§ 5 Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb. – Normy ztrát při výrobě vína
Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb. · 297/2000 Sb. · § 5 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 297/2000 stanovuje maximální povolené ztráty vína, které mohou vzniknout během jeho výroby a skladování, a to pro jednotlivé výrobní operace i celkově.
§ 5 Normy ztrát při výrobě vína
(1) Ztráty při výrobě vína se vztahují k manipulovanému množství, přičemž základem je objem vína po zkvašení před prvním stáčením z kvasničních kalů. Jako jednotka množství při výrobě vína se používá hektolitr (hl).
(2) Normy ztrát při výrobě vína podle jednotlivých operací s přihlédnutím k technologii výroby jsou stanoveny takto:
a) první stáčení- bez použití bentonitudo 6,0 %,- s použitím bentonitudo 8,0 %,b) druhé stáčení- bez použití bentonitudo 1,5 %,- s použitím bentonitudo 2,0 %,c) školení vína- bez použití bentonitudo 0,5 %,- s použitím bentonitudo 1,0 %,d) filtracedo 0,2 %,e) lahvovánído 1,0 %,f) plnění nádob při expedicido 0,5 %,g) plnění cisteren při expedicido 0,1 %,h) manipulační ztrátydo 0,2 %,i) skladovací ztráty (odpar) za každý měsícdo 0,4 %.
(3) Souhrn ztrát z jednotlivých výrobních operací podle odstavce 2 nesmí překročit celkovou povolenou výši ztrát 12,5 %.
(4) Pro samostatné hodnocení jednotlivých operací se při
a) prvním stáčení vína vyrobené množství vína před prvním stáčením násobí normou ztrát pro první stáčení,
b) druhém stáčení vína vyrobené množství vína před druhým stáčením násobí normou ztrát pro druhé stáčení,
c) školení vína množství školeného vína násobí normou ztrát pro školení,
d) filtraci násobí filtrované množství vína normou ztrát pro filtraci,
e) lahvování množství vína předaného k lahvování násobí normou ztrát pro lahvování,
f) plnění do nádob bere za základ odbyt vína (v sudech, demižonech apod.) a násobí normou ztrát,
g) plnění do cisteren odbyt vína v cisternách násobí příslušnou normou ztrát,
h) manipulaci bere pro výpočet normy ztrát za základ objem manipulace při přetáčení, scelování apod. provedené mimo první nebo druhé stáčení kalů,
i) skladování bere pro výpočet normy ztrát za základ součet počáteční a konečné zásoby dělený dvěma a násobený příslušnou normou ztrát. Skladovací ztráty se počítají z vína na kvasnicích, vína 1x stočeného, 2x stočeného, školeného vína a vína v láhvích.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na víno vyrobené v rámci výzkumných a šlechtitelských úkolů a uložené do nádob s obsahem do 50 l.
Paragraf 5 vyhlášky 297/2000 stanovuje maximální povolené ztráty vína, které mohou vzniknout během jeho výroby a skladování, a to pro jednotlivé výrobní operace i celkově.
Co to znamená v praxi
Při výrobě vína se počítá s určitými ztrátami, které jsou dány technologickými postupy.
Tyto ztráty jsou vyjádřeny v procentech z manipulovaného množství vína a liší se podle konkrétní operace (např. první stáčení má povolenou ztrátu do 6,0 % bez bentonitu, nebo do 8,0 % s bentonitem).
Celkové ztráty ze všech výrobních operací nesmí překročit 12,5 % z objemu vína po zkvašení před prvním stáčením.
Skladovací ztráty (odpar) jsou povoleny do 0,4 % za každý měsíc.
Na co si dát pozor
Ustanovení o normách ztrát se nevztahuje na víno vyrobené v rámci výzkumných a šlechtitelských úkolů, pokud je uloženo v nádobách do 50 litrů.