§ 156 zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění zákona o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků) – Vdovský (sirotčí) důchod

(1) Nenáležel-li vdovský důchod podle dosavadních předpisů proto, že manželství bylo uzavřeno po 60. roce věku pracujícího (důchodce) a netrvalo aspoň dva roky, přizná se na žádost tento důchod za splnění ostatních podmínek nároku, nejdříve však od 1. ledna 1976; přitom se výše vdovského důchodu stanoví podle předpisů platných před tímto dnem.

(2) Nebyl-li vdovský důchod vyplácen nebo byl-li vyplácen ve snížené výměře proto, že vdova žije ve společné domácnosti s druhem, obnoví se na žádost výplata vdovského důchodu v plné výši, nejdříve však od 1. ledna 1976.

(3) K vdovskému důchodu podle odstavců 1 a 2 náleží zvýšení podle § 142.

(4) Jestliže zanikl nebo zanikne nárok na vdovský nebo sirotčí důchod vzniklý před 1. lednem 1976 a do dvou roků po zániku nároku vznikne za účinnosti zákona znovu nárok na takový důchod, platí ustanovení § 155 odst. 4 obdobně.

(5) Převyšuje-li při souběhu vdovského a starobního (invalidního) důchodu přiznaných před 1. lednem 1976 úhrn důchodů nejvyšší výměru úhrnu důchodů při souběhu (§ 66), snižuje se počínajíc splátkou důchodu splatnou v lednu 1976 vdovský důchod o částku, o niž úhrn přiznaných důchodů převyšuje tuto nejvyšší výměru, popřípadě se vdovský důchod nevyplácí; zvýšení důchodu podle části osmé se provede po této úpravě.

(6) Vdovský důchod družky náležející ke dni 30. června 1964 se zachovává za stejných podmínek jako vdovský důchod vdovy.

(7) Ustanovení tohoto zákona o rozvedených ženách se vztahují též na ženy rozloučené a rozvedené podle dřívějších předpisů.