Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění zákona o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit, že pracujícím, kteří vykonávali práce zvlášť škodlivé pro zdraví, náleží plný starobní důchod a invalidní důchod ze zaměstnání I. pracovní kategorie, i když vykonávali zaměstnání této kategorie po dobu kratší než 20 roků a ke dni splnění ostatních podmínek nároku na důchod netrval výkon takových prací. Opatření učiněná v souladu s tímto ustanovením před 1. lednem 1976 se považují za opatření podle tohoto ustanovení.

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením v souladu s dlouhodobým programem společenské péče o rodiny s nezaopatřenými dětmi zvyšovat

a) sazby výchovného, popřípadě příplatek k němu (§ 46 odst. 2 a 3) a přiznávat k němu jednorázovou výpomoc,

b) nejnižší výměru sirotčího důchodu (§ 41 odst. 3 a 4),

c) částku nejvyšší přípustné hranice vlastního příjmu nezaopatřeného dítěte pro nárok na sirotčí důchod (§ 40) a výchovné (§ 46),

d) sazby zaopatřovacího příspěvku, popřípadě příplatek k němu (§ 74 odst. 1 a 2),

e) částky nejvyšší přípustné hranice příjmu pro přiznání náhrady ušlé pracovní odměny členům jednotných zemědělských družstev při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách (§ 78 odst. 5 a 6).

Vláda Československé socialistické republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, nařízením upravit výši průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dřívější důchod (§ 14 odst. 6).

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit

a) za jakých podmínek a v jaké výši se poskytuje při zaměstnání starobní a vdovský důchod a bez ohledu na výši výdělku důchod za výsluhu let a sirotčí důchod z důchodového zabezpečení (pojištění);

b) že se poskytuje část starobního důchodu, aby se umožnil postupný přechod do starobního důchodu pracujícím, kteří jsou zaměstnáni po vzniku nároku na tento důchod, jestliže se věkem změnila jejich pracovní schopnost tak, že jejich výdělek poklesl v důsledku zmenšeného pracovního úvazku anebo v důsledku změny zaměstnání;

c) odchylný způsob stanovení průměrného měsíčního výdělku u pracujících, kteří po vzniku nároku na starobní důchod jsou nepřetržitě zaměstnáni bez pobírání starobního důchodu nebo jeho části a splňují podmínky pro výplatu starobního důchodu při zaměstnání.

Vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky mohou nařízením stanovit, které příjmy se zahrnují do průměrného výdělku dlouhodobě uvolněných poslanců národních výborů a z kterého období se jejich průměrný měsíční výdělek zjišťuje.

Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, mohou odstraňovat

a) v oborech své působnosti ministři národní obrany a vnitra Československé socialistické republiky, ministři práce a sociálních věcí, vnitra a spravedlnosti republik,

b) příslušné národní výbory, pokud jde o zaopatřovací příspěvek, o dávky ze zabezpečení v nemoci pracujících uvedených v § 3 písm. f), o dávky ze zabezpečení matky a dítěte občanů, kteří poskytují služby a opravy na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, a o zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami (§ 72).

(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů

a) způsob výpočtu průměrného měsíčního výdělku, do jaké výše se započítává hrubý výdělek domáckého dělníka pro výpočet průměrného měsíčního výdělku, co se považuje za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, co je zaměstnáním zcela nepřiměřeným dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, co se rozumí podstatným poklesem výdělku, kdy je důchodce částečně, převážně nebo úplně bezmocný, podrobnosti o důchodovém zabezpečení občanů ve výkonu trestu odnětí svobody a odchylky potřebné pro použití automatizovaného způsobu výpočtu podkladů pro vyměření důchodu;

b) způsob zúčtování invalidního důchodu při jeho zpětném přiznání, dojde-li k jeho souběhu s nemocenským, sirotčím důchodem, výchovným nebo přídavky na děti, popřípadě příplatkem na invalidní dítě;

c) výši příspěvku dětem až do 26. roku věku dítěte, o které není jinak náležitě postaráno;

d) pro pracující uvedené v § 3 písm. f) zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte obdobně podle úpravy platné pro pracovníky v pracovním poměru, zabezpečení v době vojenského cvičení a důchodové zabezpečení; přitom určí základ pro výpočet důchodu a může určit, které doby se nezapočítávají do doby zaměstnání pro nezaplacení příspěvku podle předpisů platných před 1. lednem 1969;

e) podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení matky a dítěte a důchodového zabezpečení občanů, kteří poskytují služby a opravy na základě povolení národního výboru; přitom může stanovit, jak se určuje průměrný měsíční výdělek těchto občanů;

f) další podrobnosti k provedení tohoto zákona, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 7 a 8; přitom může stanovit ve prospěch pracujících odchylky od jednotlivých ustanovení zákona.

(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálními ministerstvy národní obrany a vnitra, s ministerstvy kultury republik a s Ústřední radou odborů upraví podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky okruh pracujících, na něž se vztahují ustanovení o důchodu za výsluhu let (částečném důchodu za výsluhu let), podrobné podmínky pro nárok a výši tohoto důchodu, zejména délku potřebné doby zaměstnání a podmínky výplaty důchodu.

(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálními ministerstvy zemědělství a výživy a financí upraví výši příspěvku jednotných zemědělských družstev na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení (§ 101), způsob jeho výpočtu a odvádění.

(4) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů upraví pro jednotlivě hospodařící rolníky a jiné osoby samostatně hospodařící

a) podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení matky a dítěte;

b) podmínky a rozsah důchodového pojištění; přitom stanoví vyměřovací základ, ze kterého se vypočítává starobní, invalidní (částečný invalidní) důchod, a pojistné na částečnou úhradu nákladů důchodového pojištění; nejnižší výměru starobního, invalidního a vdovského důchodu těchto osob, které byly účastníky odboje, stanoví obdobně podle úpravy platné pro účastníky odboje podle tohoto zákona;

c) za jakých podmínek se hodnotí doba zaměstnání jako doba získaná podle předpisů o důchodovém pojištění těchto osob.

(5) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s Ústřední radou odborů stanovit, kteří jiní občané, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mají nárok na dávky důchodového zabezpečení.

(6) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů upraví podmínky a rozsah péče o občany se změněnou pracovní schopností, zejména jejich hmotné zabezpečení a povinnosti organizací při provádění péče o tyto občany; dále upraví úhradu za péči poskytovanou v ústavech sociální péče.

(7) Ministerstva práce a sociálních věcí republik v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány, s Českou odborovou radou nebo Slovenskou odborovou radou a po projednání s příslušným svazem družstevních rolníků stanoví podmínky a způsob poskytování ostatních dávek (služeb) sociální péče, povinnosti organizací při provádění péče o občany společensky nepřizpůsobené a organizaci ústavní péče a ostatních účelových zařízení sociální péče.

(8) V oborech své působnosti stanoví podrobnosti k provedení tohoto zákona federální ministerstva národní obrany a vnitra a ministerstva spravedlnosti republik, zejména určí okruh funkcí pro nárok na důchod za výsluhu let a upraví v souladu se zásadami o souběhu nároku na příspěvek za službu s nárokem na starobní a invalidní (částečný invalidní) důchod43) souběh tohoto příspěvku s důchodem za výsluhu let (částečným důchodem za výsluhu let).

Zrušují se

1. zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů č. 89/1968 Sb., č. 161/1968 Sb., č. 71/1970 Sb., č. 106/1971 Sb. a č. 99/1972 Sb.;

2. ustanovení zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb., č. 89/1968 Sb., č. 161/1968 Sb., č. 71/1970 Sb., č. 106/1971 Sb. a č. 99/1972 Sb., pokud upravují důchodové zabezpečení družstevních rolníků, zabezpečení členů rodin družstevníků konajících službu v ozbrojených silách, zabezpečení družstevníků v době vojenského cvičení, zabezpečení důchodců v nemoci a služby sociálního zabezpečení, a to § 1 až 3, § 4 odst. 2, § 38 až 87, § 89, v § 91 odst. 1 část poslední věty počínající slovy „nejvýše však za tři roky nazpět...“, § 92, § 93 odst. 2, § 94, § 96, 97, § 99 odst. 2, § 100 odst. 4 a 5, § 101 až 103, § 105 až 112, v § 113 část věty „úřad důchodového zabezpečení (správa důchodů)“, § 114, § 115 odst. 2, 3 a 4, § 117 odst. 2 a 3, v § 118 odst. 1 první větě část věty počínající slovy „o vstupu důchodce do družstva“ a končící slovy „se změněnou pracovní schopností“, § 120 odst. 2, § 121 odst. 3 až 9, § 124 až 141, § 142a písm. d), § 143 odst. 2, § 145 a v § 148 odst. 1 slova „s výjimkou ustanovení uvedených v následujícím odstavci“ a odst. 2. V důsledku toho se název zákona mění a zní „Zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte“ a slova „sociální zabezpečení“ se v tomto zákonu nahrazují slovy „zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte“. Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 103/1964 Sb., jak vyplývá z pozdějších předpisů a ze změn provedených tímto zákonem;

3. čl. I zákona č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení;

4. zákon č. 161/1969 Sb., o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině, pokud upravuje důchodové zabezpečení (pojištění), a to v § 1 odst. 1 písm. b) slova „a pro nárok na dávky důchodového zabezpečení (pojištění) a jejich výši,“;

5. vládní nařízení č. 113/1950 Sb., jímž se stanoví podrobnosti o přestupu státních zaměstnanců a některých nestátních veřejných zaměstnanců, jakož i příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů, do národního důchodového pojištění a srážky na pojistné;

6. vládní nařízení č. 114/1950 Sb., o pensijním a úrazovém zabezpečení zaměstnanců v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru převzatých do služeb národních podniků, zřízených z bývalých státních podniků, nebo do služeb některých jiných národních podniků;

7. vládní nařízení č. 115/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech a o pensijním zabezpečení bývalých pragmatikálních zaměstnanců převzatých do služeb národních nebo komunálních podniků, pokud nebylo zrušeno ustanovením § 279 odst. 1 č. 48 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.;

8. vládní nařízení č. 18/1954 Sb., o úpravě nároků z dosavadního pensijního nadlepšení;

9. § 19 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 99/1971 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů, nabylo účinnosti dnem 1. srpna 1979, zákon č. 150/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1980, zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení, nabylo účinnosti dnem 1. února 1982 a zákon č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. července 1982.

Indra v. r.

1) Např.:

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,

zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů a tohoto zákona (§ 173), a vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí tento zákon, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku,

zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.

2) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, zákon č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb., dekret č. 53/1945 Sb., o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům,

zákon č. 47/1946 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění.

3) § 10 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, § 2 a 5 vyhlášky č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.

4) Tj. 1/25 z 50 % průměrného měsíčního výdělku.

5) § 1 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 112/1953 Sb., kterým se mění procenta zvýšení daně ze mzdy.

6) § 18 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení (§ 119 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení).

7) Zákon č. 50/1973 Sb.

8) § 10 odst. 3 zákona č. 50/1973 Sb.

9) Nařízením vlády ČSSR č. 106/1979 Sb., kterým se zvyšuje hranice příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na děti, byla tato částka od 1. října 1979 zvýšena na částku 780 Kčs.

10) § 9 zákona č. 50/1973 Sb.

11) Výchovné bylo zvýšeno od 1. srpna 1979 nařízením vlády ČSSR č. 77/1979 Sb., kterým se zvyšují přídavky na děti a výchovné, a od 1. února 1982 nařízením vlády ČSSR č. 9/1982 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na děti. Od 1. února 1982 výchovné činí měsíčně

na jedno

dítě

Kčsna dvě

děti

Kčsna tři

děti

Kčsna čtyři

děti

Kčsk důchodu

invalidnímu23061011501640jinému18061011501640 a zvyšuje se za každé další dítě o 330 Kčs měsíčně.

12) Nařízením vlády ČSSR č. 9/1982 Sb., byl příplatek na invalidní dítě k výchovnému zvýšen od 1. února 1982 na 500 Kčs měsíčně.

13) Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

14) Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.

15) Zákon č. 73/1973 Sb., o branné výchově.

16) § 1 odst. 1 č. 1 písm. a) až d) a č. 2 zákona č. 255/1946 Sb.

17) § 1 odst. 1 č. 1 písm. g) zákona č. 255/1946 Sb.

18) Podle § 1 odst. 1 č. 1 písm. f) zákona č. 255/1946 Sb. je účastníkem povstání, kdo se zúčastnil povstání v květnu 1945, přičemž za bojů padl, byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví.

19) § 276 a násl. občanského soudního řádu.

20) Zákon č. 117/1966 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

21) Zákon č. 20/1966 Sb.

22) Zákon č. 32/1957 Sb.,

zákon č. 88/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 32/1957 Sb.,

zákon č. 103/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů a tohoto zákona (§ 173),

zákon č. 88/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24) Nařízením vlády ČSSR č. 9/1982 Sb., byly částky zaopatřovacího příspěvku zvýšeny od 1. února 1982 na 300 Kčs měsíčně, jde-li o dítě, a na 650 Kčs měsíčně, jde-li o ostatní oprávněné.

25) Nařízením vlády ČSSR č. 9/1982 Sb. byl příplatek na invalidní dítě k zaopatřovacímu příspěvku zvýšen od 1. února 1982 na 500 Kčs měsíčně.

26) § 125 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.) a § 26 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.

27) Nařízením vlády ČSSR č. 9/1982 Sb. byla tato částka zvýšena od 1. února 1982 na částku 690 Kčs.

28) Nařízením vlády ČSSR č. 9/1982 Sb. byla částka příjmů zvýšena od 1. února 1982 pro pozůstalé po účastnících odboje na 880 Kčs měsíčně.

29) § 50 zákoníku práce.

30) § 44 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

31) § 116 zákona č. 103/1964 Sb., § 82 odst. 5 vyhlášky č. 104/1964 Sb.

32) Lhůta k podání opravného prostředku je 30 dnů od doručení rozhodnutí. Návrh je podán včas i tehdy, byl-li ve lhůtě podán u jiného soudu nebo u orgánu, který vydal rozhodnutí (§ 247 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu).

33) Jde o důchody zvýšené již podle čl. I zákona č. 106/1971 Sb., o zvýšení důchodů starodůchodců a některých nízkých důchodů v sociálním zabezpečení.

34) § 18 zákona č. 55/1956 Sb. (§ 119 zákona č. 101/1964 Sb.).

35) Čl. IV zákona č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení.

36) § 64 zákona č. 101/1964 Sb. a § 102 zákona č. 103/1964 Sb.

37) Čl. I zákona č. 161/1968 Sb. a čl. I zákona č. 106/1971 Sb.

38) Vyhláška č. 156/1954 Ú. l., kterou se stanoví podmínky pro důchodové připojištění účastníků dosavadního pensijního nadlepšení za pojistné placené po 31. prosinci 1952.

39) Čl. II a III zákona č. 161/1968 Sb., čl. 1, 2 a 4 zákona č. 71/1970 Sb., o úpravě některých nízkých důchodů a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, čl. II a III zákona č. 106/1971 Sb.

40) § 48 odst. 1 a 2 zákona č. 103/1964 Sb.

41) § 133 zákona č. 101/1964 Sb.

42) Zákon č. 33/1957 Sb., o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, ve znění zákona č. 18/1959 Sb., § 131 odst. 3 zákona č. 101/1964 Sb. a čl. I zákona č. 161/1968 Sb.

43) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb., a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.