§ 9 zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů – Matrikář
Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů · 301/2000 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 9 zákona o matrikách stanovuje, kdo může být matrikářem, jaké odborné znalosti musí mít a jakým způsobem je prokazuje, a dále upravuje přístup k citlivým matričním údajům a povinnost mlčenlivosti. Matrikářem může být pouze občan, který je zaměstnancem obce (nebo městské části v Praze) a úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti u krajského úřadu. (§ 9 zákona č. 301/2000 Sb., zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Matrikář
- Týká se: zaměstnanec, obec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.“
- Judikatura: na § 9 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 301/2000 Sb.
(1) Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.1a)
(2) Odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jména a příjmení a státního občanství, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v užívání výpočetní techniky.
(3) Zaměstnavatel umožní matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její vykonání.
(4) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.
(5) Matrikář, a dále též, je-li to nezbytné pro výkon jejich funkce, starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, primátor hlavního města Prahy a jeho náměstek, pověřený člen zastupitelstva obce, města, hlavního města Prahy nebo jeho městské části, anebo městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst, tajemník obecního (městského) úřadu, magistrátu, úřadu městské části hlavního města Prahy anebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěných statutárních měst a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy mají přístup k osobním údajům uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin; jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích,2) a to i po skončení výkonu jejich funkce.
(6) Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Matrikářem může být pouze občan, který je zaměstnancem obce (nebo městské části v Praze) a úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti u krajského úřadu.
- Zkouška ověřuje znalosti právních předpisů týkajících se matrik, jmen, příjmení, státního občanství, ověřování listin a podpisů, a také dovednosti v práci s výpočetní technikou.
- Zaměstnavatel je povinen umožnit matrikáři přípravu na zkoušku a její vykonání; v případě neúspěchu je možné zkoušku dvakrát opakovat.
- Kromě matrikáře mají k osobním údajům v matričních knihách přístup i někteří další představitelé samosprávy (např. starosta, primátor, tajemník), přičemž všichni tito jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích i po skončení své funkce.
Na co si dát pozor
- Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
- Povinnost mlčenlivosti o matričních údajích je striktní a trvá i po odchodu z funkce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
Nadto tvar zápisu místa úmrtí zcela zjevně odpovídá požadavkům § 9 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „vyhláška“).
Tvar zápisu matriční události (včetně místa úmrtí) je stanoven § 9 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).
Související
§ 41 Ustanovení přechodná, zrušovací a závěrečná (Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se )§ 4 (Vyhláška federálního ministerstva vnitra)§ 59 Sbírka listin (Vyhláška federálního ministerstva vnitra)§ 14 (Vyhláška federálního ministerstva vnitra)§ 24 Podpis zápisu, dodatečného záznamu a změny (Vyhláška federálního ministerstva vnitra)