Úplné znění zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Česká národní banka udělí povolení k organizování mimoburzovního trhu pouze akciové společnosti,

a) která vydává pouze akcie na jméno,

b) která má sídlo a skutečné sídlo v České republice,

c) která má základní kapitál alespoň 10 000 000 Kč,

d) která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,

e) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro organizování mimoburzovního trhu, zejména

1. splacen základní kapitál,

2. její vedoucí osoby splňují podmínky schvalování osob obdobně podle § 10,

f) která předloží návrh pravidel obezřetného poskytování služeb organizátora mimoburzovního trhu a návrh pravidel jednání organizátora mimoburzovního trhu se zákazníky, která jsou v souladu s tímto zákonem,

g) na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení organizátora mimoburzovního trhu,

h) u které úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dohledu nad organizátorem mimoburzovního trhu; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu,

i) která předloží návrh pravidel obchodování na mimoburzovním trhu obsahující zejména strukturu trhů, které organizátor mimoburzovního trhu organizuje, podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích a informační povinnosti spojené s přijetím investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích.

(2) Žádost o povolení k organizování mimoburzovního trhu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) V povolení k organizování mimoburzovního trhu Česká národní banka

a) uvede investiční nástroje, se kterými může organizátor mimoburzovního trhu organizovat trh,

b) schválí pravidla obchodování na mimoburzovním trhu,

c) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením organizování trhu s investičními nástroji, popřípadě dodržovat při jeho organizování.

(4) Povolení k organizování mimoburzovního trhu se uděluje na dobu neurčitou.

(5) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o tom, že udělila povolení organizování mimoburzovního trhu. Přílohu této informace tvoří pravidla obchodování na mimoburzovním trhu. Dále Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva o každé změně v údajích o organizátorovi mimoburzovního trhu, změně pravidel obchodování na mimoburzovním trhu nebo o odnětí povolení k organizování mimoburzovního trhu.

(1) Předmětem podnikání organizátora mimoburzovního trhu mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k organizování mimoburzovního trhu a činnosti související.

(2) Organizátor mimoburzovního trhu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě bylo uděleno povolení k organizování mimoburzovního trhu.

(3) Každá změna pravidel obchodování na mimoburzovním trhu musí být předem schválena Českou národní bankou.

(4) Česká národní banka odešle prvoinstanční rozhodnutí o schválení změny pravidel obchodování na mimoburzovním trhu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti. Neodešle-li Česká národní banka rozhodnutí v této lhůtě, považuje se změna pravidel obchodování na mimoburzovním trhu za schválenou.

(5) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu a jejich změny nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li organizátor mimoburzovního trhu datum pozdější.

(6) Organizátor mimoburzovního trhu dodržuje pravidla obchodování na mimoburzovním trhu.

(7) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby organizátora mimoburzovního trhu je předchozí souhlas České národní banky obdobně podle § 10.

(8) Organizátor mimoburzovního trhu může

a) poskytovat služby prostřednictvím jiného regulovaného trhu, a to i zahraničního,

b) umožnit organizátorovi regulovaného trhu, a to i zahraničnímu, poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.

Vedoucí osobou organizátora mimoburzovního trhu nesmějí být

a) poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,

b) člen bankovní rady České národní banky, nebo

c) vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného organizátora regulovaného trhu nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání; to neplatí, jestliže organizátor mimoburzovního trhu a jiný organizátor regulovaného trhu nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu.

(1) Jestliže valná hromada organizátora mimoburzovního trhu rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je organizátor mimoburzovního trhu povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu organizátora mimoburzovního trhu do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, organizovat trh s investičními nástroji a může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z organizování trhu s investičními nástroji; při výkonu této činnosti se taková osoba považuje za organizátora mimoburzovního trhu.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí České národní bance.

(1) K fúzi organizátora mimoburzovního trhu s jiným organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, k převodu obchodního jmění organizátora mimoburzovního trhu na jeho akcionáře nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora mimoburzovního trhu je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení k fúzi organizátora mimoburzovního trhu, žádost o povolení převodu obchodního jmění organizátora mimoburzovního trhu na jeho akcionáře nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora mimoburzovního trhu obsahují údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozdělení organizátora mimoburzovního trhu nebo fúze organizátora mimoburzovního trhu s osobou, která není organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou dovoleny.

(4) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho přeměně, na vědomí České národní bance.

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části, na vědomí České národní bance.

(1) Organizátor mimoburzovního trhu zavede

a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci dat,

b) systém vnitřní kontroly a

c) pravidla pro uzavírání obchodů jeho zaměstnanci na vlastní účet a na účet osob jim blízkých.

(2) Organizátor mimoburzovního trhu upraví vnitřním předpisem svou vnitřní organizaci (organizační řád) a záležitosti uvedené v odstavci 1.

(3) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musí zajistit

a) řádné fungování trhu,

b) omezení možnosti střetu zájmů mezi jednotlivými zákazníky a

c) čestné, kvalifikované a spravedlivé nakládaní s pokyny zákazníků k uskutečnění transakcí na jím organizovaném trhu s investičními nástroji.

(4) Peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené organizátorovi mimoburzovního trhu za účelem uskutečnění transakce na jím organizovaném trhu a získané za tyto hodnoty pro zákazníka nejsou majetkem organizátora mimoburzovního trhu ani součástí jeho konkurzní podstaty. V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty povinen vydat tento majetek bez zbytečného odkladu zákazníkům; pro vydání tohoto majetku platí § 132 obdobně.

(5) Organizátor mimoburzovního trhu při nakládání s majetkem uvedeným v odstavci 4

a) vede odděleně vlastní peněžní prostředky a peněžní prostředky svěřené mu zákazníkem a účtuje o majetku zákazníka odděleně od svého majetku,

b) nepoužívá tento majetek k obchodu na účet jiné osoby než zákazníka, který mu tento majetek svěřil, popřípadě pro kterého byl získán, a

c) zajistí jednoznačnou identifikaci tohoto majetku tak, že peněžní prostředky zákazníků vede na zvláštním bankovním účtu, a vnitřním předpisem upraví oddělené nakládání s peněžními prostředky zákazníků od nakládání s vlastními peněžními prostředky.

(6) Organizátor mimoburzovního trhu

a) organizuje mimoburzovní trh s odbornou péčí v souladu s pravidly obchodování na mimoburzovním trhu,

b) informuje zákazníka úplně, pravdivě a srozumitelně o podstatných skutečnostech souvisejících s uskutečňováním transakcí na jím organizovaném trhu, zejména jej upozorní na to, že organizátor mimoburzovního trhu neposuzuje, zda jsou investiční nástroje, se kterými hodlá zákazník uskutečňovat na mimoburzovním trhu transakce, nebo služby poskytované či nabízené organizátorem mimoburzovního trhu pro zákazníka vhodné, že na uskutečňování těchto transakcí na tomto trhu ani na poskytování těchto služeb se nevztahují pravidla jednání se zákazníky jako u obchodníka s cennými papíry a že investování na kapitálovém trhu může být rizikové; organizátor mimoburzovního trhu může toto upozornění poskytnout ve standardizované formě,

c) informuje zákazníka o transakcích uskutečněných na mimoburzovním trhu na základě pokynů tohoto zákazníka, a to způsobem a ve lhůtách stanovených v pravidlech obchodování na mimoburzovním trhu, a

d) používá při propagaci svých služeb pravdivé informace.

(7) Organizátor mimoburzovního trhu předkládá České národní bance

a) nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, je-li podle takového předpisu povinen tuto zprávu sestavovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem,

b) nejpozději do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí výsledky svého hospodaření v uplynulém čtvrtletí a

c) jednou ročně, nejpozději do 1 měsíce po konání řádné valné hromady, seznam osob, které na něm měly k datu konání valné hromady, případně k datu předcházejícímu datu podání seznamu, kvalifikovanou účast a které s ním byly k tomuto datu úzce propojeny, jsou-li mu známy.

(8) Organizátor mimoburzovního trhu uveřejní zprávy a údaje podle odstavce 7 písm. a) a b) bez zbytečného odkladu po jejich předložení České národní bance způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musí být uveřejněna v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí v sídle organizátora mimoburzovního trhu a ve všech jeho obchodních místech v obchodních hodinách.

(1) Vypořádáním obchodů s investičními nástroji se v tomto zákoně rozumí zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji.

(2) Vypořádacím systémem se v tomto zákoně rozumí systém,

a) který zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji, jestliže má alespoň 3 účastníky uvedené v odstavci 4, nepočítaje v to investiční společnost, a je provozován podle pravidel dohodnutých mezi provozovatelem vypořádacího systému (§ 83 odst. 9) a jeho účastníky (dále jen „pravidla vypořádacího systému“),

b) jehož účastníci se dohodli, že se jejich vztahy vyplývající z účasti v systému řídí českým právem, a

c) jehož existence a název byl nahlášen Komisi Evropských společenství.

(3) Příkazem k vypořádání se v tomto zákoně rozumí pokyn účastníka vypořádacího systému, na jehož základě se v souladu s pravidly vypořádacího systému vypořádávají závazky a pohledávky účastníka vypořádacího systému z jeho obchodů s investičními nástroji převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků.

(4) Účastníkem vypořádacího systému může být pouze

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) obchodník s cennými papíry,

d) investiční společnost pro účely vypořádání obchodů s investičními nástroji, které obhospodařuje jako majetek zákazníků,

e) osoba veřejného práva nebo osoba se zárukou osoby veřejného práva, pokud to umožňují předpisy, na jejichž základě byly zřízeny,

f) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až d),

g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka.

(5) Účastníkem vypořádacího systému může být též osoba, která

a) přijímá příkazy k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému, a je jejich výlučným prostředníkem při vypořádání obchodů (dále jen „ústřední protistrana“),

b) vede účty, na nichž se provádí zúčtování příkazů k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému nebo jejich ústřední protistrany (dále jen „zúčtovatel“), nebo

c) provádí zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z příkazů k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému, jejich ústřední protistrany nebo zúčtovatelé (dále jen „clearingová instituce“).

(6) Účast na vypořádacím systému vzniká smlouvou. Provozovatel vypořádacího systému je účastníkem vypořádacího systému, který provozuje.

(7) Účastník vypořádacího systému může zajišťovat i více činností podle odstavce 5. Činnost podle odstavce 5 může být zajištěna i více účastníky vypořádacího systému.

(8) Účastník vypořádacího systému podle odstavce 4 odpovídá za splnění finančních závazků vyplývajících z jeho účasti ve vypořádacím systému.

(1) Provozovatel vypořádacího systému je právnická osoba, která zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji mezi účastníky vypořádacího systému.

(2) K provozování vypořádacího systému je třeba povolení České národní banky.

(3) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému pouze akciové společnosti,

a) která vydává pouze akcie na jméno,

b) která může být účastníkem vypořádacího systému (§ 82 odst. 4 a 5),

c) která má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,

d) která má věcné, organizační a personální předpoklady pro vypořádání obchodů s investičními nástroji, zejména

1. splacen základní kapitál,

2. její vedoucí osoby jsou odborně způsobilé a důvěryhodné,

e) která předloží návrh systému řízení rizik, který odpovídá rozsahu poskytovaných služeb,

f) která předloží návrh pravidel vypořádacího systému a vzorový návrh smlouvy s účastníkem vypořádacího systému.

(4) Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 3. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5) V povolení k provozování vypořádacího systému Česká národní banka

a) uvede investiční nástroje, u kterých může provozovatel vypořádacího systému vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,

b) schválí pravidla vypořádacího systému,

c) případně stanoví podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti.

(6) Povolení k provozování vypořádacího systému se uděluje na dobu neurčitou.

(7) Každá změna pravidel vypořádacího systému musí být předem schválena Českou národní bankou.

(8) Česká národní banka odešle prvoinstanční rozhodnutí o schválení změny pravidel vypořádacího systému do 30 pracovních dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti. Neodešle-li Česká národní banka rozhodnutí v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právních účinků.

(9) Pravidla vypořádacího systému stanoví zejména

a) podmínky účasti ve vypořádacím systému,

b) práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému,

c) podmínky vypořádání pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji,

d) způsob a podmínky zajištění závazků z obchodů s investičními nástroji,

e) náležitosti příkazů k vypořádání a podmínky a způsob jejich zadávání do vypořádacího systému,

f) provozní dobu, v níž vypořádací systém přijímá příkazy k vypořádání,

g) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý vypořádacím systémem,

h) časový harmonogram provádění vypořádání včetně harmonogramu jednotlivých fází vypořádání,

i) postup při změně pravidel vypořádacího systému,

j) způsob zabezpečení neodvolatelnosti příkazu k vypořádání vloženého do vypořádacího systému,

k) systém řízení rizik.

(10) Pravidla vypořádacího systému musí být uveřejněna v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle provozovatele vypořádacího systému v jeho provozních hodinách.

(11) Provozovatel vypořádacího systému a účastníci vypořádacího systému dodržují pravidla vypořádacího systému.

(12) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly provozovateli vypořádacího systému svěřeny do správy nebo jako zajištění závazku plynoucího z vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému účtuje o svěřeném majetku odděleně od svého majetku.

(13) Provozovatel vypořádacího systému poskytuje své služby s odbornou péčí.

(1) Jestliže valná hromada provozovatele vypořádacího systému rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je provozovatel vypořádacího systému povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu provozovatele vypořádacího systému do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, provozovat vypořádací systém a může pouze vydat majetek účastníků a vypořádat příkazy účastníků vypořádacího systému, které byly přijaty do dne vstupu do likvidace nebo změny předmětu podnikání, a vypořádat všechny svoje závazky a pohledávky vůči účastníkům vypořádacího systému; do vypořádání pohledávek a závazků se taková osoba považuje za provozovatele vypořádacího systému.

(3) Provozovatel vypořádacího systému zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí České národní bance.

(1) K rozdělení nebo fúzi provozovatele vypořádacího systému je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení k rozdělení nebo fúzi provozovatele vypořádacího systému musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodů rozdělení nebo fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Provozovatel vypořádacího systému zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho přeměně, na vědomí České národní bance.

(1) Účastník vypořádacího systému nebo třetí osoba nesmějí příkaz k vypořádání jednostranně odvolat od okamžiku stanoveného v pravidlech vypořádacího systému.

(2) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo uložením jiného opatření veřejným orgánem směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků tohoto účastníka nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, není dotčena povinnost provést příkazy k vypořádání ani platnost, účinnost nebo vymahatelnost těchto příkazů, jedná-li se o příkazy k vypořádání, které byly přijaty vypořádacím systémem v souladu s jeho pravidly

a) před prohlášením konkurzu nebo před uložením jiného opatření,

b) v okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření nebo po okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření a byly vypořádány v den prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření, prokáží-li všichni účastníci vypořádacího systému podle § 82 odst. 5, že jim prohlášení konkurzu nebo uložení jiného opatření České národní banky neoznámila a ani jim nebylo jinak známo.

(3) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo uložením jiného opatření veřejného orgánu směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému není dotčeno právo na zajištění, které tento účastník poskytl

a) jinému účastníkovi vypořádacího systému v souvislosti s jeho účastí v tomto systému,

b) České národní bance, centrální bance členského státu Evropské unie nebo Evropské centrální bance.

Provozovatel vypořádacího systému zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Provozovatel vypořádacího systému oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu ve složení účastníků vypořádacího systému nebo změnu v údajích o účastníkovi vypořádacího systému.

(2) Účastník vypořádacího systému oznámí provozovateli vypořádacího systému každou změnu ve svých údajích podle § 2 písm. b).

(3) Účastník vypořádacího systému poskytne osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní, a o jejich hlavních pravidlech.

(4) Osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie,

a) poskytne osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní, a o jejich hlavních pravidlech,

b) oznámí České národní bance neprodleně změnu svého sídla,

c) oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu vznik a ukončení účasti v každém z těchto vypořádacích systémů.

(1) Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o vypořádacích systémech podle tohoto zákona, o účastnících těchto vypořádacích systémů, o změnách v údajích o účastnících vypořádacích systémů, o změnách v účastnících vypořádacích systémů nebo o odnětí povolení k provozování vypořádacího systému.

(2) Jestliže Česká národní banka obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo o tom, že účastníkovi tohoto vypořádacího systému bylo uloženo opatření, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, neprodleně informuje provozovatele tohoto vypořádacího systému a provozovatel vypořádacího systému neprodleně informuje ostatní účastníky vypořádacího systému.

(3) Jestliže Česká národní banka obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému provozovaného podle práva jiného členského státu Evropské unie, má-li tento účastník sídlo nebo místo podnikání v České republice, nebo o uložení opatření takovému účastníkovi tohoto vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, informuje neprodleně příslušný orgán členského státu Evropské unie, jehož právem se tento vypořádací systém řídí.

(1) Vypořádacím systémem podle tohoto zákona je též systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.

(2) Pravidla vypořádacího systému podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka v souladu s § 83 odst. 9.

(3) Na vypořádací systém podle odstavce 1 se vztahují ustanovení § 82, § 83 odst. 10 až 12, § 86 a 88.

Zastupitelné listinné cenné papíry mohou být nahrazeny zápisem do centrální evidence cenných papírů, v případě podílových listů otevřeného podílového fondu do samostatné evidence, nebo do evidence České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky (dále jen „zaknihovaný cenný papír“).

(1) Centrální evidencí cenných papírů je evidence všech zaknihovaných cenných papírů vydaných v České republice, s výjimkou

a) zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu, pokud jsou vedeny v samostatné evidenci (§ 93),

b) zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky.

(2) Centrální evidenci cenných papírů vede centrální depozitář a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem.

(3) Evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem může vést

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

b) investiční společnost, která má v povolení uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

c) Česká národní banka,

d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti osob uvedených v písmenech a) a b) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,

e) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

(1) V samostatné evidenci investičních nástrojů mohou být evidovány

a) zaknihované podílové listy otevřeného podílového fondu,

b) listinné investiční nástroje v úschově,

c) zahraniční investiční nástroje, svěřené obchodníkovi s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby,

d) investiční nástroje, které nejsou uvedeny v písmenech a) až c) a jejichž povaha to umožňuje.

(2) Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,

d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

e) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice.

(3) Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,

d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

e) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,

f) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

(4) Způsob vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů osobami uvedenými v odstavcích 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Samostatnou evidencí investičních nástrojů je též evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky. Provozní řád pro vedení své evidence a jeho změny uveřejňuje Česká národní banka ve Věstníku České národní banky a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Majetkový účet může být veden

a) pro osobu, která je vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen „účet vlastníka“), nebo

b) pro osobu, která není vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu a která vede evidenci navazující na evidenci centrálního depozitáře nebo na samostatnou evidenci (dále jen „účet zákazníků“).

(2) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji. Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje též rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení výkonu práva nakládat s cenným papírem stanovené emitentem. Provozní řád centrálního depozitáře (§ 104) u centrální evidence a prováděcí právní předpis (§ 93 odst. 4) u samostatné evidence blíže stanoví, jaké údaje se evidují na jednotlivých druzích majetkových účtů.

(3) Vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na účtu vlastníka je osoba, pro niž je účet vlastníka zřízen, pokud není prokázán opak.

(4) Na účtu zákazníků lze evidovat pouze investiční nástroje, které jejich vlastníci svěřili majiteli účtu.

(5) Centrální depozitář vede centrální evidenci cenných papírů na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.

(6) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, vede tuto evidenci na účtech vlastníků.

(7) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Evidenci zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu je však možno vést pouze na účtech vlastníků.

(8) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků.

(9) Centrální evidence cenných papírů vedená centrálním depozitářem, samostatná evidence zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu a samostatná evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou se vedou též v evidenci emise. Do evidence emise se zapisují údaje o osobě emitenta a údaje o jednotlivých cenných papírech podle odstavce 2. Evidence emise se vede na základě smlouvy s emitentem. Právní vztah mezi emitentem a osobou, která vede evidenci emise, se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Česká národní banka stanoví pravidla vedení evidence emise v provozním řádu zveřejňovaném podle § 93 odst. 5.

(1) Rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), prováděcím právním předpisem u samostatné evidence (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5). Tím není dotčeno ustanovení § 99 odst. 3.

(2) Zápis do evidence investičních nástrojů se provede na základě příkazu oprávněné osoby. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu.

(3) Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence investičních nástrojů vedené centrálním depozitářem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře (§ 109), účastník centrálního depozitáře ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence investičních nástrojů osoba, která tuto evidenci vede.

(1) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka, nejpozději však do závěrky dne; změna se zapíše k okamžiku zápisu na účet zákazníků.

(2) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka; změna se zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne.

(3) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

(4) Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence.

(5) Pokud se uskuteční převod investičního nástroje na regulovaném trhu, dává příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému.

(1) Příkaz k zápisu pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovaným investičním nástrojem (dále jen „pozastavení nakládání s investičním nástrojem“) do evidence investičních nástrojů dává

a) organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému, pokud má být zaknihovaný investiční nástroj prodán,

b) příslušný soud nebo správní úřad, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

c) centrální depozitář, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vypořádáním, případně jinými službami centrálního depozitáře podle § 100,

d) depozitář fondu kolektivního investování podle zvláštního právního předpisu upravujícího kolektivní investování,

e) emitent v případě žádosti o výpis z evidence emise nebo v případě žádosti o zápis změny do evidence emise,

f) třetí osoba, pokud dává příkaz ve svůj prospěch a má k tomu souhlas vlastníka.

(2) V příkazu k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem se uvádí doba, na kterou se nakládání s investičním nástrojem pozastavuje. Nakládání s investičním nástrojem podle odstavce 1 písm. e) lze pozastavit na dobu nejdéle 7 dnů.

(3) Pozastavení nakládání s investičním nástrojem zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo nakládání s investičním nástrojem pozastaveno,

b) z příkazu osoby, která dala příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem, nebo

c) z příkazu osoby, která prokáže své oprávnění zrušit zápis pozastavení nakládání s investičním nástrojem.

(4) Správní úřad oprávněný dát příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem podle odstavce 1 písm. b) může dát též příkaz ke zrušení pozastavení nakládání s investičním nástrojem, k němuž dala příkaz jiná osoba.

(5) Po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem není možné do evidence investičních nástrojů zapsat změnu vlastníka převodem tohoto investičního nástroje ani není možné zapsat smluvní zástavní právo k tomuto investičnímu nástroji.

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, opraví chybu ve své evidenci

a) na základě námitky majitele účtu, emitenta, účastníka centrálního depozitáře, organizátora regulovaného trhu nebo provozovatele vypořádacího systému, kterou uzná jako oprávněnou,

b) na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu,

c) z vlastního podnětu, nebo

d) na základě opravy provedené v evidenci investičních nástrojů, kterou vede jiná osoba, pokud o opravu chyby byla touto osobou požádána a požadavek uzná jako oprávněný.

(2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, provede opravu chyby ve své evidenci ke dni, ke kterému chyba v evidenci vznikla, pokud ze zákona nebo rozhodnutí soudu či jiného orgánu nevyplývá něco jiného. Nelze-li tento den určit, provede se oprava chyby ke dni, ke kterému byla chyba zjištěna.

(3) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vede též dokumentaci opravených chyb.

(4) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, zašle osobě, na jejímž účtu opravila chybu, výpis z jejího účtu s odůvodněním provedené změny, a to neprodleně po opravení chyby.

(5) Osoby, které vedou evidenci investičních nástrojů, spolupracují tak, aby došlo k odstranění každé chyby v údajích obsažených v evidenci investičních nástrojů v co nejkratší době.

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vydá majiteli účtu vedeného v této evidenci nebo emitentovi investičního nástroje vedeného v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka.

(2) Výpis z evidence investičních nástrojů prokazuje skutečnosti zapsané v této evidenci k závěrce dne určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), prováděcím právním předpisem u samostatné evidence (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5), ke kterému byl vydán a je účinný vůči všem osobám, pokud není prokázán opak.

(3) Jestliže se údaje na výpisu z evidence emise liší od údajů na výpisu z majetkového účtu, za rozhodující údaje se považují údaje na výpisu z evidence emise.

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je povinna uchovávat tuto evidenci a všechny dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci po dobu 12 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl údaj v evidenci zapsán.

(2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je oprávněna poskytovat údaje z této evidence a dokumentů uchovávaných podle odstavce 1 bez souhlasu osoby, pro kterou byl majetkový účet zřízen, pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, a v případech, kdy podává trestní oznámení.

(1) Centrální depozitář je právnická osoba, která

a) vede centrální evidenci cenných papírů v České republice,

b) přiděluje cenným papírům identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),

c) provozuje vypořádací systém, přičemž se na ni vztahují obdobně ustanovení § 82 odst. 4 až 8, § 83 odst. 7 až 13, § 86 až 88.

(2) Centrální depozitář může též vést samostatnou evidenci investičních nástrojů.

(3) Centrální depozitář může též, pokud to má uvedeno v povolení k činnosti centrálního depozitáře,

a) obstarávat splácení cenných papírů, vracení cenných papírů nebo vyplácení výnosů z cenných papírů,

b) zajišťovat pro emitenta a pro své účastníky úschovu a správu investičních nástrojů,

c) za účelem vypořádání obchodu s investičními nástroji prostřednictvím svého vypořádacího systému poskytovat svým účastníkům úvěry nebo půjčky, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto úvěry či půjčky zprostředkovávat,

d) poskytovat svým účastníkům půjčky cenných papírů vedených v centrální evidenci cenných papírů, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto půjčky zprostředkovávat,

e) spravovat peněžní prostředky a investiční nástroje složené jako jistota za splnění závazků plynoucích z vypořádávaných obchodů s investičními nástroji,

f) zřizovat pro své účastníky účty zákazníků u zahraničních osob s obdobným předmětem činnosti jako má centrální depozitář,

g) provádět zúčtování obchodů realizovaných na komoditních burzách podle zvláštního právního předpisu, který upravuje komoditní burzy,

h) obstarávat pro své účastníky jiné činnosti související s činností centrálního depozitáře podle tohoto zákona.

(4) Centrální depozitář odpovídá za škodu, kterou osobám, pro něž vede majetkové účty nebo evidenci emise, způsobil v důsledku chyby nebo neúplnosti na těchto účtech nebo v této evidenci. Za škodu způsobenou chybou nebo neúplností v údajích, které centrální depozitář obdržel od majitele účtu zákazníků podle § 111 odst. 3 až 5, odpovídá majitel účtu zákazníků.

(1) Centrální depozitář musí mít základní kapitál alespoň 100 000 000 Kč. Emisní kurz jeho akcií musí být alespoň z jedné třetiny splacen peněžitými vklady.

(2) Obchodní firma centrálního depozitáře musí obsahovat označení „centrální depozitář cenných papírů“. Osoba, která nemá povolení k činnosti centrálního depozitáře, nesmí používat označení „centrální depozitář cenných papírů“.

(3) Centrální depozitář nesmí vydávat prioritní akcie.

(4) Akcionářem centrálního depozitáře může být pouze

a) obchodník s cennými papíry,

b) banka,

c) organizátor regulovaného trhu,

d) provozovatel vypořádacího systému,

e) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,

f) členský stát Evropské unie,

g) Česká národní banka,

h) centrální banka členského státu Evropské unie,

i) Evropská banka pro obnovu a rozvoj,

j) Evropská centrální banka,

k) centrální depozitář se sídlem v zahraničí,

l) osoba se sídlem v zahraničí, která vykonává na území České republiky některou z činností jako osoby uvedené v písmenech a) až d).

(5) Akcie centrálního depozitáře jsou převoditelné pouze se souhlasem představenstva centrálního depozitáře.

Centrální depozitář je oprávněn vést evidenci osobních údajů o majitelích účtů podle zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu osobních údajů.

(1) K činnosti centrálního depozitáře je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka udělí povolení k činnosti centrálního depozitáře, jestliže

a) žadatel je akciovou společností se sídlem v České republice, která vydává pouze akcie na jméno,

b) žadatel prokáže připravenost vést centrální evidenci cenných papírů pro všechny zaknihované cenné papíry včetně dokumentace k této evidenci, kterou je povinen uchovávat podle § 99a,

c) žadatel splňuje podmínky uvedené v § 101 odst. 1 a odst. 3 až 5,

d) žadatel splňuje podmínky obdobně podle § 6 odst. 1 písm. c), g) a h),

e) žadatel má věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon činnosti centrálního depozitáře, zejména plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury.

(3) Žádost o povolení k činnosti centrálního depozitáře musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení věcných, organizačních a personálních předpokladů pro činnost centrálního depozitáře. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Česká národní banka v povolení k činnosti centrálního depozitáře

a) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím vedení,

b) uvede, které činnosti podle § 100 odst. 3 je centrální depozitář oprávněn vykonávat a v jakém rozsahu,

c) schválí provozní řád centrálního depozitáře.

(5) Povolení k činnosti centrálního depozitáře se uděluje na dobu neurčitou. Na povolení není právní nárok.

(6) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100 odst. 1 a činnosti uvedené v povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(7) Centrální depozitář oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(8) Centrální depozitář poskytuje své služby s odbornou péčí.

(1) Provozní řád centrálního depozitáře musí obsahovat zejména

a) seznam služeb, které centrální depozitář poskytuje, a podmínky a způsob jejich poskytování,

b) způsob zakládání a rušení majetkových účtů,

c) způsob předávání příkazů k provedení změn na majetkových účtech,

d) náležitosti nezbytné pro vedení evidence majetkových účtů v centrálním depozitáři,

e) náležitosti nezbytné pro vedení evidence emisí v centrálním depozitáři,

f) pravidla účasti v centrálním depozitáři,

g) údaje, které účastník centrálního depozitáře poskytuje centrálnímu depozitáři k plnění jeho povinností a způsob jejich poskytování,

h) druhy opatření, která může centrální depozitář uplatnit vůči svému účastníkovi, a postup při jejich uplatňování,

i) způsob vedení evidence na účtu zákazníků, postup při zahájení a ukončení vedení této evidence,

j) určení závěrky dne,

k) druhy výpisů z evidence investičních nástrojů, jejich náležitosti a způsob jejich předávání.

(2) Centrální depozitář je povinen o každé změně svého provozního řádu informovat Českou národní banku. Česká národní banka může do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o změně provozního řádu centrálního depozitáře zahájit správní řízení o schválení jeho změny; účastníkem správního řízení je pouze centrální depozitář. Jestliže Česká národní banka nezahájí správní řízení v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právní moci.

(3) Provozní řád centrálního depozitáře v aktuálním znění musí být uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle centrálního depozitáře v jeho úředních hodinách. Pokud centrální depozitář zřídí provozovnu, musí být provozní řád k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně.

(4) Provozní řád centrálního depozitáře nebo jeho změna nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li centrální depozitář datum pozdější. Změnu provozního řádu nelze uveřejnit dříve, než nabude právní moci rozhodnutí České národní banky o jejím schválení podle odstavce 2.

(5) Centrální depozitář, účastníci centrálního depozitáře a osoby, které vedou evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, dodržují provozní řád centrálního depozitáře. Při poskytování informací podle § 115 je provozní řád centrálního depozitáře závazný též pro osoby, které vedou samostatnou evidenci investičních nástrojů.

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít předchozí souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na centrálním depozitáři, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru,

b) k dosažení nebo překročení kvalifikované účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na centrálním depozitáři, nejde-li o dosažení nebo překročení účasti přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími centrální depozitář, nestanou-li se jimi přechodem vlastnického práva k cennému papíru.

(2) Při výpočtu účasti osoby uvedené v odstavci 1 na centrálním depozitáři se započítají i hlasovací práva z cenných papírů,

a) které na účet osoby uvedené v odstavci 1 drží svým jménem jiná osoba,

b) kterými disponuje osoba ovládaná osobou uvedenou v odstavci 1,

c) kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou, ve které se vzájemně zavázaly dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení centrálního depozitáře tím, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva z cenných papírů, jimiž disponují,

d) které na základě smlouvy s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou drží jiná osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy osobě uvedené v odstavci 1 nebo jí ovládané osobě za úplatu,

e) které byly osobou uvedenou v odstavci 1 poskytnuty jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a veřejně prohlásila, že bude tato hlasovací práva vykonávat; v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém majetku,

f) které jsou ve vlastnictví jiné osoby, jestliže tato osoba vykonává hlasovací práva z těchto cenných papírů svým jménem podle pokynů osoby uvedené v odstavci 1 na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.

(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie, podléhají dohledu orgánu dohledu tohoto členského státu a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Česká národní banka před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento orgán dohledu.

(4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje podle odstavce 1 a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska zdravého a obezřetného vedení centrálního depozitáře a pro posouzení, zda úzké propojení žadatele s centrálním depozitářem nebrání efektivnímu výkonu dohledu nad tímto centrálním depozitářem. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1, jestliže žadatel je osobou vhodnou z hlediska zdravého a obezřetného vedení centrálního depozitáře a jestliže jeho úzké propojení s centrálním depozitářem nebrání efektivnímu výkonu dohledu nad tímto centrálním depozitářem.

(6) Jestliže Česká národní banka neodešle žadateli do 3 měsíců ode dne doručení žádosti o souhlas podle odstavce 1 rozhodnutí o této žádosti, proti kterému lze podat rozklad, platí, že souhlas byl udělen. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, tato lhůta neběží.

(7) Souhlas podle odstavce 1 lze udělit i následně.

(8) Osoba, která nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast podle odstavce 1 přechodem vlastnického práva k cennému papíru, je povinna tuto skutečnost oznámit neprodleně České národní bance.

(9) Osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 oznámí České národní bance, že

a) přestávají ovládat centrální depozitář,

b) snižují svou kvalifikovanou účast na centrálním depozitáři pod 50 %, 33 %, 20 % nebo ji pozbývají, nebo

c) převádějí na jinou osobu kvalifikovanou účast na centrálním depozitáři.

(10) Oznámení podle odstavce 9 obsahuje údaje o oznamovateli, údaje o centrálním depozitáři a výši účasti oznamovatele na centrálním depozitáři po snížení; v oznámení podle odstavce 9 písm. c) se uvedou též údaje o osobě, na kterou se kvalifikovaná účast převádí.

(11) Nabytí či zvýšení účasti podle odstavce 1 na centrálním depozitáři bez souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do získání souhlasu.

(12) Ustanovení odstavců 1 až 11 se nepoužijí v případě nabytí účasti osobou uvedenou v § 101 odst. 4 písm. e) až h) nebo j).

(1) Vedoucí osobou centrálního depozitáře nesmějí být

a) poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,

b) zaměstnanec České národní banky,

c) vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného centrálního depozitáře nebo zahraničního centrálního depozitáře; to neplatí, jestliže centrální depozitář a jiný centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář jsou součástí jednoho koncernu,

d) vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného provozovatele vypořádacího systému nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání; to neplatí, jestliže centrální depozitář a jiný provozovatel vypořádacího systému nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu.

(2) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby centrálního depozitáře je předchozí souhlas České národní banky. Ustanovení § 10 se použijí obdobně.

(1) Rozhodnutí valné hromady o zrušení centrálního depozitáře s likvidací nabývá účinnosti nejdříve dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(2) Při vstupu centrálního depozitáře do likvidace Česká národní banka odejme povolení k činnosti centrálního depozitáře na jeho žádost, pokud je zajištěn výkon všech jeho činností jiným centrálním depozitářem a dojde k úplnému převzetí všech evidencí a dokumentů, které centrální depozitář uchovává podle § 99a.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení s likvidací, na vědomí České národní bance.

(4) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100.

(1) K fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na centrální depozitář je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení k fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na centrální depozitář obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů fúze nebo převodu obchodního jmění. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o fúzi centrálního depozitáře, na vědomí České národní bance.

(4) Rozdělení centrálního depozitáře, změna jeho právní formy, převod jmění centrálního depozitáře na akcionáře, fúze centrálního depozitáře s osobou, která není centrálním depozitářem nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné.

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku centrálního depozitáře nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části, na vědomí České národní bance.

(1) Jestliže bylo centrálnímu depozitáři odňato povolení k činnosti v důsledku prohlášení konkursu na jeho majetek, je správce konkursní podstaty povinen zajistit výkon činnosti centrálního depozitáře, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem nebo státem a dokud jiný centrální depozitář nebo stát nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané centrálním depozitářem podle § 99a. K výkonu této činnosti není třeba povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(2) Správce konkursní podstaty je povinen bez zbytečného odkladu po odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře učinit návrh na uzavření smlouvy o prodeji věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží provozování podniku centrálního depozitáře1f), včetně evidencí a dokumentů uchovávaných centrálním depozitářem podle § 99a.

(3) Návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 musí být učiněn osobě, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Není-li takové osoby nebo nedojde-li k uzavření smlouvy do 3 měsíců ode dne, kdy byl návrh učiněn, musí být návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, jehož jménem jedná ministerstvo.

(4) Činí-li se návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 státu, neobsahuje kupní cenu. Kupní cena se stanoví na základě posudku znalce. Nedohodnou-li se správce konkursní podstaty a stát na osobě znalce do 15 dnů ode dne, kdy byl státu učiněn návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2, jmenuje znalce na návrh některého z nich soud. Jestliže byly podány 2 návrhy na jmenování znalce, soud obě věci spojí ke společnému řízení.

(5) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Porušuje-li soudem jmenovaný znalec závažným způsobem své povinnosti, soud jej na návrh státu nebo správce konkursní podstaty odvolá a jmenuje jiného.

(6) Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou stát, správce konkursní podstaty a znalec. Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud centrálního depozitáře. O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Rozhoduje se usnesením.

(7) Odměnu za zpracování posudku hradí stát a její výše se stanoví dohodou. Nedohodnou-li se stát, správce konkursní podstaty a znalec na výši odměny, určí ji na návrh některého z nich soud, který znalce jmenoval. O odměnu znalce se snižuje kupní cena, kterou stát centrálnímu depozitáři zaplatí.

(8) Byl-li návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, je stát povinen jej přijmout do 30 dnů ode dne, kdy byl vypracován posudek znalce podle odstavce 4.

(9) K uzavření smlouvy podle odstavce 8 se státem nepotřebuje správce konkursní podstaty souhlas soudu ani vyjádření věřitelského výboru.

(10) Byla-li uzavřena smlouva podle odstavce 8 se státem, vykonává činnost centrálního depozitáře stát, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem a dokud jiný centrální depozitář nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané státem podle § 99a. K výkonu této činnosti nepotřebuje stát povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(11) Stát, jehož jménem jedná ministerstvo, převede evidence cenných papírů, které vede podle odstavce 10, na osobu, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Ustanovení § 202 odst. 2 a 3 se použijí obdobně.

(1) Centrální depozitář zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Centrální depozitář

a) zašle České národní bance pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání

1. o zrušení centrálního depozitáře,

2. o snížení či zvýšení základního kapitálu centrálního depozitáře,

b) informuje Českou národní banku neprodleně

1. o převodu nebo přechodu akcií centrálního depozitáře na jinou osobu,

2. o změně účastníka centrálního depozitáře nebo o pozastavení účasti v centrálním depozitáři,

3. o podání návrhu na prohlášení konkurzu na majetek centrálního depozitáře nebo návrhu na vyrovnání.

(1) Účastník centrálního depozitáře je osoba, která podává centrálnímu depozitáři příkaz

a) k založení nebo zrušení majetkového účtu,

b) k provedení změny na majetkovém účtu,

c) k provedení služby.

(2) Bez příkazu účastníka provede centrální depozitář zápis do evidence cenných papírů pouze

a) na příkaz emitenta, který má uzavřenou smlouvu s centrálním depozitářem podle § 111 odst. 1, pokud souvisí se zápisem do evidence emise,

b) na příkaz osoby podle § 115 odst. 1, pokud je k tomu oprávněna podle zvláštního právního předpisu.

(3) Účastníkem centrálního depozitáře může být

a) banka,

b) obchodník s cennými papíry,

c) investiční společnost,

d) organizátor regulovaného trhu,

e) zahraniční osoba s obdobným předmětem činnosti jako osoby uvedené v písmenech a) až d),

f) zahraniční centrální depozitář,

g) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,

h) Česká konsolidační agentura,

i) Česká národní banka,

j) centrální banka jiného státu,

k) Evropská centrální banka.

(4) Účast v centrálním depozitáři vzniká smlouvou.

(5) Centrální depozitář uveřejňuje aktuální seznam svých účastníků způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Účastníkem centrálního depozitáře nesmí být osoba,

a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, a to po dobu 5 let od skončení konkurzního řízení,

b) které bylo povoleno vyrovnání, a to po dobu 5 let od skončení řízení o vyrovnání, nebo

c) u níž byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu 5 let od zamítnutí návrhu.

(7) Činnosti podle odstavce 1 provádí účastník centrálního depozitáře buď přímo nebo prostřednictvím organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo zahraniční osoby s obdobnými předměty činnosti.

(8) Právní vztah mezi vlastníkem investičního nástroje a účastníkem centrálního depozitáře se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(9) Právní vztah mezi centrálním depozitářem a jeho účastníkem se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.