Novela Zákon daňový řád od 2013-01-01: co se mění

§ 72 (1) Přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. (2) V tiskopisech a v nich vyznačených přílohách, které jsou součástí podání, lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní. (3) Podání podle odstavce 1 lze učinit i datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslané způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3.

§ 106 Zastavení řízení (1) Správce daně rozhodnutím řízení zastaví, jestliže a) osoba zúčastněná na správě daní vzala své podání, kterým se zahajuje řízení, zpět, pokud zákon zpětvzetí nevylučuje, b) jde o zjevně právně nepřípustné podání, c) ten, o jehož právech a povinnostech má být rozhodnuto, zanikl bez právního nástupce, nebo zemřel bez dědice, d) bylo učiněno podání ve věci, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto, nejde-li o rozhodnutí prozatímní nebo předběžné povahy, e) nelze v řízení pokračovat z důvodů, které stanoví zákon, nebo f) podání řízení se stalo bezpředmětným. (2) Týká-li se některý z důvodů zastavení řízení jen části jeho předmětu, zastaví se řízení jen v této části. (3) Dojde-li k zastavení řízení podle odstavce 1 písm. c) nebo podle § 111 odst. 3, správce daně rozhodnutí jeho příjemci nedoručuje a založí jej do spisu; to neplatí, pokud je ve věci více příjemců rozhodnutí.

§ 125 Registrační povinnost (1) Daňový subjekt, který obdrží povolení nebo získá oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, které jsou předmětem daně, nebo jejíž výsledky jsou předmětem daně, je povinen do 30 dnů Registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně. Tato lhůta začne běžet následující den po dni účinnosti povolení nebo oprávnění. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí dnem účinnosti povolení nebo oprávnění den, kdy je daňový subjekt podle zákona, na jehož základě bylo vydáno, oprávněn začít tuto činnost vykonávat. (3) Začne-li daňový subjekt, který nesplňuje podmínky pro registraci podle odstavce 1, vykonávat činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně, nebo pobírat příjmy, které jsou předmětem daně, je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně, který rozhodne o jeho registraci. Tato lhůta začne běžet ode dne, ve kterém daňový subjekt s činností započal, nebo dnem, ve kterém příjmy přijal, s tím, že rozhodný je den, který nastane dříve. (4) Daňový subjekt se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, který naplní podmínky podle odstavce 1 nebo 3, je rovněž povinen podat přihlášku k registraci. (5) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat daňovým zákonem stanovené úkony. (6) Ve lhůtě podle odstavce 5 je plátce daně povinen podat přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem. jednotlivé dani.

§ 126 Registrační povinnost nevzniká a) daňovému subjektu, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, b) daňovému subjektu, u kterého Přihláška k registraci V přihlášce k registraci je předmětem daně pouze nemovitost, c) poplatníkovi, který má výhradně povinnost platit daň nepřímo prostřednictvím plátce daně. daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní.

§ 127 Oznamovací povinnost registrovaných daňových subjektů (1) V přihlášce k registraci Dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen uvést a) jméno a příjmení nebo název, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě další adresu požádat o zrušení registrace, jsou-li pro doručování, b) obecný identifikátor pro vytvoření daňového identifikačního čísla, c) daňové identifikační číslo přidělené v zahraničí, pokud bylo daňovému subjektu přiděleno, d) údaje o povolení nebo oprávnění k činnosti, která je zdrojem příjmů, které jsou předmětem daně, nebo jejíž výsledky jsou předmětem daně, e) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, jakož i u poskytovatelů platebních služeb v zahraničí, pokud jsou užívány v souvislosti s činností, která je zdrojem příjmů, které jsou předmětem daně, nebo jejíž výsledky jsou předmětem daně, f) daně, ke kterým má být registrován, g) organizační jednotky, které jsou plátcovou pokladnou. to dány důvody. (2) Právnická osoba uvede kromě údajů Oznamovací povinnost podle odstavce 1 též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat podle § 24 odst. 2 a 3. lze splnit pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů. (3) V přihlášce k registraci musí Registrovaný daňový subjekt též výslovně prohlásit, že jde je povinen předložit správci daně a) příslušnou listinu prokazující jeho zrušení, popřípadě další listinu, podle které dojde k rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu tato listina byla doručena, nebo kdy ji potvrdil, b) rozhodnutí orgánu veřejné moci o jeho první daňovou registraci, zrušení, popřípadě rozhodnutí o zániku povolení nebo uvést, u kterého oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno; tento postup se neuplatní, pokud daňový subjekt správce daně o těchto skutečnostech informoval podle písmene a), c) smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části, a kdy byl registrován, jaké mu bylo přiděleno to 15 dnů od jejího uzavření; tuto povinnost plní všechny daňové identifikační číslo, subjekty, které uzavřely smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části. (4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 a jméno nebo název, pod kterým byl registrován. (4) Fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí, která nemá přidělen obecný identifikátor, uvede v přihlášce k registraci své datum narození. Právnická osoba 3 se sídlem v zahraničí, která nemá přidělen obecný identifikátor, je povinna si vyžádat identifikační číslo u příslušného orgánu veřejné moci; v tomto případě nevztahuje na údaje, jejichž změnu může správce daně na základě její žádosti lhůtu pro podání přihlášky k registraci prodloužit. (5) Registrační povinnost lze plnit i podáním na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu učiněným u příslušného živnostenského úřadu, který je bezodkladně doručí příslušnému správci daně; automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní správce daně způsobem podle § 72 56 odst. 3 se použije obdobně. Lhůta pro vyřízení podání počíná běžet jeho doručením příslušnému správci daně. 2.

§ 128 Rozhodnutí Postup k odstranění pochybností v registračních údajích (1) Správce daně prověří údaje uvedené daňovým subjektem v přihlášce k registraci nebo v oznámení o registraci (1) Dojde-li ke změně údajů, které registračních údajů a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, a to včetně zániku jeho daňové povinnosti u některé z daní, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody. tak učinit. (2) Daňový subjekt je povinen předložit správci daně, u kterého je registrován, a) příslušnou listinu prokazující jeho zrušení, popřípadě další listinu, podle které dojde k rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl Vyhoví-li daňový subjekt registrován, a to výzvě ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu tato listina byla doručena, stanovené lhůtě, hledí se na přihlášku k registraci nebo kdy ji potvrdil, b) rozhodnutí orgánu veřejné moci na oznámení o jeho zrušení, popřípadě rozhodnutí změně registračních údajů, jako by bylo podáno bez vady v den původního podání. Je-li výzvě vyhověno až po uplynutí lhůty, považuje se přihláška k registraci nebo oznámení o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno; tento postup se neuplatní, pokud daňový subjekt správce daně o těchto skutečnostech informoval podle písmene a), c) smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části, a to 15 dnů od jejího uzavření; tuto povinnost plní všechny daňové subjekty, které uzavřely smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části. změně registračních údajů za podané tímto dnem.

§ 129 Rozhodnutí o registraci v registračním řízení (1) Správce daně prověří údaje uvedené daňovým subjektem v přihlášce k registraci a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen tak učinit. (2) Vyhoví-li daňový subjekt výzvě ve stanovené lhůtě, hledí se na přihlášku k registraci, jako by byla podána bez vady v den původního podání. Je-li výzvě vyhověno až po uplynutí lhůty, považuje se přihláška k registraci za podanou tímto dnem. (3) Není-li vyhověno této výzvě a je-li to důvodné, zaregistruje správce daně daňový subjekt z moci úřední. (4) Správce daně rozhodne o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. (5) Rozhodnutí (2) Pokud správce daně rozhodne zcela v souladu s přihláškou k registraci nebo s oznámením o registraci změně registračních údajů, rozhodnutí se neodůvodňuje s výjimkou rozhodnutí, kterým se registrace zamítá. neodůvodňuje. (3) Správce daně podle povahy věci rozhodne z moci úřední o registraci, nebo o zrušení registrace, pokud je to důvodné a pokud daňový subjekt a) nepodá přihlášku k registraci, b) nepodá oznámení o změně registračních údajů, nebo c) nevyhoví výzvě k odstranění pochybností v registračních údajích. (4) Změnu registračních údajů provede správce daně na základě oznámení o změně registračních údajů nebo na základě vlastního zjištění pouze formou úředního záznamu.

§ 130 Daňové identifikační číslo (1) Zaregistrovanému daňovému subjektu Daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, nebo vlastní identifikátor správce daně. (2) Daňové identifikační číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem. (3) Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zákon, a u právnické osoby identifikační číslo. (4) Není-li obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, přidělí mu správce daně rozhodnutím vlastní identifikátor.

§ 131 ŘÍZENÍ O ZÁVAZNÉM POSOUZENÍ Změna místní příslušnosti registrovaných daňových subjektů (1) Nesplní-li daňový subjekt svoji registrační povinnost tím, že nepodá registrační přihlášku, vydá správce daně rozhodnutí o registraci z moci úřední; včas podané odvolání má odkladný účinek. (2) Správce daně na základě oznámení daňového subjektu podle povahy tohoto oznámení provede změny v registrovaných údajích a sepíše o tom úřední záznam nebo rozhodne o změně v registrovaných údajích z moci úřední, anebo registraci zruší; včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. (3) Dojde-li ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti správce daně, dosavadní příslušný správce daně na základě žádosti daňového subjektu, nebo z moci úřední stanoví rozhodnutím datum, den, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. (4) Dnem uvedeným v rozhodnutí podle odstavce 3 (2) Dojde-li do dne, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně, ke změně okolností, za kterých bylo podle odstavce 1 rozhodnuto, rozhodne správce daně, který je nově příslušný. S účinností k tomuto dni vydá nově příslušný správce daně daňovému subjektu nové rozhodnutí vydal, o registraci, které nahrazuje rozhodnutí o registraci vydané původním správcem daně. Registrace k daním, ke kterým je daňový subjekt registrován, zůstává po této přeregistraci zachována k původnímu dni její účinnosti. jeho zrušení nebo změně. HLAVA II

§ 136 (1) Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (2) Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání podle odstavce 1 nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty podle odstavce 1. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována. (3) Daňové přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období. (4) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit. (5) Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání. přiznání nebo vyúčtování.

§ 137 (1) Hlášení se podává do 25 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení. Pokud je s hlášením spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení. (2) Vyúčtování se podává do 4 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Pokud je s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování. (3) Lhůtu pro podání hlášení nebo vyúčtování nelze prodloužit.

§ 141 Doměřovací řízení (1) Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani. (2) Daňový subjekt je oprávněn ve lhůtě podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně. (3) Dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně. (4) Daňový subjekt je oprávněn ve lhůtách podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené. (5) V dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění; v případě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování podle odstavců 2 a 4 uvede i důvody pro jeho podání. (6) Dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování není přípustné k dani, která je předmětem probíhající daňové kontroly, popřípadě je-li předmětem výzvy podle § 87 odst. 2, která byla oznámena daňovému subjektu, nebo je-li o této dani zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně; tyto skutečnosti přerušují běh lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování podle odstavce 1 věty první; nová lhůta počne běžet od ukončení daňové kontroly, podle jejíhož výsledku se poslední známá daň nemění, nebo od právní moci dodatečného platebního výměru, byl-li na základě daňové kontroly vydán, popřípadě od právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně. (7) Podá-li daňový subjekt dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování ještě před vyměřením daně, popřípadě před jejím doměřením, řízení zahájené tímto podáním se zastaví. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování se využijí při vyměření nebo doměření této daně. (8) Daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která je shodná s lhůtou podle odstavce 1 věty první.

§ 235 (1) Zjistí-li správce daně, že se částka, která byla plátcem daně vyúčtována, neodchyluje od částky, která měla být plátcem daně sražena a odvedena, stanoví daň vybíranou srážkou plátci daně potvrzením vyúčtování s náležitostmi podle § 102 odst. 1 písm. g), pokud k jejímu stanovení nedošlo již z moci úřední platebním výměrem k přímé úhradě před podáním vyúčtování; tento způsob stanovení daně vybírané srážkou správce daně zaznamená pouze ve spise a nelze se proti němu odvolat. Dojde-li ke zjištění zřejmých a nepochybných rozdílů, jejichž odstraněním se nemění výše odvedené daně vybírané srážkou, správce daně o tom vyrozumí plátce daně ověřenou kopií potvrzeného vyúčtování s vyznačením oprav. (2) Zjistí-li správce daně, že se částka, která byla plátcem daně vyúčtována, odchyluje od částky, která měla být plátcem daně sražena a odvedena, stanoví daň vybíranou srážkou plátci daně k přímé úhradě s vyznačením rozdílu předepíše rozdíl mezi těmito částkami a tento rozdíl předepíše do evidence daní. (3) (2) Je-li rozdílem podle odstavce 2 1 zvyšována povinnost plátce daně srazit a odvést daň vybíranou srážkou, je tento rozdíl předepsaný plátci daně k přímé úhradě splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. (4) (3) Je-li rozdílem podle odstavce 2 1 snižována povinnost plátce daně srazit a odvést daň vybíranou srážkou, vypořádá se tento rozdíl v rámci správy daní zajišťované plátcem daně. Pokud tento rozdíl nemůže být vypořádán, je plátce daně povinen vrátit neoprávněně sraženou částku poplatníkovi. Správce daně vrátí rozdíl podle odstavce 2 1 plátci daně do 30 dnů ode dne, kdy plátce daně prokáže vrácení neoprávněně sražené částky poplatníkovi.

§ 250 Pokuta za opožděné tvrzení daně (1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. (2) Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést. (3) Pokud by částka Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 byla nižší částku menší než 500 Kč, činí 200 Kč. (4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. (4) (5) Maximální výše částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být vyšší než 300 000 Kč. (5) (6) O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.