Vyhláška o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností

(K § 70 odst. 3 zákona)

(1) Žádost o poskytnutí náhrady nákladů a ztrát, vzniklých v souvislosti s nebezpečnou nákazou, se podává u Ministerstva zemědělství.

(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje údaje o žadateli (jméno, popřípadě jména, příjmení, trvalý pobyt, pobyt8) nebo bydliště, datum narození a číslo účtu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, daňové číslo a číslo účtu, jde-li o právnickou osobu), registrační číslo hospodářství, nebo jde-li o chovatele včel, registrační číslo chovatele včel.

(3) Žadatel přiloží k žádosti zejména

a) potvrzení krajské veterinární správy o tom, že náklady a ztráty vznikly, popřípadě že zvířata byla utracena nebo nutně poražena za okolností, které zakládají nárok na náhradu nákladů a ztrát, a že náklady byly účelně vynaloženy,

b) doklady o výši účelně vynaložených nákladů a o výši způsobených ztrát, jakož i o tom, co mu bylo poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete utraceného, nutně poraženého nebo nutně poraženého k diagnostickým účelům.

(4) Jde-li o žádost o náhradu ušlého výdělku nebo ušlého zisku, anebo o náhradu zvýšených nákladů na přechodné ubytování a stravování, přiloží žadatel doklady o výši ztráty na výdělku nebo zisku, anebo o výši vynaložených nákladů na ubytování a stravování.

(K § 51 odst. 4 zákona)

(1) Žádost o vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti anebo k provozování podniku, jehož předmětem činnosti je sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů (dále jen „asanační podnik“), obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, pobytu8) nebo bydliště a datum narození žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky a identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, jakož i jména, příjmení, trvalý pobyt, pobyt8) nebo bydliště a data narození osob, které jsou jejím statutárním orgánem a odborným zástupcem,

b) požadovaný druh a rozsah činnosti,

c) místo výkonu činnosti včetně jeho prostorového uspořádání, technického a hygienického vybavení,

d) jde-li o provozování asanačního podniku, také územní obvod (svozovou oblast) a místo, kde budou vedlejší živočišné produkty neškodně odstraňovány nebo dále zpracovávány.

(2) Pro žádost o vydání povolení k výkonu veterinární asanační činnosti, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku, platí obdobně ustanovení odstavce 1.

(1) Fyzická osoba přiloží k žádosti podle § 15 odst. 1 výpis z evidence Rejstříku trestů,9) který nesmí být starší 6 měsíců, nebo odpovídající doklady vydané státem, jehož je občanem, a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech, které nesmí být starší 6 měsíců, doklady o své odborné způsobilosti a vyjádření příslušné krajské veterinární správy podle § 50 odst. 1 zákona.

(2) Právnická osoba přiloží k žádosti podle § 15 odst. 1 výpisy z evidence Rejstříku trestů9) osob, které jsou jejím statutárním orgánem a odborným zástupcem, nebo odpovídající doklady vydané státem, jehož je statutární orgán nebo odborný zástupce občanem, a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech, které nesmí být starší 3 měsíců, doklady o odborné způsobilosti odborného zástupce a vyjádření příslušné krajské veterinární správy podle § 50 odst. 1 zákona. Výpisy z evidence Rejstříku trestů9) nesmí být starší 6 měsíců.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro žádost podle § 15 odst. 2 přiměřeně.

(1) Žádost o registraci soukromého veterinárního technika obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, pobytu8) nebo bydliště a datum narození žadatele,

b) druh, rozsah a předpokládané místo výkonu činnosti.

(2) Žadatel přiloží k žádosti

a) doklady o své odborné způsobilosti,

b) výpis z evidence Rejstříku trestů,9) který nesmí být starší 6 měsíců, nebo odpovídající doklady vydané státem, jehož je občanem, a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech, které nesmí být starší 6 měsíců,

c) základní údaje o tom, kde a v jakých podmínkách bude svou činnost vykonávat.

Soukromý veterinární technik je oprávněn provádět

a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a mladších 8 týdnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,

b) krácení ocasů u selat mladších 7 dnů, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,

c) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací přístrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund,

d) ošetření a úpravu zdravých kopyt a paznehtů zvířat,

e) odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku u pižmových kachen do 21 dní věku,

f) úpravu zubů savých selat,

g) kauterizaci zobáků hrabavé drůbeže mladší 10 dnů, která je určena k produkci konzumních vajec,

h) jednoduché chirurgické zákroky nevyžadující celkové znecitlivění zvířete,

i) označování zvířat,

j) přípravu, vedení a pomoc při porodech zvířat s normálním průběhem,

k) aplikaci koupelí a postřiků, které nejsou vázány na předpis veterinárního lékaře anebo byly pro takto ošetřovaná zvířata veterinárním lékařem předepsány,

l) podávání veterinárních léčivých přípravků zvířatům, pokud tyto přípravky nejsou vázány na předpis veterinárního lékaře anebo byly pro tato zvířata veterinárním lékařem předepsány,

m) seřizování a obsluhu veterinárních přístrojů,

n) fyzioterapii zvířat.

(K § 59 odst. 8 zákona)

(1) Státní veterinární správa organizuje atestační studium úředních veterinárních lékařů (dále jen „atestační studium“) ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně.

(2) Na základě žádosti lze zařadit

a) do základní části atestačního studia (atestace I. stupně) veterinárního lékaře, který pracuje nebo hodlá pracovat jako úřední veterinární lékař a má nejméně 1 rok praxe v oboru,

b) do specializační části atestačního studia (atestace II. stupně) veterinárního lékaře, který získal atestaci I. stupně.

(1) Základní část atestačního studia je společná pro všechny účastníky tohoto studia a je organizována formou týdenních soustředění ke 3 odborným blokům: veřejné veterinářství a ekologie, hygiena potravin a laboratorní diagnostika v hygieně potravin, epizootologie a laboratorní diagnostika v epizootologii.

(2) Specializační část atestačního studia se uskutečňuje ve 4 specializovaných oborech: hygiena potravin, epizootologie, ekologie a laboratorní diagnostika. Zahrnuje výuku v rozsahu týdenního soustředění a vypracování atestační práce. Atestační práce má charakter odborné kvalifikační práce, kterou účastník specializační části atestačního studia prokazuje svou odbornou úroveň ve zvoleném oboru.

(3) Na závěr každé části atestačního studia se jeho účastníci podrobí závěrečné atestační zkoušce (dále jen „atestační zkouška“) před zkušební komisí. Předseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni ústředním ředitelem Státní veterinární správy (dále jen „ústřední ředitel“) z odborníků orgánů veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Předseda zkušební komise organizuje její práci a průběh atestační zkoušky a dbá na její úroveň. Součástí atestační zkoušky k získání atestace II. stupně je obhajoba atestační práce.

(4) Ústřední ředitel může vypracování atestační práce a její obhajobu prominout účastníkovi specializační části atestačního studia, který prokáže, že absolvoval studium v doktorském studijním programu nebo obdobné studium a že mu byl udělen akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph. D.“ uváděné za jménem) anebo titul obdobný.

(1) Ústřední ředitel určuje termín a místo konání atestační zkoušky.

(2) Výsledek atestační zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise hlasováním, se hodnotí: zkouška složena nebo zkouška nesložena.

(3) Předseda zkušební komise vyhotoví o průběhu atestační zkoušky protokol, který podepisují všichni členové komise a ve kterém uvede:

a) datum a místo konání atestační zkoušky,

b) jména a příjmení předsedy a ostatních členů komise,

c) výsledek atestační zkoušky.

(4) Na základě úspěšně složené atestační zkoušky k získání atestace I. stupně je základní část atestačního studia ukončena a Státní veterinární správa vydá účastníkovi tohoto studia osvědčení o získání atestace I. stupně, na základě úspěšně složené atestační zkoušky k získání atestace II. stupně je specializační část atestačního studia ukončena a Státní veterinární správa vydá účastníkovi tohoto studia osvědčení o získání atestace II. stupně.

(5) Účastník atestačního studia, který atestační zkoušku nesložil, může požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil. Opakování atestační zkoušky lze povolit pouze jednou.

(6) Účastník atestačního studia, který atestační zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, a účastník atestačního studia, který nesložil ani opakovanou atestační zkoušku, absolvuje před další atestační zkouškou znovu atestační studium.

(1) Státní veterinární správa organizuje specializovanou odbornou průpravu veterinárních asistentů (dále jen „specializovaná průprava“) ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně.

(2) Na základě žádosti se zařadí do specializované odborné průpravy osoba s úplným středním vzděláním, která hodlá vykonávat činnost veterinárního asistenta.

(1) Specializovaná průprava se uskutečňuje v následujících oborech:

a) veterinární kontrola hygieny chovu hospodářských zvířat, zacházení s nimi a veterinární prevence,

b) veterinární kontrola dodržování hygienických podmínek výroby a zpracovávání živočišných produktů a jejich uvádění do oběhu,

c) pohraniční veterinární kontrola.

(2) Specializovaná průprava se organizuje v rozsahu nejméně 400 hodin teoretické výuky a nejméně 200 hodin praktické výuky pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Teoretická výuka včetně výuky v laboratořích probíhá v zařízeních určených Státní veterinární správou, praktická výuka zejména v hospodářstvích, na jatkách a bourárnách (porcovnách), v podnicích vyrábějících a zpracovávajících živočišné produkty, chladírnách, mrazírnách a na dalších místech výkonu státního veterinárního dozoru a zahrnuje i předávání praktických zkušeností z oblasti veterinárního dozoru.

(3) Ústřední ředitel může účastníkovi specializované průpravy, který získal úplné střední vzdělání studiem na střední odborné škole veterinárního oboru nebo je absolventem pomaturitního studia veterinárního oboru, prominout odpovídající počet hodin výuky, kterou tento účastník absolvoval v předchozím studiu.

(1) Ve specializované průpravě v oboru

a) veterinární kontrola hygieny chovu hospodářských zvířat, zacházení s nimi a veterinární prevence získá účastník specializované průpravy zejména základní znalosti anatomie, fyziologie, patologie a patologické anatomie hospodářských zvířat, základní znalosti požadavků na ošetřování, výživu, označování a evidenci, ochranu zdraví a pohody hospodářských zvířat, včetně příznaků nákaz a jiných onemocnění těchto zvířat, zásady podávání veterinárních léčivých přípravků a zjišťování jejich reziduí, znalosti metod a postupů hygienické kontroly chovů hospodářských zvířat, jmenovitě jejich ošetřování, výživy, prostředí, v němž tato zvířata žijí a produkují, a jejich přepravy, provádění některých veterinárních preventivních úkonů a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření a základy laboratorní diagnostiky;

b) veterinární kontrola dodržování hygienických podmínek výroby a zpracovávání živočišných produktů a jejich uvádění do oběhu získá účastník specializované průpravy zejména základní znalosti anatomie, fyziologie, patologie a patologické anatomie hospodářských zvířat, základní znalosti požadavků na ošetřování, výživu, označování a evidenci, ochranu zdraví a pohody hospodářských zvířat, včetně příznaků nákaz a jiných onemocnění těchto zvířat, zásady podávání veterinárních léčivých přípravků a zjišťování jejich reziduí, znalosti metod a postupů zacházení s jatečnými zvířaty, jejich porážení, prohlídky před poražením, prohlídky po poražení, posuzování poražených jatečných zvířat a jejich částí včetně určování a popisu těch, které jsou změněné, určení druhu zvířete prostřednictvím vyšetření typické části jeho těla, hygienické kontroly dodržování podmínek schválení podniků a jiných zařízení a podmínek jejich provozu, jakož i požadavků na balení živočišných produktů, označování jejich zdravotní nezávadnosti a jejich skladování, hygienické kontroly stavu dopravních prostředků a jejich nákladů a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;

c) pohraniční veterinární kontrola získá účastník specializované průpravy zejména základní znalosti anatomie, fyziologie, patologie a patologické anatomie hospodářských zvířat, základní znalosti požadavků na ošetřování, výživu, označování a evidenci, ochranu zdraví a pohody hospodářských zvířat, včetně příznaků nákaz a jiných onemocnění těchto zvířat, zásady podávání veterinárních léčivých přípravků a zjišťování jejich reziduí, hygieny a technologie výroby a zpracovávání živočišných produktů, jakož i požadavků na balení živočišných produktů, označování jejich zdravotní nezávadnosti a jejich skladování, znalosti dovozních a tranzitních podmínek, provádění kontroly dokladů a totožnosti dovážených, popřípadě provážených zvířat a živočišných produktů, provádění fyzické kontroly dovážených, popřípadě provážených zvířat a živočišných produktů, hygienické kontroly dopravních prostředků a jejich nákladů, opatření v případech nesplnění dovozních nebo tranzitních podmínek a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření.

(2) Účastníci specializované průpravy ve všech oborech získají také potřebné znalosti hygieny práce, právních předpisů a administrativních úkonů, které se vztahují k činnosti veterinárních asistentů.

(1) Na závěr specializované průpravy se její účastníci podrobí závěrečné zkoušce (dále jen „zkouška“), která má teoretickou a praktickou část. Zkouška probíhá před zkušební komisí; předseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni ústředním ředitelem z odborníků orgánů veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Předseda zkušební komise organizuje její práci a průběh zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.

(2) Ústřední ředitel určuje termín a místo konání zkoušky.

(3) Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise hlasováním, se hodnotí: zkouška složena nebo zkouška nesložena.

(4) Předseda zkušební komise vyhotoví o průběhu zkoušky protokol, který podepisují všichni členové komise a ve kterém uvede:

a) datum a místo konání zkoušky,

b) jména a příjmení předsedy a ostatních členů komise,

c) výsledek zkoušky,

d) důležité okolnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.

(5) Na základě úspěšně složené zkoušky vydá Státní veterinární správa účastníkovi specializované průpravy osvědčení o získání odborné způsobilosti veterinárního asistenta.

(6) Účastník specializované průpravy, který zkoušku nesložil, může požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil. Opakování zkoušky lze povolit pouze jednou.

(7) Účastník specializované průpravy, který zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, a účastník specializované průpravy, který nesložil ani opakovanou zkoušku, absolvuje před další zkouškou znovu specializovanou průpravu.

(1) Výčet diplomů, vysvědčení (osvědčení) a jiných dokladů o požadovaném vzdělání občanů členských států, kteří se podle zákona považují za veterinární lékaře, jsou uvedeny v příloze č. 4.

(2) Studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, a studijní obory, ze kterých musí být získány přiměřené znalosti a dovednosti, jsou uvedeny v příloze č. 5.

(K § 42 odst. 5 zákona)

Odborný kurz pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata se organizuje v rozsahu 30 hodin teoretické výuky a 5 hodin praktického cvičení. Účastník odborného kurzu získá základní znalosti anatomie a fyziologie psů a koček, etologie zvířat, onemocnění psů a koček, zejména se zřetelem na onemocnění přenosná ze zvířat na člověka, znalosti techniky odchytu psů a koček, používaných metod a pomůcek, zdravotních rizik a bezpečnosti práce při odchytu psů a koček, regulace populace psů a koček, zásad zřizování, provozu a kontrol útulků pro odchycená a opuštěná zvířata, jakož i právních předpisů, které se vztahují k odchytu toulavých zvířat a zacházení s nimi.

Odborný kurz pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se organizuje v rozsahu 30 hodin teoretické výuky. Účastník odborného kurzu získá základní znalosti používaných metod a pomůcek nezbytných pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, dále znalosti zdravotních rizik a bezpečnosti práce při sběru a neškodném odstraňování kadáverů zvířat, jakož i právních předpisů, které se vztahují ke sběru a neškodnému odstraňování kadáverů zvířat.

(1) Na závěr odborného kurzu podle § 28 se jeho účastníci podrobí teoretické a praktické zkoušce před zkušební komisí krajské veterinární správy, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel krajské veterinární správy z odborníků orgánů veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

(2) Zkouška podle odstavce 1 zahrnuje zkušební test, ústní pohovor a praktickou část.

(3) Na závěr odborného kurzu podle § 28a se jeho účastníci podrobí teoretické zkoušce před zkušební komisí krajské veterinární správy, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel krajské veterinární správy v dohodě s ústředním ředitelem Státní veterinární správy z odborníků orgánů veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

(4) Zkouška podle odstavce 3 probíhá formou písemného zkušebního testu. V případě nesplnění písemného zkušebního testu se uchazeč podrobí ústnímu pohovoru před zkušební komisí.

(5) Výsledek zkoušky podle odstavců 1 a 3, o němž rozhoduje zkušební komise hlasováním, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena.

(6) O výsledku zkoušky podle odstavců 1 a 3 vyhotoví předseda zkušební komise protokol. Na základě úspěšně složené zkoušky podle odstavců 1 a 3 získá účastník odborného kurzu osvědčení.

(7) Účastník odborného kurzu podle § 28 nebo § 28a, který zkoušku nesložil, může požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících.

(8) Účastník odborného kurzu podle § 28 nebo § 28a, který zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou znovu odborný kurz.

[K § 27b odst. 7 písm. d) zákona]

(1) Specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu11) vztahující se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou organizuje vysoká škola s veterinárním studijním programem (dále jen „organizátor“) v rozsahu 17 hodin teoretické výuky.

(2) Pro absolventy vysoké školy, kteří dosáhli vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství12), organizuje organizátor specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu13) vztahující se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou v rozsahu 5 hodin teoretické výuky.

(1) Na závěr specializovaného školení podle § 29a, nejpozději však do 3 týdnů od skončení specializovaného školení, se jeho účastníci podrobí zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců orgánů veterinární správy, organizátora a mysliveckých sdružení. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.

(2) Zkouška podle odstavce 1 probíhá formou písemného testu. Test je sestavován náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek vypracovaných organizátorem z oblasti specializovaného školení podle § 29a. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise na základě dosažených bodů z písemného testu, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena. K hodnocení stupněm zkouška složena je třeba nejméně 75 % správných odpovědí. O výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise protokol. Test ze specializovaného školení podle

a) § 29a odst. 1 obsahuje celkem 60 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 60 minut,

b) § 29a odst. 2 obsahuje celkem 40 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 40 minut.

(3) Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí předáno písemné sdělení o výsledku zkoušky.

(4) Na základě složené zkoušky získá účastník specializovaného školení osvědčení o způsobilosti k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře (dále jen „osvědčení“) a je oprávněn provádět vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře jako proškolená osoba. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 6.

(5) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil. Zkoušku lze opakovat pouze jednou.

(6) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil nebo nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou znovu specializované školení.

(1) Organizátor k ověření znalostí proškolené osoby získaných specializovaným školením podle § 29a odst. 1 organizuje další školení v rozsahu 8 hodin teoretické výuky v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu11) vztahujících se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou, které proškolená osoba absolvuje vždy ve lhůtě do 5 let od předchozí zkoušky. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.

(2) Organizátor k ověření znalostí proškolené osoby získaných specializovaným školením podle § 29a odst. 2 organizuje další školení v rozsahu 4 hodin teoretické výuky v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu13) vztahujících se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou, které proškolená osoba absolvuje vždy ve lhůtě do 5 let od předchozí zkoušky. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.

(3) Na závěr školení podle odstavce 1 a 2, nejpozději však do 3 týdnů od skončení školení, se účastník podrobí teoretické zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců orgánů veterinární správy, organizátora a mysliveckých sdružení.

(4) Zkouška podle odstavce 3 probíhá formou písemného testu. Test je sestavován náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek vypracovaných organizátorem z oblasti specializovaného školení podle odstavců 1 a 2. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise na základě dosažených bodů z písemného testu, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena. K hodnocení stupněm zkouška složena je třeba nejméně 75 % správných odpovědí. O výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise protokol. Test ze specializovaného školení podle

a) odstavce 1 obsahuje celkem 45 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 45 minut,

b) odstavce 2 obsahuje celkem 30 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 30 minut.

(5) Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí předáno písemné sdělení o výsledku zkoušky.

(6) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil. Zkoušku lze opakovat pouze jednou.

(7) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil nebo nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, není oprávněn provádět vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře jako proškolená osoba a před další zkouškou absolvuje znovu specializované školení podle § 29a.

(1) Organizátor vede seznam proškolených osob v elektronické podobě (dále jen „seznam“).

(2) Seznam tvoří údaje o

a) jménu, popřípadě jménech, a příjmení proškolené osoby, datu a místu narození a adrese bydliště proškolené osoby,

b) datu a výsledku zkoušky podle § 29b,

c) datu a výsledku zkoušky podle § 29c.

(3) Zápis do seznamu provede organizátor bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí podle § 29b nebo 29c, nejpozději však do 5 dnů ode dne vyhodnocení zkoušky zkušební komisí.

(4) Systém vedení seznamu zabezpečuje uchování všech údajů uvedených v odstavci 2. Organizátor při vedení seznamu zajistí pravidelné zálohování dat, ze kterých je možné údaje vedené v seznamu rekonstruovat. Zálohování dat se provádí bez zbytečného odkladu po zápisu údajů uvedených v odstavci 2 do seznamu.

[K § 53 odst. 6 písm. b) zákona]

(1) Vzor služebního průkazu veterinárního inspektora je uveden v příloze č. 2.

(2) Vzor služebního průkazu úředního veterinárního asistenta je uveden v příloze č. 3.

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., s výjimkou § 10 až 16.

2. § 29, § 70 odst. 1 písm. b) bod 3, § 74 odst. 1 písm. b) bod 3, § 81 odst. 3 a v příloze č. 5 částech IV. a V. – způsob posouzení masa a orgánů podmíněně poživatelné méněhodnotné (PPM) vyhlášky č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění vyhlášky č. 400/2001 Sb., vyhlášky č. 441/2001 Sb. a vyhlášky č. 269/2002 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou § 13, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

ZeměNázev kvalifikaceSubjekt vydávající doklad o

dosažené kvalifikaciOsvědčení doplňující

dokladBelgique/

België/Belgien

(Belgie)- Diploma van dierenarts1. De universiteiten/les universités - Diplôme de docteur en médecine vétérinaire2. De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap/le Jury compétent d'enseignement de la Communauté françaiseБЪлrapия (Bulharsko)Диплoмa зa висшe нa обpaзoвaтлнo-квaлификaциoннa cтeпeн мarиcтъp пo cпeциaлнocт Вeтepинapнa мeдицинa c пpoфecиoнaлнa квaлификaция Beтepинapeн лeкap1. Лecoтexничecки yнивepcитeт–фaкyлтet пo вeтepинapнa Мeдицинa 2. Tpaкийcки yнивepcитeт–фaкyлтet пo вeтepинapнa Мeдицинa Česká republika1. Diplom o ukončení studia ve studijním programu veterinární lékařství (doktor veterinární medicíny, MVDr.) Veterinární fakulta univerzity v České republice2. Diplom o ukončení studia ve studijním programu veterinární hygiena a ekologie (doktor veterinární medicíny, MVDr.)Danmark (Dánsko)Bevis for bestået kandidateksamen i veterinærvidenskabKongelige Veterinær- og LandbohøjskoleDeutschland (Německo)Zeugnis über das Ergebnis des Dritten Abscnitts der Tierärztlichen Prüfung und das Gesamtergebnis der Tierärztlichen PrüfungDer Vorsitzende des Prüfungsausschusses für die Tierärztliche Prüfung einer Universität oder HochschuleEesti (Estonsko)Diplom: täitnud veterinaarmeditsiini õppekavaEesti PõllumajandusülikoolEλλάς (Řecko)Птυχίo KтηνiαтριкήςΠανεттισтήμιo Θεσσαλoνίкης και ΘεσσαλίαςEspaña (Španělsko)Titulo de Licenciado en VeterinariaMinisterio de Educación y Cultura / El rector de una UniversidadFrance (Francie)Diplôme d' État de docteur vétérinaireIreland (Irsko)1. Diploma of Bachelor in/of Veterinary Medicine (MVB) 2. Diploma of Membership of the Royal College of Veterinary Surgeons (MRCVS)Italia (Itálie)Diploma di laurea in medicína veterinariaUniversitàDiploma di abilitazione all´esercizio della medicina veterinariaKύттρoς (Kypr)Пισтoттoιηтιкό Eγγραφής ΚтηνιάтρoυKтηνιαтρικό ΣυμβoύλιoLatvija (Lotyšsko)Veterinārārsta diplomsLatvijas Lauksaimniecības UniversitāteLietuva (Litva)Aukštojo mokslo diplomas (veterinarijos gydytojo (DVM))Lietuvos Veterinarijos AkademijaLuxembourg (Lucembursko)Diplôme d' État de docteur en médecine vétérinaireJury d'examen d´ÉtatMagyarország (Maďarsko)Állatorvos doktor oklevél – dr.med.vet.Szent István Egyetem Állatorvos-tudományi KarMalta (Malta)Liċenzja ta' Kirurgu VeterinarjuKunsill tal-Kirurġi VeterinarjiNederland (Nizozemí)Getuigschrift van met goed gevolg afgelegd diergeneeskundig/veeartsenijkundig examenÖsterreich (Rakousko)1. Diplom-TierarztUniversität1. Doktor der Veterinärmedizin2. Doctor medicinae veterinariae 2. Magister medicinae veterinariae3. FachtierarztPolska (Polsko)Dyplom lekarza weterynarii1. Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego w Warszawie2. Akademia Rolnicza we Wrocławiu 3. Akademia Rolnicza w Lublinie 4. Uniwersytet Warmińsko-Mazurski w OlsztyniePortugal (Portugalsko)Carta de curso de licenciatura em medicina veterináriaUniversidadeRomânia (Rumunsko)Diplomă de licență de doctor medic veterinarUniversițăti Slovenija (Slovinsko)Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „doktor veterinarske medicine / doktorica veterinarske medicine“UniverzaSpričevalo o opravljenem državnem izpitu s področja veterinarstvaSlovensko (Slovensko)Vysokoškolský diplom o udelení akademického titulu „doktor veterinárskej medicíny“ („MVDr.")Univerzita veterinárskeho lekárstvaSuomi/Finland (Finsko)Eläinlääketieteen lisensiaatin tutkinto / veterinärmedicine licentiatexamenHelsingin yliopisto / Helsingfors universitetSverige (Švédsko)VeterinärexamenSveriges LandbruksuniversitetUnited Kingdom (Spojené království)1. Bachelor of Veterinary Science (BVSc)1. University of Bristol2. Bachelor of Veterinary Science (BVSc) 2. University of Liverpool 3. Bachelor of Veterinary Medicine (BvetMB) 3. University of Cambridge 4. Bachelor of Veterinary Medicine and Surgery (BVM&S) 4. University of Edinburgh 5. Bachelor of Veterinary Medicine and Surgery (BVM&S) 5. University of Glasgow 6. Bachelor of Veterinary Medicine (BvetMed)6. University of London

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

Část A

Studijní program vedoucí k získávání diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním lékařství a hygieně obsahuje alespoň tyto předměty:

I. Základní předměty

a) fyzika

b) chemie

c) biologie zvířat

d) biologie rostlin

e) biomatematika

II. Speciální předměty

Skupina 1: Základní vědy

a) anatomie včetně histologie a embryologie

b) fyziologie

c) biochemie

d) genetika

e) farmakologie

f) farmacie

g) toxikologie

h) mikrobiologie

i) imunologie

j) epizootologie

k) profesní etika

Skupina 2: Klinické vědy

a) porodnictví

b) patologie včetně patologické anatomie

c) parazitologie

d) klinická medicína a chirurgie včetně anesteziologie

e) klinické přednášky o různých domácích zvířatech, drůbeži a jiných druzích zvířat

f) preventivní lékařství

g) radiologie

h) reprodukce a poruchy reprodukce

i) hygienické předpisy

j) veterinární legislativa a soudní lékařství

k) terapeutika

l) propedeutika

Skupina 3: Živočišná výroba

a) živočišná výroba

b) výživa zvířat

c) agronomie

d) ekonomika zemědělství

e) chov a zdraví zvířat

f) veterinární hygiena

g) etologie a ochrana zvířat

Skupina 4: Hygiena potravin

a) prohlídka a kontrola potravin živočišného původu

b) hygiena a technologie potravin

c) praktická výuka zahrnující praktickou výuku na místech, kde probíhá porážka zvířat a výroba potravin

Praktická výuka může mít formu externí blokové praktické výuky, pokud je taková výuka celodenní, uskutečňuje se pod dohledem vysoké školy s veterinárním studijním programem a netrvá v rámci celého studia dohromady déle než 6 měsíců.

Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivými skupinami předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby požadované znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem, který přiměřeně umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich úkolů.

Část B

Přiměřené znalosti

a) z oborů věd, na nichž je založena činnost veterinárního lékaře,

b) o anatomii a fyziologii zdravých zvířat, jejich chovu a reprodukci a hygieně obecně, jakož i o jejich krmení včetně technologie výroby a konzervace krmiv odpovídající jejich potřebám,

c) o chování a ochraně zvířat,

d) o příčinách, charakteru, průběhu, důsledcích, diagnostice a léčbě nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně zvláštních znalostí o nemocech přenosných ze zvířat na člověka,

e) preventivního lékařství,

f) hygieny a technologie produkce, zpracování a uvádění do oběhu potravin živočišného původu,

g) právních předpisů týkajících se oblastí uvedených pod písmeny a) až f),

h) klinické a jiné praktické zkušenosti získané pod náležitým dohledem.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

1) Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství.

Směrnice Rady 97/12/ES ze dne 17. března 1997, kterou se mění a aktualizuje směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství.

Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství.

Směrnice Rady 2003/50/ES ze dne 11. června 2003, kterou se mění směrnice 91/68/EHS, pokud jde o zpřísnění kontrolních opatření pro pohyb ovcí a koz.

Směrnice Rady 98/46/ES ze dne 24. června 1998, kterou se mění a aktualizují přílohy A, D (Kapitola I) a F směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.

2) § 138a odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 55 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

3) Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 55 vyhlášky č. 137/1998 Sb.

5) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.

6) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Vyhláška č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel.

8) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8a) Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

10) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) Příloha III oddíl IV kapitola I bod 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.

12) § 59 odst. 1 a 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

13) Příloha III oddíl IV kapitola I bod 4 písm. c) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.