Zákon ČNR o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu

(1) Ustanovení tohoto zákona o volební kampani se použijí pro referendum přiměřeně.

(2) Koná-li se referendum samostatně bez voleb, může obecní rada rozhodnout o přiměřeném zkrácení lhůt stanovených tímto zákonem.

Na každém hlasovacím lístku musí být uvedeny

a) text „místní referendum“, název obce a případně její části, v níž se referendum koná, a označení hlasovacího okrsku, pokud byl vytvořen,

b) den konání referenda,

c) otázka položená k rozhodnutí referendem,

d) v levé polovině lístku „ano“; v pravé polovině „ne“,

e) razítko obecního úřadu stejné barvy otištěné na stejném místě u všech hlasovacích lístků,

f) hlasuje-li se o více otázkách zároveň, před každou otázkou číslo, počínaje jedničkou, a u každé otázky slova „ano“, „ne“.

Oprávněný občan může na hlasovacím lístku zakroužkovat předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“.

(1) Hlas oprávněného občana je neplatný,

a) není-li u otázky zakroužkována žádná odpověď,

b) jsou-li u otázky zakroužkovány obě odpovědi.

(2) K jiným úpravám hlasovacích lístků, než je uvedeno v § 77, se nepřihlíží.

Při sčítání hlasů okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ano“ a zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ne“.

Koná-li se referendum na celém území hlavního města Prahy nebo měst uvedených v § 1 písm. a) č. 2, plní úkoly místní komise městská komise.

(1) Do okrskové a místní komise může nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování delegovat navrhovatel jako svého zástupce oprávněného občana.

(2) Další členy okrskové a místní komise jmenuje obecní rada zpravidla na návrh politických stran.

(3) Koná-li se referendum zároveň s volbami, postupuje se při vytváření komisí podle zvláštních ustanovení o volbách s tím, že je zachováno právo navrhovatele delegovat svého zástupce nejpozději 40 dnů, pokud jde o okrskovou komisi, a nejpozději 60 dnů, pokud jde o místní komisi, přede dnem voleb.

Kromě náležitostí stanovených v tomto zákoně uvede komise v zápise zvlášť počet odevzdaných platných hlasů pro odpověď „ano“ a zvlášť počet odevzdaných platných hlasů pro odpověď „ne“.

Činnost komisí ukončí rozhodnutím obecní rada po vyhlášení výsledků referenda.

(1) K platnosti rozhodnutí referendem je třeba účasti alespoň čtvrtiny oprávněných občanů. Rozhodnutí referendem je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných občanů, kteří se referenda zúčastnili.

(2) Rozhoduje-li se referendem o sloučení obcí, o rozdělení obcí nebo o zřízení nové městské části, je rozhodnutí přijato jen tehdy, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina všech oprávněných občanů.

K provedení rozhodnutí přijatého referendem učiní obecní rada opatření bez zbytečného odkladu.

(1) Výdaje spojené s konáním referenda hradí ze svého rozpočtu obec, v níž se referendum koná.

(2) Součástí výdajů podle odstavce 1 nejsou výdaje spojené se získáním podpisů podporovatelů návrhu na konání referenda (§ 11 a 12) a náklady na kampaň (§ 75).

(1) Každý občan může ústně nebo písemně upozornit obec nebo městskou část na chyby a nesprávnosti v seznamu a navrhnout opravu. Obec nebo městská část je povinna do tří dnů provést opravu v seznamu nebo občanovi písemně sdělit, z jakých důvodů nelze opravu provést.

(2) Bude-li návrh zamítnut, může jej občan předložit okresnímu soudu příslušnému podle hlasovacího okrsku; soud je povinen rozhodnout do tří dnů. Pro řízení platí ustanovení občanského soudního řádu.18) Podle rozhodnutí soudu provede obec nebo městská část a v den hlasování okrsková komise opravu v seznamu. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku.

(1) Každý oprávněný občan nebo volební strana může podat stížnost na postup komise.

(2) O stížnosti rozhoduje komise vyššího stupně, a není-li taková komise při hlasování v referendu, rozhoduje obecní rada. Proti rozhodnutí komise o stížnosti je možno podat odvolání, o kterém rozhoduje, pokud jde o volby, komise vyššího stupně, a pokud jde o referendum, zastupitelstvo.

(1) Každý oprávněný občan, a pokud jde o volby, také každá volební strana, která v obci podala kandidátní listinu, může podat stížnost, má-li za to, že došlo k závažnému porušení předpisů o hlasování při volbách a referendu, které mohlo podstatným způsobem ovlivnit jejich výsledek.

(2) Stížnost se předkládá písemně do sedmi dnů po vyhlášení výsledků hlasování příslušnému krajskému soudu, který rozhodne, zda je stížnost oprávněná a zda porušením předpisů o volbách a referendu došlo k podstatnému ovlivnění výsledku hlasování.

(3) Soud projedná stížnost do sedmi dnů v senátu složeném z předsedy a dvou soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.

(4) Proti usnesení krajského soudu o stížnosti se nelze odvolat.

(5) Usnesení zašle krajský soud příslušnému zastupitelstvu, které je jím vázáno, příslušnému krajskému úřadu a ministru vnitra České republiky.

Bylo-li referendem přijato rozhodnutí, ačkoli jde o případ, kdy referendum nelze vyhlásit a konat, nebo byla-li podána stížnost na platnost hlasování, pozastaví výkon takového rozhodnutí rada obce nebo zastupitelstvo a neprodleně o tom informuje příslušný krajský úřad. Neučiní-li tak, pozastaví výkon takového rozhodnutí příslušný krajský úřad.

Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

(1) Všechny státní orgány a všechny právnické osoby jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

(2) Právnické nebo fyzické osoby zabývající se polygrafickou činností jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zabezpečit, aby kandidátní listiny, tiskopisy a ostatní dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.

Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Ministerstvo vnitra České republiky

a) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o úkolech obcí při

1. vytváření a vyhlašování hlasovacích okrsků a volebních obvodů,

2. sestavování seznamů,

3. zajišťování a vybavování hlasovacích místností,

4. úschově hlasovacích lístků a jiných dokumentů o hlasování,

b) vydá vzory hlasovacího lístku, seznamu (§ 4), osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších dokumentů o hlasování,

c) rozhodne o způsobu uložení volebních dokumentů o hlasování.

(2) Český statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

1) Zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

2) Čl. 86 odst. 3 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

3) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

4) § 10 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).

5) § 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 4 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.).

6) § 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

§ 3 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

7) § 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

8) § 11 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

9) § 19 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

10) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

11) § 116 občanského zákoníku.

12) § 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

13) § 5 zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

14) Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

15) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.

16) § 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

17) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb.

18) § 200f a 200g občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 70/1992 Sb.).