30/1983 Sb. · 176 paragrafů
(1) Je-li účastníku odboje přiznán sociální důchod, poskytuje se účastníku odboje
skupiny ve výši Kčs měsíčněI.1700II.1400III. 1200IV.1100.
(2) Je-li vdově po účastníku odboje přiznán sociální důchod, poskytuje se ve výši nejméně 880 Kčs měsíčně.
Jestliže se rodičům účastníka odboje, který v souvislosti s odbojovou činností padl, byl popraven, nebo zemřel ve vězení, poskytuje důchod rodičů, starobní, invalidní, vdovský nebo sociální důchod, náleží tento důchod, jde-li o jednotlivce, nejméně ve výši 880 Kčs měsíčně, a jde-li o manželskou dvojici, nejméně ve výši 1500 Kčs měsíčně včetně zvláštního přídavku; při úhrnu důchodů náležejících rodiči (rodičům) se zvýšení přizná k důchodu vyššímu (nejvyššímu) tak, aby úhrn důchodů dosáhl částky 880 Kčs měsíčně, popřípadě 1500 Kčs měsíčně.
Jestliže důchod (úhrn důchodů) nedosahuje částky 1600 Kčs měsíčně a je jediným zdrojem příjmu důchodce a jeho rodinného příslušníka, z nichž jeden je účastníkem odboje, upraví se důchod (úhrn důchodů) na tuto částku. Ustanovení § 42 odst. 2 až 4 platí obdobně.
(1) Byl-li příjemce dávky nebo jiný oprávněný vyzván, aby osvědčil okolnosti rozhodné pro výplatu dávky nebo její výši, je povinen výzvě vyhovět; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže oprávněný byl ve výzvě upozorněn na tyto následky.
(2) Příjemce dávky nebo jiný oprávněný je povinen ohlásit do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu. Neohlásí-li poživatel starobního důchodu vstup do zaměstnání, nemá nárok na zvýšení důchodu za dobu, po kterou nesplnil ohlašovací povinnost; tím není dotčena jeho povinnost vrátit dávky přijaté neprávem (§ 62 odst. 2).
(3) Výplata dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem může být zastavena, jestliže občan, jehož zdravotní stav je třeba zjistit, se nepodrobí lékařskému vyšetření přesto, že byl upozorněn na možné zastavení výplaty dávky. Byla-li v takovém případě výplata dávky zastavena a zjistí-li se, že plná (částečná) invalidita pominula již před zastavením výplaty dávky, dávka ode dne zastavení výplaty nenáleží.
(1) Byl-li nárok na dávku neprávem odepřen, zanikne-li nárok na dávku nebo zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, anebo změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo její výplatu, dávka se přizná, odejme, zvýší, sníží anebo se její výplata zastaví. Odnětí a snížení dávky, popřípadě zastavení výplaty dávky se provede ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které byla již vyplacena. Zvýšení dávky nesprávně vyměřené se provede ode dne, od něhož dávka nebo zvýšení náleží, nejvýše však za tři roky nazpět ode dne podání návrhu nebo ode dne, kdy orgán důchodového zabezpečení zjistil, že dávka byla vyměřena nesprávně; na doplatku se vyplatí celkem nejvýše 12 000 Kčs. Jde-li o přiznání dávky neprávem odepřené, vyplatí se dávka za dobu uvedenou v § 71 odst. 2 v plné výši a za předchozí dva roky se na doplatku vyplatí nejvýše 12 000 Kčs.
(2) Příjemce dávky, který nesplnil některou povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími předpisy anebo jinak vědomě způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen vrátit dávku nebo její část ode dne, od něhož nenáležela vůbec nebo v poskytované výši; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zatajil některou rozhodnou skutečnost nebo jestliže vědomě přijímal dávku vyplácenou neprávem nebo v nesprávné výši. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání nebo odnětí dávky anebo její části. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky anebo ze mzdy (pracovní odměny) oprávněného; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.19)
(1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud vláda Československé socialistické republiky nestanoví výjimky. Invalidní (částečný invalidní) důchod a částečný důchod za výsluhu let se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní (částečný invalidní) důchod podle § 48 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož vykonávání došlo k poškození zdraví.
(2) Je-li důchodce, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, umístěn v psychiatrické léčebně po dobu delší tří měsíců, důchod se nevyplácí počínajíc čtvrtou měsíční splátkou důchodu, splatnou po dni umístění v léčebně. Má-li důchodce povinnost poskytovat jen výživné, popřípadě příspěvek na výživu, přiznané soudem, vyplácí se počínajíc čtvrtou měsíční splátkou důchodu, splatnou po dni umístění v léčebně, část důchodu, které je třeba k úhradě tohoto výživného (příspěvku). Důchodci nebo jeho opatrovníku se vyplácí část důchodu, které je třeba na úhradu jiných závazků a osobních potřeb důchodce. Po návratu z psychiatrické léčebny se doplatí důchodci důchod zpětně za poslední dva měsíce.
(1) Kdyby se výplatou dávky oprávněnému zřejmě nedosáhlo účelu, kterému dávka má sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, národní výbor jeho bydliště na návrh manžela nebo opatrovníka dětí anebo z vlastního podnětu určí občana, kterému má být dávka vyplácena místo oprávněnému, popřípadě rozhodne, že dávka má být vyplácena tomuto národnímu výboru; příjemce dávky je povinen použít jí toliko ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Národní výbor, pokud dávka není vyplácena jemu, dohlíží, zda příjemce dávky tuto povinnost plní. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy o některých důsledcích zanedbávání péče o děti.20)
(2) Po dobu, po kterou důchodce odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce nebo je ve vazbě, důchod se nevyplácí. Byl-li důchodce ve výkonu trestu odnětí svobody nepřevyšujícím tři měsíce, vyplatí se mu důchod zpětně za jeden měsíc; byl-li propuštěn z vazby, aniž byl odsouzen, vyplatí se mu důchod zpětně za celou dobu vazby. Manželce a dětem důchodce se na žádost vyplácí část důchodu, které je třeba k úhradě jeho závazků a osobních potřeb členů jeho rodiny; výchovné se však vyplácí neomezeně. Vyplácela-li se manželce a dětem část důchodu a doplácí-li se důchodci důchod zpětně, vyplatí se mu jen rozdíl. Osamělému důchodci lze výjimečně povolit výplatu části důchodu k úhradě jeho závazků.
(1) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na starobní důchod, důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) a invalidní (částečný invalidní) důchod, náleží, pokud se nestanoví jinak v § 25 odst. 2, jen jeden důchod, a to vyšší (nejvyšší); při splnění podmínek pro nárok na důchody stejné výše náleží důchod, který si oprávněný zvolil. Ustanovení předchozí věty platí též, jde-li o nároky na více důchodů téhož druhu z důchodového zabezpečení (pojištění).
(2) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na některý z důchodů uvedených v předchozím odstavci a na důchod vdovský nebo sirotčí anebo na důchod vdovský a sirotčí, náleží důchod vyšší (nejvyšší) a z ostatních důchodů po jedné polovině. Pokud jde o nejvyšší výměru úhrnu důchodů při souběhu nároků na důchody, platí ustanovení § 66. Sejde-li se nárok na vdovský důchod s nárokem na důchod starobní, invalidní (částečný invalidní) nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let), vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí starobní, invalidní (částečný invalidní) důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let).
(3) Je-li poživateli důchodu poskytován současně z ciziny důchod stejného druhu z jakéhokoliv sociálního zabezpečení (pojištění, zaopatření), sníží se důchod z československého důchodového zabezpečení (pojištění) o částku, odpovídající zhodnocení doby zaměstnání v cizině, popřípadě o částku, o níž je tento důchod vyšší v důsledku zhodnocení události (například pracovní úraz, válečné poškození), odškodněné dávkou též v cizině. Částka, o kterou se důchod uvedený v předchozí větě snižuje, nesmí převyšovat důchod vyplácený z ciziny.
(4) Je-li poživateli důchodu vyplácen současně z ciziny důchod jiného druhu a jeden z důchodů je důchodem vdovským nebo sirotčím, sníží se důchod z československého důchodového zabezpečení (pojištění) o polovinu nižšího důchodu. To platí též, je-li poživateli důchodu vypláceno z ciziny odškodnění dávkou za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením a tato událost nebyla zhodnocena důchodem z československého důchodového zabezpečení (pojištění) nebo jde-li o souběh dávky uvedené v § 157 s odškodněním poskytovaným dávkou z ciziny za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením a důvod pro odškodnění je u obou dávek týž.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí, jen nestanoví-li jinak mezistátní úmluva.
(6) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanovit, zejména z důvodů mezistátní vzájemnosti, odchylky od ustanovení odstavců 3 a 4 ve prospěch poživatelů dávek.
(1) Jestliže starobní důchod, invalidní (částečný invalidní) důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) nedosahuje ke dni vzniku nároku na důchod,
a) jde-li o důchody, na něž se vztahují nejvyšší výměry uvedené v § 23 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 34 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 124 odst. 1 písm. a) a § 127 odst. 1 písm. a) nebo o důchod za výsluhu let výkonného letce,částky 2500 Kčs,b) v ostatních případech částky 2150 Kčs
měsíčně, činí nejvyšší výměra úhrnu takového důchodu a jakéhokoli jiného důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění) při jejich souběhu jen uvedené pevné částky.
(2) Nejvyšší výměry úhrnů důchodů uvedené v předchozím odstavci se zvyšují o částku, o niž se zvyšuje nárok na starobní důchod za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod, ne však více než do částky 3000 Kčs měsíčně. Tato nejvyšší výměra platí též při souběhu starobního nebo invalidního důchodu účastníka odboje nebo pracujícího, který byl zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech anebo který se stal invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo v přímé souvislosti s ním, s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění).
(3) Přesahuje-li úhrn důchodů přípustnou nejvyšší výměru uvedenou v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2, sníží se důchod vdovský nebo sirotčí, popřípadě dávka uvedená v § 157 tak, aby úhrn důchodů tuto výměru nepřesáhl.
(4) Jestliže starobní, invalidní (částečný invalidní) důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) dosahuje ke dni vzniku nároku na důchod aspoň částky uvedené v odstavci 1, a pokud jde o takový důchod účastníka odboje nebo pracujícího, který byl zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech anebo který se stal invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo v přímé souvislosti s ním, částky uvedené v odstavci 2, nevyplácí se jiný důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) při souběhu s těmito důchody.
(1) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod.
(2) Jde-li o dávky přiznané před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v předchozím odstavci.
(3) Nároky přecházející na pozůstalé podle předchozích odstavců nejsou součástí dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto pozůstalých.
(1) Důchody se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Důchody a ostatní dávky se vyplácejí dopředu v měsíčních lhůtách.
(2) Dávky zkrácené pro souběh s jiným příjmem mohou být vypláceny zálohou, pozadu a nedosahují-li průměrně 50 Kčs měsíčně, v delších než měsíčních obdobích; zúčtování záloh se provádí za období nepřesahující 12 měsíců.
Nestanoví-li jinak mezistátní úmluva, dávky se do ciziny nevyplácejí a za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, nenáležejí. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanovit podmínky pro výjimečnou výplatu dávek, zdržuje-li se oprávněný ve státě, s nímž není uzavřena úmluva.
(1) Nároky na dávky nemohou být postoupeny. Dohody o srážkách z dávek mohou být uzavřeny jen pro pohledávky na výživném, popřípadě na příspěvku na výživu, a to až do poloviny dávek. Pro výkon rozhodnutí srážkami z dávek platí předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
(2) Přijetím důchodce do zaopatření ústavu sociální péče přechází jeho nárok na důchod na tento ústav do výše příspěvku na úhradu nákladů ústavní péče.
(1) Právo na dávku se nepromlčuje.
(2) Nárok na jednotlivou splátku dávky se promlčuje v jednom roce ode dne její splatnosti. Bylo-li právo na dávku uplatněno po uplynutí doby delší jednoho roku ode dne vzniku nároku na dávku, náleží jednotlivé splátky dávky nejdéle za dobu jednoho roku přede dnem uplatnění nároku na dávku. Byla-li výplata dávky zastavena při pobytu oprávněného v cizině (§ 69), náleží jednotlivé splátky dávky nejdéle za dobu jednoho roku přede dnem, kdy oprávněný ohlásil orgánu důchodového zabezpečení, že se vrátil na území československého státu, pokud jsou jinak podmínky na výplatu těchto splátek dávky splněny.
(3) Nárok na vrácení jednotlivých splátek dávek poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši (§ 62 odst. 2) se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení zjistil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, nejpozději v 10 letech od její výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li prováděny srážky z dávky na úhradu dávky vyplacené neprávem.
(1) Při poskytování léčebně preventivní péče podle zvláštních předpisů21) se lázeňská péče poskytuje důchodci, jeho manželce a dětem starším 15 let, jakož i dalším občanům převážně odkázaným výživou na důchodce, o nichž to stanoví prováděcí předpisy, na účet sociálního zabezpečení.
(2) Důchodci, jeho manželce a dětem a dalším občanům uvedeným v předchozím odstavci se poskytuje podpora při narození dítěte a pohřebné za podmínek a v rozsahu jako pracujícím v pracovním poměru podle předpisů o nemocenském pojištění; může jim být poskytnut též příspěvek na dětskou rekreaci.
(3) Ustanovení předchozích odstavců se však nevztahují
a) na důchodce, kteří jsou zabezpečeni v nemoci a v mateřství podle předpisů platných pro příslušníky ozbrojených sil;22) z tohoto zabezpečení může být poskytnut též příspěvek na dětskou rekreaci,
b) na důchodce, kteří jsou zaměstnáni a jsou zabezpečeni v nemoci a v mateřství jako pracující,23)
c) na manželku a děti důchodce uvedeného pod písmeny a) a b), jakož i na další občany převážně odkázané výživou na něj, nebo jsou-li sami zabezpečeni v nemoci nebo mateřství podle zvláštních předpisů,23)
d) na osoby, které se trvale zdržují mimo území Československé socialistické republiky.
(4) Ustanovení § 64 odst. 1, § 67 odst. 3 a § 69 platí obdobně.
(1) Členům rodin občanů konajících základní (náhradní) službu v ozbrojených silách Československé socialistické republiky a některým jiným občanům, kteří jsou odkázáni výživou na vojáka, se poskytuje zaopatřovací příspěvek, pokud mají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky.
(2) Na zaopatřovací příspěvek mají za podmínek dále uvedených nárok:
a) nezaopatřené děti (i osvojenci) vojáka a děti, které voják převzal do péče nahrazující péči rodičů; dítěti, které je svěřeno do pěstounské péče, nenáleží však zaopatřovací příspěvek z důvodu rodinného vztahu k rodičům,
b) manželka vojáka, která pečuje o nezaopatřené dítě ve věku do tří let nebo není z vážného důvodu výdělečně činná, anebo je plně invalidní,
c) družka vojáka, která s ním žila ve společné domácnosti v době jeho nástupu základní (náhradní) služby aspoň tři měsíce a nadále v ní setrvává a pečuje o nezaopatřené dítě ve věku do tří let, jehož otcem (osvojitelem) je voják, nebo která není z vážného důvodu výdělečně činná nebo je plně invalidní,
d) rozvedená manželka vojáka a matka dítěte vojáka, která není za něho provdána, přiznal-li jim soud příspěvek na výživu vůči vojáku,
e) zletilá příbuzná vojáka nebo manželky vojáka, která s ním žije ve společné domácnosti, vede mu tuto domácnost a pečuje v ní o jeho dítě ve věku do tří let,
f) manžel ženy, která nastoupila základní (náhradní) službu, je-li plně invalidním a odkázán výživou na manželku.
(3) Nezaopatřenými dětmi se rozumějí děti ve věku až do skončení povinné školní docházky; poté za obdobných podmínek, jaké jsou stanoveny v § 40 odst. 3 až 6. Ustanovení § 11 odst. 2 a § 16 odst. 4 platí obdobně.
(4) Vojáku (vojákyni) může být poskytován příspěvek na úhradu za užívání bytu; podmínky a výši příspěvku stanoví prováděcí předpisy.
(1) Zaopatřovací příspěvek činí měsíčně
a) 200 Kčs, jde-li o dítě,24)
b) 550 Kčs, jde-li o ostatní oprávněné uvedené v § 73 odst. 2 písm. b) až f); byl-li však v těchto případech přiznán soudem příspěvek na výživu vůči vojákovi, náleží zaopatřovací příspěvek ve výši příspěvku na výživu, nejvýše však v částce 550 Kčs.24)
(2) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a vyžaduje stálé péče, poskytuje se k zaopatřovacímu příspěvku na ně příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně;25) podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se na ně neposkytují přídavky na děti nebo výchovné, ani sirotčí nebo invalidní důchod.
(3) Zaopatřovací příspěvek oprávněného uvedeného v § 73 odst. 2 písm. b) až f) nesmí přesahovat 65 % průměru hrubých výdělků vojáka za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem nástupu základní (náhradní) služby. Úhrn zaopatřovacích příspěvků více takových oprávněných nesmí přesahovat 80 % tohoto průměru. Byl-li by úhrn vyšší, snižují se zaopatřovací příspěvky poměrně.
(4) Zaopatřovací příspěvek manželky (družky), která nepečuje o dítě [§ 73 odst. 2 písm. b) až f)], se krátí o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a průměru hrubých příjmů z výdělečné činnosti, dosažených za období nepřesahující šest kalendářních měsíců, převyšuje 1500 Kčs měsíčně.
(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek náleží od prvního dne základní (náhradní) služby; splní-li se předpoklady pro nárok na zaopatřovací příspěvek (například uzavření sňatku, narození dítěte) teprve po nástupu této služby, vzniká nárok ode dne, kdy se tak stalo. Má-li však voják nárok na náhradu mzdy za dobu po nástupu této služby, náleží zaopatřovací příspěvek až ode dne následujícího po posledním dni, za který ještě náležela tato náhrada mzdy.
(2) Splňuje-li oprávněný podmínky pro poskytování zaopatřovacího příspěvku z různých důvodů, náleží jen jeden zaopatřovací příspěvek, a to vyšší.
(3) Nárok na zaopatřovací příspěvek zaniká dnem, kterým pominula některá z podmínek pro trvání nároku. Skončí-li však základní (náhradní) služba nebo pomine-li některá z podmínek trvání nároku až po 25. dni v měsíci, zaniká nárok na zaopatřovací příspěvek až posledním dnem téhož kalendářního měsíce.
(4) Zaopatřovací příspěvek dítěte se vyplácí tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření; zaopatřovací příspěvek dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, se vyplácí tomuto ústavu.
(5) Pokud se v tomto dílu nestanoví jinak, platí o poskytování zaopatřovacího příspěvku a o právu požadovat vrácení neprávem poskytnutého zaopatřovacího příspěvku obdobně společná ustanovení o dávkách důchodového zabezpečení (§ 61, 62, § 63 odst. 2, § 64, § 67 až 69, § 70 odst. 1 a § 71).
Vláda Československé socialistické republiky může stanovit zvláštní úpravu zaopatřovacího příspěvku pro dobu branné pohotovosti státu.
(1) Zabezpečení pracovníků v pracovním poměru a občanů, posuzovaných jako pracovníci v pracovním poměru, při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou základní (náhradní) služby, je upraveno zákoníkem práce a předpisy vydanými podle něho.26)
(2) Zabezpečení pracujících uvedených v § 3 písm. f) při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou základní (náhradní) služby, upravují prováděcí předpisy [§ 172 odst. 1 písm. d)].
(1) Členům jednotného zemědělského družstva náleží od tohoto družstva při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou základní (náhradní) služby, náhrada ušlé pracovní odměny, jestliže byli bezprostředně před nástupem vojenského cvičení (jiné služby) účastni zabezpečení v nemoci podle předpisů o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci nejméně tři měsíce; do této doby se započítávají též doby, v nichž byl člen jednotného zemědělského družstva bezprostředně před vstupem do družstva důchodově zabezpečen. Splnění této podmínky se nevyžaduje, jestliže nemohla být splněna z důvodu obecného zájmu nebo z jiného vážného důvodu.
(2) Náhrada ušlé pracovní odměny člena jednotného zemědělského družstva činí za každý kalendářní měsíc vojenského cvičení (jiné služby):
a) 50 % průměrné pracovní odměny, není-li tu žádný z občanů uvedených v odstavci 5,
b) 65 % průměrné pracovní odměny, je-li tu jeden z uvedených občanů,
c) 90 % průměrné pracovní odměny, jsou-li tu dva z uvedených občanů,
d) 95 % průměrné pracovní odměny, jsou-li tu tři nebo více uvedených občanů.
(3) Za část kalendářního měsíce, po kterou člen jednotného zemědělského družstva vykonával vojenské cvičení (jinou službu), náleží poměrný díl náhrady.
(4) Průměrnou pracovní odměnou člena jednotného zemědělského družstva se rozumí dvanáctina příjmu z pracovní činnosti za posledních 12 kalendářních měsíců před nástupem vojenského cvičení (jiné služby); do této doby se nezapočítávají doby uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a doba dočasného pracovního poměru v jiné organizaci uzavřeného se souhlasem družstva.
(5) Při stanovení náhrady ušlé pracovní odměny se přihlíží k těmto občanům:
a) k nezletilým dětem (i osvojeným nebo převzatým do péče nahrazující péči rodičů a k vnukům), jestliže žijí s vojákem ve společné domácnosti; nežijí-li ve společné domácnosti, přihlíží se k nim, jen poskytuje-li jim voják podporu (výživné) aspoň 100 Kčs měsíčně;
b) k zletilým dětem (i osvojeným nebo převzatým do péče nahrazující péči rodičů) a k jiným občanům, jestliže nemají vlastní příjem přesahující 650 Kčs měsíčně,27) žijí s vojákem ve společné domácnosti a mají v ní plné zaopatření, nebo sice nežijí ve společné domácnosti, ale voják jim poskytuje podporu (výživné) aspoň 100 Kčs měsíčně;
c) k dítěti [písmeno b)], které uzavřelo manželství, nepřipadá-li z úhrnu příjmů těchto manželů na žádného z nich (popřípadě jejich dětí) více než 650 Kčs měsíčně;27)
d) k manželce (družce), popřípadě k manželu (druhu), žije-li s vojákem (vojákyní) ve společné domácnosti;
e) k manželce (manželu), která nežije s vojákem (vojákyní) ve společné domácnosti a k rozvedené manželce, jestliže nemají vlastní příjem přesahující 650 Kčs měsíčně27) a voják jim poskytuje na výživném aspoň 100 Kčs měsíčně.
(6) Částky příjmů občanů uvedených v předchozím odstavci činí však 780 Kčs měsíčně, jde-li o děti [odst. 5 písm. b) a c)] připravující se na budoucí povolání denním studiem nebo v učebním poměru a o pozůstalé po účastníku odboje, jimž byl důchod přiznán podle § 57 odst. 2 a 5, § 59 odst. 2 a § 60.28)
(7) Prováděcí předpisy stanoví, které příjmy se započítávají do průměrné pracovní odměny podle odstavce 4; tyto předpisy také stanoví, které příjmy se nezapočítávají do vlastního příjmu dítěte a jiných občanů uvedených v odstavci 5 písm. b), c), e), popřípadě ke kterým příjmům se při zjišťování vlastního příjmu nepřihlíží.
Jestliže voják nemá nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, náleží občanům uvedeným v § 73 odst. 2 zaopatřovací příspěvek podle prvního dílu této části zákona; ustanovení § 75 odst. 3 věty druhé tu neplatí.
(1) Sociální péčí podle této části zákona zajišťuje stát pomoc občanům, kteří se ocitli v nepříznivých životních poměrech a nemohou je překonat bez pomoci společnosti, a občanům, jejichž životní potřeby nejsou jinak zajištěny, zejména dávkami nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) a důchodového zabezpečení nebo jinými dávkami a službami, poskytovanými podle zvláštních předpisů. Sociální péče se poskytuje též občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke své zvláštní životní situaci.
(2) V oblasti sociální péče rozvíjí stát též poradenskou a výchovnou činnost, výchovu k odpovědnému rodičovství a k upevňování rodinných vztahů, zejména aby se děti podílely na zabezpečení slušné životní úrovně svých rodičů a pečovaly o ně, jestliže takovou péči potřebují, aby si občané pomáhali, zejména aby pomáhali spoluobčanům starým a těžce postiženým na zdraví.
(3) Při plnění úkolů sociální péče národní výbory spolupracují s jinými státními orgány a socialistickými organizacemi.
(4) V rámci sociální péče se poskytují zejména
a) služby:
1. výchovná a poradenská péče v oblasti rodinné a sociální,
2. sociálněprávní ochrana,
3. péče o občany se změněnou pracovní schopností,
4. pečovatelská služba,
5. stravování důchodců,
6. péče v účelových zařízeních,
7. výhody pro některé skupiny tělesně postižených občanů,
8. kulturní a rekreační péče o důchodce,
9. ústavní sociální péče včetně zařízení pro denní a týdenní pobyt,
10. bezúročné půjčky;
b) dávky:
1. věcná pomoc,
2. peněžité příspěvky jednorázové nebo pravidelně se opakující.
(1) Všestrannou společenskou pomoc rodinám, matkám a dětem upravují zvláštní předpisy.
(2) Národní výbory poskytují zvláštní pomoc rodičům s nezaopatřenými dětmi, zejména osamělým matkám (otcům) pečujícím o nezaopatřené dítě, a ženám v době těhotenství, jestliže se rodina nebo těhotná žena ocitly v nepříznivých životních poměrech, které nemohou překonat vlastním přičiněním.
(3) K zajištění životních potřeb těchto občanů poskytují národní výbory věcnou pomoc, peněžité příspěvky, pečovatelskou službu a ubytování v domovech pro matky s dětmi v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcími předpisy.
Národní výbory ve spolupráci se socialistickými organizacemi a školami připravují mladé občany na manželství poradenskou a výchovnou činností, vedou je k odpovědnému rodičovství a napomáhají k vytváření příznivých vztahů v rodinách ohrožených rozvratem; k plnění těchto úkolů zřizují také manželské a předmanželské poradny. Národní výbory zjišťují též případy ohroženého nebo narušeného vývoje dětí; působí k odstranění jeho příčin a důsledků a zabezpečují sociálněprávní ochranu dětí.
Občanem se změněnou pracovní schopností je, kdo má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy pro pracovní uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim jejich zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění.
(1) Občanům se změněnou pracovní schopností se poskytuje bezplatně pracovní rehabilitace jako souvislá péče směřující k tomu, aby mohli vykonávat dosavadní, popřípadě jiné vhodné zaměstnání; zahrnuje poradenskou službu při volbě povolání nebo jiného pracovního uplatnění, přípravu pro pracovní uplatnění a umisťování do zaměstnání [§ 9 odst. 2 písm. a)].
(2) Národní výbory vypracují plán úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace.
(3) Poradenskou službu poskytují a umisťování občanů se změněnou pracovní schopností do zaměstnání provádějí národní výbory. Přípravu pro pracovní uplatnění (§ 85) zajišťují organizace; tuto přípravu mohou též zajišťovat národní výbory.
(1) Občanům se změněnou pracovní schopností se umožňuje pracovní uplatnění na místech vhodných pro ně se zřetelem na jejich zdravotní stav, schopnosti a kvalifikaci. Organizace provádějí za součinnosti orgánů státní zdravotní správy a Revolučního odborového hnutí, popřípadě družstevních orgánů, a podle pokynů národních výborů výběr pracovních míst vhodných pro tyto občany a předkládají seznamy těchto míst s popisem pracovního postupu a pracovních podmínek národnímu výboru ke schválení.
(2) Národní výbory stanoví plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností. Organizace provádějí technická a organizační opatření, která umožní co nejširší pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností.
(3) Plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností a technická a organizační opatření organizace tvoří součást jejich hospodářských plánů. K plnění plánu zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností se hledí při hodnocení, jak organizace plní úkoly vyplývající ze státního plánu rozvoje národního hospodářství. Při závažném neplnění plánu zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností příslušný národní výbor může organizaci odejmout nebo omezit oprávnění k náboru pracovních sil z ostatních zdrojů.
(1) Organizace nesmí odmítnout sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností s poukazem na jeho zdravotní stav, jestliže národní výbor doporučil jeho přijetí na místo, které je v seznamu pracovních míst vhodných pro tyto občany. Doporučení národního výboru je pro organizaci závazné. Obdobně nesmí škola odmítnout přijetí občana se změněnou pracovní schopností ke studiu s poukazem na jeho zdravotní stav, jestliže národní výbor uznal takovouto přípravu pro pracovní uplatnění občana se změněnou pracovní schopností za vhodnou.
(2) Ochranu při rozvázání pracovního poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností upravují zvláštní předpisy.29)
Občanům se změněnou pracovní schopností mladším 18 let se po ukončení povinné školní docházky umožňuje příprava pro vhodné povolání v učebním poměru nebo studiem, pokud možno spolu se zdravou mládeží; nemají-li mladiství předpoklady pro takovou přípravu pro povolání, umožní se po zaškolení jejich umístění do vhodného zaměstnání. Národní výbory vyhradí každoročně v plánech rozmístění dorostu počet učebních míst, míst ve školách a počet pracovních míst potřebný pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností.
Občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením jsou občané, kteří mají mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění (včetně přípravy k němu) a mohou se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za zcela mimořádně upravených pracovních podmínek. Těmi jsou vždy občané, kteří byli uznáni plně invalidními podle ustanovení § 25 odst. 3 písm. d). Těmto občanům se umožňuje příprava pro pracovní uplatnění pro ně vhodná a umisťují se zejména do chráněných dílen (na chráněná pracoviště) a do jiných zařízení určených pro tyto občany, například do výrobních družstev invalidů nebo do hospodářských zařízení svazů invalidů.
Občanům se změněnou pracovní schopností se poskytuje příspěvek před umístěním do zaměstnání, příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění a náhrada nutných výloh spojených s touto přípravou.
(1) Organizace zabezpečují občanům se změněnou pracovní schopností vhodné pracovní uplatnění a jsou zejména povinny:
a) vytvářet vhodné pracovní příležitosti pro občany se změněnou pracovní schopností;
b) provádět výběr pracovních míst (§ 85 odst. 1) a informovat národní výbor o změnách či zavádění nových výrobních programů nebo technologie výroby;
c) plnit úkoly vyplývající pro ně z plánu úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace (§ 84 odst. 2);
d) přednostně obsazovat místa uvedená v seznamu pracovních míst vhodných pro občany se změněnou pracovní schopností těmito občany, především pracovníky, jejichž pracovní schopnost se změnila v době zaměstnání v organizaci, a svými bývalými pracovníky, u nichž nastala změna pracovní schopnosti;
e) přednostně přijímat mladistvé občany se změněnou pracovní schopností na místa pro ně vyhrazená v plánu rozmístění dorostu;
f) provádět přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností a věnovat zvláštní péči zvyšování jejich kvalifikace;
g) upravovat občanům se změněnou pracovní schopností pracoviště, pomůcky, pracovní dobu a ostatní pracovní podmínky, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav; pro občany se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou schopni pracovat ani za takto upravených pracovních podmínek, především pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (§ 88), zřizovat nebo vyhrazovat chráněné dílny (pracoviště);
h) vést evidenci občanů se změněnou pracovní schopností pracujících v organizaci a vyznačovat v této evidenci skutečnosti důležité pro provádění péče o tyto občany.
(2) Jednotná zemědělská družstva jsou též povinna oznámit předběžně příslušnému národnímu výboru zánik členství člena jednotného zemědělského družstva se změněnou pracovní schopností.
Národní výbory sledují v součinnosti se zařízeními státní zdravotní správy a s orgány Revolučního odborového hnutí a jiných společenských organizací vliv přípravy pro pracovní uplatnění, výkonu zaměstnání a pracovního prostředí na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností a potřebu další pomoci.
Ustanovení tohoto dílu platí též pro členy výrobních družstev a členy jednotných zemědělských družstev; pokud by z ustanovení tohoto dílu vyplynula povinnost k přijetí občana se změněnou pracovní schopností za člena družstva nebo omezení možnosti zrušit členství, provádějí se tato ustanovení v souladu se stanovami družstva.
(1) Občanům s těžkým tělesným nebo smyslovým postižením, zejména nevidomým a občanům s těžkým postižením pohybového nebo nosného ústrojí, národní výbory poskytují služby, peněžité příspěvky nebo věcnou pomoc k překonání obtíží, jež jim způsobuje uvedené postižení. Umožňuje se jim zejména účast na společném stravování a na rekreaci, poskytuje se jim pečovatelská služba a pomůcky potřebné k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení; místo těchto pomůcek může být poskytnut peněžitý příspěvek na jejich opatření.
(2) Občanům s těžkým tělesným nebo smyslovým postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody (například v dopravě nebo při potřebě průvodce).
(3) Občanům, kteří pro velmi těžké tělesné nebo smyslové postižení anebo pro mentální postižení potřebují ústavní péči, se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče, jakož i příležitost k přiměřenému pracovnímu uplatnění a jiné služby v ústavech sociální péče pro dospělé občany tělesně (smyslově) postižené, popřípadě v ústavech sociální péče pro dospělé občany mentálně postižené.
(1) Dětem a mladistvým s těžkým tělesným postižením, které znemožňuje nebo podstatně ztěžuje normální způsob výchovy, vzdělání a pracovního výcviku, se poskytuje ubytování, zaopatření, školní vzdělání, výchova, zdravotní a kulturní péče a příprava pro pracovní uplatnění v ústavech sociální péče pro tělesně postiženou mládež.
(2) Dětem a mladistvým, kteří nejsou schopni vzdělávání pro mentální postižení, se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a výchovná péče a zácvik pro výkon přiměřené práce v ústavech sociální péče pro mentálně postiženou mládež.
(3) Dětem a mladistvým, kteří nejsou schopni vzdělávání pro mentální postižení a žijí v rodinách, se poskytuje stravování, zdravotní a výchovná péče a zácvik pro výkon přiměřené práce v zařízeních pro denní, popřípadě týdenní pobyt.
(1) Starým občanům poskytují národní výbory služby a dávky sociální péče, kterými se usnadňuje život ve stáří a umožňuje uspokojování zvláštních potřeb odůvodněných stárnutím. Udržování domácnosti a osobní péče se jim usnadňuje poskytováním pečovatelské služby a účastí na společném stravování. Vytvářením vhodných podmínek se jim umožňuje aktivní účast na společenském a kulturním životě, na pracovní i veřejné činnosti podle jejich zájmů a zdravotního stavu a účast na rekreaci.
(2) Starým občanům, zejména občanům, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují soustavnou péči, se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče a jiné služby v ústavech sociální péče pro staré občany (domovech důchodců), pokud zdravotní stav nevyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Starým občanům může být poskytována potřebná péče též v zařízeních pro denní pobyt, popřípadě v jiných zařízeních sociální péče.
(3) Organizace umožňují důchodcům – bývalým svým pracovníkům (členům výrobních družstev a členům jednotných zemědělských družstev), kteří odešli do důchodu, účast na kulturních, společenských, rekreačních a jiných akcích organizace, jakož i na závodním stravování, pokud je organizace poskytuje svým pracovníkům (členům).
Občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí, se poskytuje výchovná a poradenská péče, další služby, věcná pomoc a peněžité příspěvky, aby mohli tyto poměry překonat, pokud tak nemohou učinit vlastním přičiněním, ani za pomoci své rodiny.
(1) Národní výbory ve spolupráci s ostatními státními orgány, společenskými a hospodářskými organizacemi poskytují péči občanům společensky nepřizpůsobeným (například občanům po skončení protialkoholního léčení, po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody), jíž se sleduje řešení sociálních důsledků jejich společenské nepřizpůsobenosti. Cílem této péče je vytvářet aktivní vztah těchto občanů k práci a společnosti a napomáhat k tomu, aby vedli řádný způsob života.
(2) Společensky nepřizpůsobeným občanům se poskytuje zejména pomoc při pracovním umístění, výchovná a poradenská péče, pomoc při ubytování, další služby, věcná pomoc a peněžité příspěvky.
(3) Organizace nesmí odmítnout sjednání pracovního (učebního) poměru s občanem společensky nepřizpůsobeným, jestliže národní výbor jej doporučil na místo, které je vhodné pro takového občana. Organizace jsou povinny věnovat společensky nepřizpůsobeným občanům u nich zaměstnaným zvýšenou pozornost a pomáhat při jejich zařazení do řádného občanského života.