Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
296/2003

Vyhláška o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností

296/2003 Sb. · 37 paragrafů

Úplné znění

37
↑ Předchozí paragrafy

§ 28

Odborný kurz pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata se organizuje v rozsahu 30 hodin teoretické výuky a 5 hodin praktického cvičení. Účastník odborného kurzu získá základní znalosti anatomie a fyziologie psů a koček, etologie zvířat, onemocnění psů a koček, zejména se zřetelem na onemocnění přenosná ze zvířat na člověka, znalosti techniky odchytu psů a koček, používaných metod a pomůcek, zdravotních rizik a bezpečnosti práce při odchytu psů a koček, regulace populace psů a koček, zásad zřizování, provozu a kontrol útulků pro odchycená a opuštěná zvířata, jakož i právních předpisů, které se vztahují k odchytu toulavých zvířat a zacházení s nimi.

§ 28a

Odborný kurz pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se organizuje v rozsahu 30 hodin teoretické výuky. Účastník odborného kurzu získá základní znalosti používaných metod a pomůcek nezbytných pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, dále znalosti zdravotních rizik a bezpečnosti práce při sběru a neškodném odstraňování kadáverů zvířat, jakož i právních předpisů, které se vztahují ke sběru a neškodnému odstraňování kadáverů zvířat.

§ 29 Specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře

(1) Na závěr odborného kurzu podle § 28 se jeho účastníci podrobí teoretické a praktické zkoušce před zkušební komisí krajské veterinární správy, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel krajské veterinární správy z odborníků orgánů veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

(2) Zkouška podle odstavce 1 zahrnuje zkušební test, ústní pohovor a praktickou část.

(3) Na závěr odborného kurzu podle § 28a se jeho účastníci podrobí teoretické zkoušce před zkušební komisí krajské veterinární správy, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel krajské veterinární správy v dohodě s ústředním ředitelem Státní veterinární správy z odborníků orgánů veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

(4) Zkouška podle odstavce 3 probíhá formou písemného zkušebního testu. V případě nesplnění písemného zkušebního testu se uchazeč podrobí ústnímu pohovoru před zkušební komisí.

(5) Výsledek zkoušky podle odstavců 1 a 3, o němž rozhoduje zkušební komise hlasováním, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena.

(6) O výsledku zkoušky podle odstavců 1 a 3 vyhotoví předseda zkušební komise protokol. Na základě úspěšně složené zkoušky podle odstavců 1 a 3 získá účastník odborného kurzu osvědčení.

(7) Účastník odborného kurzu podle § 28 nebo § 28a, který zkoušku nesložil, může požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících.

(8) Účastník odborného kurzu podle § 28 nebo § 28a, který zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou znovu odborný kurz.

[K § 27b odst. 7 písm. d) zákona]

§ 29a

(1) Specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu11) vztahující se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou organizuje vysoká škola s veterinárním studijním programem (dále jen „organizátor“) v rozsahu 17 hodin teoretické výuky.

(2) Pro absolventy vysoké školy, kteří dosáhli vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství12), organizuje organizátor specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu13) vztahující se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou v rozsahu 5 hodin teoretické výuky.

§ 29b

(1) Na závěr specializovaného školení podle § 29a, nejpozději však do 3 týdnů od skončení specializovaného školení, se jeho účastníci podrobí zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců orgánů veterinární správy, organizátora a mysliveckých sdružení. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.

(2) Zkouška podle odstavce 1 probíhá formou písemného testu. Test je sestavován náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek vypracovaných organizátorem z oblasti specializovaného školení podle § 29a. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise na základě dosažených bodů z písemného testu, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena. K hodnocení stupněm zkouška složena je třeba nejméně 75 % správných odpovědí. O výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise protokol. Test ze specializovaného školení podle

a) § 29a odst. 1 obsahuje celkem 60 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 60 minut,

b) § 29a odst. 2 obsahuje celkem 40 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 40 minut.

(3) Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí předáno písemné sdělení o výsledku zkoušky.

(4) Na základě složené zkoušky získá účastník specializovaného školení osvědčení o způsobilosti k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře (dále jen „osvědčení“) a je oprávněn provádět vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře jako proškolená osoba. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 6.

(5) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil. Zkoušku lze opakovat pouze jednou.

(6) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil nebo nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou znovu specializované školení.

§ 29c

(1) Organizátor k ověření znalostí proškolené osoby získaných specializovaným školením podle § 29a odst. 1 organizuje další školení v rozsahu 8 hodin teoretické výuky v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu11) vztahujících se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou, které proškolená osoba absolvuje vždy ve lhůtě do 5 let od předchozí zkoušky. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.

(2) Organizátor k ověření znalostí proškolené osoby získaných specializovaným školením podle § 29a odst. 2 organizuje další školení v rozsahu 4 hodin teoretické výuky v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu13) vztahujících se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou, které proškolená osoba absolvuje vždy ve lhůtě do 5 let od předchozí zkoušky. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.

(3) Na závěr školení podle odstavce 1 a 2, nejpozději však do 3 týdnů od skončení školení, se účastník podrobí teoretické zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců orgánů veterinární správy, organizátora a mysliveckých sdružení.

(4) Zkouška podle odstavce 3 probíhá formou písemného testu. Test je sestavován náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek vypracovaných organizátorem z oblasti specializovaného školení podle odstavců 1 a 2. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise na základě dosažených bodů z písemného testu, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena. K hodnocení stupněm zkouška složena je třeba nejméně 75 % správných odpovědí. O výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise protokol. Test ze specializovaného školení podle

a) odstavce 1 obsahuje celkem 45 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 45 minut,

b) odstavce 2 obsahuje celkem 30 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 30 minut.

(5) Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí předáno písemné sdělení o výsledku zkoušky.

(6) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil. Zkoušku lze opakovat pouze jednou.

(7) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil nebo nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, není oprávněn provádět vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře jako proškolená osoba a před další zkouškou absolvuje znovu specializované školení podle § 29a.

§ 29d

(1) Organizátor vede seznam proškolených osob v elektronické podobě (dále jen „seznam“).

(2) Seznam tvoří údaje o

a) jménu, popřípadě jménech, a příjmení proškolené osoby, datu a místu narození a adrese bydliště proškolené osoby,

b) datu a výsledku zkoušky podle § 29b,

c) datu a výsledku zkoušky podle § 29c.

(3) Zápis do seznamu provede organizátor bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí podle § 29b nebo 29c, nejpozději však do 5 dnů ode dne vyhodnocení zkoušky zkušební komisí.

(4) Systém vedení seznamu zabezpečuje uchování všech údajů uvedených v odstavci 2. Organizátor při vedení seznamu zajistí pravidelné zálohování dat, ze kterých je možné údaje vedené v seznamu rekonstruovat. Zálohování dat se provádí bez zbytečného odkladu po zápisu údajů uvedených v odstavci 2 do seznamu.

§ 30 Služební průkaz veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta

[K § 53 odst. 6 písm. b) zákona]

(1) Vzor služebního průkazu veterinárního inspektora je uveden v příloze č. 2.

(2) Vzor služebního průkazu úředního veterinárního asistenta je uveden v příloze č. 3.

§ 31

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., s výjimkou § 10 až 16.

2. § 29, § 70 odst. 1 písm. b) bod 3, § 74 odst. 1 písm. b) bod 3, § 81 odst. 3 a v příloze č. 5 částech IV. a V. – způsob posouzení masa a orgánů podmíněně poživatelné méněhodnotné (PPM) vyhlášky č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění vyhlášky č. 400/2001 Sb., vyhlášky č. 441/2001 Sb. a vyhlášky č. 269/2002 Sb.

§ 32 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou § 13, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

ZeměNázev kvalifikaceSubjekt vydávající doklad o

dosažené kvalifikaciOsvědčení doplňující

dokladBelgique/

België/Belgien

(Belgie)- Diploma van dierenarts1. De universiteiten/les universités - Diplôme de docteur en médecine vétérinaire2. De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap/le Jury compétent d'enseignement de la Communauté françaiseБЪлrapия (Bulharsko)Диплoмa зa висшe нa обpaзoвaтлнo-квaлификaциoннa cтeпeн мarиcтъp пo cпeциaлнocт Вeтepинapнa мeдицинa c пpoфecиoнaлнa квaлификaция Beтepинapeн лeкap1. Лecoтexничecки yнивepcитeт–фaкyлтet пo вeтepинapнa Мeдицинa 2. Tpaкийcки yнивepcитeт–фaкyлтet пo вeтepинapнa Мeдицинa Česká republika1. Diplom o ukončení studia ve studijním programu veterinární lékařství (doktor veterinární medicíny, MVDr.) Veterinární fakulta univerzity v České republice2. Diplom o ukončení studia ve studijním programu veterinární hygiena a ekologie (doktor veterinární medicíny, MVDr.)Danmark (Dánsko)Bevis for bestået kandidateksamen i veterinærvidenskabKongelige Veterinær- og LandbohøjskoleDeutschland (Německo)Zeugnis über das Ergebnis des Dritten Abscnitts der Tierärztlichen Prüfung und das Gesamtergebnis der Tierärztlichen PrüfungDer Vorsitzende des Prüfungsausschusses für die Tierärztliche Prüfung einer Universität oder HochschuleEesti (Estonsko)Diplom: täitnud veterinaarmeditsiini õppekavaEesti PõllumajandusülikoolEλλάς (Řecko)Птυχίo KтηνiαтριкήςΠανεттισтήμιo Θεσσαλoνίкης και ΘεσσαλίαςEspaña (Španělsko)Titulo de Licenciado en VeterinariaMinisterio de Educación y Cultura / El rector de una UniversidadFrance (Francie)Diplôme d' État de docteur vétérinaireIreland (Irsko)1. Diploma of Bachelor in/of Veterinary Medicine (MVB) 2. Diploma of Membership of the Royal College of Veterinary Surgeons (MRCVS)Italia (Itálie)Diploma di laurea in medicína veterinariaUniversitàDiploma di abilitazione all´esercizio della medicina veterinariaKύттρoς (Kypr)Пισтoттoιηтιкό Eγγραφής ΚтηνιάтρoυKтηνιαтρικό ΣυμβoύλιoLatvija (Lotyšsko)Veterinārārsta diplomsLatvijas Lauksaimniecības UniversitāteLietuva (Litva)Aukštojo mokslo diplomas (veterinarijos gydytojo (DVM))Lietuvos Veterinarijos AkademijaLuxembourg (Lucembursko)Diplôme d' État de docteur en médecine vétérinaireJury d'examen d´ÉtatMagyarország (Maďarsko)Állatorvos doktor oklevél – dr.med.vet.Szent István Egyetem Állatorvos-tudományi KarMalta (Malta)Liċenzja ta' Kirurgu VeterinarjuKunsill tal-Kirurġi VeterinarjiNederland (Nizozemí)Getuigschrift van met goed gevolg afgelegd diergeneeskundig/veeartsenijkundig examenÖsterreich (Rakousko)1. Diplom-TierarztUniversität1. Doktor der Veterinärmedizin2. Doctor medicinae veterinariae 2. Magister medicinae veterinariae3. FachtierarztPolska (Polsko)Dyplom lekarza weterynarii1. Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego w Warszawie2. Akademia Rolnicza we Wrocławiu 3. Akademia Rolnicza w Lublinie 4. Uniwersytet Warmińsko-Mazurski w OlsztyniePortugal (Portugalsko)Carta de curso de licenciatura em medicina veterináriaUniversidadeRomânia (Rumunsko)Diplomă de licență de doctor medic veterinarUniversițăti Slovenija (Slovinsko)Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „doktor veterinarske medicine / doktorica veterinarske medicine“UniverzaSpričevalo o opravljenem državnem izpitu s področja veterinarstvaSlovensko (Slovensko)Vysokoškolský diplom o udelení akademického titulu „doktor veterinárskej medicíny“ („MVDr.")Univerzita veterinárskeho lekárstvaSuomi/Finland (Finsko)Eläinlääketieteen lisensiaatin tutkinto / veterinärmedicine licentiatexamenHelsingin yliopisto / Helsingfors universitetSverige (Švédsko)VeterinärexamenSveriges LandbruksuniversitetUnited Kingdom (Spojené království)1. Bachelor of Veterinary Science (BVSc)1. University of Bristol2. Bachelor of Veterinary Science (BVSc) 2. University of Liverpool 3. Bachelor of Veterinary Medicine (BvetMB) 3. University of Cambridge 4. Bachelor of Veterinary Medicine and Surgery (BVM&S) 4. University of Edinburgh 5. Bachelor of Veterinary Medicine and Surgery (BVM&S) 5. University of Glasgow 6. Bachelor of Veterinary Medicine (BvetMed)6. University of London

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

Část A

Studijní program vedoucí k získávání diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním lékařství a hygieně obsahuje alespoň tyto předměty:

I. Základní předměty

a) fyzika

b) chemie

c) biologie zvířat

d) biologie rostlin

e) biomatematika

II. Speciální předměty

Skupina 1: Základní vědy

a) anatomie včetně histologie a embryologie

b) fyziologie

c) biochemie

d) genetika

e) farmakologie

f) farmacie

g) toxikologie

h) mikrobiologie

i) imunologie

j) epizootologie

k) profesní etika

Skupina 2: Klinické vědy

a) porodnictví

b) patologie včetně patologické anatomie

c) parazitologie

d) klinická medicína a chirurgie včetně anesteziologie

e) klinické přednášky o různých domácích zvířatech, drůbeži a jiných druzích zvířat

f) preventivní lékařství

g) radiologie

h) reprodukce a poruchy reprodukce

i) hygienické předpisy

j) veterinární legislativa a soudní lékařství

k) terapeutika

l) propedeutika

Skupina 3: Živočišná výroba

a) živočišná výroba

b) výživa zvířat

c) agronomie

d) ekonomika zemědělství

e) chov a zdraví zvířat

f) veterinární hygiena

g) etologie a ochrana zvířat

Skupina 4: Hygiena potravin

a) prohlídka a kontrola potravin živočišného původu

b) hygiena a technologie potravin

c) praktická výuka zahrnující praktickou výuku na místech, kde probíhá porážka zvířat a výroba potravin

Praktická výuka může mít formu externí blokové praktické výuky, pokud je taková výuka celodenní, uskutečňuje se pod dohledem vysoké školy s veterinárním studijním programem a netrvá v rámci celého studia dohromady déle než 6 měsíců.

Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivými skupinami předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby požadované znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem, který přiměřeně umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich úkolů.

Část B

Přiměřené znalosti

a) z oborů věd, na nichž je založena činnost veterinárního lékaře,

b) o anatomii a fyziologii zdravých zvířat, jejich chovu a reprodukci a hygieně obecně, jakož i o jejich krmení včetně technologie výroby a konzervace krmiv odpovídající jejich potřebám,

c) o chování a ochraně zvířat,

d) o příčinách, charakteru, průběhu, důsledcích, diagnostice a léčbě nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně zvláštních znalostí o nemocech přenosných ze zvířat na člověka,

e) preventivního lékařství,

f) hygieny a technologie produkce, zpracování a uvádění do oběhu potravin živočišného původu,

g) právních předpisů týkajících se oblastí uvedených pod písmeny a) až f),

h) klinické a jiné praktické zkušenosti získané pod náležitým dohledem.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.

1) Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství.

Směrnice Rady 97/12/ES ze dne 17. března 1997, kterou se mění a aktualizuje směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství.

Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství.

Směrnice Rady 2003/50/ES ze dne 11. června 2003, kterou se mění směrnice 91/68/EHS, pokud jde o zpřísnění kontrolních opatření pro pohyb ovcí a koz.

Směrnice Rady 98/46/ES ze dne 24. června 1998, kterou se mění a aktualizují přílohy A, D (Kapitola I) a F směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.

2) § 138a odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 55 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

3) Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 55 vyhlášky č. 137/1998 Sb.

5) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.

6) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Vyhláška č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel.

8) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8a) Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

10) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) Příloha III oddíl IV kapitola I bod 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.

12) § 59 odst. 1 a 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

13) Příloha III oddíl IV kapitola I bod 4 písm. c) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.