Vyhláška o postupech pro sestavení finančního modelu a určení maximální výše kompenzace

(1) Do výchozích a skutečných výnosů se zahrnují tržby z jízdného, tržby za další služby, které jsou předmětem závazku ze smlouvy, tržby z přepravy zavazadel, přirážky za nedodržování přepravního řádu5) a jiné výnosy uskutečněné v souvislosti s poskytováním výkonů dopravce na základě smlouvy o veřejných službách s výjimkou výnosu z prodeje dlouhodobého majetku.

(2) Pokud smlouva nestanoví jinak, do výnosů se zahrne výnos z prodeje majetku při zpětném leasingu, který se pro účely této vyhlášky časově rozlišuje po dobu trvání leasingu.

(3) Skutečné výnosy předkládá dopravce u smlouvy o veřejných službách uzavřené na základě přímého zadání ve struktuře podle přílohy č. 3 k této vyhlášce v případě veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné drážní dopravě a podle přílohy č. 4 k této vyhlášce v případě veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě.

(1) Provozní aktiva dopravce vykáže před uzavřením smlouvy ve struktuře podle přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(2) Hodnota provozních aktiv se pro každé období stanoví jako jejich zůstatková cena ke konci bezprostředně předcházejícího účetního období.

(3) Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se do provozních aktiv zahrne jen z té části zůstatkové ceny, ze které je využíván k plnění předmětného závazku veřejné služby.

(4) Do provozních aktiv se nezahrnuje

a) nedokončený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,

b) poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,

c) majetek nebo jeho část pořízená s využitím dotace a

d) ocenitelná práva a goodwill podle jiného právního předpisu6).

(5) V případě pořízení majetku formou leasingu zahrne dopravce do provozních aktiv první mimořádnou splátku leasingové společnosti, jejíž hodnotu pro účely této vyhlášky rovnoměrně snižuje po dobu trvání leasingu.

(6) Postup podle odstavce 5 se neuplatní v případě zpětného leasingu.

(7) Skutečná provozní aktiva předkládá dopravce v případě smlouvy o veřejných službách uzavřené na základě přímého zadání ve struktuře podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(1) Maximální dovolená míra výnosu na kapitál je 7,5 % ročně z provozních aktiv vymezených v § 6.

(2) Podíl čistého příjmu k provozním aktivům stanoví smlouva o veřejných službách tak, aby nepřesáhl maximální dovolenou míru výnosu na kapitál.

(1) Pokud se skutečné náklady nebo skutečné výnosy odchýlí od výchozích nákladů nebo výchozích výnosů, může dojít ke zvýšení kompenzace, pouze pokud jsou ve smlouvě sjednány podmínky a způsob zvyšování kompenzace a změny nákladů nebo výnosů nemohl dopravce v okamžiku uzavření smlouvy s ohledem na známé skutečnosti předvídat.

(2) Pokud smlouva o veřejných službách nestanoví jinak, změna kompenzace z důvodu snížení skutečných nákladů oproti výchozím nákladům nebo zvýšení skutečných výnosů oproti výchozím výnosům zahrnuje vždy polovinu z těchto odchylek.

(3) Objednatel a dopravce mohou ve smlouvě o veřejných službách určit jednu nebo více částí výchozích nákladů nebo výchozích výnosů ovlivňujících výši kompenzace, která bude v průběhu plnění smlouvy indexována způsobem stanoveným ve smlouvě.

(4) Po dobu trvání závazku ze smlouvy nesmí celková roční výše vyplácených kompenzací přesáhnout částku, v jejímž důsledku by podíl čistého příjmu k provozním aktivům převýšil maximální dovolenou míru výnosu na kapitál.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2010.

Ministr:

JUDr. Bárta v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 296/2010 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 296/2010 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 296/2010 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 296/2010 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 296/2010 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 296/2010 Sb.

1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení (EHS) č. 1191/69 a 1107/10.

2) Například vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.

6) Například § 6 odst. 3 písm. c) a d) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb.