§ 68 zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů – Příjmení
Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů · 301/2000 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 68 zákona o matrikách stanovuje, že fyzická osoba musí v úředním styku používat příjmení uvedené na jejím matričním dokladu, a dále definuje, co se rozumí rodným příjmením v různých situacích. V úředním styku musíte používat přesně to příjmení, které máte zapsané na matričním dokladu (např. rodném listě, oddacím listě). (§ 68 zákona č. 301/2000 Sb., zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Příjmení
- Týká se: dítě, rodič
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „U nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k žádosti jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného…“
- Odkazuje na: § 14, § 16, § 16a, § 19, § 26, § 50
- Judikatura: na § 68 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 301/2000 Sb.
(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.
(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození
a) při narození dítěte podle § 14,
b) při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 a 7,
c) při osvojení dítěte,
d) v souvislosti se změnou pohlaví, nebo
e) při uzavření manželství rodičů po narození dítěte.
(3) Rodným příjmením se dále rozumí příjmení
a) uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3,
b) ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50,
c) užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5,
d) po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo
e) uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a.
(4) Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se zápis týká a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení podle cizozemského matričního dokladu vydaného v době vzniku zapisované matriční skutečnosti, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k žádosti jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení, nemůže dojít. Ustanovení § 69 odst. 1 se nepoužije.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- V úředním styku musíte používat přesně to příjmení, které máte zapsané na matričním dokladu (např. rodném listě, oddacím listě).
- Rodné příjmení není jen to, které dostanete při narození, ale může se jím stát i příjmení po určení otcovství, osvojení, změně pohlaví, uzavření manželství rodičů po narození dítěte, nebo po opravách či změnách v matriční knize.
- Pokud se matriční událost (narození, sňatek, partnerství) stala v cizině a občan žádá o zápis do zvláštní matriky v ČR, může být příjmení, popřípadě rodné příjmení, uvedeno podle cizozemského dokladu.
- U nezletilého dítěte staršího 12 let je pro zápis příjmení podle cizozemského dokladu nutný jeho souhlas.
Na co si dát pozor
- Příjmení uvedené na matričním dokladu je závazné pro úřední styk.
- Definice rodného příjmení je široká a zahrnuje i případy, kdy se příjmení změní po narození.
- Při zápisu událostí z ciziny je možné vycházet z cizozemských dokladů, ale u dětí starších 12 let je vyžadován jejich souhlas.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 68
Jak soudy aplikují § 68
… kde je jako otec uveden N. V. S., r. č. X, dat. nar. X (tj. žalobce), jako matka je uvedena P. T. A., r. č. X, dat. nar. X 20. Správní orgány zřejmě shledaly rozpor v příjmení nezletilé (vzhledem k tomu, že upozorňují na skutečnost, že ve výpisu z registru matky je u povolení k pobytu uvedeno příjmení „P.“). Dle § 68 odst. 2 písm. b) zákona č. 301/2000 Sb., zákon o matrikách, jménu a příjmení a změně některých souvisejících zákonů, se rodným příjmením rozumí příjmení uvedené v knize narození při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 …
„Rodné příjmení Ch. získal žadatel dne 27. 2. 1997 a toto rodné příjmení má žadatel doposud.“ V odůvodnění prvostupňový orgán odkázal na § 68 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o matrikách“) a jeho novelizaci zákonem č. 312/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 312/2013 Sb.“), zejména pak na …
Pro srovnání, v úředním styku je dokonce nejen právem, ale i povinností každé osoby používat jméno a příjmení uvedené v jí vydaném matričním dokladu (§ 61 odst. 1, § 68 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů).
Související
§ 835 (Zákon občanský zákoník)§ 851 (Zákon občanský zákoník)§ 860 Osobní jméno a příjmení dítěte (Zákon občanský zákoník)§ 661 (Zákon občanský zákoník)§ 759 Následky zániku manželství (Zákon občanský zákoník)