Úplné znění zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Centrální depozitář vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů na základě smlouvy s emitentem.

(2) Centrální depozitář předá emitentovi výpis z evidence emise při vydání nebo zrušení emise cenného papíru nebo na žádost emitenta; výpis z evidence emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru a další údaje stanovené provozním řádem. Centrální depozitář zahrne do výpisu též informace, které obdržel od majitele účtu zákazníků podle odstavců 3 až 5.

(3) Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit centrálnímu depozitáři prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje stanovené provozním řádem.

(4) Centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z evidence emise akcií banky. Centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise.

(5) Centrální depozitář na základě žádosti autorizované obalové společnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího hospodaření s obaly o výpis z evidence emise vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií této společnosti, evidovaných na těchto účtech. Tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise.

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně lhůty, ve které je vlastník cenného papíru povinen odevzdat emitentovi listinný cenný papír; tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o přeměně. Emitent, kterému zvláštní právní předpis ukládá vést evidenci vlastníků cenných papírů, zašle osobě uvedené v této evidenci oznámení o přeměně tohoto cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; oznámení se posílá na adresu sídla nebo trvalého pobytu uvedenou v evidenci vlastníků cenných papírů.

(2) Pokud je vlastník cenného papíru v prodlení s vrácením listinných cenných papírů, vyhlásí emitent dodatečnou lhůtu pro jejich odevzdání. Po uplynutí této lhůty emitent prohlásí neodevzdané cenné papíry za neplatné. Na tuto skutečnost emitent upozorní při vyhlašování dodatečné lhůty.

(3) Vlastník cenného papíru, jehož emitent rozhodl o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, sdělí emitentovi při odevzdání listinného cenného papíru číslo majetkového účtu, na který má být zaknihovaný cenný papír zaevidován.

(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo před uplynutím této lhůty, byly-li odevzdány emitentovi všechny listinné cenné papíry, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 2 požádá emitent centrální depozitář, aby zaevidoval cenné papíry do centrální evidence obdobně jako při vydání zaknihovaného cenného papíru, a sdělí mu, na jaké majetkové účty mají být cenné papíry zaevidovány. Od podání žádosti emitenta o zaevidování cenného papíru do centrální evidence do zaevidování celé emise nelze s cenným papírem obchodovat na regulovaném trhu.

(5) Centrální depozitář vede zvláštní evidenci listinných cenných papírů, které nebyly odevzdány; to neplatí, pokud vedení takové evidence svěřuje zvláštní právní předpis jiné osobě.

(6) Listinné cenné papíry, u nichž emitent rozhodl o přeměně na zaknihované cenné papíry a které nebyly odevzdány, centrální depozitář eviduje na zvláštním technickém účtu neznámých vlastníků cenných papírů, jehož majitelem je emitent; zaevidováním na zvláštním účtu jsou tyto cenné papíry přeměněny.

(7) Nárok na vyplacení výnosu z cenného papíru uvedeného v odstavci 6 za dobu, která uplynula ode dne, kterým skončila lhůta k odevzdání listinného cenného papíru podle odstavce 1, vzniká až po odevzdání listinného cenného papíru emitentovi.

(8) Po prohlášení listinných cenných papírů za neplatné podle odstavce 2 emitent prodá zaknihované cenné papíry z účtu podle odstavce 6 prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Pokud budou cenné papíry prodávány ve veřejné dražbě, zveřejní emitent místo, dobu a předmět dražby nejméně 2 týdny před jejím konáním.

(9) Výtěžek z prodeje cenných papírů podle odstavce 8 po započtení pohledávek vzniklých v souvislosti s prohlášením cenných papírů za neplatné a jejich prodejem, vyplatí emitent bez zbytečného odkladu osobě, jejíž cenné papíry byly prohlášeny za neplatné, nebo jej uloží do úřední úschovy.

(10) Odstavce 1 až 7 se přiměřeně vztahují na listinné podílové listy otevřeného podílového fondu, které se přeměňují v zaknihované podílové listy vedené v samostatné evidenci.

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný, takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu

a) zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) oznámí centrálnímu depozitáři a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je tento cenný papír přijat k obchodování.

(2) Centrální depozitář do 30 dnů ode dne, kdy obdrží oznámení emitenta o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný cenný papír, předá emitentovi výpis, který obsahuje

a) údaje o emisi cenného papíru,

b) údaje o vlastnících cenných papírů s uvedením údajů o pozastavení nakládání s cenným papírem a údajů o zastavení cenného papíru včetně údajů o zástavním věřiteli.

(3) Majitel účtu zákazníků je povinen sdělit centrálnímu depozitáři údaje podle odstavce 2 písm. b).

(4) Od vyhotovení výpisu podle odstavce 2 nesmí centrální depozitář ani majitel účtu zákazníků provést ve své evidenci žádný zápis týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje.

(5) Centrální depozitář zruší evidenci emise zaknihovaného cenného papíru, který se přeměňuje na listinný, po vyhotovení výpisu podle odstavce 2 písm. a) ke dni stanovenému emitentem, nejdříve však ke dni vyhotovení výpisu podle odstavce 2. Od vyhotovení výpisu do zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru nesmí uplynout více než 30 kalendářních dnů.

(6) Zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru oznámí centrální depozitář

a) organizátorovi regulovaného trhu, na kterém jsou tyto cenné papíry přijaty k obchodování,

b) účastníkům centrálního depozitáře, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům cenných papírů; majitel účtu zákazníků zruší evidenci cenných papírů ke stejnému dni jako centrální depozitář.

(7) Dnem zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru vzniká vlastníkovi přeměněného cenného papíru právo na vydání listinného cenného papíru emitentem.

(8) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání s cenným papírem, k němuž dala příkaz osoba uvedená v § 97 odst. 1 písm. a) a c) až f), vznikne vlastníkovi tohoto cenného papíru právo na vydání listinného cenného papíru až po uplynutí doby, na kterou bylo pozastaveno nakládání s cenným papírem, nebo před uplynutím této doby v okamžiku, kdy osoba, která je oprávněna zrušit pozastavení nakládání s cenným papírem, dá emitentovi souhlas s odevzdáním listinného cenného papíru.

(9) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání s cenným papírem, k němuž dal příkaz soud nebo státní orgán, vzniká právo na vydání listinného cenného papíru tomuto soudu nebo státnímu orgánu.

(10) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru cenný papír zastaven, zůstávají účinky zastavení nedotčeny a právo na vydání listinného cenného papíru vzniká zástavnímu věřiteli. Povinnost vydat listinný cenný papír emitent splní též tím, že uloží listinný cenný papír se souhlasem zástavního věřitele do úschovy a předá schovateli prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Jestliže jde o přeměnu listinného cenného papíru na řad, vyznačí na cenném papíru prohlášení o jeho zastavení za majitele emitent.

(11) S cenným papírem, který byl přeměněn na listinný cenný papír, nelze obchodovat na regulovaném trhu, pokud Česká národní banka neschválí vzorový výtisk listinného cenného papíru.

(12) Emitent bez zbytečného odkladu po zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výzvu vlastníkům tohoto cenného papíru k převzetí listinného cenného papíru ve lhůtě stanovené podle § 112 odst. 1. U cenného papíru na jméno nebo na řad emitent zašle též výzvu k převzetí listinného cenného papíru na jeho adresu sídla nebo trvalého pobytu uvedenou v evidenci vlastníků cenných papírů.

(13) Pokud vlastník nepřevezme listinný cenný papír ani v dodatečně stanovené lhůtě, prodá jej emitent prostřednictvím obchodníka s cennými papíry.

(14) Ustanovení § 112 odst. 8 o zveřejnění konání veřejné dražby a ustanovení § 112 odst. 9 platí obdobně.

(15) Odstavce 1 až 14 se přiměřeně vztahují na podílové listy otevřeného podílového fondu vedené v samostatné evidenci.

(1) Přeměna podoby cenného papíru není novou emisí. Jestliže se přeměňuje zaknihovaný cenný papír na listinný cenný papír, který musí obsahovat podpis člena nebo členů představenstva, musí listinný cenný papír obsahovat podpis nebo otisk podpisu člena nebo členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti ke dni zrušení evidence zaknihovaných cenných papírů.

(2) Ustanovení obchodního zákoníku o změně podoby akcií zůstávají nedotčena.

(1) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje z evidence a dokumentů, které jsou povinny uchovávat podle § 99a odst. 1,

a) soudu pro účely soudního řízení,

b) exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

c) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení,

d) správci daně pro účely správy daní vlastníka investičního nástroje,

e) České národní bance pro účely

1. dohledu nad finančním trhem,

2. bankovního informačního systému podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

3. sestavování platební bilance České republiky podle devizového zákona,

f) správci konkurzní podstaty pro účely konkurzního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

g) vyrovnacímu správci pro účely vyrovnacího řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

h) Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby,

i) ministerstvu při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.

(2) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, poskytne centrálnímu depozitáři na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1.

(3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat údaje podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního depozitáře za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem a provozním řádem centrálního depozitáře.

(4) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1.

(5) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci, má při poskytování údajů osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Obchodník s cennými papíry nebo institucionální investor informují Českou národní banku o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu, které uzavřeli mimo regulovaný trh na vlastní účet nebo na účet jiné osoby; informační povinnost se nevztahuje na obchody uzavřené s Českou národní bankou nebo Českou republikou.

(2) Organizátor regulovaného trhu informuje Českou národní banku o obchodech s investičními nástroji, které byly uzavřeny na jím organizovaném regulovaném trhu.

(3) Způsob, jakým obchodník s cennými papíry, institucionální investor nebo organizátor regulovaného trhu informují Českou národní banku o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu, lhůty k hlášení těchto obchodů a druhy takto hlášených obchodů stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Souhrnné údaje o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu uveřejňuje Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou, nuceným správcem, likvidátorem, správcem, konkurzním správcem, vyrovnacím správcem nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo jiné osoby oprávněné vést evidenci investičních nástrojů, organizátora regulovaného trhu, obchodníka s cennými papíry, zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice, investičního zprostředkovatele, provozovatele vypořádacího systému, provozovatele tiskárny oprávněné k tisku kótovaných cenných papírů nebo osoby podléhající dohledu na konsolidovaném základě, který vykonává Česká národní banka, je povinna zachovávat mlčenlivost o informaci, která může mít význam pro posouzení vývoje na kapitálovém trhu nebo může významně poškodit osobu využívající služby poskytované na kapitálovém trhu a která nebyla uveřejněna.

(2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely

a) občanského soudního řízení,

b) soudního řízení správního,

c) trestního řízení,

d) správy daní a poplatků,

e) dohledu nad finančním trhem,

f) poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

g) bankovního informačního systému České národní banky podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

h) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,

i) exekučního řízení,

j) konkurzního řízení,

k) kontroly a ukládání sankcí organizátorem regulovaného trhu,

l) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

(1) Emitent kótovaného cenného papíru je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období nebo ve lhůtě, kterou stanoví právní řád státu, ve kterém má emitent sídlo, a zaslat je České národní bance v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě v českém jazyce; emitent se sídlem v zahraničí může výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a zaslat České národní bance pouze v anglickém jazyce.

(2) Výroční zpráva musí obsahovat účetní závěrku ověřenou auditorem. Konsolidovaná výroční zpráva musí obsahovat konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem.

(3) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva musejí poskytovat investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé účetní období a o vyhlídkách jejich budoucího vývoje. Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva musejí obsahovat kromě náležitostí podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví

a) informace o hospodářských výsledcích, finanční situaci a podnikatelské činnosti za uplynulé účetní období v rozsahu údajů uváděných v prospektu,

b) informace o předpokládané hospodářské a finanční situaci v následujícím účetním období,

c) informace o všech peněžních a naturálních příjmech, které přijali za účetní období vedoucí osoby a členové dozorčích rad od emitenta a od osob ovládaných emitentem, a to souhrnně za všechny členy představenstva, souhrnně za všechny ostatní vedoucí osoby a souhrnně za všechny členy dozorčí rady,

d) informace o počtu akcií vydaných emitentem, které jsou ve vlastnictví statutárních orgánů nebo jejich členů, ostatních vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady, včetně osob těmto osobám blízkých, informace o opčních a obdobných smlouvách, jejichž podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem a jejichž smluvními stranami jsou uvedené osoby, nebo které jsou uzavřeny ve prospěch uvedených osob; informace se uvádějí souhrnně za všechny členy představenstva, souhrnně za všechny ostatní vedoucí osoby, souhrnně za všechny členy dozorčí rady a souhrnně za osoby těmto osobám blízké; uvedené osoby oznámí emitentovi potřebné údaje,

e) principy odměňování vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady,

f) informace o odměnách uhrazených za účetní období auditorům v členění za jednotlivé druhy služeb, a to zvlášť za emitenta a zvlášť za konsolidovaný celek.

(4) Pokud není do 4 měsíců po skončení účetního období účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřena auditorem, emitent uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle bez zbytečného odkladu České národní bance v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě zprávu o auditu po jejím projednání se statutárním a dozorčím orgánem emitenta podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost auditorů.

(5) Pokud valná hromada účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu o těchto skutečnostech informuje Českou národní banku a uveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(6) Česká národní banka může povolit, aby emitent, který má povinnost sestavovat účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku, uveřejnil při plnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze jednu z nich.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví formu výroční zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání České národní bance a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

(1) Emitent kótovaného cenného papíru do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance v elektronické podobě svou pololetní zprávu. Číselné údaje a informace uvedené v popisné části pololetní zprávy musejí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, předmětu podnikání a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů. Pololetní zpráva se uveřejňuje v konsolidované nebo nekonsolidované formě v českém jazyce; emitent se sídlem v zahraničí může pololetní zprávu uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a zaslat České národní bance pouze v anglickém jazyce.

(2) Pololetní zpráva musí obsahovat

a) číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty,

b) ke každému z údajů podle písmena a) údaje za odpovídající období předchozího roku,

c) zprávu o auditu, pokud údaje podle písmena a) ověřuje auditor,

d) popisnou část, která v rozsahu nezbytném pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků obsahuje

1. popis podnikatelské činnosti a hospodářské výsledky emitenta za pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje, s uvedením důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky emitenta,

2. srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku,

3. předpokládaný budoucí vývoj podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků.

(3) Česká národní banka může povolit zúžení obsahu pololetní zprávy, pokud se tím pololetní zpráva nestane klamavou a pokud bude zúžena pouze o informace, jejichž uveřejnění

a) je v rozporu s veřejným zájmem, nebo

b) může významně poškodit emitenta, za předpokladu, že takové zúžení není nezbytné pro posouzení skutečností důležitých pro obchodování s cenným papírem.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví formu pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání České národní bance a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

(1) Emitent kótovaného cenného papíru

a) zajistí rovné zacházení se všemi vlastníky cenných papírů, které vydal, jimž vyplývá z vlastnictví těchto cenných papírů stejné postavení; to není třeba v případě splacení dluhopisu před lhůtou jeho splatnosti v souladu s emisními podmínkami,

b) zajistí výplatu výnosu z cenného papíru, který vydal; emitent vyplatí výnosy buď sám nebo prostřednictvím finanční instituce nebo pošty,

c) neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup každou změnu práva vztahujícího se ke kótovanému cennému papíru,

d) předloží organizátorovi regulovaného trhu, na němž je tento cenný papír kótován, návrh každé změny svých stanov nebo návrh každého rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu; emitent jiných cenných papírů než akcií má tuto povinnost pouze v případě, že navrhovaná změna má vliv na právo vlastníka tohoto cenného papíru,

e) informuje neprodleně organizátora regulovaného trhu, na němž je cenný papír kótován, o každé skutečnosti významné pro ochranu investorů nebo pro řádné fungování trhu a tuto skutečnost uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emitent kótovaných akcií rovněž

a) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance v elektronické podobě každou informaci o svolání valné hromady, rozhodnutí o vyplácení dividendy, rozhodnutí o vydání nových akcií, rozhodnutí o výkonu práva z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a výkonu upisovacího práva,

b) pro akcie, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie přijaté k obchodování na oficiálním trhu, podá do 1 roku od jejich vydání žádost o přijetí k obchodování na tomto trhu, pokud nedojde k jejich přijetí bez žádosti.

(3) Emitent kótovaných dluhopisů rovněž neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance v elektronické podobě každou informaci

a) o svolání schůze vlastníků dluhopisů, výkonu práva z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu, výplatě výnosu nebo splácení dluhopisu,

b) o přijaté půjčce nebo úvěru a způsobu jejich zajištění nebo o jiné skutečnosti, které mohou podstatně ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z jím vydaných dluhopisů,

c) o změně práva vztahujícího se k akciím, které mohou být nabyty na základě vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů.

(4) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika oficiálních trzích, včetně zahraničních, emitent uveřejní na všech těchto trzích stejné informace.

(5) Emitent je povinen zajistit mechanizmy, které umožňují akcionářům uplatňovat jejich akcionářská práva.

(6) Emitent kótovaného cenného papíru nejméně jednou ročně bez zbytečného odkladu po zveřejnění účetní závěrky uveřejní a zašle České národní bance v elektronické podobě dokument, který obsahuje nebo odkazuje na všechny údaje, které emitent uveřejnil za předcházejících 12 měsíců v České republice při plnění povinností podle tohoto zákona, obchodního zákoníku a zákona upravujícího účetnictví nebo v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie nebo v jiném státu při plnění svých povinností vyplývajících z práva Evropských společenství1g) a vnitrostátních právních předpisů upravujících podnikání na kapitálovém trhu. V případě, že dokument pouze odkazuje na uveřejněné údaje, uvede emitent, kde lze tyto údaje získat. Tato povinnost se nevztahuje na emitenty pouze dluhových cenných papírů, jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR. Pro toto ustanovení platí obdobně § 34 odst. 2.

Emitent nesmí při plnění svých informačních povinností

a) používat nepravdivé, klamavé nebo zavádějící údaje,

b) zamlčovat skutečnosti důležité pro rozhodování investorů,

c) nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit,

d) uvádět nesprávné údaje o své hospodářské situaci.

(1) Osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta se sídlem v České republice, jehož akcie jsou přijaté k obchodování na oficiálním trhu v České republice nebo na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie ve výši 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100 000 000 Kč, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a České národní bance. Stejnou povinnost má osoba, jejíž podíl na hlasovacích právech společnosti se sídlem v České republice, jejíž akcie byly poprvé přijaty k obchodování na oficiálním trhu v České republice nebo na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie, dosahuje alespoň 5 %.

(2) Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na emitentovi obdobně i hlasovací práva uvedená v § 11 odst. 2 a hlasovací práva z cenných papírů,

a) která mohou nabýt oznamovatel nebo jiná osoba obdobná osobě uvedené v § 11 odst. 2 jednostranným projevem vůle, ke kterému jsou oprávněni na základě smlouvy; lhůta pro splnění oznamovací povinnosti začíná běžet ode dne, kdy došlo k uzavření smlouvy,

b) které oznamovatel spravuje, obhospodařuje nebo jsou u něj uloženy na základě smlouvy o uložení cenných papírů, jestliže mu nebyly vlastníkem uděleny žádné pokyny týkající se hlasování; oznamovatel může splnit svou oznamovací povinnost tím, že svůj podíl na hlasovacích právech oznámí emitentovi nejpozději 21 dnů před konáním valné hromady.

(3) Osoba, které vznikla oznamovací povinnost podle odstavce 1, oznámí dosažení, překročení nebo snížení podílu podle odstavce 1 do tří pracovních dnů poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti podle odstavce 1.

(4) Nabytí či zvýšení účasti na emitentovi bez splnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do splnění oznamovací povinnosti.

(5) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat

a) údaje o oznamovateli,

b) údaje o emitentovi,

c) výši podílu oznamovatele na hlasovacích právech emitenta s rozčleněním hlasovacích práv podle odstavců 1 a 2,

d) den, kdy oznamovatel stanovený podíl na hlasovacích právech dosáhl nebo překročil nebo kdy jeho podíl na hlasovacích právech poklesl pod stanovenou hranici.

(6) Česká národní banka uveřejní skutečnosti, které jí byly oznámeny podle odstavce 5, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má i osoba, která zvýší nebo sníží podíl na hlasovacích právech v důsledku zvýšení nebo snížení základního kapitálu.

(8) Povinnost podle odstavce 1 vzniká bez ohledu na to, že osoba hlasovací práva z jakéhokoli důvodu nevykonává. V důsledku skutečnosti, že osoba hlasovací práva nevykonává, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 této osoby ani jiných osob. Tím není dotčeno ustanovení odstavců 10 a 11.

(9) Jestliže podíl na hlasovacích právech podle odstavce 1 nabudou nebo pozbudou osoby jednající ve shodě, jejich podíly na hlasovacích právech se pro účely plnění oznamovací povinnosti sčítají; povinnost jednotlivé osoby podle odstavce 1 tím není dotčena. Oznamovací povinnosti podléhá i změna v rozložení podílu na hlasovacích právech mezi osobami jednajícími ve shodě v rozsahu zakládajícím oznamovací povinnost. Za osoby jednající ve shodě může oznamovací povinnost splnit jedna z osob jednajících ve shodě; v oznámení uvede stanovené údaje i o ostatních osobách jednajících ve shodě a jejich podíly na hlasovacích právech.

(10) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá

a) osoba, za niž splnila oznamovací povinnost osoba, která ji ovládá,

b) osoba, která je vlastníkem zaknihovaných akcií, jejíž podíl na hlasovacích právech lze zjistit z evidence centrálního depozitáře a která uzavřela s centrálním depozitářem smlouvu o tom, že bude plnit její oznamovací povinnost ve vztahu k emitentovi a České národní bance; oznamovací povinnost vzniká v těchto případech centrálnímu depozitáři,

c) obchodník s cennými papíry v případech, kdy jej Česká národní banka této povinnosti zprostila,

d) vlastník akcií investičního fondu.

(11) Česká národní banka může zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 obchodníka s cennými papíry, který

a) je členem burzy v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie,

b) nabývá nebo zcizuje akcie, a to i krátkodobě, s úmyslem využít rozdílu mezi nabývací a prodejní cenou a

c) prohlásí, že nebude vykonávat hlasovací práva spojená s těmito akciemi, a oznámí tuto skutečnost emitentovi.

(12) Hlasovací práva spojená s akciemi podle odstavce 11 nesmí obchodník s cennými papíry vykonávat po dobu, kdy jsou tyto akcie v jeho majetku.

(13) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o podílu na hlasovacích právech, kterou obdržela v oznámení podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 kalendářních dnů po doručení oznámení nebo ode dne, kdy tuto skutečnost sama zjistí. Emitent informuje o podílu na hlasovacích právech veřejnost v členském státě Evropské unie, v němž je jím vydaný cenný papír přijat k obchodování na oficiálním trhu burzy, způsobem stanoveným právním řádem tohoto členského státu.

(14) Česká národní banka nemusí uveřejňovat informaci o podílu na hlasovacích právech a může zprostit emitenta povinnosti oznamovat podíl na hlasovacích právech v jiném členském státě Evropské unie, v němž je cenný papír přijat k obchodování na oficiálním trhu burzy, jestliže ji emitent o to požádá a jestliže uveřejnění oznámení

a) je v rozporu s veřejným zájmem, nebo

b) může významně poškodit emitenta a nemá pro veřejnost vliv na posouzení hodnoty akcií.

(15) Způsob plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Výroční zpráva nebo pololetní zpráva emitenta kótovaných cenných papírů musejí být nejpozději v den prvního uveřejnění v kterémkoli jiném členském státě Evropské unie doručena České národní bance v českém nebo anglickém jazyce.

(2) Jestliže má být výroční zpráva nebo pololetní zpráva uveřejněna v České republice a v jiném členském státě Evropské unie, spolupracuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu tak, aby emitent mohl uveřejnit v obou státech jednotné znění této zprávy, a to znění požadované v členském státě, ve kterém byly jeho cenné papíry přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy poprvé. Pokud byly cenné papíry přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy v obou státech současně, spolupracuje Česká národní banka s orgánem dohledu jiného členského státu tak, aby za jednotné znění této zprávy bylo uznáno znění, které vyhovuje požadavkům členského státu, ve kterém má emitent sídlo. Jestliže emitent má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, spolupracuje Česká národní banka s orgánem dohledu jiného členského státu tak, aby bylo přijato jednotné znění této zprávy.

(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje nebo jiného nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno (dále jen „finanční nástroj“), jiného nástroje, který nebyl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie a jehož hodnota se odvozuje od finančního nástroje, emitenta takových finančních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny takového finančního nástroje nebo jeho výnosu, pokud tato informace není veřejně známá a pokud by poté, co by se stala veřejně známou, mohla významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto finančního nástroje nebo jiného nástroje, jehož hodnota se odvozuje od tohoto finančního nástroje.

(2) Za vnitřní informaci se považuje i informace podle odstavce 1 sdělená zákazníkem při předávání pokynu k poskytnutí investiční služby.

(3) Zasvěcenou osobou je osoba, která získá vnitřní informaci v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, v souvislosti se svým podílem na základním kapitálu emitenta nebo podílem na hlasovacích právech emitenta, v souvislosti s plněním svých povinností nebo v souvislosti s trestným činem. Zasvěcenou osobou je též osoba, která získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci.

(4) Zasvěcená osoba

a) nesmí využít vnitřní informaci tím, že na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabude nebo zcizí finanční nástroj, jehož se vnitřní informace týká, nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusí; to neplatí, jestliže zasvěcená osoba plní svůj závazek ze smlouvy uzavřené před získáním vnitřní informace,

b) nesmí přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení finančního nástroje, kterého se vnitřní informace týká,

c) musí zachovávat mlčenlivost o vnitřní informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její běžné činnosti, povinnosti nebo zaměstnání; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby; ustanovení § 117 odst. 2 platí obdobně.

(5) Obchodník s cennými papíry, banka, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na operace uskutečňované Českou národní bankou, centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo jinou oprávněnou osobou při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na jednání při zpětném odkupu vlastních investičních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu1h).

(1) Emitent finančního nástroje uveřejní neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance v elektronické podobě každou vnitřní informaci, která se ho přímo týká; uveřejněná informace musí být srozumitelná a nesmí být zkreslená. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta finančního nástroje, který o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.

(2) Emitent může odložit uveřejnění vnitřní informace podle odstavce 1 ze závažných důvodů, jestliže neuveřejněním informace není veřejnost klamána a jestliže emitent je schopen zajistit důvěrnost této informace. Odložení uveřejnění vnitřní informace s uvedením důvodů odložení a obsahu této vnitřní informace oznámí emitent neprodleně České národní bance.

(3) Sdělí-li emitent nebo osoba jednající jeho jménem nebo z jeho pověření vnitřní informaci třetí osobě, uveřejní emitent současně tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jestliže emitent nemohl sdělení informace předvídat, uveřejní informaci neprodleně po jejím sdělení. Povinnost uveřejnit informaci emitent nemá, je-li třetí osoba vázána povinností mlčenlivosti vyplývající z právních předpisů nebo smluvního ujednání.

(4) Emitent zajistí vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím emitenta, a zajistí na žádost jeho poskytnutí bez zbytečného odkladu České národní bance. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta, který o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.

(5) Vedoucí osoba emitenta a osoba, která je členem dozorčího orgánu emitenta, její manžel, její nezaopatřené děti, jiní příbuzní, kteří s ní žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku, a dále jiné osoby, které jsou k vedoucí osobě emitenta nebo členu dozorčího orgánu emitenta v poměru rodinném nebo obdobném, žijí s ní ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku a újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, by druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, nebo právnické osoby, ve kterých jsou tyto osoby vedoucími osobami nebo členy dozorčího orgánu, které jsou ovládané těmito osobami nebo jejichž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy těchto osob, zašlou České národní bance oznámení o transakci s cennými papíry vydanými tímto emitentem nebo s finančními nástroji, odvozenými od těchto cenných papírů, kterou učinily na vlastní účet, a to do pěti dnů ode dne uskutečnění transakce. Česká národní banka toto oznámení bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoby, které v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřují investiční doporučení, nebo osoby s nimi propojené musí vynaložit přiměřenou péči k tomu, aby uvedené informace byly poctivě vyjádřeny a prezentovány, a aby mohly na žádost České národní banky doložit odůvodněnost investičního doporučení. Přitom musí uvést nebo uveřejnit své zájmy nebo střety zájmů týkající se finančních nástrojů, které jsou předmětem investičního doporučení. Investičním doporučením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) informace od obchodníka s cennými papíry, banky, jiné osoby, jejíž hlavní podnikatelskou činností je tvorba investičních doporučení, nebo fyzické osoby, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jinak, přičemž tato informace přímo, či nepřímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje nebo emitenta finančního nástroje,

b) informace od jiných osob, než jsou osoby uvedené v písmenu a), která přímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje,

včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny takových finančních nástrojů, jestliže je určena pro veřejnost nebo lze její uveřejnění důvodně předpokládat.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství2) podrobnější pravidla pro

a) uveřejňování vnitřní informace a její zasílání České národní bance,

b) odklad uveřejnění vnitřní informace včetně vymezení důvodů pro odklad uveřejnění a způsobu zajištění důvěrnosti vnitřní informace,

c) poctivé vyjádření a prezentaci investičního doporučení podle odstavce 6,

d) uveřejňování zájmů a střetů zájmů, včetně způsobu uveřejnění a vymezení druhů zájmů a střetů zájmů,

e) vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím, včetně podrobností o tom, které osoby mají být vedeny v tomto seznamu,

f) oznamování obchodů České národní bance podle odstavce 5, včetně způsobu zasílání oznámení České národní bance a podrobnějšího vymezení druhů transakcí, na které se oznamovací povinnost vztahuje,

g) vymezení pojmu vnitřní informace,

h) oznamování České národní bance o důvodném podezření z využití vnitřní informace nebo manipulace s trhem, včetně způsobu zasílání oznámení České národní bance.

(1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může

a) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě, nabídce nebo poptávce finančního nástroje, nebo

b) jiným způsobem zkreslit kurz finančního nástroje.

(2) Manipulací s trhem není

a) pokyn k obchodu nebo uskutečnění obchodu, jestliže osoba podávající pokyn nebo osoba uskutečňující obchod prokáží, že mají řádný důvod k takovému pokynu nebo obchodu a tento pokyn nebo obchod je v souladu s tržními postupy uznávanými na regulovaném trhu,

b) jednání spočívající v rozšiřování nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace, o níž osoba, která ji rozšiřuje, nemůže vědět, že je nepravdivá, klamavá nebo zavádějící,

c) rozšiřování informace novinářem při výkonu novinářské profese, pokud novinář jedná v souladu s pravidly novinářské profese a v souvislosti s rozšiřováním informace nezíská přímo nebo nepřímo jakýkoliv prospěch nad rámec obvyklé odměny,

d) rozšiřování informace osobou provádějící průzkum, který se týká trhu s investičními nástroji nebo emitentů, nebo osobou, která doporučuje investiční strategii, pokud je taková informace nebo takové doporučení šířeno veřejně přístupnými prostředky a pokud takové osoby postupují při těchto činnostech korektně a uveřejní současně svůj případný konflikt zájmů,

e) jednání při zpětném odkupu vlastních finančních nástrojů nebo při cenové stabilizaci finančního nástroje za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu1h), nebo

f) jednání České národní banky, centrální banky jiného členského státu Evropské unie, Evropské centrální banky nebo jiné oprávněné osoby při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

(3) Česká národní banka sdělí prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle odstavce 6 postup při šíření informací a uveřejňování konfliktu zájmů osob uvedených v odstavci 2 písm. d).

(4) Manipulace s trhem je zakázána.

(5) Obchodník s cennými papíry, banka, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství3) podrobnější pravidla pro posuzování manipulace s trhem.

(7) Česká národní banka uznává tržní postupy podle odstavce 2 písm. a) a vydává o tom stanoviska. Česká národní banka musí před tím, než vydá své stanovisko o uznání tržního postupu, konzultovat své stanovisko se zástupci emitentů, poskytovatelů investičních služeb, investorů, ministerstva, orgánů dohledu a organizátorů regulovaných trhů1i).

(8) Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 přihlédne Česká národní banka ke strukturním charakteristikám příslušného trhu, zejména zda je příslušný trh regulovaný či nikoli, jaké druhy finančních nástrojů jsou na příslušném trhu obchodované a jaký je druh účastníků příslušného trhu, včetně přihlédnutí k účasti drobných investorů na příslušném trhu. Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 Česká národní banka dále přihlédne zejména k tomu, zda

a) je posuzovaný tržní postup dostatečně transparentní pro celý trh,

b) nebude posuzovaným tržním postupem ohroženo fungování tržních sil, zejména zda nebudou ohroženy síly nabídky a poptávky; Česká národní banka analyzuje především dopad posuzovaného tržního postupu na hlavní tržní parametry, jakými jsou například specifické tržní podmínky před uskutečněním posuzovaného tržního postupu, vážený průměr ceny příslušného finančního nástroje během jednoho obchodního dne nebo denní závěrečná cena,

c) posuzovaný tržní postup neohrozí likviditu a efektivnost příslušného trhu,

d) posuzovaný tržní postup respektuje obchodní mechanismy obvyklé na příslušném trhu a zda umožňuje účastníkům trhu včas a řádně reagovat na tržní situaci vyvolanou posuzovaným tržním postupem,

e) posuzovaný tržní postup neohrozí integritu všech přímo či nepřímo propojených trhů členských států Evropské unie, na kterých se obchoduje s příslušným finančním nástrojem, bez ohledu na to, zda jsou tyto trhy regulovány,

f) již byl posuzovaný tržní postup posuzován příslušnými orgány jiného členského státu Evropské unie a s jakým výsledkem, zejména zda tento tržní postup neporušuje pravidla či nařízení proti zneužívání trhu nebo jiná pravidla chování, ať už na příslušném trhu nebo na jiných trzích v členských státech Evropské unie, které jsou s příslušným trhem přímo či nepřímo propojeny.

(9) Použití nových tržních postupů nelze považovat za manipulaci s trhem jen proto, že tyto tržní postupy nebyly předem uznány Českou národní bankou.

(10) Česká národní banka pravidelně reviduje uznávané tržní postupy, zejména při významných změnách tržního prostředí, jakými jsou například změna obchodních pravidel nebo tržní infrastruktury.

(11) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stanoviska týkající se uznávání tržních postupů, včetně popisu těchto tržních postupů a faktorů uvedených v odstavci 8, které vzala při svém rozhodování v úvahu. Česká národní banka zasílá stanoviska týkající se uznávání tržních postupů bez zbytečného odkladu Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry.

(12) Pokud bylo zahájeno správní řízení týkající se tržního postupu, může Česká národní banka pozastavit konzultační proceduru podle odstavce 7 týkající se tohoto tržního postupu až do doby pravomocného skončení tohoto řízení.

(13) Tržní postup, který byl uznán v souladu s odstavci 7 až 12, nesmí být měněn jinak než postupem uvedeným v odstavcích 7 až 12.

Organizátor regulovaného trhu je povinen sledovat a vyhodnocovat obchodování na jím organizovaném trhu a přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu. Pokud má důvodné podezření, že obchod byl uzavřen s využitím vnitřní informace nebo že obchod může být považován za manipulaci s trhem, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Způsob informování České národní banky stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Garanční fond je právnická osoba, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své závazky vůči svým zákazníkům.

(2) Garanční fond

a) přijímá příspěvky od obchodníků s cennými papíry,

b) informuje Českou národní banku o výši příspěvků, které jednotliví obchodníci s cennými papíry zaplatili Garančnímu fondu za příslušný kalendářní rok, a uveřejňuje tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30. dubna následujícího roku,

c) zajišťuje ověřování nároků na vyplacení náhrad z Garančního fondu,

d) zajišťuje vyplácení náhrad z Garančního fondu.

(3) Garanční fond je právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku.

(4) Garanční fond není státním fondem. Na Garanční fond se nevztahují zvláštní právní předpisy o pojišťovnictví.

(5) Garanční fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Garančního fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady Garančního fondu jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Nejméně 1 člen je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh bankovní rady České národní banky. Nejméně 2 členové jsou jmenováni z řad členů představenstva nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry.

(6) Pokud některému členovi správní rady Garančního fondu skončí členství ve správní radě před uplynutím jeho funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(7) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře.

(8) Při porušení povinnosti podle odstavce 7 člen správní rady odpovídá za škodu, kterou způsobil,

a) v případě úmyslného jednání v plné výši,

b) v případě nedbalosti až do celkové výše 100 000 Kč za celé období výkonu své funkce.

(9) Každý obchodník s cennými papíry je povinen platit příspěvek do Garančního fondu.

(10) Zdrojem majetku Garančního fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona, pokuty uložené investičním společnostem za porušení ustanovení týkajících se obhospodařování majetku zákazníků a výnosy z investování peněžních prostředků. Garanční fond může přijmout též úvěr nebo návratnou finanční výpomoc.

(11) Prostředky Garančního fondu lze použít na

a) náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníků zákazníkům, z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací,

b) splátky úvěrů nebo návratné finanční výpomoci,

c) úhradu nákladů na činnost Garančního fondu.

(12) Peněžní prostředky Garančního fondu mohou být investovány pouze bezpečným způsobem.

(13) Způsob zabezpečování činnosti Garančního fondu, způsob investování peněžních prostředků Garančního fondu a úhradu nákladů na činnost Garančního fondu podrobně upraví statut Garančního fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu ministerstva. Souhlas ministerstva se vyžaduje též ke každé změně statutu Garančního fondu.

(1) Obchodník s cennými papíry platí do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 2 % z objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok.

(2) Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč, a to bez ohledu na počet měsíců, ve kterých obchodník s cennými papíry vykonával svou činnost.

(3) Příspěvek do Garančního fondu je splatný každoročně do 31. března, a to za předchozí kalendářní rok.

(1) Neprodleně po uplynutí lhůty podle § 129 odst. 3 informuje Garanční fond Českou národní banku o výši příspěvků zaplacených každým jednotlivým obchodníkem s cennými papíry za uplynulé období.

(2) Česká národní banka porovná výši skutečně zaplacených příspěvků podle odstavce 1 s objemem přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok zjištěným na základě údajů ověřených auditorem obdržených od obchodníka s cennými papíry podle § 16 odst. 1 násobeným příslušnou procentní sazbou podle § 129 odst. 1. V případě zjištění rozdílu přijme Česká národní banka vhodné opatření k nápravě. Česká národní banka informuje o zjištěných rozdílech a přijatých opatřeních k nápravě Garanční fond.

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu oznámí Garančnímu fondu, že

a) obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku, nebo

b) soud prohlásil konkurz na majetek obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry.

(2) Garanční fond v dohodě s Českou národní bankou neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje

a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky,

b) místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a

c) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.

(3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 2. Skutečnosti, že tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu.

(4) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok

a) Česká konsolidační agentura,

b) územní samosprávný celek,

c) osoba, která v průběhu 3 let předcházejících oznámení podle odstavce 2

1. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

2. byla vedoucí osobou obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

3. byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

4. byla osobou blízkou podle občanského zákoníku3) osobě podle bodů 1 až 3,

5. byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

6. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

7. byla vedoucí osobou osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

d) osoba, ve které má obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,

e) osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem,

f) osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům.

(5) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad

a) za majetek zákazníka, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že může jít o majetek podle odstavce 4 písm. e), nebo

b) osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, který způsobil neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, a to po dobu trestního řízení vedeného proti této osobě.

(6) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad podle odstavce 5 bez zbytečného odkladu poté, kdy se o uvedených skutečnostech dozvěděl.

(7) Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1, sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky, s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zvláštního zákona upravujícího činnost bank1a). Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1.

(8) Pro výpočet náhrady podle odstavce 7 jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení České národní banky podle odstavce 1. Při výpočtu náhrady může Garanční fond přihlédnout i ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok ke dni, kdy Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1.

(9) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 7 a 8, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000 eurům pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.

(10) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. Česká národní banka může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce.

(11) Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady podle odstavců 7 a 8. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurz, má tuto povinnost správce konkurzní podstaty tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe.

(12) Podklady podle odstavce 11 obsahují za každého zákazníka zejména tyto údaje:

a) měnu a částku peněžních prostředků a druh, počet a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů, které tvoří majetek zákazníka, a které nemohly být vydány postupem podle § 132,

b) výši pohledávek zákazníka za obchodníkem s cennými papíry, vzniklých na základě smluvních ustanovení, zejména skutečně připsaných úroků nebo jiných výnosů, na které zákazníkovi vznikl nárok,

c) výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi.

(1) Okamžikem výplaty náhrady z Garančního fondu se Garanční fond stává věřitelem obchodníka s cennými papíry, a to v rozsahu vyplacené náhrady. Pokud byla pohledávka již přihlášena do konkurzu na majetek obchodníka s cennými papíry, stává se Garanční fond stejným okamžikem a ve stejném rozsahu konkurzním věřitelem obchodníka s cennými papíry v úpadku namísto zákazníka. Na žádost Garančního fondu vyznačí správce konkurzní podstaty tuto změnu bez zbytečného odkladu v seznamu přihlášených pohledávek4).

(2) Právo zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu se promlčuje uplynutím 5 let ode dne splatnosti pohledávky zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu.

(3) V případě, že prostředky Garančního fondu nepostačují k vyplacení náhrad, obstará si Garanční fond potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Garanční fond dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud Garanční fond úvěr podle věty první nezíská, může mu na jeho žádost poskytnout stát návratnou finanční výpomoc v potřebné výši.

(4) Na majetek Garančního fondu nemůže být prohlášen konkurz.

(1) Majetek zákazníka není součástí konkurzní podstaty obchodníka s cennými papíry a správce konkurzní podstaty jej bez zbytečného odkladu vydá zákazníkům. Náklady spojené s vydáním majetku zákazníka jsou pohledávkou za konkurzní podstatou a uspokojí se ve stejném pořadí jako náklady spojené s udržováním a správou konkurzní podstaty.

(2) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, postačují k plnému uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydají se tyto investiční nástroje zákazníkům. Totéž platí o peněžních prostředcích, které tvoří majetek zákazníků.

(3) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, nepostačují k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydá se zákazníkům odpovídající podíl investičních nástrojů nebo jeho hodnota v penězích. Nepostačují-li peněžní prostředky k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, uspokojí se nároky zákazníků poměrně.

(4) Nárok na vydání majetku zákazníka, který nebyl uspokojen postupem podle odstavce 2 nebo 3, je pohledávkou, jejíž uspokojení se řídí zvláštním právním předpisem upravujícím konkurzní řízení, a správce konkurzní podstaty přihlásí tuto pohledávku do konkurzu.

(5) Správci konkurzní podstaty přísluší za činnost podle odstavců 1 až 4 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za konkurzní podstatou; v případě, že konkurzní podstata na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny nepostačuje, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny konkurzního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. Česká národní banka může navrhnout příslušnému soudu, aby zprostil správce konkursní podstaty funkce. V takovém případě soud postupuje obdobně podle ustanovení o zproštění správce konkursní podstaty na návrh účastníka konkursního řízení podle zákona upravujícího konkurz a vyrovnání5).

(1) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, se nemusí účastnit záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem.

(2) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a není účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, se účastní záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem za stejných podmínek jako obchodník s cennými papíry. Do Garančního fondu se platí příspěvek a vyplácejí náhrady za majetek zákazníků svěřený zahraniční osobě při poskytování investičních služeb v České republice.

(3) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, přičemž náhrada poskytovaná z tohoto záručního systému je nižší nebo rozsah náhrad poskytovaných z tohoto záručního systému je užší než u Garančního fondu, může připojistit majetek zákazníka u Garančního fondu. Připojišťuje se majetek zákazníka svěřený zahraniční osobě při poskytování investičních služeb v České republice, a to tak, aby celková výše náhrady poskytované tomuto zákazníkovi a rozsah krytí odpovídaly náhradě poskytované z Garančního fondu.

(1) Obchodník s cennými papíry informuje Garanční fond o své účasti v obdobném zahraničním záručním systému.

(2) Česká národní banka informuje zahraniční záruční systém, u kterého má obchodník s cennými papíry připojištěn majetek svých zákazníků, o tom, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací a není pravděpodobné, že je bude schopen splnit do 1 roku.

(3) Garanční fond spolupracuje se zahraničním záručním systémem, u kterého má obchodník s cennými papíry připojištěn majetek svých zákazníků, zejména při poskytování náhrad z obou těchto záručních systémů.

(1) Dohled nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka. Dohledu České národní banky podléhá

a) obchodník s cennými papíry,

b) makléř,

c) zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační složky,

d) investiční zprostředkovatel,

e) osoba, která používá služeb investičních zprostředkovatelů,

f) emitent cenného papíru,

g) burza,

h) organizátor mimoburzovního trhu,

i) provozovatel vypořádacího systému,

j) účastník vypořádacího systému,

k) centrální depozitář,

l) účastník centrálního depozitáře,

m) osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů,

n) osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů,

o) osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů,

p) provozovatel tiskárny, která má povolení k tisku kótovaných listinných cenných papírů,

q) institucionální investor,

r) osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie,

s) nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nucený správce burzy, organizátora mimoburzovního trhu, provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře,

t) osoba, která veřejně nabízí cenné papíry,

u) zasvěcená osoba (§ 124 odst. 3),

v) osoba, jejíž jednání může být tržní manipulací (§ 126 odst. 1),

w) osoba, která má povinnost oznámit České národní bance podezření na manipulaci s trhem (§ 126 odst. 5),

x) osoba, která se podílí na rozhodování emitenta a má povinnost informovat Českou národní banku o svých obchodech s investičními nástroji (§ 125 odst. 5),

y) osoba, která má povinnost oznámit České národní bance podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5),

z) osoba, která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu.

(2) Dohledu nepodléhá vydávání cenných papírů Českou národní bankou, vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou, provozování vypořádacího systému Českou národní bankou a obchodování České národní banky s investičními nástroji a cennými papíry, které nejsou investičními cennými papíry.

(3) Při výkonu dohledu nad činností obchodníka s cennými papíry v hostitelském státě Česká národní banka může

a) požádat orgán dohledu hostitelského státu, aby provedl kontrolu činnosti tohoto obchodníka vykonávané na území hostitelského státu, s uvedením rozsahu požadované kontroly, nebo

b) provede kontrolu v hostitelském státě po předchozím informování orgánu dohledu hostitelského státu.

(4) Česká národní banka

a) na základě žádosti orgánu dohledu domovského státu zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby v České republice, provede kontrolu činnosti zahraniční osoby na území České republiky v rozsahu uvedeném v žádosti, nebo

b) na základě oznámení orgánu dohledu domovského státu zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby v České republice, umožní orgánu dohledu domovského státu zahraniční osoby, aby provedl sám nebo prostřednictvím jiné pověřené osoby kontrolu této zahraniční osoby.

(1) Česká národní banka může uložit osobě podléhající dohledu, která porušila tento zákon nebo rozhodnutí vydané podle tohoto zákona, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Česká národní banka může dále

a) nařídit mimořádné provedení auditu,

b) nařídit změnu auditora,

c) pozastavit nejdéle na dobu jednoho roku některou činnost podléhající dohledu,

d) zakázat činnost podléhající dohledu,

e) pozastavit obchodování s cennými papíry,

f) zavést nucenou správu,

g) změnit rozsah povolení uděleného podle tohoto zákona,

h) odejmout povolení udělené podle tohoto zákona,

i) zakázat nebo pozastavit nejdéle na dobu 10 pracovních dnů veřejné nabízení cenných papírů nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu,

j) zakázat nebo pozastavit propagaci nebo oznámení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu.

(2) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku a způsobu zjednání nápravy.

(3) Česká národní banka zakáže osobě nebo osobám jednajícím ve shodě, kterým udělila souhlas k nabytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle § 11 a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat hlasovací práva na obchodníkovi s cennými papíry nebo jinak uplatňovat významný vliv na jeho řízení.

(1) Česká národní banka může pozastavit na dobu nejdéle 6 měsíců obchodování se všemi investičními nástroji na regulovaném trhu, obchodování s investičními nástroji na části regulovaného trhu nebo obchodování s určitým investičním nástrojem na regulovaném trhu. Řízení o pozastavení obchodování je možno zahájit vydáním rozhodnutí. Rozhodnutí je vykonatelné doručením organizátorovi regulovaného trhu. Rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Česká národní banka pozastaví obchodování podle odstavce 1, jestliže není možné jinak zabránit velkým hospodářským ztrátám nebo závažnému ohrožení zájmů investorů. Pozastavit obchodování podle odstavce 1 lze i opakovaně.

(3) V rozhodnutí o pozastavení obchodování podle odstavce 1 musí být stanovena doba trvání pozastavení a jeho rozsah. Odpadnou-li důvody pozastavení, Česká národní banka pozastavení zruší.

(4) Česká národní banka může zároveň s rozhodnutím o pozastavení obchodování s určitým investičním nástrojem podle odstavce 1 uložit organizátorovi regulovaného trhu, aby ve stanovené lhůtě přezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení tohoto investičního nástroje z obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu, a aby o výsledku informoval Českou národní banku.

(5) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je organizátor regulovaného trhu a vlastníci investičních nástrojů, se kterými bylo pozastaveno obchodování na regulovaném trhu. Jestliže bylo pozastaveno obchodování s určitým investičním nástrojem, je účastníkem řízení též emitent tohoto investičního nástroje.

(6) Rozhodnutí o pozastavení obchodování podle odstavce 1 Česká národní banka doručí vlastníkům investičních nástrojů, se kterými bylo pozastaveno obchodování na regulovaném trhu, veřejnou vyhláškou.

(1) Česká národní banka může zavést nucenou správu obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo provozovatele vypořádacího systému a dále nucenou správu burzy, organizátora mimoburzovního trhu, nebo centrálního depozitáře, jestliže

a) tato osoba opakovaně nebo závažně porušila tento zákon nebo nedodržela podmínku stanovenou v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo

b) jsou ohroženy zájmy osob, kterým tato osoba poskytuje své služby, a hrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Na nucenou správu obchodníka s cennými papíry, který je bankou, nebo provozovatele vypořádacího systému, který je bankou, se použijí ustanovení zvláštního zákona, který upravuje činnost bank.

(1) Rozhodnutí o zavedení nucené správy obsahuje

a) důvod zavedení nucené správy,

b) jmenování nuceného správce a údaje o něm,

c) výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín její splatnosti,

d) případné omezení činnosti osoby, u které se zavádí nucená správa,

e) případné povinnosti nuceného správce s uvedením termínu jejich splnění.

(2) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje společnosti, u které se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Rozhodnutí je vykonatelné doručením nucenému správci. Rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Rozhodnutí o zavedení nucené správy Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Zavedením nucené správy

a) se pozastavuje výkon funkcí členů představenstva společnosti; tím není dotčeno právo členů představenstva podat žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy podle zvláštního právního předpisu upravujícího správní soudnictví,

b) přechází působnost představenstva na nuceného správce, s výjimkou práva podat žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(6) Na nuceného správce se vztahují jen ta omezení působnosti představenstva, která stanoví zákon.

(7) Nucený správce

a) přijme neprodleně opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa,

b) zajistí ochranu práv osob, které využívají služeb osoby, u které je zavedena nucená správa,

c) svolá valnou hromadu osoby, u které je zavedena nucená správa, tak, aby se konala do 6 měsíců od zavedení nucené správy, a

1. předloží jí návrh na odvolání dosavadních a volbu nových osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků v činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa, nebo

2. navrhne zrušení společnosti.

(8) Lhůtu pro svolání valné hromady podle odstavce 7 písm. c) může Česká národní banka na návrh nuceného správce prodloužit z důvodů hodných zřetele až na 1 rok.

(9) Náklady spojené s výkonem nucené správy, odměna nuceného správce a hotové výdaje nuceného správce jsou placeny z majetku společnosti, u které je zavedena nucená správa.

(10) Nepostačuje-li majetek společnosti na vyplacení odměny nuceného správce a náhrady jeho hotových výdajů, vyplatí je stát.

(11) Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Výkon funkce nuceného správce zaniká

a) odstoupením nuceného správce,

b) odvoláním nuceného správce,

c) ukončením nucené správy,

d) vyškrtnutím ze seznamu likvidátorů a nucených správců, nebo

e) úmrtím nuceného správce.

(2) Nucený správce oznámí České národní bance odstoupení z funkce nuceného správce nejméně 30 dnů předem.

(3) Česká národní banka odvolá nuceného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon této funkce.

(4) Opravný prostředek proti rozhodnutí o odvolání nuceného správce nemá odkladný účinek.

(5) Jestliže výkon nuceného správce zaniká podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e), jmenuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu jiného nuceného správce.

Nucená správa končí

a) dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení nucené správy,

b) prohlášením konkurzu na majetek společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo

c) dnem, ke kterému je jmenován likvidátor společnosti, u níž je zavedena nucená správa.

(1) Do obchodního rejstříku se zapisuje

a) den zavedení nucené správy,

b) údaje o nuceném správci,

c) omezení činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa,

d) den ukončení nucené správy.

(2) Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy, jmenování nuceného správce nebo omezení činnosti osoby, u které se zavádí nucená správa, do obchodního rejstříku podává nucený správce bez zbytečného odkladu po zavedení nucené správy.

(3) Návrh na povolení zápisu o ukončení nucené správy do obchodního rejstříku podává nucený správce neprodleně po ukončení nucené správy; neučiní-li tak nucený správce, podá návrh na povolení zápisu představenstvo společnosti, jejíž nucená správa končí.

(4) Návrh na povolení zápisu o výmazu stávajícího nuceného správce a zápisu nového nuceného správce do obchodního rejstříku podává nově jmenovaný nucený správce neprodleně po doručení rozhodnutí o svém jmenování.

Nuceným správcem může být pouze fyzická osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Českou národní bankou,

a) jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy osoby, u které se zavádí nucená správa, nebo osob, které využívají jejích služeb,

b) která nemá kvalifikovanou účast na osobě, u které se zavádí nucená správa, nebo není s touto osobou úzce propojená,

c) která v posledních 3 letech neprováděla audit nebo se nepodílela na provedení auditu osoby, u které se zavádí nucená správa.

(1) Česká národní banka může odejmout povolení k jednotlivé činnosti uvedené v povolení uděleném podle tohoto zákona, jestliže zjistí

a) závažné porušení zákona při výkonu této činnosti, nebo

b) závažné nebo opakované nedodržování předpokladů, za kterých bylo povolení uděleno.

(2) Česká národní banka změní rozsah povolení podle odstavce 1 nebo změní rozsah povolení na žádost tím, že vydá nové rozhodnutí, kterým zruší dosavadní povolení a ve kterém uvede nový rozsah povolených činností.

(1) Česká národní banka odejme povolení udělené podle tohoto zákona osobě,

a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo

b) které soud nebo správní úřad zakázal činnost.

(2) Česká národní banka může odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže

a) osoba, které bylo uděleno, nezačala do 12 měsíců od udělení povolení vykonávat povolenou činnost,

b) osoba, které bylo uděleno, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, ke které bylo uděleno povolení,

c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,

d) osoba, které bylo uděleno, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

e) došlo k závažné změně skutečností, na jejichž základě bylo povolení uděleno, nebo

f) dalším trváním nucené správy nelze dosáhnout jejího účelu.

(3) Ode dne odnětí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nesmí osoba, které bylo povolení odňato, poskytovat investiční služby a je povinna vydat zákazníkům zákaznický majetek. Není-li osoba, které bylo odňato povolení, bankou, může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytnutých investičních služeb. Do vypořádání těchto pohledávek a závazků se osoba, které bylo odňato povolení, považuje za obchodníka s cennými papíry.

(4) Osoba, které bylo odňato povolení udělené podle tohoto zákona, může požádat o nové povolení téhož druhu nejdříve po uplynutí 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo předchozí povolení odňato. Ustanovení věty první se nevztahuje na odnětí povolení na vlastní žádost nebo na odnětí povolení z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b).

(5) Česká národní banka může odejmout souhlas nebo registraci udělené podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byly souhlas nebo registrace uděleny.

(6) Česká národní banka zruší registraci provedenou podle tohoto zákona osobě,

a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo

b) které soud nebo správní úřad zakázal činnost.

(7) Česká národní banka může zrušit registraci provedenou podle tohoto zákona, jestliže

a) osoba, která byla registrována, nezačala do 12 měsíců ode dne provedení registrace vykonávat činnost, pro kterou byla registrována,

b) osoba, která byla registrována, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, pro kterou byla registrována,

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,

d) osoba, která byla registrována, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

e) došlo k závažné změně skutečností, na jejichž základě byla provedena registrace.

(8) Rozklad podaný proti rozhodnutí o odnětí povolení, souhlasu nebo registrace udělených podle tohoto zákona nemá odkladný účinek, ledaže jde o odnětí povolení, souhlasu nebo registrace na vlastní žádost.

(1) Zahraniční osobu, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení domovského státu a která nedodržuje informační povinnosti obchodníka s cennými papíry nebo pravidla jednání se zákazníky podle tohoto zákona, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní a požádá ji o zjednání nápravy.

(2) Nezjedná-li osoba podle odstavce 1 nápravu, informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského státu.

(3) Jestliže opatření přijatá vůči osobě podle odstavce 1 orgánem dohledu domovského státu nevedla k nápravě, může Česká národní banka po informování orgánu dohledu domovského státu uložit opatření k nápravě podle § 136 nebo sankci podle § 174.

(4) V případě možného ohrožení zájmů investorů může Česká národní banka uložit osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě bez předchozího upozornění. O uložení opatření k nápravě Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušné orgány dohledu jiných členských států Evropské unie a prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství. Jestliže Komise Evropských společenství po konzultaci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států Evropské unie rozhodne, že uložené opatření k nápravě má být změněno nebo zrušeno, Česká národní banka je tímto rozhodnutím vázána.

(5) Osoba podle odstavce 1, které orgán dohledu domovského státu odňal povolení k poskytování investiční služby, nesmí takovou službu poskytovat na území České republiky; Česká národní banka tuto skutečnost uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Zahraniční osobě, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení domovského státu a nedodržuje informační povinnosti obchodníka s cennými papíry nebo pravidla jednání se zákazníky podle tohoto zákona, může Česká národní banka místo postupu podle odstavců 1 až 4 uložit opatření k nápravě podle § 136 nebo sankci podle § 174.

Obchodníkovi s cennými papíry, který poskytuje investiční služby v hostitelském státě, může Česká národní banka na základě oznámení orgánu dohledu hostitelského státu uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona za porušení pravidel jednání nebo informačních povinností podle právních předpisů hostitelského státu. O uloženém opatření k nápravě Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu hostitelského státu.

(1) Dohled nad činností burzy vykonává Česká národní banka.

(2) Zaměstnanec České národní banky, který vykonává dohled nad činností burzy, nesmí být členem burzovní komory nebo dozorčí rady burzy.

(3) Česká národní banka je při výkonu dohledu nad burzou oprávněna

a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů a burzovních pravidel; o zjištěném porušení právního předpisu nebo burzovních pravidel informuje burzovní komoru,

b) účastnit se zasedání burzovní komory a zasedání burzovního výboru,

c) pozastavit výkon rozhodnutí burzovní komory nebo rozhodnutí burzovního výboru na dobu nejdéle 7 kalendářních dnů, pokud odporuje právnímu předpisu nebo burzovním pravidlům,

d) požadovat, aby burzovní komora nebo burzovní výbor odstranily ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky,

e) vyžadovat od orgánů burzy informace a doklady, které souvisejí s burzovním obchodem,

f) vyžadovat od orgánů burzy informace o burzovních obchodech uzavíraných osobami oprávněnými uzavírat burzovní obchody.

(4) Ustanovením odstavce 3 zůstávají nedotčeny pravomoci České národní banky podle jiných ustanovení tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů.

(5) Burza oznámí České národní bance každé podezření z porušení tohoto zákona osobou oprávněnou uzavírat burzovní obchody.

Česká národní banka rozhodne o rozhodnutí burzovní komory nebo burzovního výboru, které pozastavila, do 7 kalendářních dnů ode dne jeho pozastavení. Řízení se zahajuje vydáním rozhodnutí.