284/2009 Sb. · 198 paragrafů
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.
(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické peníze vydány.
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být
a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a
b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.
(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).
(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.
(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před projednáním jeho návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může Česká národní banka lhůty stanovené správním řádem pro zveřejnění návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání a pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až na 3 dny.
(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 52e takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.
(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dní ode dne vydání elektronických peněz.
(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.
(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do
a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo
b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.
(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.
(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.
(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.
(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.
(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže
a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a
b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.
(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.
(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.
(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.
(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.
(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.
(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo jemuž bylo odňato.
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. Pokud má instituce elektronických peněz v úmyslu vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 prostřednictvím pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.
(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo, obchodní firmu instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.
(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.
(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Ustanovení § 46 odst. 2 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.
(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000 000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.
(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.
(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele,
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,
c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,
d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,
e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu a
f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(2) Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) je splněna.
(3) Má-li se registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, zapíše Česká národní banka do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele, který
a) je evropskou společností, akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a
c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.
(4) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru.
(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 1 správní řízení a žádost zamítne, neprokáže-li se splnění podmínek pro zápis do registru ani v tomto řízení.
(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikne dnem
a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.
(2) Česká národní banka zruší registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.
(3) Česká národní banka může zrušit registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže
a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky pro registraci nebo podmínky stanovené v § 53 odst. 2, nebo
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o zápis do registru poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.
(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 54 odst. 1 písm. c), § 55 a 56. Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se obdobně § 54 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 a § 55 a 56.
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo zúží registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo zúžit registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže
a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 53 odst. 3,
b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2, nebo
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, se použije obdobně § 58.
(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí obdobně § 52d až 52g, 52k a 52l. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož registrace se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.
(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které
a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo
b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systému.
(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat
a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,
b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému, nebo
c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle § 5.
Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 60 se nepoužijí pro
a) platební systém s neodvolatelností zúčtování,
b) platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny,
c) platební systém, jehož prostřednictvím poskytuje platební služby uživatelům jediný poskytovatel nebo skupina poskytovatelů.
(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,
a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h),
b) který provádí zúčtování [§ 63 písm. a)] na základě stanovených pravidel,
c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že právní vztahy mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem, a
d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)12) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle § 73f odst. 1 nebo 2.
(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy příslušný orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech10).
(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zúčtováním
1. započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo
2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,
b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele systému propojeného podle § 69, na jehož základě má být v souladu s pravidly platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla systému“) provedeno zúčtování,
c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,
d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) nebo j) účet, na němž se provádí zúčtování,
e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedených v § 64 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),
f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním související.
(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze
a) banka,
b) zahraniční banka,
c) spořitelní a úvěrní družstvo,
d) obchodník s cennými papíry,
e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,
f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,
g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,
h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon11),
i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§ 70),
j) ústřední protistrana,
k) zúčtovatel,
l) clearingová instituce a
m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.
(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému.
(2) Pravidla systému upravují alespoň
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,
c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,
d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování,
f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,
h) opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,
i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá,
j) vymezení provozního dne,
k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,
l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,
m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a
n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň
1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování.
(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.
(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.
(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.
(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat.
(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na
a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,
b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69, jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 69.
(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže
a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.
(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.
(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností zúčtování.
(2) Jestliže je to možné, provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická osoba, která je oprávněna provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování na základě povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, které jí udělila Česká národní banka.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování s odbornou péčí.
(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování žadateli,
a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 eur,
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,
j) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a
k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.
(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který
a) je právnickou osobou,
b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,
c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, v němž se právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a
d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.
(3) Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla systému.
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zanikne dnem
a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, nebo
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2) Česká národní banka odejme povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
a) o to provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování požádá, nebo
b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
b) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
c) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování,
d) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprovozoval platební systém s neodvolatelností zúčtování po dobu delší než 6 měsíců, nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo jemuž bylo odňato, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku nebo odnětí povolení se i nadále považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, místě podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a
b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele systému propojeného podle § 69 o oznámení podle § 73f odst. 4.
(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.
(5) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.
Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,
a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a
b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla nebo místa podnikání a o změně těchto skutečností.
O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 68 odst. 2 vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyrozumí bez zbytečného odkladu soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy orgánu veřejné moci provedl vůči účastníkovi zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice.
(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Jestliže povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo bylo odňato, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede dnem odnětí nebo zániku povolení.
(2) Česká národní banka může oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 67 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 71, 72, § 73b odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e, které se týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice, oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika13) a příslušnému orgánu členského státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.
(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e nebo obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování.