Vyhláška Ministerstva životního prostředí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

(K § 90 odst. 6 a § 91 odst. 3 vodního zákona)

(1) Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok.

(2) Průměrnou roční koncentraci znečištění v odebrané vodě doloží znečišťovatel:

a) výsledky sledování z kontrolního profilu státní sítě sledování jakosti vod ve vodních tocích, pokud je tento profil v blízkosti odběru povrchové vody, nebo

b) výsledky rozborů vzorků odebrané vody provedených oprávněnými laboratořemi. Odběry vzorků musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu kalendářního roku s výjimkou nepravidelných odběrů vody, kde termíny odběru projedná znečišťovatel s Inspekcí. Minimální četnost odběrů vzorků u podzemních vod je 4 prosté vzorky v kalendářním roce a u povrchových vod 12 prostých vzorků v kalendářním roce. Vzorky se neodebírají v době, kdy je jakost povrchové či podzemní vody ovlivněna v důsledku neobvyklých situací, například při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo tání sněhu. Při odběrech vzorků povrchových nebo podzemních vod odebíraných znečišťovatelem pro účely odečtu množství znečištění ve zvolených ukazatelích znečištění uvedených v příloze č. 2 B vodního zákona se vztahuje povinnost vedení dokumentace a záznamů uvedená v § 3 odst. 2 i na toto vzorkování. Při sestavování programu a stanovení standardního postupu se vychází z požadavků obsažených v technických normách pro vzorkování povrchových vod a vod podzemních, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí se množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. Při odběru vody pro úpravu na pitnou vodu se odečítá množství znečištění v odebrané surové vodě vstupující do tohoto systému; k případné předané užitkové a pitné vodě do jiných vodohospodářských systémů se nepřihlíží.

(4) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství jím odebrané vody, které odpovídá množství odpadních vod vypouštěných tímto znečišťovatelem z jeho zdroje (zdrojů) znečišťování.

(5) Pokud průměrná koncentrace znečištění v odečítaném ukazateli znečištění v odebrané vodě nepřesáhne dvojnásobek meze stanovitelnosti uvedené pro daný ukazatel znečištění v analytické metodě stanovení, množství znečištění se v tomto ukazateli znečištění neodečítá.

(1) U odkladů přiznaných před 1. lednem 1999 se postupuje podle předpisů platných v době přiznání odkladu.

(2) Odklady placení úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které byly přiznány podle nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, trvají podle § 10b odst. 3 tohoto nařízení do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení výstavby v pravomocném rozhodnutí příslušného orgánu. Prominutí, respektive zaplacení části úplat závisí na tom, zda kolaudační rozhodnutí nabylo v této lhůtě právní moci. Pro účely stanovení záloh na poplatky podle vodního zákona se v případě odkladů placení úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které byly přiznány podle nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, odložená částka vypočte ve výši 60 %.

Zrušuje se vyhláška č. 47/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č.1 k vyhlášce č. 293/2002 Sb.

Nutnou podmínkou dosažení srovnatelných analytických výsledků je homogenní vzorek. Normalizované analytické metody obsahují různé způsoby úpravy vzorku, volba závisí na účelu analýzy. Pro účely této vyhlášky je způsob úpravy vzorku určen v tabulce č. 1.

Za přítomnosti hrubých nečistot se první krok úpravy provádí již při odběru vzorku a pro všechny ukazatele znečištění. Je to cezení vzorku přes síto z inertního materiálu (průměr ok 1 mm), které zabrání vzniku hrubých chyb stanovení v důsledku přítomnosti nehomogenizovatelných částic tuhé fáze. Další kroky určuje pro jednotlivé ukazatele tabulka č. 1.

Ukazatel znečištěníPředběžná úpravaKonzervace3) 4)CHSKCrhomogenizace1)H2SO4 na pH 1 až 2zmrazení na –20 °CRASfiltrace2)1 °C – 5 °CNLruční roztřepání1 °C – 5 °CPcelkhomogenizace1)H2SO4 na pH 1 až 2zmrazení na –20 °CN-NH4filtrace2)H2SO4 na pH 1 až 25)1 °C – 5 °Czmrazení na –20 °CN-NO2filtrace2)1 °C – 5 °CN-NO3filtrace2)H2SO4 na pH 1 až 26)1 °C – 5 °Czmrazení na –20 °CAOXfiltrace2)HNO3 na pH 1 až 21 °C – 5 °C, tmazmrazení na –20 °CHghomogenizace1)HNO3 na pH 1 až 2

+ K2Cr2O7 (na konc. 0,05 %)Cdhomogenizace1)HNO3 na pH 1 až 2

Odkazy k tabulce č. 1 – indexy:

1) Homogenizace desintegrátorem (velikost částic < 40 µm) před konzervací, doporučuje se homogenizovat celý objem vzorkovnice.

2) Filtrace filtrem ze skleněných vláken střední velikosti pórů 1 μm ± 0,3 μm před konzervací, doporučuje se experimentálně ověřit vliv filtrace na koncentraci analytu ve vzorku, je-li významný, vzorek se místo filtrace odstředí, dle ČSN EN ISO 5667 3:2004 se nedoporučuje sedimentace.

3) Je uvedena konzervace dle ČSN EN ISO 5667-3:2004, použije-li se zmrazení na –20 °C, je nutno experimentálně ověřit, že se po rozmrazení obnoví původní vlastnosti vzorku.

4) Účinnost konzervace a maximální doba uchování konzervovaného vzorku se stanoví pro konkrétní typ odpadní vody a konkrétní způsob konzervace experimentálně.

5) Je-li hodnota pH > 7,5 vzorek se konzervuje H2SO4 na pH 1 až 2 k omezení úniku NH3.

6) V ČSN EN ISO 5667-3:2004 je uvedena HCl místo H2SO4.

Postup stanovení nejistot výsledků měření ukazatelů znečištění je stanoven v příručce Kvalimetrie 11 „Stanovení nejistoty analytického měření“, editor M. Suchánek, EURACHEM-ČR, Praha 2001 a KVALIMETRIE 13 „Odhad nejistot chemických a mikrobiologických měření“, editor M. Suchánek, Eurachem-ČR, Praha 2003.

Při sestavování programu odběru vzorků a vypracování standardního postupu pro odběr vzorků se vychází z požadavků obsažených v příslušných technických normách pro odběr vzorků.1)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 293/2002 Sb.

Analytické metody (dále jen „normy“) pro stanovení ukazatelů znečištění odpadních vod podle vodního zákona jsou uvedeny v tabulce ve sloupci 2 s přesnou citací, uvedenou v Odkazech k tabulce.

Normy stanovení ukazatelů znečištění pro účely vodního zákona

(Rozhodčí analytické metody)

Ukazatel

znečištěníAnalytické metody stanovení

ukazatelů znečištěníZveřejnění normy123CHSKCrTNV 75 75201)březen 2002RASTNV 75 73472)únor 2003NLČSN EN 872 (75 7349)3)červenec 1998PcČSN EN ISO 6878 (75 7465) čl. 7 a 84)únor 2005TNV 75 74665)únor 2000ČSN EN ISO 11885 (75 7387)6)únor 1999N-NH4+ČSN ISO 5664 (75 7449)7)červen 1994ČSN ISO 7150-1 (75 7451)8)červen 1994ČSN ISO 7150-2 (75 7451)9)červen 1994ČSN EN ISO 11732 (75 7454)10)listopad 1998ČSN ISO 6778 (75 7450)11)červen 1994ČSN EN ISO 14911 (75 7392)12)červenec 2000Nanorg(N-NH4+)+(N-NO2-)+(N-NO3-)N-NO2-ČSN EN 26777 (75 7452)13)září 1995ČSN EN ISO 13395 (75 7456)14)prosinec 1997ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391)15)listopad 1998N-NO3-ČSN ISO 7890-1 (75 7453)16)leden 1995ČSN ISO 7890-2 (75 7453)17)leden 1995ČSN ISO 7890-3 (75 7453)18)leden 1995ČSN EN ISO 13395 (75 7456)14)prosinec 1997ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391)15)listopad 1998AOXČSN EN 9562 (75 7531)19)březen 2005HgČSN EN 1483 (75 7439)20)srpen 1998TNV 75 744021)srpen 1998ČSN EN 12338 (75 7441)22)říjen 1999ČSN EN 13506 (75 7442)23)říjen 2002CdČSN EN ISO 5961 (75 7418)24)únor 1996ČSN EN ISO 11885 (75 7387)6)únor 1999TNV 75738925)duben 2002ČSN ISO 8288 (75 7382)26)únor 1995

Odkazy k tabulce: názvy norem (index ve sloupci 2):

1) „Jakost vod ­– Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem (CHSKCr)“

2) „Jakost vod - Stanovení rozpuštěných anorganických solí (RAS) v odpadních vodách“

3) „Jakost vod -­ Stanovení nerozpuštěných látek – Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken“

4) „Jakost vod –­ Stanovení fosforu – Spektrometrická metoda s molybdenanem amonným“

5) „Jakost vod –­ Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a chloristou (pro stanovení ve znečištěných vodách)“

6) „Jakost vod –­ Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)“

7) „Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Odměrná metoda po destilaci“

8) „Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 1.: Manuální spektrometrická metoda“

9) „Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda“

10) „Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí“

11) „Jakost vod - Stanovení amonných iontů - potenciometrická metoda“

12) „Jakost vod –­ Stanovení rozpuštěných kationtů Li+, Na+, NH4+, K+, Mn2+, Ca2+, Mg2+, Sr2+, Ba2+ chromatografií iontů – Metoda pro vody a odpadní vody

13) „Jakost vod –­ Stanovení dusitanů – Molekulárně absorpční spektrofotometrická metoda“

14) „Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí“

15) „Jakost vod - stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 2.: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“

16) „Jakost vod –­ Stanovení dusičnanů – Část 1: Spektrometrická metoda s 2,6 - dimethylfenolem“

17) „Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 2.: Spektrometrická destilační metoda s 4 - fluorfenolem“

18) „Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 3.: Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou“

19) „Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)“

20) „Jakost vod - Stanovení rtuti“

21) „Jakost vod - Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem“

22) „Jakost vod - Stanovení rtuti - Metody po zkoncentrování amalgamací“

23) „Jakost vod – Stanovení rtuti atomovou fluorescenční spektrometrií“

24) „Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií“

25) „Jakost vod –­ Stanovení rozpuštěné mědi, olova, kadmia, selenu, thalia, kobaltu, niklu, chromu a rtuti rozpouštěcí (stripping) voltametrií“

26) „Jakost vod –­ Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova ­– Metody plamenové absorpční spektrometrie“.

Podrobnosti k normám uvedeným ve sloupci 2 tabulky

a) U stanovení fosforu ČSN EN 1189 (75 7465) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6 nebo podle ČSN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 7 nebo podle TNV 75 7466.

b) U stanovení CHSKCr podle TNV 75 7520 lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační.

c) U stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO 7150-1 (75 7451) nebo automatizovaná podle ČSN ISO 7150-2 (75 7451) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-1, ČSN ISO 7150-2 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664.

d) U stanovení dusitanového dusíku před stanovením podle ČSN EN ISO 10304-2 se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13395.

e) U stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO 7890-3, ČSN EN ISO 13395 a ČSN EN ISO 10304-2 vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO 7890-2, který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku od matrice destilací.

f) U stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 (75 7418) dvě metody atomové absorpční spektrometrie (dále jen „AAS“) a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia.

Pravidla zveřejnění norem a jejich vstoupení v platnost

Normy vydávané Českým normalizačním institutem (normy ČSN):

a) oznámení o tom, že norma byla vydána tiskem, je uveřejněno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

b) norma je obecně platná od prvního dne následujícího měsíce po datu vydání, označeném na titulní straně normy (viz sl. 4 tabulky).

Normy vydávané Ministerstvem životního prostředí

(odvětvové technické normy vodního hospodářství (dále jen „TNV“)):

a) norma vstupuje obecně v platnost datem zveřejnění ve Věstníku Ministerstva životního prostředí,

b) na základě schválení normy Ministerstvem životního prostředí je její schválení oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

c) tisk a distribuci TNV zabezpečuje Hydroprojekt, a.s., Táborská 31, 140 16 Praha 4.

Aktualizace norem

Seznam norem pro účely stanovení zpoplatněných ukazatelů znečištění podle zákona bude aktualizován zveřejněním ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 293/2002 Sb.

Ukazatel znečištěníRoční množství znečištění

přitékajícího do zdroje

znečišťování

(t/rok)Počet odběrů vzorků a

typ vzorku u výpustí ze

zdroje znečišťováníCHSKCr

(chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou)10 až 200 včetně4/ a) nebo b)nad 200 až 1 000 včetně6 / c)nad 1 000 až 4 000 včetně12/ c)nad 4 00024/ c)Nanorg

(celkový anorganický dusík)20 až 100 včetně6/ b)nad 100 až 350 včetně12/ c)nad 35024/ c)Celkový fosfor3 až 13 včetně (od 1.1.2005)6/ b)nad 13 až 60 včetně12/ c)nad 6024/ c)RAS

(rozpuštěné anorganické soli)20 až 100 včetně4 / a) nebo b)nad 100 až 5 000 včetně12/ b)nad 5 000 až 10 000 včetně12/ c)nad 10 00024/ c)NL

(nerozpuštěné látky)10 až 50 včetně4 / a) nebo b)nad 50 až 1 000 včetně12/ b)nad 1 000 až 2 000 včetně12/ c)nad 2 00024/ c)AOX

(adsorbovatelné organické halogeny)15 až 5 000 kg včetně12/ b)nad 5 000 až 10 000 kg včetně12/ c)nad 10 000 kg24/ c)Hg

(rtuť)0,4 až 50 kg včetně12/ b)nad 50 až 200 kg včetně12/ c)nad 200 kg24/ c)Cd

(kadmium)2 až 200 kg včetně12/ b)nad 200 až 1 000 kg včetně12/ c)nad 1 000 kg24/ c)

a) dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut. Tento typ vzorku se použije pouze pro komunální odpadní vody čištěné na čistírenském zařízení s dobou zdržení minimálně 24 hodin pro roční množství 10 t až 200 t ročně v ukazateli CHSKCr přitékající do zdroje

b) 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin

c) 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin

Poznámka: Pokud se analyzuje současně více ukazatelů znečištění, lze použít typ vzorku nejvyšší kategorie [například pokud je stanoveno použití vzorků typu a) pro jeden ukazatel a typu b) pro druhý ukazatel analyzovaný současně, lze použít pro oba ukazatele znečištění typ vzorku b)]. Použít typ vzorku vyšší kategorie lze i v případě, je-li takový typ vzorku stanoven vodoprávním úřadem v podmínkách povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových z předmětného zdroje znečišťování.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 293/2002 Sb.

1) Protokol o odběru vzorku dle ČSN ISO 5667-10, Příloha A.

1) ČSN EN 25667-1 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.

ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků.

ČSN EN ISO 5667-3 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 3: Návod pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi.

ČSN ISO 5667-4 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží.

ČSN ISO 5667-6 (75 07051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků.

ČSN ISO 5667-10 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod.

ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod.

ČSN ISO 5667-14 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 14: Pokyny pro zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

2) ČSN ISO 5725.

3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb.

Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost a správnost měřidel a měření.

4) § 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

5) § 21 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

6) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb.

7) Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.