Nařízení Národního výboru československého o amnestii.

Národní výbor promíjí trest, pokud nebyl ještě proveden, jakož i neschopnost dosíci jistých práv, postavení a oprávnění, která nastala dle zákonných předpisů jako následek odsouzení, a ztrátu volebního práva a volitelnosti do veřejných sborů všem, kdož byli zaměstnáni v poštovní neb železniční službě a odsouzeni byli pro krádež, kterou spáchali v době války do dne 28. října 1918 včetně na dráze nebo na poště na předmětech tam dopravovaných nebo uložených, nebyli-li před tím pro zločin krádeže právoplatně odsouzeni, nepřevyšuje-li trest nyní přisouzený 6 měsíců a nedopustí-li se do dvou let ode dne vyhlášky tohoto nařízení nového činu trestného ze ziskuchtivosti. K tomu cíli povoluje se odklad výkonu trestu a následků odsouzení.

Kde trestní řízení pro podobné činy nebylo ještě skončeno právoplatným rozsudkem, provede se úplně, načež v případě právoplatného odsouzení platí hořejší ustanovení.

Národní výbor promíjí trest, pokud nebyl ještě proveden, jakož i neschopnost dosíci jistých práv, postavení a oprávnění, která nastala dle zákonných předpisů jako následek odsouzení, a ztrátu volebního práva a volitelnosti do všech veřejných sborů pro jakékoliv činy trestné, jež byly do dne 28. října 1918 včetně spáchány buď: a) z bídy, b) z mladické nerozvážnosti, c) z rozčilení vyvolaného válečnými poměry anebo d) z pohnutek politických. Ustanovení toto platí též pro případy v § 3. uvedené.

O tom, ve kterých případech se tak stane, rozhodne soud, který rozhodoval ve věci jako prvá stolice, vyslechna úřad veřejné žaloby a to z povinnosti úřední v případech, ve kterých trest nebyl ještě proveden, v jiných případech na žádost súčastněných.

Jde-li o rozsudek porotního soudu, rozhodne soud ve čtyřčlenném sboru. Jde-li o rozsudek soudu mimo obvod československého státu se nalézajícího, rozhodne na žádost stejného druhu soud v Praze.

Uzná-li se ve prospěch odsouzeného, není do usnesení soudu stížnosti, jinak rozhodne o stížnosti, kterou lze podati do 14 dnů, druhá stolice.

Úřady veřejné žaloby se poukazují, aby v takovýchto případech vyšetřování, jež dosud nevedlo k právoplatnému odsouzení, zastavily; byla-li právoplatná obžaloba podána, aby od obžaloby upustily.

Soudy i úřady veřejné žaloby počínejtež si při tomto rozhodování bez úzkoprsosti.

Byl-li někdo odsouzen i pro jiné činy trestné než na které se toto nařízení vztahuje, promíjejí se toliko trest a následky odsouzení, spojené se shora uvedenými činy trestnými. V těchto případech budiž postupováno dle § 410. tr. ř. a § 424. voj. tr. ř. Jde-li o rozsudek soudu mimo obvod československého státu, učiní na žádost návrh dle § 410. tr. ř. a § 424. voj. tr. ř. soud stejného druhu v Praze.

Nařízení toto se vztahuje:

a) na příslušníky československého státu, ať byli odsouzeni kterýmkoliv soudem bývalé říše Rakousko-Uherské;

b) na trestné činy, o nichž řízení vedlo se nebo vede se u soudu v obvodu československého státu;

c) na osoby, jež odpykávají trest ve věznicích v obvodu československého státu.

Nařízení toto netýká se činů trestných spáchaných ve vojsku československých legií.

Národní výbor vyhražuje si prominouti na žádost nebo návrh tresty ještě v jiných případech hodných zvláštního zřetele.

Dr. Frant. Soukup v. r.

Jiří Stříbrný v. r.

Ant. Švehla v. r.

Dr. Alois Rašín v. r.

Dr. Vavro Šrobár v. r.