Úplné znění zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá z pozdějších změn

zrušeny

(1) Burza je právnická osoba, která organizuje trh s investičními nástroji pro osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody.

(2) K činnosti burzy je třeba povolení České národní banky.

(3) Obchodní firma burzy obsahuje označení „burza cenných papírů“. Osoba, která nemá povolení k činnosti burzy, nesmí používat označení „burza cenných papírů“.

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti burzy pouze akciové společnosti,

a) která vydává pouze akcie na jméno,

b) která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky,

c) která má základní kapitál alespoň 100 000 000 Kč,

d) která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu, která má věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti burzy, zejména

e) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti burzy, zejména

1. splacen základní kapitál,

2. její vedoucí osoby splňují podmínky schvalování osob obdobně podle § 10,

f) na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení burzy,

g) u které úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad burzou; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad burzou,

h) která předloží návrh burzovních pravidel, která obsahují zejména strukturu trhů, které burza organizuje, podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích a informační povinnosti spojené s přijetím investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích; návrh burzovních pravidel Česká národní banka neschvaluje.

(2) Žádost o povolení k činnosti burzy musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) V povolení k činnosti burzy Česká národní banka

a) uvede investiční nástroje, se kterými může burza organizovat trh,

b) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením organizování trhu s investičními nástroji nebo dodržovat při jeho organizování.

(4) Povolení k činnosti burzy se uděluje na dobu neurčitou.

(5) Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva bez zbytečného odkladu Komisi Evropských společenství o tom, že udělila povolení k činnosti burzy. Přílohu této informace tvoří burzovní pravidla. Dále Česká národní banka informuje o každé změně v údajích o burze, o změně burzovních pravidel nebo o odnětí povolení k činnosti burzy.

(1) Předmětem podnikání burzy mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti burzy a činnosti související.

(2) Burza může

a) poskytovat služby prostřednictvím jiného regulovaného trhu, včetně zahraničního,

b) umožnit jinému organizátorovi regulovaného trhu, včetně zahraničního, poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.

(3) Burza oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě jí bylo uděleno povolení k činnosti burzy.

(4) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby burzy je předchozí souhlas České národní banky obdobně podle § 10.

(5) Změnu burzovních pravidel zasílá burza na vědomí České národní bance.

(6) Burza poskytuje služby s odbornou péčí.

Vedoucí osobou burzy nesmějí být

a) poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,

b) člen bankovní rady České národní banky, nebo

c) vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného organizátora regulovaného trhu nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání; to neplatí, jestliže burza a jiný organizátor regulovaného trhu nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu.

(1) Jestliže valná hromada burzy rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je burza povinna tuto skutečnost oznámit České národní bance neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu burzy do likvidace nebo ode dne změny jejího předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, organizovat trh s investičními nástroji a může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z organizování trhu s investičními nástroji; do vypořádání pohledávek a závazků se taková osoba považuje za burzu.

(3) Burza zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jejím zrušení nebo o změně jejího předmětu podnikání, na vědomí České národní bance.

(1) K fúzi burzy s jiným organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, k převodu obchodního jmění burzy na jejího akcionáře nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na burzu je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení k fúzi burzy, žádost o povolení převodu obchodního jmění burzy nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na burzu obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozdělení burzy nebo fúze burzy s osobou, která není organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné.

(4) Burza zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o její přeměně, na vědomí České národní bance.

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku burzy nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku burzy nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku burzy nebo jeho části je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku burzy nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Burza zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku burzy nebo jeho části, na vědomí České národní bance.

Akcie burzy jsou převoditelné na jinou osobu jen s předchozím souhlasem burzovní komory.

(1) Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit generální ředitel burzy a zástupce České národní banky.

(2) Valná hromada schvaluje řád burzovního rozhodčího soudu a jeho změny včetně sazebníku poplatků za řízení před ním.

(3) Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 % z celkového počtu hlasů.

(1) Burzovní komora je statutárním orgánem burzy a plní funkci představenstva.

(2) Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy burzovní komory, při projednávání burzovních pravidel nebo návrhu jejich změn, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu nebo návrhu jeho změn, při jmenování nebo odvolání generálního ředitele musejí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů.

(1) Burzovní komora

a) schvaluje burzovní pravidla a jejich změny,

b) vyhlašuje výběrové řízení na funkci generálního ředitele burzy, jmenuje generálního ředitele burzy a odvolává jej,

c) uděluje předchozí souhlas k převodu akcií burzy,

d) rozhoduje o přijetí investičních nástrojů k burzovnímu obchodu,

e) uděluje a odnímá členství na burze,

f) rozhoduje o ukládání opatření vůči osobám oprávněným uzavírat burzovní obchody a emitentům, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na burzovním regulovaném trhu; burzovní komora může rozhodování o uplatnění opatření delegovat na burzovní výbor.

(2) Burzovní komora zasedá nejméně jednou za 2 měsíce.

(3) Na postup při ukládání opatření podle odstavce 1 písm. f) se nepoužije správní řád. Povinnosti, při jejichž porušení může burzovní komora uplatnit opatření podle odstavce 1 písm. f), druhy těchto opatření a postup při jejich uplatňování upraví burzovní pravidla.

(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností spojených s organizováním trhu s investičními nástroji burzovní výbory, které jsou orgánem burzy.

(2) Burzovní komora při rozhodnutí o zřízení burzovního výboru zároveň schválí jeho statut.

(3) Předsedu a členy burzovního výboru jmenuje a odvolává burzovní komora.

(4) Burzovní výbor je stálý nebo dočasný.

(5) Burzovní výbor přijímá svůj jednací řád.

Generální ředitel burzy

a) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejích akcionářů a účastníků kapitálového trhu, zejména mění harmonogram burzovního dne, pozastavuje zčásti nebo zcela obchodování na burze, nestanoví-li tento zákon jinak,

b) jmenuje svého zástupce, který ho zastupuje a přijímá opatření podle písmene a).

(1) Burzovním obchodem je obchod podle § 42 uzavřený na burze. Jedná-li se o obchod podle § 42 odst. 1 písm. b), musí být za podmínek stanovených burzovními pravidly alespoň jednou smluvní stranou osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody.

(2) Burzovní obchod uzavřený podle předchozího odstavce nemůže burza zrušit.

(1) Burzovní obchody může uzavírat

a) člen burzy,

b) Česká národní banka,

c) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,

d) Česká konsolidační agentura,

e) osoba, které to umožňují burzovní pravidla, jestliže je druhou stranou obchodu osoba uvedená v písmenech a) až d) a jedná-li se o burzovní obchod uzavřený mimo automatizovaný obchodní systém burzy.

(2) Členem burzy může být obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, kteří splňují podmínky stanovené burzovními pravidly a zaplatili poplatek za udělení členství.

(3) Osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody, s výjimkou osoby uvedené v odstavci 1 písm. e)

a) je povinna dodržovat burzovní pravidla, přičemž Česká národní banka je povinna dodržovat burzovní pravidla v rozsahu, kterým nejsou dotčeny povinnosti plynoucí z členství v Evropském systému centrálních bank a povinnosti vyplývající z plnění hlavního cíle podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky,

b) může uzavírat mimoburzovní obchody s investičními nástroji přijatými k obchodování na oficiálním nebo speciálním trhu burzy pouze v rozsahu povoleném burzovní komorou a o těchto obchodech je povinna informovat burzu,

c) nesmí úmyslně šířit nepravdivou zprávu, která může ovlivnit kurz investičního nástroje.

(4) Česká národní banka může uzavírat mimoburzovní obchody s investičními nástroji přijatými k obchodování na oficiálním nebo speciálním trhu burzy bez povolení burzovní komory; o takovém obchodu není povinna informovat burzu. K uzavření takového obchodu nepotřebuje povolení burzovní komory ani druhá strana takového obchodu a bez souhlasu České národní banky není oprávněna informovat burzu o takovém obchodu.

(5) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva může uzavírat mimoburzovní obchody s investičními nástroji přijatými k obchodování na oficiálním nebo speciálním trhu burzy bez povolení burzovní komory; o takovém obchodu není povinna informovat burzu. K uzavření takového obchodu nepotřebuje povolení burzovní komory ani druhá strana takového obchodu a bez souhlasu České republiky jednající prostřednictvím ministerstva není oprávněna informovat burzu o takovém obchodu.

Burza zajistí osobám oprávněným uzavírat burzovní obchody rovný přístup ke službám poskytovaným burzou za podmínek stanovených burzovními pravidly a zajistí dostupnost stejných informací o skutečnostech významných pro vývoj kurzů investičních nástrojů ve stejnou dobu.

(1) Burzovní rozhodčí soud rozhoduje spory z burzovních obchodů, pokud se strany nedohodnou jinak.

(2) Burzovní rozhodčí soud zřizuje burza.

(3) Burzovní rozhodčí soud může též rozhodovat spory z ostatních obchodů s investičními nástroji, spory z podnikání na kapitálovém trhu, peněžním trhu, pojišťovacím trhu a trhu penzijního připojištění, pokud se na tom strany dohodnou.

(4) Na burzovní rozhodčí soud se vztahuje zvláštní právní předpis, který upravuje rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Organizátor mimoburzovního trhu organizuje trh s investičními nástroji.

(2) K organizování mimoburzovního trhu je třeba povolení České národní banky.

(1) Česká národní banka udělí povolení k organizování mimoburzovního trhu pouze akciové společnosti,

a) která vydává pouze akcie na jméno,

b) která má sídlo a skutečné sídlo v České republice,

c) která má základní kapitál alespoň 10 000 000 Kč,

d) která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,

e) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro organizování mimoburzovního trhu, zejména

1. splacen základní kapitál,

2. její vedoucí osoby splňují podmínky schvalování osob obdobně podle § 10,

f) která předloží návrh pravidel obezřetného poskytování služeb organizátora mimoburzovního trhu a návrh pravidel jednání organizátora mimoburzovního trhu se zákazníky, která jsou v souladu s tímto zákonem,

g) na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení organizátora mimoburzovního trhu,

h) u které úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dohledu nad organizátorem mimoburzovního trhu; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu,

i) která předloží návrh pravidel obchodování na mimoburzovním trhu obsahující zejména strukturu trhů, které organizátor mimoburzovního trhu organizuje, podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích a informační povinnosti spojené s přijetím investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích.

(2) Žádost o povolení k organizování mimoburzovního trhu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) V povolení k organizování mimoburzovního trhu Česká národní banka

a) uvede investiční nástroje, se kterými může organizátor mimoburzovního trhu organizovat trh,

b) schválí pravidla obchodování na mimoburzovním trhu,

c) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením organizování trhu s investičními nástroji, popřípadě dodržovat při jeho organizování.

(4) Povolení k organizování mimoburzovního trhu se uděluje na dobu neurčitou.

(5) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o tom, že udělila povolení organizování mimoburzovního trhu. Přílohu této informace tvoří pravidla obchodování na mimoburzovním trhu. Dále Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva o každé změně v údajích o organizátorovi mimoburzovního trhu, změně pravidel obchodování na mimoburzovním trhu nebo o odnětí povolení k organizování mimoburzovního trhu.

(1) Předmětem podnikání organizátora mimoburzovního trhu mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k organizování mimoburzovního trhu a činnosti související.

(2) Organizátor mimoburzovního trhu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě bylo uděleno povolení k organizování mimoburzovního trhu.

(3) Každá změna pravidel obchodování na mimoburzovním trhu musí být předem schválena Českou národní bankou.

(4) Česká národní banka odešle prvoinstanční rozhodnutí o schválení změny pravidel obchodování na mimoburzovním trhu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti. Neodešle-li Česká národní banka rozhodnutí v této lhůtě, považuje se změna pravidel obchodování na mimoburzovním trhu za schválenou.

(5) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu a jejich změny nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li organizátor mimoburzovního trhu datum pozdější.

(6) Organizátor mimoburzovního trhu dodržuje pravidla obchodování na mimoburzovním trhu.

(7) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby organizátora mimoburzovního trhu je předchozí souhlas České národní banky obdobně podle § 10.

(8) Organizátor mimoburzovního trhu může

a) poskytovat služby prostřednictvím jiného regulovaného trhu, a to i zahraničního,

b) umožnit organizátorovi regulovaného trhu, a to i zahraničnímu, poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.

Vedoucí osobou organizátora mimoburzovního trhu nesmějí být

a) poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,

b) člen bankovní rady České národní banky, nebo

c) vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného organizátora regulovaného trhu nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání; to neplatí, jestliže organizátor mimoburzovního trhu a jiný organizátor regulovaného trhu nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu.

(1) Jestliže valná hromada organizátora mimoburzovního trhu rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je organizátor mimoburzovního trhu povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu organizátora mimoburzovního trhu do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, organizovat trh s investičními nástroji a může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z organizování trhu s investičními nástroji; při výkonu této činnosti se taková osoba považuje za organizátora mimoburzovního trhu.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí České národní bance.

(1) K fúzi organizátora mimoburzovního trhu s jiným organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, k převodu obchodního jmění organizátora mimoburzovního trhu na jeho akcionáře nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora mimoburzovního trhu je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení k fúzi organizátora mimoburzovního trhu, žádost o povolení převodu obchodního jmění organizátora mimoburzovního trhu na jeho akcionáře nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora mimoburzovního trhu obsahují údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozdělení organizátora mimoburzovního trhu nebo fúze organizátora mimoburzovního trhu s osobou, která není organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou dovoleny.

(4) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho přeměně, na vědomí České národní bance.

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části, na vědomí České národní bance.

(1) Organizátor mimoburzovního trhu zavede

a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci dat,

b) systém vnitřní kontroly a

c) pravidla pro uzavírání obchodů jeho zaměstnanci na vlastní účet a na účet osob jim blízkých.

(2) Organizátor mimoburzovního trhu upraví vnitřním předpisem svou vnitřní organizaci (organizační řád) a záležitosti uvedené v odstavci 1.

(3) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musí zajistit

a) řádné fungování trhu,

b) omezení možnosti střetu zájmů mezi jednotlivými zákazníky a

c) čestné, kvalifikované a spravedlivé nakládaní s pokyny zákazníků k uskutečnění transakcí na jím organizovaném trhu s investičními nástroji.

(4) Peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené organizátorovi mimoburzovního trhu za účelem uskutečnění transakce na jím organizovaném trhu a získané za tyto hodnoty pro zákazníka nejsou majetkem organizátora mimoburzovního trhu ani součástí jeho konkurzní podstaty. V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty povinen vydat tento majetek bez zbytečného odkladu zákazníkům; pro vydání tohoto majetku platí § 132 obdobně.

(5) Organizátor mimoburzovního trhu při nakládání s majetkem uvedeným v odstavci 4

a) vede odděleně vlastní peněžní prostředky a peněžní prostředky svěřené mu zákazníkem a účtuje o majetku zákazníka odděleně od svého majetku,

b) nepoužívá tento majetek k obchodu na účet jiné osoby než zákazníka, který mu tento majetek svěřil, popřípadě pro kterého byl získán, a

c) zajistí jednoznačnou identifikaci tohoto majetku tak, že peněžní prostředky zákazníků vede na zvláštním bankovním účtu, a vnitřním předpisem upraví oddělené nakládání s peněžními prostředky zákazníků od nakládání s vlastními peněžními prostředky.

(6) Organizátor mimoburzovního trhu

a) organizuje mimoburzovní trh s odbornou péčí v souladu s pravidly obchodování na mimoburzovním trhu,

b) informuje zákazníka úplně, pravdivě a srozumitelně o podstatných skutečnostech souvisejících s uskutečňováním transakcí na jím organizovaném trhu, zejména jej upozorní na to, že organizátor mimoburzovního trhu neposuzuje, zda jsou investiční nástroje, se kterými hodlá zákazník uskutečňovat na mimoburzovním trhu transakce, nebo služby poskytované či nabízené organizátorem mimoburzovního trhu pro zákazníka vhodné, že na uskutečňování těchto transakcí na tomto trhu ani na poskytování těchto služeb se nevztahují pravidla jednání se zákazníky jako u obchodníka s cennými papíry a že investování na kapitálovém trhu může být rizikové; organizátor mimoburzovního trhu může toto upozornění poskytnout ve standardizované formě,

c) informuje zákazníka o transakcích uskutečněných na mimoburzovním trhu na základě pokynů tohoto zákazníka, a to způsobem a ve lhůtách stanovených v pravidlech obchodování na mimoburzovním trhu, a

d) používá při propagaci svých služeb pravdivé informace.

(7) Organizátor mimoburzovního trhu předkládá České národní bance

a) nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, je-li podle takového předpisu povinen tuto zprávu sestavovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem,

b) nejpozději do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí výsledky svého hospodaření v uplynulém čtvrtletí a

c) jednou ročně, nejpozději do 1 měsíce po konání řádné valné hromady, seznam osob, které na něm měly k datu konání valné hromady, případně k datu předcházejícímu datu podání seznamu, kvalifikovanou účast a které s ním byly k tomuto datu úzce propojeny, jsou-li mu známy.

(8) Organizátor mimoburzovního trhu uveřejní zprávy a údaje podle odstavce 7 písm. a) a b) bez zbytečného odkladu po jejich předložení České národní bance způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musí být uveřejněna v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí v sídle organizátora mimoburzovního trhu a ve všech jeho obchodních místech v obchodních hodinách.

(1) Vypořádáním obchodů s investičními nástroji se v tomto zákoně rozumí zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji.

(2) Vypořádacím systémem se v tomto zákoně rozumí systém,

a) který zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji, jestliže má alespoň 3 účastníky uvedené v odstavci 4, nepočítaje v to investiční společnost, a je provozován podle pravidel dohodnutých mezi provozovatelem vypořádacího systému (§ 83 odst. 9) a jeho účastníky (dále jen „pravidla vypořádacího systému“),

b) jehož účastníci se dohodli, že se jejich vztahy vyplývající z účasti v systému řídí českým právem, a

c) jehož existence a název byl nahlášen Komisi Evropských společenství.

(3) Příkazem k vypořádání se v tomto zákoně rozumí pokyn účastníka vypořádacího systému, na jehož základě se v souladu s pravidly vypořádacího systému vypořádávají závazky a pohledávky účastníka vypořádacího systému z jeho obchodů s investičními nástroji převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků.

(4) Účastníkem vypořádacího systému může být pouze

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) obchodník s cennými papíry,

d) investiční společnost pro účely vypořádání obchodů s investičními nástroji, které obhospodařuje jako majetek zákazníků,

e) osoba veřejného práva nebo osoba se zárukou osoby veřejného práva, pokud to umožňují předpisy, na jejichž základě byly zřízeny,

f) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až d),

g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka.

(5) Účastníkem vypořádacího systému může být též osoba, která

a) přijímá příkazy k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému, a je jejich výlučným prostředníkem při vypořádání obchodů (dále jen „ústřední protistrana“),

b) vede účty, na nichž se provádí zúčtování příkazů k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému nebo jejich ústřední protistrany (dále jen „zúčtovatel“), nebo

c) provádí zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z příkazů k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému, jejich ústřední protistrany nebo zúčtovatelé (dále jen „clearingová instituce“).

(6) Účast na vypořádacím systému vzniká smlouvou. Provozovatel vypořádacího systému je účastníkem vypořádacího systému, který provozuje.

(7) Účastník vypořádacího systému může zajišťovat i více činností podle odstavce 5. Činnost podle odstavce 5 může být zajištěna i více účastníky vypořádacího systému.

(8) Účastník vypořádacího systému podle odstavce 4 odpovídá za splnění finančních závazků vyplývajících z jeho účasti ve vypořádacím systému.

(1) Provozovatel vypořádacího systému je právnická osoba, která zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji mezi účastníky vypořádacího systému.

(2) K provozování vypořádacího systému je třeba povolení České národní banky.

(3) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému pouze akciové společnosti,

a) která vydává pouze akcie na jméno,

b) která může být účastníkem vypořádacího systému (§ 82 odst. 4 a 5),

c) která má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,

d) která má věcné, organizační a personální předpoklady pro vypořádání obchodů s investičními nástroji, zejména

1. splacen základní kapitál,

2. její vedoucí osoby jsou odborně způsobilé a důvěryhodné,

e) která předloží návrh systému řízení rizik, který odpovídá rozsahu poskytovaných služeb,

f) která předloží návrh pravidel vypořádacího systému a vzorový návrh smlouvy s účastníkem vypořádacího systému.

(4) Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 3. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5) V povolení k provozování vypořádacího systému Česká národní banka

a) uvede investiční nástroje, u kterých může provozovatel vypořádacího systému vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,

b) schválí pravidla vypořádacího systému,

c) případně stanoví podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti.

(6) Povolení k provozování vypořádacího systému se uděluje na dobu neurčitou.

(7) Každá změna pravidel vypořádacího systému musí být předem schválena Českou národní bankou.

(8) Česká národní banka odešle prvoinstanční rozhodnutí o schválení změny pravidel vypořádacího systému do 30 pracovních dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti. Neodešle-li Česká národní banka rozhodnutí v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právních účinků.

(9) Pravidla vypořádacího systému stanoví zejména

a) podmínky účasti ve vypořádacím systému,

b) práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému,

c) podmínky vypořádání pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji,

d) způsob a podmínky zajištění závazků z obchodů s investičními nástroji,

e) náležitosti příkazů k vypořádání a podmínky a způsob jejich zadávání do vypořádacího systému,

f) provozní dobu, v níž vypořádací systém přijímá příkazy k vypořádání,

g) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý vypořádacím systémem,

h) časový harmonogram provádění vypořádání včetně harmonogramu jednotlivých fází vypořádání,

i) postup při změně pravidel vypořádacího systému,

j) způsob zabezpečení neodvolatelnosti příkazu k vypořádání vloženého do vypořádacího systému,

k) systém řízení rizik.

(10) Pravidla vypořádacího systému musí být uveřejněna v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle provozovatele vypořádacího systému v jeho provozních hodinách.

(11) Provozovatel vypořádacího systému a účastníci vypořádacího systému dodržují pravidla vypořádacího systému.

(12) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly provozovateli vypořádacího systému svěřeny do správy nebo jako zajištění závazku plynoucího z vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému účtuje o svěřeném majetku odděleně od svého majetku.

(13) Provozovatel vypořádacího systému poskytuje své služby s odbornou péčí.

(1) Jestliže valná hromada provozovatele vypořádacího systému rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je provozovatel vypořádacího systému povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu provozovatele vypořádacího systému do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, provozovat vypořádací systém a může pouze vydat majetek účastníků a vypořádat příkazy účastníků vypořádacího systému, které byly přijaty do dne vstupu do likvidace nebo změny předmětu podnikání, a vypořádat všechny svoje závazky a pohledávky vůči účastníkům vypořádacího systému; do vypořádání pohledávek a závazků se taková osoba považuje za provozovatele vypořádacího systému.

(3) Provozovatel vypořádacího systému zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí České národní bance.

(1) K rozdělení nebo fúzi provozovatele vypořádacího systému je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení k rozdělení nebo fúzi provozovatele vypořádacího systému musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodů rozdělení nebo fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Provozovatel vypořádacího systému zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho přeměně, na vědomí České národní bance.

(1) Účastník vypořádacího systému nebo třetí osoba nesmějí příkaz k vypořádání jednostranně odvolat od okamžiku stanoveného v pravidlech vypořádacího systému.

(2) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo uložením jiného opatření veřejným orgánem směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků tohoto účastníka nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, není dotčena povinnost provést příkazy k vypořádání ani platnost, účinnost nebo vymahatelnost těchto příkazů, jedná-li se o příkazy k vypořádání, které byly přijaty vypořádacím systémem v souladu s jeho pravidly

a) před prohlášením konkurzu nebo před uložením jiného opatření,

b) v okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření nebo po okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření a byly vypořádány v den prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření, prokáží-li všichni účastníci vypořádacího systému podle § 82 odst. 5, že jim prohlášení konkurzu nebo uložení jiného opatření České národní banky neoznámila a ani jim nebylo jinak známo.

(3) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo uložením jiného opatření veřejného orgánu směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému není dotčeno právo na zajištění, které tento účastník poskytl

a) jinému účastníkovi vypořádacího systému v souvislosti s jeho účastí v tomto systému,

b) České národní bance, centrální bance členského státu Evropské unie nebo Evropské centrální bance.

Provozovatel vypořádacího systému zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Provozovatel vypořádacího systému oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu ve složení účastníků vypořádacího systému nebo změnu v údajích o účastníkovi vypořádacího systému.

(2) Účastník vypořádacího systému oznámí provozovateli vypořádacího systému každou změnu ve svých údajích podle § 2 písm. b).

(3) Účastník vypořádacího systému poskytne osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní, a o jejich hlavních pravidlech.

(4) Osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie,

a) poskytne osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní, a o jejich hlavních pravidlech,

b) oznámí České národní bance neprodleně změnu svého sídla,

c) oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu vznik a ukončení účasti v každém z těchto vypořádacích systémů.

(1) Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o vypořádacích systémech podle tohoto zákona, o účastnících těchto vypořádacích systémů, o změnách v údajích o účastnících vypořádacích systémů, o změnách v účastnících vypořádacích systémů nebo o odnětí povolení k provozování vypořádacího systému.

(2) Jestliže Česká národní banka obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo o tom, že účastníkovi tohoto vypořádacího systému bylo uloženo opatření, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, neprodleně informuje provozovatele tohoto vypořádacího systému a provozovatel vypořádacího systému neprodleně informuje ostatní účastníky vypořádacího systému.

(3) Jestliže Česká národní banka obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému provozovaného podle práva jiného členského státu Evropské unie, má-li tento účastník sídlo nebo místo podnikání v České republice, nebo o uložení opatření takovému účastníkovi tohoto vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, informuje neprodleně příslušný orgán členského státu Evropské unie, jehož právem se tento vypořádací systém řídí.

(1) Vypořádacím systémem podle tohoto zákona je též systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.

(2) Pravidla vypořádacího systému podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka v souladu s § 83 odst. 9.

(3) Na vypořádací systém podle odstavce 1 se vztahují ustanovení § 82, § 83 odst. 10 až 12, § 86 a 88.

Zastupitelné listinné cenné papíry mohou být nahrazeny zápisem do centrální evidence cenných papírů, v případě podílových listů otevřeného podílového fondu do samostatné evidence, nebo do evidence České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky (dále jen „zaknihovaný cenný papír“).

(1) Centrální evidencí cenných papírů je evidence všech zaknihovaných cenných papírů vydaných v České republice, s výjimkou

a) zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu, pokud jsou vedeny v samostatné evidenci (§ 93),

b) zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky.

(2) Centrální evidenci cenných papírů vede centrální depozitář a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem.

(3) Evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem může vést

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

b) investiční společnost, která má v povolení uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

c) Česká národní banka,

d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti osob uvedených v písmenech a) a b) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,

e) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

(1) V samostatné evidenci investičních nástrojů mohou být evidovány

a) zaknihované podílové listy otevřeného podílového fondu,

b) listinné investiční nástroje v úschově,

c) zahraniční investiční nástroje, svěřené obchodníkovi s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby,

d) investiční nástroje, které nejsou uvedeny v písmenech a) až c) a jejichž povaha to umožňuje.

(2) Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,

d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

e) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice.

(3) Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,

d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

e) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,

f) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

(4) Způsob vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů osobami uvedenými v odstavcích 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Samostatnou evidencí investičních nástrojů je též evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky. Provozní řád pro vedení své evidence a jeho změny uveřejňuje Česká národní banka ve Věstníku České národní banky a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Majetkový účet může být veden

a) pro osobu, která je vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen „účet vlastníka“), nebo

b) pro osobu, která není vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu a která vede evidenci navazující na evidenci centrálního depozitáře nebo na samostatnou evidenci (dále jen „účet zákazníků“).

(2) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji. Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje též rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení výkonu práva nakládat s cenným papírem stanovené emitentem. Provozní řád centrálního depozitáře (§ 104) u centrální evidence a prováděcí právní předpis (§ 93 odst. 4) u samostatné evidence blíže stanoví, jaké údaje se evidují na jednotlivých druzích majetkových účtů.

(3) Vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na účtu vlastníka je osoba, pro niž je účet vlastníka zřízen, pokud není prokázán opak.

(4) Na účtu zákazníků lze evidovat pouze investiční nástroje, které jejich vlastníci svěřili majiteli účtu.

(5) Centrální depozitář vede centrální evidenci cenných papírů na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.

(6) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, vede tuto evidenci na účtech vlastníků.

(7) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Evidenci zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu je však možno vést pouze na účtech vlastníků.

(8) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků.

(9) Centrální evidence cenných papírů vedená centrálním depozitářem, samostatná evidence zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu a samostatná evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou se vedou též v evidenci emise. Do evidence emise se zapisují údaje o osobě emitenta a údaje o jednotlivých cenných papírech podle odstavce 2. Evidence emise se vede na základě smlouvy s emitentem. Právní vztah mezi emitentem a osobou, která vede evidenci emise, se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Česká národní banka stanoví pravidla vedení evidence emise v provozním řádu zveřejňovaném podle § 93 odst. 5.