Zákon o státním zkušebnictví

(1) Úřad pro normalizaci a měření stanoví po projednání se zúčastněnými orgány výrobky, které podléhají schvalování.

(2) Ke schvalování stanoví Úřad pro normalizaci a měření tuzemské i dovážené výrobky,

a) které jsou určeny k široké potřebě, jestliže by mohly ohrozit bezpečnost života nebo zdraví uživatele nebo jeho okolí, aniž se uživatel o tomto nebezpečí může předem přesvědčit, a osobní ochranné pracovní prostředky,

b) které by pro svůj význam nebo pro četnost užívání mohly národnímu hospodářství způsobit škody velkého rozsahu, např. nadměrnou spotřebou elektrické nebo jiné energie, nebezpečím požáru, rušením provozu telekomunikací apod.,

c) na kterých je závislá odolnost konečných výrobků nebo investičních celků dodávaných nebo vyvážených do prostředí se ztíženými klimatickými nebo jinými podmínkami.

(1) Při schvalování výrobku zkoumá státní zkušebna jeho vzorek; zjišťuje, zda odpovídá právním předpisům (bezpečnostním, hygienickým a jiným), technickým normám a hlediskům, pro které bylo schvalování stanoveno, jakož i to, zda výrobce skýtá záruku, že bude trvale dodržovat vlastnosti výrobku rozhodné pro jeho schválení.

(2) Na základě těchto zjištění vydá státní zkušebna rozhodnutí, že výrobek jako typ schvaluje nebo neschvaluje. V rozhodnutí uvede hledisko, z kterého byl výrobek schvalován a jeho vlastnosti rozhodné pro schválení, popřípadě neschválení výrobku.

(3) Dovozce výrobku, který byl schválen jako typ pro jiného dovozce, může na tuto skutečnost upozornit při podání přihlášky ke schvalování státní zkušebně. Pokud státní zkušebna uváděnou shodu prověří jako pravdivou, vydá bez dalšího řízení rozhodnutí o schválení i pro tohoto dovozce.

(4) Platnost schválení výrobku může být omezena udáním doby, prostředí nebo způsobu použití, pro které se výrobek schvaluje.

(5) Dovážené výrobky stanovené ke schválování se považují též za schválené, jestliže byl jejich dovoz oznámen příslušné státní zkušebně a jsou-li označeny značkami nebo vybaveny nálezy (např. certifikáty) uznanými pro tento účel na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nebo uznanými Federálním úřadem pro normalizaci a měření. Federální úřad pro normalizaci a měření může po projednání se zúčastněnými orgány uznat značky nebo nálezy, jestliže vyjadřují shodu vlastností výrobku s požadavky stanovenými pro jeho schválení podle tohoto zákona. Značky a nálezy uznané pro účely schvalování se uveřejňují ve Věstníku Federálního úřadu pro normalizaci a měření.

(6) Neschválené výrobky nesmějí být uváděny do oběhu. Dovozce výrobku schváleného typu pro jiného dovozce, může dovážený výrobek uvádět do oběhu již na základě podání přihlášky ke schvalování státní zkušebně doplněné písemným prohlášením, že takový výrobek je shodný se schváleným typem výrobku, a to až do doby, kdy rozhodnutí o schvalování výrobku bude vydáno i pro tohoto dovozce.

(7) Je-li výrobek schvalován jen z hlediska své odolnosti v určitém prostředí se ztíženými klimatickými nebo jinými podmínkami (§ 20 odst. 2 písm. c), nesmí být bez schválení dodáván nebo vyvážen do takového prostředí, ani v něm používán.

Státní zkušebna provádí namátkově kontrolu vlastností schválených výrobků dávaných do oběhu, zda odpovídají vlastnostem schváleného vzorku. Zjistí-li, že nemají v rámci přípustné tolerance vlastnosti rozhodné pro schválení, schválení odejme.

(1) Ve výjimečných případech může Úřad pro normalizaci a měření stanovit, že u některých výrobků podléhá ověření státní zkušebnou každý kus nebo každá výrobní dávka, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele pro mimořádnou míru nebezpečí spojeného s užíváním výrobku (např. střelné zbraně pro civilní potřebu, vybrané osobní ochranné prostředky). Bez tohoto ověření nesmí být takový výrobek uváděn do oběhu ani používán.

(2) Každý uživatel, popřípadě opravna takového výrobku, jsou povinni přihlásit a předložit státní zkušebně výrobek v případech stanovených Úřadem pro normalizaci a měření v prováděcím předpise.

(1) Úřad pro normalizaci a měření stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány ve Věstníku Úřadu pro normalizaci a měření výrobky, které podléhají certifikaci (povinná certifikace). Současně stanoví orgán státního zkušebnictví příslušný k certifikaci a určí, podle kterých technických norem, technických dokumentů, popřípadě právních předpisů bude certifikace prováděna.

(2) Certifikace výrobků nestanovených k certifikaci (nepovinná certifikace) může být provedena jen na návrh výrobce nebo jiné právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti, která prokáže právní zájem na provedení certifikace.

Při certifikaci výrobků se zjišťují a vydáním certifikátu potvrzují

a) shoda vlastností certifikovaného typu výrobku s určenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě právními předpisy;

b) předpoklady přihlašovatele pro trvalé dodržování jakosti certifikovaných výrobků ve výrobě.

(1) Certifikaci výrobků provádí státní zkušebna na základě přihlášky podané jejich výrobcem nebo jinou právnickou osobou a fyzickou osobou oprávněnou k podnikatelské činnosti, která prokáže právní zájem na provedení certifikace. Má-li výrobek vlastnosti shodné s vlastnostmi stanovenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě právními předpisy a jsou-li zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě, vydá státní zkušebna certifikát. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, odmítne výrobek certifikovat. Obdobně postupuje při certifikaci Úřad pro normalizaci a měření v případech, kdy si provedení certifikace vyhradil.

(2) V certifikátu se stanoví podmínky pro označování výrobků certifikační značkou, popřípadě pro vydávání dokladu o certifikaci, kterým se potvrzuje shodnost vlastností certifikovaného výrobku nebo výrobní dávky s vlastnostmi certifikovaného typu výrobku. Platnost certifikátu může být omezena.

Státní zkušebna provádí namátkově kontrolu, zda certifikované výrobky mají vlastnosti shodné se stanovenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě s právními předpisy a zda jsou zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě. Zjistí-li se, že výrobky nemají vlastnosti shodné s technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě s právními předpisy nebo že nejsou zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě, odejme státní zkušebna certifikát nebo oprávnění z něj vyplývající. Obdobně postupuje při kontrole Úřad pro normalizaci a měření v případech, kdy si provedení kontroly vyhradil.

(1) V řízení ve věcech státního zkušebnictví se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Státní zkušebny jsou povinny provést hodnocení, schvalování a certifikaci výrobku ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem.

(3) O odvolání proti rozhodnutím státních zkušeben rozhoduje Úřad pro normalizaci a měření. Opravné prostředky proti rozhodnutím o hodnocení a o schvalování výrobků nemají odkladný účinek.

(1) Účastníkem řízení ve věcech státního zkušebnictví je pouze ten, kdo přihlásil nebo měl přihlásit výrobek k hodnocení, schválení nebo certifikaci (dále jen přihlašovatel). Výrobky podléhající hodnocení, schválení nebo certifikaci je povinen přihlásit u příslušné státní zkušebny výrobce, a to způsobem a ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem. Jde-li o dovážené výrobky, má tuto povinnost dovozce.

(2) Státní zkušebna nejpozději do 60 dnů po doručení přihlášky provedené řádným způsobem oznámí přihlašovateli písemně, kdy mu stanoví podmínky hodnocení, popřípadě schvalování výrobku a dokdy bude hodnocení, popřípadě schválení provedeno.

(3) Na výzvu státní zkušebny je přihlašovatel povinen dodat jí ve stanovené lhůtě bezplatně vzorek výrobku v nezbytně potřebném množství a s vyžádanou dokumentací. Státní zkušebna má právo vybrat sama vzorky výrobku buď přímo u přihlašovatele, u odběratele nebo u dopravce, či z obchodní sítě, a to vždy na náklady přihlašovatele. Vzorky vrací státní zkušebna přihlašovateli ve stavu, v jakém jsou po zkouškách. Je-li to technicky možné a hospodářsky účelné, dohodne státní zkušebna s přihlašovatelem, že si vzorek ponechá jako doklad.

(1) Orgány státního zkušebnictví zjišťují vlastnosti výrobku samy nebo mohou zadat toto zjištění jiným právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikatelské činnosti. Se souhlasem těchto orgánů, popřípadě za jejich dozoru, může zjištění provádět nebo dát provést přihlašovatel.

(2) Úřad pro normalizaci a měření může zadat zkoušení a posuzování výrobků pro potřeby státního zkušebnictví zahraničním institucím sám, jiné právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti jen s jeho souhlasem.

(1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti jsou povinny umožnit orgánům státního zkušebnictví provádět výkon státního zkušebnictví. Zejména jsou povinny předložit jim dokumentaci týkající se hodnocených, schvalovaných nebo certifikovaných výrobků, umožnit jim přístup k výrobním a zkušebním zařízením a do příslušných prostorů právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti, jakož i používání měřicí techniky vlastní nebo používané právnickou osobou a fyzickou osobou oprávněnou k podnikatelské činnosti.

(2) Pracovníci státního zkušebnictví a členové hodnotitelských komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství, o nichž se při výkonu státního zkušebnictví dozvědí.

(3) Změny ve výrobě, schopné ovlivnit vlastnosti hodnoceného, schváleného nebo certifikovaného výrobku, nebo předání výroby jiné právnické osobě a fyzické osobě oprávněné k podnikatelské činnosti, je výrobce povinen ohlásit neprodleně, nejpozději však do dne, kdy ke změně dochází, státní zkušebně.

(1) Budou-li do oběhu uvedeny výrobky označené státní značkou jakosti, značkou prvního stupně jakosti, schvalovací nebo certifikační značkou, které jim nenáleží, uloží Úřad pro normalizaci a měření tomu, kdo výrobek takto označil, pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny výrobků takto označených. Mimoto může Úřad pro normalizaci a měření nařídit stažení takových výrobků z obchodní sítě, a to na náklad toho, kdo výrobek nesprávně označil. Toto nařízení se však netýká výrobků dodaných dříve než tři roky před vydáním rozhodnutí o stažení.

(2) Úřad pro normalizaci a měření uloží tomu, jenž uvede do oběhu výrobek neprávem (§ 18 a 22), pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny všech neprávem dodaných výrobků.

(3) Zjistí-li se při kontrole schválených výrobků (§ 23), že kontrolovaný výrobek vykazuje závadu, pro niž mu musí být schválení odňato, může Úřad pro normalizaci a měření uložit přihlašovateli pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny výrobků, o nichž se prokáže, že byly již před kontrolou uvedeny s touto závadou do oběhu.

(4) V případě nebezpečí, že výrobek podléhající schválení, který nebyl schválen nebo jemuž bylo schválení odňato, ohrozí zdraví, nařídí Úřad pro normalizaci a měření mimo pokuty (odst. 4 a 5) i stažení všech těchto výrobků z obchodní sítě, popřípadě i z používání, a to vždy na náklad přihlašovatele.

(5) Bylo-li nařízeno stažení výrobku, zaplatí přihlašovatel navíc pokutu ve výši plné velkoobchodní ceny všech výrobků, které nestáhl do 90 dnů po obdržení rozhodnutí o stažení výrobku.

(6) Při výpočtu výše pokuty podle předchozích ustanovení se nepřihlíží k výrobkům dodaným dříve než tři roky přede dnem, kdy bylo o uložení pokuty rozhodnuto.

(7) Přihlašovateli, který dosáhl rozhodnutí ve věci státního zkušebnictví nesprávnými údaji, uloží Úřad pro normalizaci a měření pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny výrobků dodaných po dni vydání takového rozhodnutí. Tuto pokutu nelze uložit, prokáže-li přihlašovatel, že nemohl nesprávným údajům zabránit.

Při hodnocení, schvalování a certifikaci výrobků, a to i v odvolacím řízení, přísluší státním zkušebnám a Úřadu pro normalizaci a měření za výkon státního zkušebnictví úhrada. Úhradu platí přihlašovatel.

Organizace, jíž bylo uděleno oprávnění a její nadřízený orgán jsou povinny zajistit chod a rozvoj státního zkušebnictví z hlediska osobního obsazení a technického vybavení státní zkušebny.

Zákonem není dotčena působnost správních orgánů, které podle zvláštních předpisů schvalují a povolují výrobky nebo vykonávají nad nimi odborný dozor, a to z hlediska určitých vlastností výrobku nebo podmínek jeho použití.

(1) Oprávnění k provádění povinného zkoušení (schvalování) a hodnocení vydaná podle dosavadních předpisů zanikají dnem 1. července 1968, pokud je Úřad pro normalizaci a měření již dříve nenahradí oprávněním podle tohoto zákona.

(2) Rozhodnutí o hodnocení a schválení výrobků vydaná před účinností tohoto zákona jím nejsou dotčena.

(3) Jestliže přihlašovatel již vyrábí nebo dodává výrobek, který podle tohoto zákona Úřad pro normalizaci a měření stanoví ke schvalování, aniž byl výrobek již dříve schválen, je povinen přihlásit jej u příslušné státní zkušebny ke schválení nejpozději do 90 dnů od oznámení, že výrobek schvalování podléhá. Do ukončení schvalovacího řízení může pokračovat v dodávkách.

(1) Úřad pro normalizaci a měření vydá předpisy k provádění zákona, v nichž stanoví podrobnosti o řízení ve věcech státního zkušebnictví, o podmínkách hodnocení a o certifikaci výrobků, o způsobu označování zhodnocených, schválených a certifikovaných výrobků a o výši úhrady za výkon státního zkušebnictví.

Zrušují se:

a) zákon č. 185/1910 ř. z., o technickém zkoumání, zkoušení a ohledání materiálu;

b) zákonné opatření č. 2/1955 Sb., o státní službě pro míry a váhy, o státní službě pro drahé kovy a o zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu;

c) zákonné opatření č. 102/1965 Sb., o jednotném řízení povinného zkoušení a hodnocení výrobků;

d) vyhláška ministra průmyslu č. 1505/1946 Ú. l., o povinné kontrole a zkoušení domácích, živnostenských a průmyslových spotřebičů topných plynů a některých přístrojů a jejich součástí pro výrobu, rozvod a kontrolu plynu (č. 1462/1946 Ú. v.);

e) vyhláška ministra průmyslu č. 637/1947 Ú. l., o povinné kontrole a zkoušení plynových spotřebičů a plynových přístrojů (č. 554/1947 Ú. v.);

f) vyhláška ministerstva automobilového průmyslu a zemědělských strojů č. 44/1957 Ú. l. (Ú. v.), o jakostním značkování některých výrobků;

g) vyhláška ministerstva automobilového průmyslu a zemědělských strojů č. 87/1958 Ú. l. (Ú. v.), kterou se rozšiřuje seznam výrobků, na něž se vztahuje vyhláška č. 44/1957 Ú. l. (Ú. v.), o jakostním značkování některých výrobků;

h) vyhláška ministra všeobecného strojírenství č. 52/1962 Sb., o zkoušení a ověřování zbraní a střeliva pro civilní potřebu;

i) vyhláška Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky č. 83/1963 Sb., o povinném zkoušení a kontrole elektrotechnických výrobků, materiálů a pomůcek;

j) vyhláška Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky č. 162/1964 Sb., o povinném zkoušení a kontrole výrobků a materiálů určených do oblastí se ztíženými klimatickými podmínkami;

k) směrnice Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky č. 20 774/4013/65a z 30. září 1965, pro povinné zkoušení a hodnocení vybraných výrobků;*)

l) prováděcí pokyny, doplňky a změny Úřadu pro normalizaci a měření ke směrnicím pro povinné zkoušení a hodnocení vybraných výrobků čj. Zk/65a/66 z 12. ledna 1966.*)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1968.

Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

*) Zákoník práce a vyhláška ministerstva financí č. 91/1966 Sb.

*) Ponechané dosud v platnosti podle odst. 2 písm. a) bod 7 vyhl. č. 75/1966 Sb.