Zákon o platebním styku

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna,

b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o zápis do registru podle tohoto zákona,

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1, nebo

d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 135a odst. 3.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) nebo d),

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b),

c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 132 odst. 3, s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5 při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky, a přestupky podle § 133b odst. 4,

b) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupky podle § 133b odst. 2 a 3,

c) Ministerstvo financí, jde-li o přestupek podle § 130 odst. 1 písm. o),

d) Česká národní banka, jde-li o ostatní přestupky.

(2) Na řízení o přestupku vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na jeho postup při výkonu dozoru se zákon o ochraně hospodářské soutěže použije přiměřeně.

(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 3 bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění

a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo

d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností

a) platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona,

b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a

c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem, s výjimkou povinnosti stanovené v § 124t, nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím mezibankovní poplatky za karetní platební transakce2).

(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c) vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou poskytovatel nebo vydavatel se sídlem nebo místem podnikání v

a) České republice vykonává v České republice,

b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo

c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.

(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti. Česká národní banka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se použijí obdobně.

(4) Ministerstvo financí vykonává kontrolu dodržování povinnosti poskytovatele stanovené v § 124t postupem podle zákona o cenách.

(5) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční platby v Evropské unii2) a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech2) je v České republice Česká národní banka.

(6) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce je pro účel zajištění dodržování povinností poskytovatele Česká národní banka, pro účel zajištění dodržování povinností příjemce Česká obchodní inspekce a pro účel zajištění dodržování povinností provozovatele schématu platebních karet a zpracovatele, kteří mají sídlo v České republice, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.

(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze, s centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou.

(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi nebo zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

(4) Poskytne-li orgán dohledu jiného členského státu České národní bance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní banka tuto informaci předat jinému příslušnému orgánu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní banka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu, který informaci poskytl, a výhradně za účelem stanoveným tímto orgánem.

(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o spolupráci nebo předání informací, pokud

a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo

b) se žádost týká téže věci a téže osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo o nichž bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem.

(6) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 5 informuje Česká národní banka žádající orgán o důvodech odmítnutí.

(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.

(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.

(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance. Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na místě provést Česká národní banka.

(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření zakládá.

(1) Jestliže osoba podléhající dohledu České národní banky poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby

a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,

c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,

d) vyměnila svého auditora, jsou-li splněny podmínky pro jednostranné ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o povinném auditu podle zákona upravujícího činnost auditorů,

e) vyměnila svoji vedoucí osobu,

f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím obchodního zástupce,

g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,

h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.

(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká národní banka uložit platební instituci nebo instituci elektronických peněz také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední7) ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státu, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech2), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Jestliže to připadá v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu8).

(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu podle tohoto zákona za podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon státní kontroly uložit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut za stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2 500 000 Kč.

(3) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

(1) Česká národní banka vede

a) seznam platebních institucí,

b) registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,

c) seznam institucí elektronických peněz,

d) registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,

e) seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a

f) seznam účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.

(2) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna, a o pobočkách, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze. Do registrů podle odstavce 1 písm. b) a d) se zapisuje také údaj o tom, zda se registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru souvisejícího s poskytováním platebních služeb. Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby.

(3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. e) se zapisují také údaje o provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle odstavce 1 písm. f) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí právní vztahy mezi účastníky tohoto systému při provádění zúčtování.

(4) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň

a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

(5) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. V ústředí a v pobočkách České národní banky do nich může každý nahlížet.

(6) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu nebo registru podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(1) Proti rozhodnutí České národní banky vydanému podle tohoto zákona v prvním stupni lze podat rozklad.

(2) O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. Ustanovení zákona upravujícího vedení správního řízení o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu9) se nepoužije.

Poskytovatel je povinen uzavřít s příjemcem, se kterým uzavřel smlouvu o platebních službách spočívajících ve vydávání a správě zařízení k přijímání platebních prostředků, smlouvu o rozhodci pro řešení sporů vyplývajících z porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce, pokud o to příjemce požádá. Na právo domáhat se uzavření rozhodčí smlouvy musí být příjemce ve smlouvě o platebních službách upozorněn.

Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů.

Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 11 odst. 2, § 17 odst. 4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 2, § 37 odst. 4, § 39 odst. 2, § 47 odst. 3, § 48 odst. 4, § 52a odst. 5, § 52b odst. 4, § 52c odst. 6, § 52e odst. 4, § 52h odst. 4, § 52j odst. 4, § 52k odst. 3, § 52m odst. 3, § 54 odst. 4, § 56 odst. 2, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4, § 73b odst. 5 a § 124d odst. 3.

(1) Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5, avšak byl ke dni 24. prosince 2007 oprávněn podle dosavadních právních předpisů poskytovat služby, které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění do 30. dubna 2011. Při tom je povinen, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen.

(2) Ten, kdo není osobou uvedenou v odstavci 1 ani v § 5, avšak byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat služby, které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby po dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění, jestliže do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Při tom je povinen postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen. Oprávnění podle věty první zaniká dnem vydání rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce, rozhodnutí o žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo dnem vydání osvědčení o zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona.

(1) Licence instituce elektronických peněz vydaná podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona.

(2) Ten, komu bylo uděleno povolení k vydávání elektronických peněz podle § 19 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „dosavadní zákon“) se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona. Česká národní banka jej bez zbytečného odkladu zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

(3) Žádost o licenci k převodu peněžních prostředků podle § 13a dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona, ledaže s tím žadatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vysloví nesouhlas; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(4) Žádost o licenci instituce elektronických peněz podle § 18b nebo o povolení podle § 19 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(5) Žádost o licenci k provozování platebního systému podle § 30 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(6) Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí tímto zákonem, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(7) Jestliže byly mezi poskytovatelem a uživatelem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona sjednány podmínky poskytování platebních služeb, které jsou pro uživatele méně příznivé než podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele, platí, že byly sjednány podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele.

(8) Při určení, zda je uživatel, který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, drobným podnikatelem, se za okamžik uzavření smlouvy o platebních službách považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. Na drobného podnikatele, který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení tohoto zákona o drobném podnikateli vztahují od 1. ledna 2010.

(9) Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů. Jestliže však bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí, provedou se podle dosavadních právních předpisů pouze platební transakce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(1) Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho poskytovatel dohodnout lhůtu o 2 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v § 109 odst. 1, jedná-li se o platební transakci v měně euro; § 109 odst. 3 písm. a) tím není dotčen.

(2) Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 2 obdobně, jedná-li se o platební transakci v české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje směnu měn mezi českou měnou a měnou euro.

(3) Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech.

2. Vyhláška č. 548/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro principy zúčtování v platebních systémech a náležitosti žádosti o licenci k provozování platebního systému.

3. Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku.

4. Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o povolení k vydávání elektronických peněz.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2009.

v z. Němcová v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce.

3) Například § 56 a 56a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 228/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., § 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb.

5) § 5d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.

6) Například § 307 odst. 1 občanského soudního řádu.

7) § 42 správního řádu.

8) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 152 odst. 5 správního řádu.

10) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.

11) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.

12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.

13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.