Zákon o pojišťovnictví

Ustanovení § 123 odst. 2 až 5 a § 124 se použijí obdobně i v případě likvidace pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu zřízené na území České republiky. V případě pojišťovny z třetího státu, která založila své pobočky ve více členských státech, koordinuje likvidátor svoji činnost s orgány a osobami odpovědnými za likvidaci poboček této pojišťovny v jiných členských státech; pro účely likvidace se tyto pobočky posuzují samostatně.

(1) Osoby provádějící dohled v pojišťovnictví jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při své činnosti v rámci výkonu dohledu v oblasti pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se informace týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost platí i pro členy poradních orgánů a další osoby zúčastněné při výkonu dohledu.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.

(3) Česká národní banka může nakládat s informacemi podle odstavce 1 pouze pro plnění povinností podle tohoto zákona, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není jejich poskytnutí orgánu činnému v trestním řízení, v soudním řízení po vyhlášení úpadku nebo likvidace pojišťovny nebo zajišťovny nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad činností pojišťovny nebo zajišťovny, anebo v obdobném mezinárodním řízení, a to za předpokladu, že se informace netýkají třetí osoby jednající s cílem obnovit finanční zdraví pojišťovny nebo zajišťovny.

(1) Členové statutárního a kontrolního orgánu a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce a jeho zástupce podle § 100, jakož i osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.

(2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech mlčenlivost.

(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 127 není poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále poskytnutí informací na písemné vyžádání

a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,

b) soudu,

c) orgánu činného v trestním řízení nebo správním řízení vedeném ve věci přestupku,

d) správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro výkon jejich správy,

e) orgánu dohledu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu,

f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zdravotní pojišťovny ve věci vymáhání náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci,

h) veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí, jejich zástupce a jimi pověřených zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle zvláštního zákona,

i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost33),

j) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a střet zájmů34),

k) Úřadu pro ochranu osobních údajů,

l) soudního exekutora podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů a exekuce,

m) finančního arbitra v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost,

n) Ministerstva vnitra ve věcech týkajících se soukromého zdravotního pojištění cizinců, nebo

o) Ministerstva spravedlnosti pro účely řízení o žádosti o poskytnutí peněžité pomoci podle zákona o obětech trestných činů,

a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti příslušného orgánu.

(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání. Informace podle odstavce 1 písm. l) se poskytuje za úhradu nákladů s tím spojených.

(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 126 a 127 není výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu jiných členských států, orgány dohledu třetích států a také výměna informací mezi Českou národní bankou a

a) orgány, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dohled nad finančními trhy,

b) orgány a osobami působícími při likvidaci nebo úpadku pojišťovny,

c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí,

d) nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími dohled nad těmito pojišťovnami a zajišťovnami a úřady odpovědnými za kontrolu těchto znalců při výkonu jejich činností,

a to za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá stejným podmínkám stanoveným tímto zákonem; orgány a osoby, které získaly takové informace, zachovávají o nich mlčenlivost.

(4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu podle odstavce 3 písm. a) o každé skutečnosti, kterou považuje za podstatnou pro výkon dohledu tohoto orgánu. Na vyžádání orgánu dohledu Česká národní banka sdělí žádajícímu orgánu dohledu veškeré jí známé skutečnosti včetně výhrad k posuzovaným osobám.

(5) Informace podle odstavců 3 a 4 musí být určeny výhradně pro výkon dohledu. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být poskytnuty jiné osobě nebo uveřejněny bez výslovného souhlasu orgánu dohledu, který je poskytl, nebo pouze pro takové účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán sdělí orgánu dohledu jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji k přijetí takové informace.

(6) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani podání vysvětlení, či svědecké výpovědi v trestním řízení, občanském soudním řízení a ve správním řízení ze strany pojišťovny nebo zajišťovny nebo osob pro ni činných, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně nebo v souvislosti s převodem kmene zajišťovacích smluv přebírající zajišťovně nebo pojišťovně.

(7) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není též plnění povinnosti vůči Finančnímu analytickému úřadu vyplývající ze zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu35) nebo ze zákona o provádění mezinárodních sankcí36) a vůči Ministerstvu financí, jde-li o plnění povinnosti vyplývající z tohoto zákona, pro účely analýz finančního trhu a přípravy právních předpisů v oblasti finančního trhu.

(1) Orgán činný v trestním řízení nebo orgán příslušný k projednání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, poskytne na odůvodněnou žádost pojišťovně, která provozuje neživotní pojištění, u kterého je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, údaje nezbytné pro šetření škodné události, popřípadě jí umožní nahlížet do spisu a pořizovat z něho kopie ve věci týkající se škodné události, není-li tím ohroženo trestní řízení, řízení o přestupku nebo řízení o jednání, které má znaky přestupku.

(2) Je-li příčinou vzniku pojistné události z pojištění podle odstavce 1 dopravní nehoda, poskytne pojišťovně na její písemnou žádost údaje týkající se této nehody příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Policie České republiky, a to v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího silniční provoz.

(3) Kancelář a pojišťovna využívají k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje:

a) ze základního registru obyvatel,

b) z informačního systému evidence obyvatel,

c) z informačního systému cizinců,

d) z informačního systému evidence občanských průkazů,

e) z informačního systému evidence cestovních dokladů,

f) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,

g) z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) adresa místa pobytu,

c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

e) státní občanství,

f) čísla a druhy identifikačních dokladů a

g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky44), je-li tato datová schránka zpřístupněna.

(5) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,

i) datum úmrtí a

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(6) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát nebo okres narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,

i) datum úmrtí a

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

k) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.

(7) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. d) jsou

a) číslo občanského průkazu,

b) datum vydání občanského průkazu,

c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a

d) datum skončení platnosti občanského průkazu.

(8) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. e) jsou

a) číslo a druh cestovního dokladu,

b) datum vydání cestovního dokladu,

c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a

d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.

(9) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. f) jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby podnikající nebo zahraniční osoby a organizační složky zahraniční osoby včetně údajů vedených ve formě referenční vazby (kódu agendového identifikátoru fyzické osoby) na referenční údaj v registru obyvatel.

(10) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. g) jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.

(11) Kancelář a pojišťovna jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který Kanceláři nebo pojišťovně umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li pojišťovna systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného Kanceláří.

(12) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu42).

(1) Pojišťovna umožní na základě písemné žádosti osoby, která prokáže právní zájem, po ukončení šetření pojistné události, nahlížet této osobě do spisu vedeného pojišťovnou v souvislosti s touto událostí nebo obdobného záznamu o průběhu šetření škodné události a pořizovat z něho kopie, a to z těch záznamů, které se týkají důvodu zamítnutí poskytnutí pojistného plnění nebo jeho výpočtu. Tím není dotčena povinnost pojišťovny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech podle § 127.

(2) Pojišťovna žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, pokud na základě jejího písemného dotazu jí příslušný orgán z důvodu ohrožení řízení o trestném činu nebo projednávání přestupku s nahlížením do spisu pojišťovny sdělí písemně svůj nesouhlas. Pojišťovna je povinna odeslat tento písemný dotaz příslušnému orgánu do 30 dnů ode dne podání žádosti podle odstavce 1, pokud bylo v souvislosti s pojistnou událostí zahájeno trestní nebo správní řízení.

(1) Za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem.

(2) Ten, o kom se informace podle odstavce 1 vedou, má právo na požádání seznámit se bezplatně s údaji, které jsou o něm vedeny.

(3) Pojišťovna přistupuje k získaným údajům jiné pojišťovny tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.

(1) Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince do 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro 31. říjen roku, v němž toto období začíná.

(2) Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie.

V případě právnické osoby se sídlem v zahraničí, která má podle tohoto zákona doložit výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, se předloží veřejná listina prokazující existenci právnické osoby a údaj o její registraci, právní formě a názvu. Pokud tato listina neobsahuje údaj o adrese sídla, statutárních orgánech nebo způsobu jednání zahraniční právnické osoby, doloží se takový údaj jiným průkazným způsobem. V případě, že statutárním orgánem zahraniční právnické osoby je jiná právnická osoba, doloží se i výpis z obchodního rejstříku právnické osoby nebo veřejná listina podle věty první, která je tímto statutárním orgánem.

(1) Velkými pojistnými riziky se rozumí

a) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 4 až 7, 11 a 12 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, jestliže se tato pojistná rizika týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání,

c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví uvedených v části B bodech 3, 8, 9, 10, 13 a 16 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud pojištěný překročí nejméně 2 z následujících limitů:

1. úhrn rozvahy 6 600 000 EUR,

2. čistý obrat 13 600 000 EUR,

3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.

(2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidačnímu celku, pak se překročení limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných účetních závěrek.

(1) Je-li soupojištěním kryto jedno nebo více velkých pojistných rizik nacházejících se na území členských států a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2, pak

a) částku technických rezerv stanoví jednotliví soupojistitelé podle pravidel určených jejich domovským členským státem, popřípadě podle obvyklé praxe v tomto státě, neexistují-li taková pravidla,

b) úhrn technických rezerv je roven alespoň technickým rezervám stanoveným vedoucím soupojistitelem podle pravidel jeho domovského členského státu a

c) v případě likvidace pojišťovny jsou závazky vyplývající z její účasti na soupojištění plněny stejně jako závazky z jí uzavřených pojistných smluv bez rozlišení státní příslušnosti pojistníků a jiných oprávněných osob.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije, pokud

a) je riziko kryto jedinou smlouvou za jediné souhrnné pojistné na totéž pojistné období 2 nebo více pojišťovnami, z nichž je alespoň jedna tuzemskou pojišťovnou,

b) vedoucím soupojistilem je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z jiného členského státu,

c) se pro účely krytí rizika podle odstavce 1 na vedoucího soupojistitele pohlíží tak, jako kdyby byl pojišťovnou kryjící celé riziko,

d) se alespoň jeden ze soupojistitelů účastní smlouvy prostřednictvím sídla nebo pobočky usazených v jiném členském státě než ve státě vedoucího soupojistitele a

e) vedoucí soupojistitel stanoví podmínky pojištění, sazby pojistného a plní další povinnosti spojené s touto jeho funkcí.

(3) Jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 22 a § 23 odst. 2 se na tuzemskou pojišťovnu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči národní kanceláři pojistitelů a garančnímu fondu jiného členského státu a pro povinnost zřídit na území jiného členského státu škodního zástupce v případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(4) Jsou-li současně splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 28 a 30 se na pojišťovnu z jiného členského státu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči České kanceláři pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

(5) Česká národní banka

a) si vyměňuje s orgány dohledu členských států informace týkající se krytí rizik podle odstavce 1 a

b) posuzuje v rámci spolupráce s Evropskou komisí a orgány dohledu podle písmene a) provádění soupojištění podle odstavce 1, zejména vyhodnocuje plnění povinností vedoucího soupojistitele a posuzuje oprávněnost krytí rizika prostřednictvím tohoto soupojištění.

(6) Tuzemská pojišťovna, která se účastní soupojištění podle odstavce 1, je povinna shromažďovat, uchovávat a s ostatními soupojistiteli vzájemně sdílet statistické údaje týkající se rozsahu operací soupojištění v rámci Evropské unie, kterých se účastní, a vést seznam členských států, jichž se operace soupojištění týkají.

(1) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, vztahující se k pojištění majetku sloužícímu k zabezpečení základních funkcí v území, poskytne, došlo-li k živelní nebo jiné pohromě, která je mimořádnou událostí, na jejímž základě byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, České národní bance na základě její písemné žádosti souhrnné informace o počtu a výši nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody způsobené na pojištěném majetku, vymezeném zákonem upravujícím státní pomoc při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou37). Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob podle tohoto zákona.

(2) V žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka stanoví lhůtu k poskytnutí informací a vymezí část území České republiky, které se požadované informace týkají.

(3) Náklady spojené s plněním povinnosti podle odstavce 1 nese pojišťovna, které vznikla povinnost poskytnout České národní bance informace.

(4) Rozsah souhrnných informací uvedených v odstavci 1 v členění podle příslušných odvětví pojištění vyhlásí Česká národní banka ve formě úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.

(5) Česká národní banka předává průběžně informace podle odstavce 1 v souhrnné podobě Ministerstvu financí, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Stanoví-li právní předpis členského státu povinnost sjednat určité pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v souladu s právními předpisy členského státu, které se týkají tohoto soukromého pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na území více členských států, platí pro pojistnou smlouvu právo členského státu, který povinnost sjednat určité pojištění ukládá.

(2) Je-li v členském státě, který ukládá povinnost sjednat určité pojištění, uložena pojišťovně povinnost oznámit oprávněným orgánům jakýkoli zánik soukromého pojištění, pak tento zánik může být vůči poškozeným třetím osobám pojišťovnou namítán pouze za podmínek stanovených právními předpisy tohoto státu.

(1) Česká národní banka je oprávněna uzavřít smlouvu o spolupráci zajišťující za podmínek stanovených tímto zákonem výměnu informací s orgánem dohledu jiného státu.

(2) Česká národní banka je oprávněna informace, které získala podle odstavce 1, použít pouze

a) pro kontrolu splnění podmínek pro zahájení pojišťovací činnosti a pro kontrolu této činnosti, při sledování technických rezerv, solventnosti, administrativních postupů a postupů účtování a vnitřních kontrolních systémů,

b) v řízení před Českou národní bankou, nebo

c) při soudním řízení.

(3) Informace získané podle odstavce 1 a informace získané při výkonu kontroly na místě smí být poskytnuty pouze s výslovným souhlasem České národní banky nebo orgánu dohledu členského státu, ve kterém byla tato kontrola provedena, a pouze pro takové účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas.

(1) Česká národní banka poskytuje Evropské komisi informace týkající se pojišťovnictví v souladu s příslušnými ustanoveními předpisů Evropské unie1) nebo na její vyžádání, jestliže tyto informace mají přímý vztah k její působnosti v pojišťovnictví.

(2) Ministerstvo financí sděluje Evropské komisi informace podle odstavce 1, jestliže tyto informace mají přímý vztah k jeho působnosti v pojišťovnictví.

(3) Ministerstvo financí sděluje Evropské komisi pojistná nebezpečí, na něž se vztahuje povinnost uzavřít pojištění včetně právních předpisů týkajících se tohoto pojištění a údajů, které musejí být uvedeny v osvědčení o uzavření pojistné smlouvy, pokud se vydání takového osvědčení vyžaduje.

Pojišťovna z jiného členského státu a pojišťovna z třetího státu je za stejných podmínek jako tuzemská pojišťovna oprávněna využívat v případě reklamy svých služeb všech dostupných komunikačních prostředků.

(1) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 7b odst. 7, § 13 odst. 5, § 19 odst. 3, § 24 odst. 3, § 32 odst. 4, § 34a odst. 3, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 42 odst. 3, § 47 odst. 2, § 50a odst. 2, § 54b odst. 1 a 4, § 78 odst. 2, § 81 odst. 5, § 82 odst. 2 a 10, § 89c odst. 6, § 100 odst. 3, § 104 odst. 6, § 107 odst. 6, § 122 odst. 2 a § 123 odst. 3.

(2) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 76 odst. 2, § 83 odst. 1 a 2, § 92k odst. 1, pokud k jejich provedení nebyl vydán přímo použitelný předpis Evropské unie.

(3) Vzory formulářů žádostí podle tohoto zákona Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách.

(1) Pojišťovna a zajišťovna není povinna až do 31. prosince 2020 ve své zprávě o solventnostní a finanční situaci podle § 82 odst. 3 uveřejňovat samostatně informace týkající se navýšení kapitálového požadavku nebo dopadu specifických parametrů do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku.

(2) Lhůty pro předkládání informací podle § 83 odst. 1 a 2 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:

a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,

b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,

c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019,

d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020,

e) 8 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,

f) 7 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,

g) 6 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a

h) 5 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.

(3) Lhůty pro uveřejňování informací podle § 82 odst. 6 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:

a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,

b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,

c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a

d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.

(4) Pro tuzemskou pojišťovnu a tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou, a pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu na úrovni skupiny se lhůty podle odstavců 2 a 3 pro účely předkládání informací podle § 92k prodlužují o 6 týdnů.

(1) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací činnosti a činností s ní souvisejících podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „dosavadní zákon“), podle pojistných odvětví životních pojištění, se považuje za povolení k provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících s pojišťovací činností podle tohoto zákona, a to v rozsahu pojistných odvětví životních pojištění uvedených v povolení. Česká národní banka vydá této pojišťovně do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona osvědčení, ve kterém uvede nová označení pojistných odvětví životních pojištění podle části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to v rozsahu povolení k provozování pojišťovací činnosti uděleného pojišťovně.

(2) V osvědčení podle odstavce 1 označí Česká národní banka pojistné odvětví uvedené v části A bodě 1 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu I písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 2 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu II přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 3 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu I písm. b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 4 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu III přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 5 písm. a) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu VI přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistná odvětví uvedená v části A bodě 5 písm. b) a c) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu VII přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 5 písm. d) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu IX přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 6 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu I písm. c) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících s pojišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo skupin těchto odvětví, se považuje za povolení k provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících s pojišťovací činností podle tohoto zákona, a to v rozsahu pojistných odvětví nebo skupin neživotních pojištění uvedených v povolení. Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona té pojišťovně, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistného odvětví nebo skupiny neživotních pojištění, v jejichž označení došlo tímto zákonem ke změně, osvědčení, ve kterém uvede nová označení pojistných odvětví nebo skupin neživotních pojištění podle částí B a C přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to v rozsahu povolení k provozování pojišťovací činnosti uděleného pojišťovně.

(4) V osvědčení podle odstavce 3 označí Česká národní banka pojistné odvětví uvedené v části B bodě 6 písm. a) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu jako pojistná odvětví uvedená v části B bodu 6 písm. a) a b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části B bodě 6 písm. b) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části B bodu 6 písm. c) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví č. 10 písm. b) části B přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví č. 10 písm. c) části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví č. 10 písm. c) části B přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví č. 10 písm. b) části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno c) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupiny neživotních pojištění písmeno e) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno d) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění písmeno c) a d) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno e) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění písmeno f) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno f) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění písmeno g) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno g) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění písmeno h) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(5) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování zajišťovací činnosti a činností souvisejících se zajišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví životních pojištění, se považuje za povolení k provozování zajišťovací činnosti v životním zajištění.

(6) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování zajišťovací činnosti a činností souvisejících se zajišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví nebo skupin neživotních pojištění, se považuje za povolení k provozování zajišťovací činnosti v neživotním zajištění.

(7) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování zajišťovací činnosti a činností souvisejících se zajišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví nebo skupin neživotních pojištění, se považuje za povolení k provozování zajišťovací činnosti pro všechny typy zajišťovacích činností.

(8) Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu osvědčení, ve kterém uvede nové označení povolené zajišťovací činnosti uvedené v odstavcích 5 až 7 podle tohoto zákona.

(1) Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo doručeno osvědčení České národní banky vydané podle § 137, uvede do 2 měsíců ode dne doručení tohoto osvědčení veškerá označení jí provozovaných činností do souladu s tímto osvědčením. Toto osvědčení se považuje za listinu o skutečnostech, které mají být zapsány do obchodního rejstříku podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na základě povolení k provozování zajišťovací činnosti vydaného podle dosavadního zákona, upraví do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona svoji zajišťovací činnost do souladu s tímto zákonem. V této lhůtě předloží České národní bance údaje podle § 37 odst. 3 písm. a) a údaje podle § 37 odst. 3 písm. f) bodů 4 a 5.

(3) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněna provozovat zajišťovací činnost pouze formou fakultativního zajištění podle dosavadního zákona, je povinna nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit České národní bance žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona, nebo tuto činnost ukončit. Česká národní banka rozhodne o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti po prokázaní splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(1) Seznamy odpovědných pojistných matematiků, správců a likvidátorů podle dosavadního zákona se považují za seznamy odpovědných pojistných matematiků, správců a likvidátorů podle tohoto zákona.

(2) Nucená správa zavedená podle dosavadního zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se dokončí podle dosavadního zákona.

(3) Porušení povinnosti stanovené dosavadním zákonem se posuzuje podle dosavadního zákona. U rozhodnutí Ministerstva financí nebo České národní banky, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve věci porušení povinnosti stanovené dosavadním zákonem, se postupuje podle dosavadního zákona.

(4) Řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo o uložení sankce, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadního zákona a opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadního zákona.

(5) Řízení o udělení povolení, řízení o registraci a řízení o schválení nebo o udělení předchozího souhlasu zahájená nejpozději 3 měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadního zákona.

(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu uvede tvorbu svých technických rezerv do souladu s tímto zákonem nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčen odstavec 2.

(2) Rozdíl mezi výší vyrovnávací rezervy vytvořené podle dosavadního zákona a výší vyrovnávací rezervy vytvořené podle tohoto zákona tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu rozpustí, a to v době počínaje účetním obdobím končícím v roce, v němž nabyl účinnosti tento zákon, nejpozději však do konce účetního období končícího po dni, ke kterému uplyne 60 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud se pojišťovna nerozhodne pro jednorázové rozpuštění přebytečné rezervy v roce, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon, musí rezervu rozpustit v částkách rovnoměrně rozložených do jednotlivých let.

(3) Pojišťovací holdingová osoba a osoby náležející do skupiny této pojišťovací holdingové osoby uvedou svoji činnost do souladu s § 79 nejpozději do 31. prosince 2010. Pojišťovací holdingová osoba předloží ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České národní bance podklady prokazující bezúhonnost a zkušenost osoby v jejím vedení podle § 92.

(4) Organizační složka zajišťovny z jiného členského státu zřízená na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za pobočku takové zajišťovny zřízenou podle tohoto zákona.

(5) Zajišťovna z třetího státu, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zřídila na území České republiky svoji organizační složku, podá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České národní bance žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti podle § 47, s výjimkou zajišťovny z třetího státu uvedené v § 48 odst. 3.

(6) Do dne převzetí evidence zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů centrálním depozitářem se pro účely § 10 odst. 1 písm. d), § 10 odst. 3 a 4 zaměstnancem centrálního depozitáře rozumí zaměstnanec Střediska cenných papírů.

(7) Tuzemská pojišťovna, jejíž základní kapitál je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nižší než jeho výše požadovaná podle § 18 tohoto zákona, navýší svůj základní kapitál nejméně na úroveň požadovanou podle § 18 tohoto zákona, a to ve lhůtě do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě nesplnění této povinnosti postupuje Česká národní banka podle § 116 odst. 2 písm. a) nebo podle § 118 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, a to v závislosti na výši základního kapitálu tuzemské pojišťovny ke dni uplynutí lhůty pro jeho navýšení.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 316/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb.

2. Vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.

3. Vyhláška č. 96/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.

4. Vyhláška č. 458/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění vyhlášky č. 96/2006 Sb.

v z. Němcová v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb.

Část A

I. Pojištění

a) pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného,

b) důchodu,

c) pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění podle této části.

II. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.

III. Pojištění uvedená v bodě I písm. a) a b) a bodě II, která jsou spojena s investičním fondem.

IV. Trvalé zdravotní pojištění podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodu iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES1).

V. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeživší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích.

VI. Umořování kapitálu založené na pojistněmatematickém výpočtu, kdy jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši.

VII. Správa skupinových penzijních fondů, případně včetně pojištění zabezpečujícího zachování kapitálu nebo platbu minimálního úrokového výnosu.

VIII. Činnosti podle čl. 2 odst. 3 písm. b) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES1).

IX. Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet.

Část B

1. Úrazové pojištění

a) s jednorázovým plněním,

b) s plněním povahy náhrady újmy,

c) s kombinovaným plněním,

d) cestujících.

2. Pojištění nemoci

a) s jednorázovým plněním,

b) s plněním povahy náhrady újmy,

c) s kombinovaným plněním,

d) soukromé zdravotní pojištění.

3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech

a) motorových,

b) nemotorových.

4. Pojištění škod na drážních vozidlech.

5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.

6. Pojištění škod na plavidlech

a) říčních a průplavových,

b) jezerních,

c) námořních.

7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek.

8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených

a) požárem,

b) výbuchem,

c) vichřicí,

d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava),

e) jadernou energií,

f) sesuvem nebo poklesem půdy.

9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tato zahrnuta v bodě 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími.

10. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající

a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla,

b) z činnosti dopravce,

c) z provozu drážního vozidla.

11. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.

12. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce.

13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za újmu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12

a) za újmu na životním prostředí,

b) za újmu způsobenou jaderným zařízením,

c) za újmu způsobenou vadou výrobku,

d) ostatní.

14. Pojištění úvěru

a) obecná platební neschopnost,

b) vývozní úvěr,

c) splátkový úvěr,

d) hypoteční úvěr,

e) zemědělský úvěr.

15. Pojištění záruky (kauce)

a) přímé záruky,

b) nepřímé záruky.

16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících

a) z výkonu povolání,

b) z nedostatečného příjmu,

c) ze špatných povětrnostních podmínek,

d) ze ztráty zisku,

e) ze stálých nákladů,

f) z nepředvídaných obchodních výdajů,

g) ze ztráty tržní hodnoty,

h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,

i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty,

j) z ostatních finančních ztrát.

17. Pojištění právní ochrany.

18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním.

Část C

a) „Pojištění úrazu a nemoci“ pro odvětví uvedená v části B bodech 1 a 2,

b) „Pojištění motorových vozidel“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 3, 7 a 10,

c) „Námořní a dopravní pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 4, 6, 7 a 12,

d) „Letecké pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 5, 7 a 11,

e) „Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám“ pro odvětví uvedená v části B bodech 8 a 9,

f) „Pojištění odpovědnosti za újmu“ pro odvětví uvedená v části B bodech 10, 11, 12 a 13,

g) „Pojištění úvěru a záruky“ pro odvětví uvedená v části B bodech 14 a 15,

h) „Souhrnné neživotní pojištění“ pro všechna odvětví uvedená v části B bodech 1 až 18.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Příloha č. 2 k zákonu č. 277/2009 Sb.

I. Pojištění uvedená v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou pojištění uvedených v bodech II až IV a VII.

II. Pojištění uvedená v části A bodu II přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

III. Pojištění uvedené v části A bodu IV přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

IV. Trvalé zdravotní pojištění.

V. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeživší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích.

VI. Činnosti uvedené v části A bodu VI přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

VII. Správa skupinových penzijních fondů uvedená v části A bodu VII přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

VIII. Činnosti uskutečňované pojišťovnami uvedené v Kapitole 1, Hlavě 4, Knize IV francouzského „Code des Assurances“.

IX. Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy sociálního pojištění, pokud je prováděno nebo řízeno pojišťovnou na její vlastní účet v souladu s právní úpravou členského státu.

X. Úrazové pojištění a pojištění v případě nemoci uvedené v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

XI. Pojištění s vazbou na motorová vozidla uvedená v části B bodech 3, 7 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

XII. Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám uvedená v části B bodech 8 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

XIII. Pojištění škod na drážních vozidlech, letecké, námořní a dopravní pojištění uvedená v části B bodech 4 až 7, 11 a 12 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

XIV. Všeobecné pojištění odpovědnosti za újmu uvedené v části B bodu 13 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

XV. Pojištění úvěru a pojištění záruky uvedená v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

XVI. Ostatní pojištění uvedená v části B bodech 16, 17 a 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

1) Směrnice Rady 91/371/EHS ze dne 20. června 1991 o provedení Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES ze dne 29. června 1995, kterou se mění směrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS o úvěrových institucích, směrnice 73/239/EHS a 92/49/EHS o jiném než životním pojištění, směrnice 79/267/EHS a 92/96/EHS o životním pojištění, směrnice 93/22/EHS o investičních podnicích a směrnice 85/611/EHS o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES, 2002/83/ES a 2009/65/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2008/25/ES a 2010/78/EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.

Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby, ve znění směrnice 2009/65/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované znění).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/58/EU, 2014/51/EU, (EU) 2016/2341, (EU) 2018/843, (EU) 2019/2177, (EU) 2022/2556 a (EU) 2023/2864 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu.

2) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 248/2008 Sb.

Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 41a a násl. zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 128 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 3 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).

7) Bod 6 oddíl A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES.

11) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb.

12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Směrnice Rady 91/371/EHS.

18) Čl. 56 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 týkající se životního pojištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/101/ES.

33) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 253/2008 Sb.

36) Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.

37) § 2 odst. 5 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), ve znění zákona č. 347/2005 Sb.

40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, v platném znění.

41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 6. září 2009 o ratingových agenturách.

42) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solvency II), v platném znění.

44) § 21 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.

46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, v platném znění.