§ 184 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích – Soud je povinen při projednávání věci…
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích · 292/1993 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 184 zákona č. 292/1993 Sb. ukládá soudu povinnost při projednávání trestní věci zjišťovat nejen samotnou trestnou činnost, ale také příčiny, které k ní vedly, nebo které umožnily její spáchání. Soud se nebude zabývat pouze tím, zda a jak byl spáchán trestný čin, ale bude se snažit pochopit i širší kontext. (§ 184 zákona č. 292/1993 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, obviněný, státní zástupce, poškozený
- Odkazuje na: § 307
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 292/1993 Sb.
Soud je povinen při projednávání věci zaměřit se také na objasnění příčin, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání.“.
147. V § 186 písm. c) se na konci připojují tato slova: „anebo okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307,“ a písmeno f) zní:
„f) že věc není v potřebném rozsahu objasněna z hledisek, která soud potřebuje pro svoje rozhodnutí.“.
148. V § 187 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Považuje-li to předseda senátu pro rozhodnutí soudu za potřebné, nařídí o předběžném projednání obžaloby veřejné zasedání.“.
149. § 188 odst. 1 písm. e) a f) znějí:
„e) vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných vad přípravného řízení nebo k objasnění základních skutečností pro rozhodnutí, nebo
f) trestní stíhání podmíněně zastaví podle § 307.“.
150. V § 190 odst. 1 se čárka za slovem „objasnit“ nahrazuje tečkou a slova „zejména z hlediska možné nové obhajoby.“ se vypouštějí.
151. V § 191 se vypouští odstavec 3.
152. V § 196 odst. 1 větě první za středníkem se slova „byla-li trestným činem poškozena organizace, dá opis obžaloby doručit i jí“ nahrazují slovy „opis obžaloby dá doručit poškozenému, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé“.
153. V § 197 odst. 1 se slovo „soudu“ nahrazuje slovem „senátu“.
154. § 200 odst. 1 zní:
„(1) Při hlavním líčení může být veřejnost vyloučena, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo tajemství chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků; k témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná přiměřená opatření. Veřejnost lze vyloučit také jen pro část hlavního líčení.“.
155. V § 201 odst. 2 poslední větě se slova „státního, hospodářského nebo služebního tajemství“ nahrazují slovy „tajemství chráněného zvláštním zákonem, případně bezpečnosti nebo jiného důležitého zájmu svědků“.
156. V § 202 odst. 2 písm. b) se slova „byla dodržena ustanovení o vznesení (§ 163) nebo sdělení obvinění (§ 169) a o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování (§ 166) nebo vyhledávání (§ 169)“ nahrazují slovy „bylo dodrženo ustanovení o sdělení obvinění (§ 160) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§ 166 odst. 1)“.
157. V § 202 se za odstavec 3 připojuje nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ustanovení první věty odstavce 3 se neužije, pokud obžalovaný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti.“.
158. V § 207 odst. 2 větě první se na konci připojují tato slova: „a byl-li výslech proveden po sdělení obvinění způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona“.
159. § 209 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud se nebude zabývat pouze tím, zda a jak byl spáchán trestný čin, ale bude se snažit pochopit i širší kontext.
- Cílem je odhalit faktory, které přispěly k trestné činnosti, například sociální, ekonomické nebo psychologické aspekty.
- Zjištěné příčiny mohou mít vliv na rozhodování soudu, například při ukládání trestu nebo při zvažování nápravných opatření.
Na co si dát pozor
- Tato povinnost soudu se týká "objasnění příčin", což znamená aktivní zjišťování těchto informací.
- Soud by neměl přehlédnout okolnosti, které mohly trestnou činnost usnadnit nebo k ní vést.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.