Zákon o centrální evidenci účtů

Přestupek podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

(1) V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie1) a ji provádějícím přímo použitelným předpisem Evropské unie2) Česká republika hradí České národní bance v plné výši náklady spojené s pořízením a provozem centrální evidence účtů.

(2) Podrobná pravidla pořízení a provozu centrální evidence účtů a úhrady souvisejících nákladů upraví Česká republika, jednající prostřednictvím Ministerstva financí, a Česká národní banka smlouvou.

(1) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách alespoň jednou ročně souhrnnou zprávu o provozu a využití centrální evidence účtů.

(2) Součástí zprávy podle odstavce 1 je i počet žádostí podle skupin žadatelů, uvedených v § 7 odst. 3, a souhrnná informace o kontrolách provozu centrální evidence účtů.

(1) Postupy podle tohoto zákona a postupy na jeho základě jsou vždy neveřejné.

(2) Správce centrální evidence účtů nekontroluje správnost a úplnost údajů při jejich předávání institucemi k zápisu do centrální evidence účtů a za správnost a úplnost takto přijatých údajů neodpovídá.

(3) Správce centrální evidence účtů nekontroluje splnění podmínek pro podání žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle § 6 odst. 2 a za splnění těchto podmínek neodpovídá.

(1) Osobní údaje jsou podle tohoto zákona zpracovávány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu centrální evidence účtů.

(2) Při zpracování podle odstavce 1 se nepoužije

a) čl. 15, 16, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto zákona Českou národní bankou, a

b) čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o předávání osobních údajů do centrální evidence účtů úvěrovou institucí.

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 6, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1 až 4, § 10 odst. 2 písm. c), § 13 až 15, pokud jde o § 19 odst. 3, a § 17, které nabývají účinnosti prvním dnem šestnáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.

1) Článek 123 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).

2) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy.

3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

4) Články 32a a 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV.

5) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.