Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 10

§ 10 zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů – Práva a povinnosti správce

Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů · 279/2003 Sb. · Trestní právo

Stručně: Paragraf 10 zákona č. 279/2003 Sb. stanovuje práva a povinnosti správce zajištěného majetku, přičemž jeho hlavním úkolem je zabránit snížení hodnoty nebo zmenšení tohoto majetku a chránit jej. Správce musí aktivně jednat, aby majetek neztrácel hodnotu, například vymáhat dluhy nebo náhrady škod, které k majetku náleží. (§ 10 zákona č. 279/2003 Sb., zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Práva a povinnosti správce
  • Týká se: obviněný, soud, vlastník, věřitel
  • Částka nebo sazba (odst. 6): „…a neposkytnou mu potřebnou součinnost, může jim soud uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč“
  • Částka nebo sazba (odst. 6): „…osobu, může být právnické osobě, kterou zastupuje, uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč“
  • Judikatura: na § 10 odkazuje 16 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 279/2003 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Správce je povinen právně jednat za účelem zabránění snížení hodnoty nebo zmenšení zajištěného majetku, zejména

a) včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu bezdůvodného obohacení,

b) průběžně sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky k zajištěnému majetku, včas uplatňovat a vymáhat práva, která jinak přísluší vlastníku zajištěného majetku, případně jiné osobě oprávněné s majetkem nakládat, a zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv,

c) dovolávat se neplatnosti právního jednání učiněného obviněným v rozporu se zákazy, jež mu byly uloženy rozhodnutím o zajištění majetku podle trestního řádu.

(2) Movité věci, jež byly obviněným vydány nebo mu byly odňaty, je správce povinen rovněž řádně zabezpečit a chránit před znehodnocením, zejména před jejich poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, a provést potřebné úkony směřující k uchování hodnoty věci.

(3) Správce činí za účelem ochrany zajištěného majetku v soudním, správním nebo jiném řízení všechny úkony, které je jinak oprávněn činit jeho vlastník, případně jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat; v insolvenčním řízení může za tímto účelem vykonávat práva věřitele.

(4) Správce vede zajištěný majetek průkazným a přehledným způsobem v evidenci, a to až do doby konečného naložení s majetkem; zajištěný majetek není předmětem účetnictví a inventarizace.

(5) Jiné povinnosti související se zajištěným majetkem než uvedené v odstavcích 1 až 4 správce nevykonává. Jiná práva související se zajištěným majetkem vykonává správce za účelem ochrany zajištěného majetku pouze v rozsahu, v jakém byla zakázána obviněnému soudem podle trestního řádu. Správce není oprávněn zajištěný majetek využívat, pronajmout, zatížit nebo převést na jinou osobu.

(6) Pro účely řádného výkonu správy zajištěného majetku je správce oprávněn činit všechny potřebné úkony, zejména je oprávněn nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností, pořizovat jejich kopie, na nezbytnou dobu si vyžádat doklady a jiné dokumenty potřebné pro účely správy zajištěného majetku a vstupovat na místa, kde se nacházejí, nejde-li o obydlí; obviněný, jakož i jiné osoby, vůči nimž je úkon prováděn, jsou povinni správci poskytnout veškerou potřebnou součinnost. Pokud osoby uvedené ve větě první bez dostatečné omluvy neuposlechnou příkazu nebo nevyhoví výzvě správce a neposkytnou mu potřebnou součinnost, může jim soud uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč; neuposlechne-li takového příkazu nebo výzvy osoba, která jedná za právnickou osobu, může být právnické osobě, kterou zastupuje, uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč; o tom je třeba tyto osoby předem poučit. Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek; na rozhodování o stížnosti se obdobně užije § 146a trestního řádu.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Správce musí aktivně jednat, aby majetek neztrácel hodnotu, například vymáhat dluhy nebo náhrady škod, které k majetku náleží.
  • Jeho povinností je chránit movité věci před poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením a zajistit jejich uchování.
  • Správce zastupuje vlastníka zajištěného majetku v soudních a jiných řízeních a vede o majetku evidenci.
  • Správce má právo nahlížet do dokumentů a vyžadovat součinnost od obviněného a dalších osob, které jsou povinny mu ji poskytnout.

Na co si dát pozor

  • Správce nesmí zajištěný majetek využívat, pronajímat, zatěžovat ani převádět na jinou osobu.
  • Pokud obviněný nebo jiné osoby neposkytnou správci potřebnou součinnost, může jim soud uložit pořádkovou pokutu.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 10

16
NS
Nejvyšší soud
18. 4. 2023
NS
Nejvyšší soud
25. 1. 2023
NS
Nejvyšší soud
22. 4. 2020
ÚS
Ústavní soud
30. 1. 2019
ÚS
Ústavní soud
29. 1. 2019
ÚS
Ústavní soud
19. 6. 2018
NSS
Krajský soud v Českých Budějovicích
18. 3. 2025

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 10 zákona 279/2003 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 10

… z toho, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a to „Je zajištění ve smyslu ust. § 79a a násl. činěno výhradně k majetkovým právům konkrétní osoby k předmětné věci nebo je činěno k věci jako takové?“, „Je z pohledu výkonu povinností ve smyslu ust. § 10 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb. relevantní, zda osoba, jíž byla věc odňata, je vlastníkem dané věci? A tedy je aktivní věcná legitimace správce zajištěného majetku odvozována výhradně od osoby, jíž byla věc odňata z dispozice?“, a „Je …

23 Cdo 1073/2022 · Nejvyšší soud · 18. 4. 2023

Formuluje následující otázky - zda je zajištění ve smyslu § 79a a násl. zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění účinném do 31. 5. 2015 (dále jako „trestní řád“), činěno výhradně k majetkovým právům konkrétní osoby k předmětné věci nebo k věci jako takové, - zda je z pohledu výkonu povinností ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb. relevantní, zda osoba, jíž byla věc odňata, je vlastníkem dané věci a zda je tedy aktivní věcná legitimace správce zajištěného majetku odvozována výhradně od osoby, jíž byla věc odňata z dispozice, - zda je …

33 Cdo 2939/2021 · Nejvyšší soud · 25. 1. 2023

Dále má dovolatel za to, že nedošlo ke splnění povinnosti zakotvené v § 10 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, zabezpečení movitých věcí vydanými obviněným nebo jemu odňatých), když nebyl zabezpečen obsah na datových nosičích, čím byla dovolateli výrazně snížena možnost se domáhat ochrany svých práv před soudem a prokázat svou nevinu.

4 Tdo 68/2020 · Nejvyšší soud · 22. 4. 2020

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 1411 Povinnosti správce vůči beneficientovi (Zákon občanský zákoník)§ 49 Správce registru práv a povinností (Zákon o základních registrech)§ 338l Dohled soudu (Občanský soudní řád)§ 11 Pravomoc správce daně (Zákon daňový řád)§ 1418 Povinnosti správce a beneficienta vůči třetím (Zákon občanský zákoník)