§ 3 Vládní vyhláška o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům – Nároky na důchod při kampaňových, sezónních a jiných krátkodobých pracích
Vládní vyhláška o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům · 28/1965 Sb. · § 3 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 28/1965 Sb. umožňuje pracujícím důchodcům pobírat důchod v plné výši i při zaměstnání, pokud jde o krátkodobé, sezónní nebo podobné práce, které nepřesáhnou stanovený počet pracovních dnů nebo hodin v kalendářním roce.
§ 3 Nároky na důchod při kampaňových, sezónních a jiných krátkodobých pracích
(1) Poživatelům starobního, vdovského a sirotčího důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), kterým by se důchod nevyplácel anebo by se krátil při zaměstnání nebo pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu, se poskytuje důchod v nezměněné výši, jestliže je důchodce přechodně zaměstnán (přechodně pracovně činný v družstvu) po dobu sjednanou nejvýše na 120 pracovních dnů, a jde-li o práce administrativní, nejvýše na 60 pracovních dnů, pokud důchodce skutečně neodpracoval v takovém zaměstnání (pracovní činnosti) v kalendářním roce více než uvedený počet pracovních dnů. Podmínkou přitom je, že důchodce koná práce kampaňové, sezónní, špičkové, nárazové nebo výpomocné, které zpravidla nemohou být vykonány pracovníky zaměstnanými (pracovně činnými) v závodě (družstvu) po celý rok. Do počtu odpracovaných dnů se započítávají i dny, za které důchodci náleželo nemocenské.
(2) Důchodcům uvedeným v předchozím odstavci se poskytuje důchod v nezměněné výši také tehdy, jestliže jsou zaměstnáni (pracovně činni) s pracovním úvazkem tak malého rozsahu, že v kalendářním roce nepřesáhne 400 pracovních hodin.
(3) Celková doba trvání všech prací uvedených v odstavci 1 nesmí činit v kalendářním roce více než 120 pracovních dnů. Konal-li důchodce v témže kalendářním roce jak práce uvedené v odstavci 1, tak práce uvedené v odstavci 2, hodnotí se každý den, ve kterém konal práce uvedené v odstavci 2, jako jeden pracovní den; celková doba trvání všech prací nesmí ani v tomto případě činit v kalendářním roce více než 120 pracovních dnů, a jde-li jen o práce administrativní, více než 60 pracovních dnů.
(4) Po dobu zaměstnání podle předchozích odstavců se poskytuje důchodci místo přídavků na děti výchovné.
Paragraf 3 vyhlášky 28/1965 Sb. umožňuje pracujícím důchodcům pobírat důchod v plné výši i při zaměstnání, pokud jde o krátkodobé, sezónní nebo podobné práce, které nepřesáhnou stanovený počet pracovních dnů nebo hodin v kalendářním roce.
Co to znamená v praxi
Pokud jste poživatelem starobního, vdovského nebo sirotčího důchodu a pracujete na krátkodobých, sezónních, špičkových, nárazových nebo výpomocných pracích, váš důchod se nekrátí.
Tyto práce nesmí v kalendářním roce přesáhnout 120 pracovních dnů.
Pokud jde o administrativní práce, nesmí přesáhnout 60 pracovních dnů v kalendářním roce.
Důchod se nekrátí ani v případě, že pracujete s malým úvazkem, který nepřesáhne 400 pracovních hodin v kalendářním roce.
Do počtu odpracovaných dnů se započítávají i dny, za které vám náleželo nemocenské.
Místo přídavků na děti dostáváte po dobu takového zaměstnání výchovné.
Příklad
Paní Nováková, důchodkyně, si přivydělává sběrem ovoce na farmě po dobu 30 dnů v létě. Její důchod se jí po tuto dobu nekrátí, protože jde o sezónní práci a nepřesáhla limit 120 pracovních dnů.
Na co si dát pozor
Celková doba všech krátkodobých prací nesmí v kalendářním roce překročit 120 pracovních dnů (nebo 60 pracovních dnů u administrativních prací).
Pokud kombinujete práce s denním limitem (odstavec 1) a práce s hodinovým limitem (odstavec 2), každý den práce podle odstavce 2 se počítá jako jeden pracovní den do celkového limitu 120 (nebo 60) dnů.