 5 - nedostatečný, koná opravnou maturitní zkoušku z tohoto předmětu zpravidla v září v příštím školním roce.

(2) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován nejméně ze 2 zkoušek stupněm 5 - nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, může opakovat celou maturitní zkoušku v příštím roce v termínu stanoveném ředitelem střední školy požární ochrany.

(3) Písemná práce z českého jazyka a literatury se v případě konání opravné maturitní zkoušky z předmětu opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm nedostatečný.

(4) Celou maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jedenkrát.

(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí. K maturitní zkoušce může být přizván odborník z praxe.

(2) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.

(3) Dalšími členy komise jsou

a) učitel příslušného předmětu a přísedící,

b) zaměstnanec zabezpečující výuku žáka na pracovišti praktického vyučování v případě, kdy odborný výcvik je zabezpečován ve vzdělávacích zařízeních.9)

(4) Předsedu zkušební komise jmenuje a odvolává ministerstvo po dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy. Předseda je jmenován zpravidla do konce března každého školního roku. Předsedou zkušební komise je jmenován zkušený zaměstnanec s požadovanou odbornou způsobilostí a nejméně pětiletou praxí v oboru. Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel střední školy požární ochrany, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.

(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává ředitel střední školy požární ochrany, ve které se zkoušky konají, z pedagogických zaměstnanců nebo z osob s odbornou způsobilostí pro příslušný obor. Místopředseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni zpravidla do 15. dubna každého školního roku. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický zaměstnanec příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí.

(6) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti postupu zkušební komise při zkoušce, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ministerstvo o přezkoušení. Prokáže-li se neobjektivnost zkušební komise, jmenuje novou zkušební komisi ministerstvo.

(7) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň a klasifikaci maturitní zkoušky. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci.

(8) Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(9) Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást žákovi otázky; nepodílí se však na jeho hodnocení.

(10) Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo místa trvalého pobytu, se poskytuje náhrada cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu.10)

(1) Studium ve vyšší odborné škole11) požární ochrany se uskutečňuje v průběhu školního roku ve 2 obdobích. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna. Období školního vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho je 32 týdnů školní výuky, 6 týdnů je určeno k získání klasifikace v řádném termínu a 2 týdny tvoří časovou rezervu.

(2) Každá část školního roku se sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin (§ 8 odst. 3 a 7).

(3) Školní výuka v posledních 6 kalendářních měsících před absolutoriem trvá nejméně 12 týdnů.

(1) Teoretická příprava, která zahrnuje všeobecné vzdělávání a specifické odborné vzdělávání, se uskutečňuje v teoretickém vyučování. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve vyšší odborné škole požární ochrany a formou odborné praxe v hasičských záchranných sborech krajů nebo v krajských úřadech.

(2) Vyučovací hodina předmětů v teoretickém a praktickém vyučování trvá 45 minut a vyučovací hodina při odborné praxi trvá 60 minut.

(3) Odbornou praxi lze provádět po dnech, případně ji spojovat do týdnů v rozsahu uvedeném v učebním plánu.

(1) Uchazeč, který byl přijat ke studiu ve vyšší odborné škole požární ochrany, se stává jejím žákem dnem zápisu. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou školou požární ochrany, nejpozději však do 30. září, pokud školní rok začíná zimním obdobím, nebo do 28. února, pokud školní rok začíná letním obdobím.

(2) Dokladem o vzdělávání ve vyšší odborné škole požární ochrany je výkaz o studiu. Do výkazu o studiu ve vyšší odborné škole požární ochrany se zapisují předměty zvoleného oboru vzdělání vyšší odborné školy a výsledky hodnocení žáka.

(1) Žák vyšší odborné školy požární ochrany se zúčastňuje vyučování pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin.

(2) Důvody pro uvolnění žáka z vyučování a jeho rozsah upravuje školní řád.

(3) Z účasti na praktické přípravě může být žák uvolněn po posouzení dokladů o pracovní činnosti a získané odborné praxi, a to nejvýše z poloviny celkového počtu vyučovacích hodin praktické přípravy.

(1) Žák je hodnocen vždy za období (§ 32 odst. 1). Zásady hodnocení stanoví vyšší odborná škola požární ochrany v klasifikačním řádu. Předměty, z nichž je třeba vykonat zkoušku, a předměty, z nichž je žák hodnocen jiným způsobem, stanoví učební plán. Zkoušky je možné opakovat dvakrát.

(2) V případě, že nelze žáka hodnotit ze závažných důvodů, určí ředitel vyšší odborné školy požární ochrany termín, do kterého lze hodnocení ukončit. Hodnocení lze ukončit nejpozději do konce následujícího období.

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který úspěšně vykonal zkoušky z předmětů stanovených učebním plánem a splnil podmínky hodnocení z ostatních předmětů za zimní a letní období.

(2) Ředitel vyšší odborné školy požární ochrany může na žádost žáka povolit opakování ročníku.

(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako dálkové studium nebo externí studium.

(2) Dálkové studium se organizuje v rozsahu maximálně 280 hodin ve školním roce, zpravidla formou pětidenních soustředění, nejméně však třídenních.

(3) Externí studium je samostatné studium podle individuálního studijního plánu, v němž se žák podle pokynů vyšší odborné školy požární ochrany samostatně připravuje ke zkouškám. V individuálním studijním plánu stanoví ředitel vyšší odborné školy požární ochrany počet konzultací a termíny zkoušek. Obsah externího studia je určen učebním plánem denního studia.

(4) Podle potřeby jsou součástí studia soustředění k absolvování předmětů praktického vyučování v rozsahu uvedeném v učebním plánu.

(1) Termíny konání absolutoria stanoví ředitel vyšší odborné školy požární ochrany podle délky studia v období od 2. do 31. ledna, od 1. do 30. června a od 1. do 30. září.

(2) Před zahájením absolutoria nemají žáci vyučování v rozsahu 10 po sobě následujících pracovních dnů.

(3) Absolventská práce, která je součástí absolutoria, může být zpracována a obhajována společně několika žáky. Absolventská práce může obsahovat též část ověřující praktické dovednosti.

(4) Neuspěl-li žák při absolutoriu, může opakovat absolutorium do 3 měsíců ode dne konání absolutoria, u něhož neuspěl. Termín opravné zkoušky nebo obhajoby určí ředitel vyšší odborné školy požární ochrany.

(5) Nedostaví-li se žák k absolutoriu nebo k opravné zkoušce (dále jen „absolutorium“) pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne konání absolutoria omluvit předsedovi zkušební komise nebo řediteli vyšší odborné školy požární ochrany. Závažnost důvodů, pro něž se žák k absolutoriu nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, povolí zkušební komise odklad zkoušky. Ředitel vyšší odborné školy požární ochrany určí žákovi náhradní termín absolutoria. Jestliže se žák bez omluvy nedostavil ke zkoušce nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, nepovolí zkušební komise odklad absolutoria a posuzuje žáka, jako by u absolutoria neprospěl.

(6) Při konání zkoušek v náhradním termínu nebo při opakování absolutoria je složení zkušební komise stejné jako v řádném termínu. Pokud není možné z vážných důvodů stejné složení komise zajistit, stanoví se nová zkušební komise.

(7) Žák může vykonat absolutorium nejpozději do 2 let od doby, kdy úspěšně ukončil poslední ročník studia.

(8) Absolutorium je veřejné, s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení žáka a s výjimkou těch částí zkoušek, kde je to z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené. Skladba a počet odborných předmětů, z nichž se koná teoretická zkouška, jsou stanoveny v učebním plánu. Součástí obhajoby absolventské práce může být ověření praktických dovedností, pokud to vyplývá z učebních dokumentů nebo ze zadání absolventské práce. Téma absolventské práce je stanoveno žákovi nejpozději 6 měsíců před konáním absolutoria.

(9) Příprava na obhajobu absolventské práce, na teoretickou zkoušku z odborných předmětů nebo zkoušku z cizího jazyka trvá 15 až 20 minut. Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 15 minut. Pokud je součástí obhajoby absolventské práce ověření praktických dovedností, trvá obhajoba absolventské práce nejvýše 60 minut. Teoretická zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 30 minut, zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 15 minut. Zkoušky nebo obhajoba mohou být individuální nebo skupinové.

(1) Předseda zkušební komise je jmenován do konce března, končí-li studium v letním období, nebo do konce září, končí-li studium zimním obdobím, každého školního roku.

(2) Místopředseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni z řad pedagogických zaměstnanců, zpravidla do 15. dubna, končí-li studium v letním období, nebo do 15. října, končí-li studium v zimním období, každého školního roku. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický zaměstnanec příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí.

(3) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost a průběh absolutoria. Odpovídá za řádný průběh absolutoria a klasifikaci. V případě nepřítomnosti předsedy zkušební komise zastává jeho funkci místopředseda.

(4) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti postupu zkušební komise při zkoušce, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ministerstvo o přezkoušení. Prokáže-li se neobjektivnost zkušební komise, jmenuje novou zkušební komisi ministerstvo.

(5) Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo bydliště, se poskytuje náhrada cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu.10)

(1) Klasifikace obhajoby absolventské práce, teoretické zkoušky z odborných předmětů a zkoušky z cizího jazyka se provádí při absolutoriu podle stupnice prospěchu:

1 - výborně

2 - velmi dobře

3 - dobře

4 - nevyhověl.

(2) Klasifikaci žáka navrhují jednotliví zkoušející, u absolventské práce její vedoucí, a to na základě písemně zpracovaného oponentního posudku a průběhu obhajoby absolventské práce.

(3) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace teoretické zkoušky z odborných předmětů, obhajoby absolventské práce a zkoušky z cizího jazyka. Celkové hodnocení absolutoria provádí zkušební komise podle stupnice:

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá v klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší než 2 - velmi dobře a průměrný prospěch žáka při absolutoriu není horší než 1,50,

b) prospěl, jestliže žák nemá v jednotlivých částech absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší než 3 - dobře,

c) neprospěl, jestliže žák má v některé části absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl.

(4) Celkové hodnocení absolutoria, včetně hodnocení jeho jednotlivých částí, oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák absolutorium vykonal.

Finančním zabezpečením se rozumí

a) prospěchové stipendium,

b) podpůrné stipendium, a

c) jednorázová odměna.

(1) Prospěchové stipendium může přiznat ředitel střední školy požární ochrany těm žákům denního studia, kteří dosáhli studijních výsledků do průměru 1,6 včetně, a to ve výši od 300 do 1 000 Kč měsíčně po ukončení prvního až třetího ročníku. Prospěchové stipendium se vyplácí po celý školní rok (§ 5) od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná nový školní rok, v termínu určeném ředitelem střední školy požární ochrany. Celkovou roční finanční částku na prospěchové stipendium a výši konkrétních finančních částek pro každý kalendářní rok určí ředitel střední školy požární ochrany.

(2) Ředitel střední školy požární ochrany může žákům denního studia přiznat až do výše 5 000 Kč

a) podpůrné stipendium v průběhu každého školního roku, a to na žádost žáka denního studia nebo z vlastního podnětu,

b) jednorázovou odměnu za úspěšnou odbornou činnost, za vynikající sportovní výsledky, za vynikající studijní výsledky během celého studia nebo za příkladný čin.

(3) Podmínky pro přiznání a odnětí stipendií stanoví ředitel střední školy požární ochrany ve stipendijním řádu.

(4) Na žáky denního studia, kteří jsou příslušníky, se odstavec 1 a odstavec 2 písm. a) nevztahují.

(1) Škola požární ochrany zabezpečuje po dobu výuky určené učebním plánem7) stravování žáků denního studia a dále žáků studia při zaměstnání, kteří jsou příslušníky.

(2) Žáci denního studia školy požární ochrany, kteří nejsou příslušníky, hradí poskytnuté stravování v hodnotě odpovídající nákladům na nákup potravin, jejichž výše nesmí přesáhnout částku 76 Kč denně na jednoho žáka. Výše úhrady hrazené žákem nesmí přesáhnout vynaložené náklady na nákup potravin ve výši 76 Kč.

(1) Žákům denního studia, kteří nejsou příslušníky, se poskytuje po dobu studia ubytování za úhradu dle skutečných nákladů, maximálně však ve výši

a) 600 Kč měsíčně, jestliže je ubytovna vybavena ústředním topením, teplou vodou, koupelnou nebo sprchou a ložnicemi s lůžkovou kapacitou nejvýše pro 3 žáky,

b) 400 Kč měsíčně, jestliže ubytovna nesplňuje některý z požadavků uvedených pod písmenem a).

(2) Skutečné náklady, které převýší maximální částku úhrady hrazené žákem denního studia podle odstavce 2, hradí škola požární ochrany.

(3) Není-li žák uvedený v odstavci 2 ubytován po všechny dny v měsíci, výše měsíční úhrady za ubytování se nemění. Pokud je žák ubytován pravidelně jen část měsíce z důvodu, že není organizována výuka, stanoví se výše úhrady za ubytování poměrně k počtu dnů, po které byl ubytován.

(1) Úhrada podle § 44 a 45 za kalendářní měsíc se hradí nejpozději do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.

(2) Pokud součet příjmů společně posuzovaných osob v domácnosti, ve které žák denního studia školy požární ochrany, který není příslušníkem, žije, nedosahuje částky životního minima této domácnosti podle zvláštního právního předpisu,12) může ředitel školy požární ochrany stanovit úhradu nákladů nižší, než je uvedena v § 45 odst. 1, případně osvobodit žáka od úhrady nákladů.

(3) Úhrada nákladů na hmotné zabezpečení žáků školy požární ochrany, kteří jsou příslušníky, se řídí zvláštním právním předpisem.13)

(1) Ředitel školy požární ochrany může přerušit žáku studium na jeho žádost na dobu až 2 let. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno. Ředitel školy požární ochrany umožní žáku dodatečně vykonat zkoušky za příslušné období, jestliže uplynula doba přerušení studia v průběhu školního roku.

(2) Na žádost žáka může být přerušení studia ukončeno i před uplynutím doby přerušení studia.

(3) K žádosti o přerušení studia nebo o ukončení přerušení studia nezletilého žáka před uplynutím stanovené doby pro přerušení studia předloží zákonný zástupce žáka své souhlasné vyjádření.

(1) Žák přestává být žákem školy požární ochrany na základě jeho písemného oznámení řediteli školy požární ochrany, že zanechává studia, a to dnem uvedeným v písemném sdělení, nejdříve však dnem následujícím po dni, kdy bylo sdělení o zanechání studia řediteli školy požární ochrany doručeno. Je-li žák nezletilý, je součástí sdělení vyjádření souhlasu zákonného zástupce žáka se zanecháním studia.

(2) Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel školy požární ochrany písemně žáka, a je-li nezletilý, zákonného zástupce žáka, aby neprodleně doložil důvod žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzován jako by studia zanechal. Jestliže do 10 dnů od doručení výzvy žák do školy požární ochrany nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem neomluvené neúčasti; tímto dnem přestává být žákem školy požární ochrany.

(3) Zanechá-li žák studia a chce v něm pokračovat, podá písemnou žádost řediteli školy požární ochrany. K žádosti nezletilého žáka se připojí vyjádření jeho zákonného zástupce. Ředitel školy požární ochrany rozhodne o přijetí do studia na základě ověření znalostí získaných v ročnících, které byly žákem ukončeny před zanecháním studia, a na základě posouzení důvodů zanechání studia. Znalosti budou ověřeny zejména zkouškou nebo pohovorem.

(1) Změnu studijního oboru, případně zaměření studijního oboru může žákovi na základě písemné žádosti povolit ředitel školy požární ochrany, který stanoví obsah, rozsah a termín konání rozdílových zkoušek.

(2) Přestup do jiné školy požární ochrany povoluje ředitel školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem školy požární ochrany, kterou žák navštěvuje. To platí i pro přestup žáka z jiné střední školy nebo vyšší odborné školy do školy požární ochrany.

(3) K žádosti nezletilého žáka o změně studijního oboru nebo přestupu do jiné školy požární ochrany musí být připojeno vyjádření zákonného zástupce žáka.

(1) Část výuky může škola požární ochrany zajistit mimo své sídlo na odloučeném pracovišti.

(2) V mimořádných případech, kdy nestačí kapacita školy požární ochrany, může denní studium příslušníků nebo studium při zaměstnání probíhat v odloučené třídě mimo sídlo školy požární ochrany. V průběhu studia může být žák převeden z odloučené třídy do třídy v sídle příslušné školy požární ochrany.

(3) Ředitel školy požární ochrany určí pedagogického zaměstnance školy požární ochrany, který odpovídá za organizační zajištění a dodržování kvality výuky v odloučené třídě. Při zajišťování výuky odborných předmětů se využívají zejména pedagogičtí zaměstnanci školy požární ochrany.

(1) Tiskopisy vysvědčení jsou zúčtovatelnými tiskopisy.

(2) Všechny úřední listiny a písemnosti musí být vlastnoručně podepsány.

(3) Ukládání a archivaci dokumentace upravuje zvláštní právní předpis.14)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2001.

Ministr:

Mgr. Gross v. r.

1) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.

2) § 21 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

3) § 21 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

4) § 19 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 19/2000 Sb.

5) § 27a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

6) § 26 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

7) § 39 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

8) § 22 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

9) § 2 odst. 8 zákona č. 238/2000 Sb.

§ 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

10) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.

11) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

12) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

13) Vyhláška č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

14) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb.