Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 1

§ 1 dekret presidenta republiky, kterým se mění a doplňují některá ustanovení vojenského trestního zákona a branného zákona – Ustanovení § 194 vojenského trestního zákona doplňuje…

Dekret presidenta republiky, kterým se mění a doplňují některá ustanovení vojenského trestního zákona a branného zákona · 3/1945 Sb. · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 1 Dekretu presidenta republiky č. 3/1945 Sb. zavádí v době války trest smrti zastřelením za zběhnutí a sebepoškození, pokud hlavní velitel vyhlásil hrozbu tímto trestem. V době války může být voják, který zběhne od vojenského útvaru s úmyslem vyhnout se službě v poli, potrestán smrtí zastřelením. (§ 1 zákona č. 3/1945 Sb., dekret presidenta republiky, kterým se mění a doplňují některá ustanovení vojenského trestního zákona a branného zákona, stav k 12. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: pachatel
  • Lhůta nebo doba: „„(2) V době války trestá se zločin tento žalářem od pěti do deseti let, trestem smrti zastřelením však, uznal-li hlavní velitel pro vzmáhající se…“
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 3/1945 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Ustanovení § 194 vojenského trestního zákona doplňuje se dalším odstavcem tohoto znění:

„(2) Kromě toho v době války propadne zběh trestu smrti zastřelením, uznal-li hlavní velitel pro vzmáhající se zběhnutí za nutné pohroziti tímto trestem i bez vyhlášení stanného práva a uprchl-li zběh přes tuto jemu známou pohrůžku od jakéhokoliv vojenského útvaru v úmyslu, aby se tím vyhnul službě v poli. To platí i tehdy, kdyby jinak zběh nemohl býti odsouzen k trestu smrti, poněvadž se sám dobrovolně dostavil anebo přihlásil (§ 195 a).“

Ustanovení § 294 vojenského trestního zákona se doplňuje dalším odstavcem tohoto znění:

„(2) V době války trestá se však zločin tento trestem smrti zastřelením, uznal-li hlavní velitel pro vzmáhající se sebepoškození za nutné i bez vyhlášení stanného práva pohroziti tímto trestem a dopustil-li se pachatel tohoto zločinu přes tuto jemu známou pohrůžku.“

Ustanovení § 295 vojenského trestního zákona se doplňuje dalším odstavcem tohoto znění:

„(2) V době války trestá se zločin tento žalářem od pěti do deseti let, trestem smrti zastřelením však, uznal-li hlavní velitel pro vzmáhající se sebepoškození za nutné i bez vyhlášení stanného práva pohroziti tímto trestem a dopustil-li se pachatel tohoto zločinu přes tuto jemu známou pohrůžku.“

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • V době války může být voják, který zběhne od vojenského útvaru s úmyslem vyhnout se službě v poli, potrestán smrtí zastřelením.
  • Tento trest platí, pokud hlavní velitel předtím vyhlásil hrozbu trestem smrti za zběhnutí a voják o této hrozbě věděl.
  • Trest smrti zastřelením za zběhnutí platí i tehdy, pokud se voják dobrovolně dostavil nebo přihlásil.
  • V době války může být voják, který se sebepoškodí, potrestán smrtí zastřelením, pokud hlavní velitel vyhlásil hrozbu tímto trestem a voják o ní věděl.

Na co si dát pozor

  • Trest smrti zastřelením je podmíněn vyhlášením hrozby hlavním velitelem a znalostí této hrozby pachatelem.
  • U sebepoškození je alternativní trest žalář od pěti do deseti let, pokud není splněna podmínka pro trest smrti.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.