(1) Uniformovaným příslušníkům, kteří dne 29. září 1938 byli déle sloužícími poddůstojníky a v tomto poměru se zaváží k další činné službě vojenské, započte se doba služby v t. zv. vládním vojsku, jakož i činná služba vykonaná po 5. květnu 1945 pro stanovení náležitostí a zaopatřovacích náležitostí podle předpisů platných pro déle sloužící poddůstojníky tak, jako by to byla doba ztrávená v poměru déle sloužícího poddůstojníka. Stali-li se důstojníky (vojenskými úředníky) nebo strážmistry t. zv. vládního vojska, může jim ministerstvo národní obrany při ustanovení důstojníkem nebo rotmistrem z povolání započítati dobu služby v t. zv. vládním vojsku v poměru důstojníka (vojenského úředníka) nebo strážmistra dvěma třetinami pro zvýšení služného.
(2) Nebudou-li umístěni v činné službě vojenské jako vojenští gážisté z povolání nebo déle sloužící poddůstojníci, převedou se do jiných státních nebo veřejných služeb a jejich platové a služební poměry se upraví přiměřeně podle zásad vládního nařízení č. 163/1930 Sb. Doba ztrávená v t. zv. vládním vojsku bude jim započítána jako doba ztrávená v poměru déle sloužících poddůstojníků. Nebude-li možno umístiti je tímto způsobem, přeloží se ti, kteří mají podle předpisů platných pro déle sloužící poddůstojníky alespoň 10 let započitatelných pro nárok na výslužné a jeho výměru, do výslužby a obdrží odpočivné platy podle předpisů platných pro déle sloužící poddůstojníky; ti pak, kteří nemají alespoň 10 takových let, budou propuštěni s odbytným, které činí až do pěti započitatelných služebních let jednoroční, při více než pěti takových letech dvouroční částku posledního služného (měsíční prémie).
(1) Uniformovaní příslušníci, kteří nejsou vojenskými osobami podle branného zákona, jsou povinni podle svého ročníku narození splniti brannou povinnost, při čemž se jim může ze služby, vykonané v t. zv. vládním vojsku, započítati jedna čtvrtina do stanovené délky presenční služby (vojenského výcviku příslušníků náhradní zálohy).
(2) Těm z nich, kterým bude umožněno, aby se stali vojenskými gážisty z povolání, nebo kteří se zaváží k další činné službě jako déle sloužící poddůstojníci, může ministerstvo národní obrany presenční službu (vojenský výcvik příslušníků náhradní zálohy) přiměřeně zkrátiti nebo zcela prominouti podle délky služby v t. zv. vládním vojsku. Doba služby po 5. květnu 1945 se jim plně započítá do zákonité presenční služby (vojenského výcviku příslušníků náhradní zálohy). Dobu služby ztrávené v t. zv. vládním vojsku v poměru důstojníka (absolventa důstojnické školy) může ministerstvo národní obrany započítati pro zvýšení služného při ustanovení důstojníkem z povolání dvěma třetinami. Stejně je postupovati při zhodnocení doby služby pro stanovení náležitostí v poměru déle sloužícího.
(1) Občanští zaměstnanci budou převzati do osobního stavu občanských zaměstnanců ministerstva národní obrany.
(2) Nebude-li možno zaopatřiti je podle odstavce 1 a mají-li alespoň 10 let započitatelných podle předpisů pro ně platných pro nárok na výslužné a jeho výměru, budou přeloženi do výslužby; nemají-li alespoň 10 započitatelných let pro nárok na výslužné a jeho výměru, budou propuštěni s odbytným ve výši dvouročního služného, pokud mají pět nebo více započitatelných let, nebo ve výši jednoročního služného, mají-li méně než pět započitatelných let.
Ministerstvo národní obrany se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí a vnitra odstranilo platové nesrovnalosti, jakož i nesrovnalosti, vzniklé zrušením jmenování v t. zv. vládním vojsku podle dekretu ze dne 20. srpna 1945, č. 59 Sb., jímž se zrušují jmenování veřejných zaměstnanců z doby nesvobody, které by mohly vzniknout při provádění tohoto zákona.
Pokud zaměstnancům t. zv. vládního vojska vznikla podle příslušných zákonných ustanovení práva jako příslušníkům národního boje za osvobození, zůstávají tímto zákonem nedotčena.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 5. května 1945 a platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.