§ 38 vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka – Klíčové pojmy související s klasickým morem…
Vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka · 299/2003 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 38 vyhlášky 299/2003 definuje klíčové pojmy související s klasickým morem prasat, jako jsou "prase", "prase divoké", "prase podezřelé z nákazy" a "případ klasického moru prasat", pro účely hlavy III této vyhlášky. Jasné vymezení pojmů: Paragraf stanovuje, co se rozumí pod konkrétními termíny v souvislosti s klasickým morem prasat, což je zásadní pro jednotný výklad a aplikaci dalších ustanovení vyhlášky. (§ 38 zákona č. 299/2003 Sb., vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem
a) prase – jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně prasat divokých,
b) prase divoké – prase, které není drženo ani chováno v hospodářství,
c) prase podezřelé z nákazy virem klasického moru prasat – jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo) s takovými klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, anebo s reakcemi při laboratorních testech provedených v souladu s postupy stanovenými příručkou k zajištění jednotné diagnostiky klasického moru prasat (dále jen „diagnostická příručka“), vydanou Státní veterinární správou a odpovídající diagnostické příručce schválené Komisí, jež vyvolávají podezření na možnost výskytu klasického moru prasat,
d) případ klasického moru prasat nebo prase nakažené klasickým morem prasat – jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo), u něhož byly potvrzeny klinické příznaky nebo postmortální změny klasického moru prasat, anebo u něhož byl potvrzen výskyt této nákazy na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce,
e) primární případ klasického moru prasat u prasat divokých – jakýkoli případ klasického moru prasat zjištěný u prasat divokých žijících v oblasti, v níž nejsou nařízena žádná ochranná a zdolávací opatření,
f) meta-populace prasat divokých – jakákoli skupina či subpopulace prasat divokých s omezenými kontakty s jinými skupinami či subpopulacemi,
g) vnímavá populace prasat divokých – část populace volně žijících prasat, u nichž se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru prasat,
h) zpracování – jeden ze způsobů ošetření rizikového materiálu uvedeného v přímo použitelném předpisu Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty,2) které se uplatňují způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického moru prasat,
i) markerová vakcína – očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních vyšetření prováděných v souladu s diagnostickou příručkou odlišitelná od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně kolujícím typem viru,
j) oblast s vysokou hustotou výskytu prasat – oblast v okruhu 10 km kolem hospodářství, v němž se nacházejí prasata podezřelá z nakažení klasickým morem prasat nebo nakažená touto nákazou, kde výskyt prasat přesahuje hustotu 800 prasat na 1 km2; dotyčné hospodářství se musí nacházet buď v regionu, v němž hustota prasat chovaných v hospodářstvích přesahuje 300 prasat na 1 km2, anebo ve vzdálenosti menší než 20 km od takového regionu,
k) kontaktní hospodářství – hospodářství, do něhož mohla být příslušná nákaza zavlečena, ať již v důsledku umístění tohoto hospodářství, pohybu osob, zvířat nebo vozidel, anebo jakýmkoli jiným způsobem,
l) hospodářství – jakýkoli zemědělský či jiný objekt, v němž jsou trvale nebo dočasně chována či držena prasata. Za hospodářství v tomto smyslu se nepovažují jatky, dopravní prostředky a ohrazené prostory, v nichž jsou držena a mohou být lovena prasata divoká; tyto ohrazené prostory mají takovou velikost a členění, jež vylučují použití opatření stanovených v § 41 odst. 1 a 2,
m) zamořená oblast – oblast, v níž se po potvrzení jednoho nebo více případů klasického moru prasat u prasat divokých uplatňují eradikační opatření podle § 15 nebo 16.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Jasné vymezení pojmů: Paragraf stanovuje, co se rozumí pod konkrétními termíny v souvislosti s klasickým morem prasat, což je zásadní pro jednotný výklad a aplikaci dalších ustanovení vyhlášky.
- Rozlišení mezi podezřením a potvrzením nákazy: Definuje rozdíl mezi "prasem podezřelým z nákazy" a "případem klasického moru prasat", což má dopad na zahájení a rozsah veterinárních opatření.
- Odkaz na diagnostickou příručku: Pro určení podezření nebo potvrzení nákazy odkazuje na diagnostickou příručku vydanou Státní veterinární správou, což zajišťuje standardizované postupy.
- Zahrnutí divokých prasat: Výslovně zahrnuje divoká prasata do definice "prasete" a zavádí specifické pojmy jako "primární případ klasického moru prasat u prasat divokých" a "meta-populace prasat divokých", což reflektuje význam divokých prasat v šíření nákazy.
Na co si dát pozor
- Definice jsou platné "pro účely této hlavy", což znamená, že se vztahují pouze na ustanovení týkající se klasického moru prasat v rámci vyhlášky 299/2003.
- Pojmy jako "diagnostická příručka" a "přímo použitelný předpis Evropské unie" odkazují na další dokumenty, které je nutné znát pro plné pochopení a aplikaci těchto definic.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 3 (Vyhláška o národních referenčních labora)§ 1 Výklad některých pojmů (Vyhláška ministerstva zemědělství, lesní)