302/2004 Sb. · 41 paragrafů
(1) Po úmrtí obyvatele nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje vedené na prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 50 let.
(2) Při archivování dokumentace související s vedením informačního systému se postupuje podle zvláštního právního předpisu.10)
(1) Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu12) určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
(2) Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.
(3) Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky.
(4) V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině.
(5) Změnu místa trvalého pobytu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen.
(6) Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen
a) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (dále jen „přihlašovací tiskopis“), který obsahuje údaje o
1. jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,
2. vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;
b) předložit občanský průkaz, u něhož není oddělena jeho vyznačená část13) v důsledku změny místa trvalého pobytu; občan po ukončení pobytu v cizině předkládá cestovní pas, občan po nabytí státního občanství České republiky předkládá doklad o nabytí státního občanství;
c) doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
Za přihlášení změny místa trvalého pobytu zaplatí občan poplatek podle zvláštního zákona.14) Platby poplatků podle předchozí věty jsou příjmem obce.
(7) Při změně místa trvalého pobytu oddělí ohlašovna vyznačenou část13) občanského průkazu. Současně občanovi vydá potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Ohlašovna je povinna bezodkladně nahlásit číslo potvrzení o změně místa trvalého pobytu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který občanský průkaz vydal. Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby.
(8) Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu nebo jeho vymezené části na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese jím vlastněného objektu nebo jeho vymezené části.
(9) Zjistí-li se při hlášení místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v informačním systému, vyzve ohlašovna občana k jejich odstranění. Ve výzvě stanoví lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Pokud občan nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována.
(10) Za občana mladšího 15 let ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce, popřípadě pěstoun. Za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo za občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavců 5 a 6, ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce.
(11) Za občana může změnu místa trvalého pobytu ohlásit jím pověřený zmocněnec na základě ověřené plné moci.9)
(12) Občan v případě, že se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost ohlašovně podle místa trvalého pobytu.
Nemůže-li občan po ukončení pobytu v cizině nebo po nabytí státního občanství České republiky předložit doklady podle § 10 odst. 6 písm. c), je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu na území České republiky měl občan poslední místo trvalého pobytu nebo hlášené místo pobytu podle zvláštních právních předpisů.2),3) Neměl-li občan pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině.
Hlášení pobytu obyvatele podle § 1 odst. 1 písm. b) a c) je upraveno zvláštními právními předpisy.2),3)
(1) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
a) byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b) byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo
c) zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.
(2) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.
(3) Zrušení údaje o místu trvalého pobytu se uvede v informačním systému.
(1) V informačním systému je rodné číslo identifikátorem fyzické osoby, která splňuje podmínky pro jeho přidělení podle tohoto zákona (dále jen „fyzická osoba“).
(2) Rodné číslo určuje ministerstvo.
(3) Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.
(4) Rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti.
(5) V případě, že jsou výdejovými místy rodných čísel (dále jen „výdejové místo“) pro daný kalendářní den v příslušném kalendářním roce vyčerpána veškerá určená rodná čísla, určí ministerstvo pro tento den novou, dodatečnou sestavu rodných čísel, pro niž platí, že rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u mužů zvýšené o 20, u žen zvýšené o 70, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.
(6) Totéž rodné číslo nesmí být přiděleno více fyzickým osobám.
(7) Rodné číslo je oprávněna užívat nebo rozhodovat o jeho využívání v mezích stanovených zákonem (dále jen „nakládat s rodným číslem“) výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno (dále jen „nositel rodného čísla“), nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v § 13c tohoto zákona.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) určením rodných čísel vyhotovení souboru rodných čísel ministerstvem ve tvaru uvedeném v § 13 odst. 3 a 5, se shodným třetím dvojčíslím, které odpovídá datu, v němž mají být rodná čísla individuálně přidělována výdejovými místy. Z tohoto souboru určených rodných čísel se zpracovávají sestavy určených rodných čísel (dále jen „sestava“) pro jednotlivé kalendářní dny, které zpracovávají výdejová místa,
b) předáváním sestav doručení sestavy určené pro konkrétní den nebo souboru sestav pro stanovené kalendářní období příslušnému výdejovému místu k jejich dalšímu zpracování,
c) přidělováním rodných čísel výběr rodného čísla ze sestavy a jeho individuální přiřazení fyzické osobě výdejovým místem,
d) ověřováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno správné rodné číslo nebo chybné anebo duplicitní rodné číslo; v případě, že se ověří vydání chybného nebo duplicitního rodného čísla, provede se změna rodného čísla podle § 17,
e) osvědčováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu o rodném čísle, kterým se potvrzuje, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno rodné číslo,
f) prováděním změn rodných čísel přidělení nového rodného čísla v zákonem stanovených případech,
g) využíváním rodných čísel jejich shromažďování, vedení nebo zpracování jiným způsobem.
(1) Ministerstvo spravuje a pro účely tvorby, určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování a provádění změn rodných čísel zpracovává registr rodných čísel (dále jen „registr“). Registr obsahuje veškerá určená rodná čísla podle tohoto zákona i podle dříve platných právních předpisů.
(2) Registr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. Registr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění změn rodných čísel a vedení jejich evidence.
(3) V registru ministerstvo vede
a) rodné číslo,
b) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, a to jako blokovaný údaj,14a)
c) důvod provedení změny rodného čísla,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,
e) datum přidělení rodného čísla; u rodných čísel přidělených před účinností zákona se tento údaj vede pouze, pokud jej lze zjistit z archivních materiálů,
f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.
(4) Pro účely zpracování údajů v registru a pro jejich jednoznačné přiřazení k přesně specifikované fyzické osobě využívá registr z informačního systému tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení obyvatele,
b) den, měsíc a rok narození,
c) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát, na jehož území se narodila,
d) pohlaví,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,
f) v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,
g) státní občanství.
(5) V registru jsou vedena
a) určená rodná čísla,
b) přidělená rodná čísla,
c) aktuálně nepřidělená určená rodná čísla.
Rodná čísla podle písmen a), b) a c) jsou v registru vedena jako neukončený, nepřetržitě funkčně přístupný přehled dat s výlučnou informační hodnotou, vzájemně si vytvářející uživatelskou podporu pro správné přidělování rodných čísel, k provádění změn rodných čísel, k ověřování přidělených rodných čísel a odstraňování zjištěných nedostatků v chybně přidělených rodných číslech.
(6) V registru podle odstavce 5 písm. c) je veden aktuální přehled určených rodných čísel, která byla předána výdejovým místům, ale v rozhodný den nebyla přidělena fyzickým osobám, avšak mohou být kdykoliv využita podle podmínek stanovených v § 16 a 17.
(7) Ministerstvo předává z registru výdejovým místům sestavy pro individuální přidělení rodného čísla fyzickým osobám. Výdejová místa jsou povinna nejpozději do 10 dnů po ukončení kalendářního měsíce předat vyplněné sestavy zpracované za každý příslušný kalendářní den ministerstvu, a to formou, v jaké mu byly poskytnuty. Technický způsob předávání vyplněných sestav ministerstvu stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Rodná čísla lze využívat jen
a) jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí,
b) stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo
c) se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce.
(2) Pro využívání rodných čísel se rodným číslem rozumí i jakákoliv kombinace čísel vyjadřující den, měsíc, rok narození a třímístnou nebo čtyřmístnou koncovku rodného čísla, z níž je možné dovodit identifikaci fyzické osoby.
Ministerstvo předává rodná čísla výdejovým místům, kterými jsou
a) matriční úřad, který přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky,
b) zvláštní matrika, která přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky,
c) policie, která přiděluje rodná čísla cizincům s povolením k pobytu na území České republiky2) a dále cizincům, kterým byl udělen azyl na území České republiky,3)
d) ministerstvo, které přiděluje rodná čísla obyvatelům, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) až c), a cizincům, kteří o přidělení rodného čísla požádají po splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů,14b) dále přiděluje rodná čísla pro potřeby policie, celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních právních předpisů.14c)
Dokladem o přiděleném rodném čísle je
a) rodný list, oddací list nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla,
b) samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo doklad o přiděleném rodném čísle vydaný Českou správou sociálního zabezpečení před 1. lednem 2003 (dále jen „doklad o rodném čísle“),
c) občanský průkaz,
d) cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo,
e) průkaz o povolení k pobytu pro cizince, nebo
f) průkaz povolení k pobytu azylanta.
Rodné číslo přidělí výdejové místo
a) fyzické osobě při narození nebo nezrušitelném osvojení,
b) občanu, který dosud rodné číslo neměl,
c) cizinci s povolením k pobytu na území České republiky,2)
d) cizinci, kterému byl udělen azyl na území České republiky,3)
e) cizinci, který o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů.14b)
(1) Změnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla.
(2) Změna rodného čísla se provede v případě, kdy
a) totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla,
b) bylo přiděleno chybné rodné číslo,
c) došlo k nezrušitelnému osvojení, nebo
d) došlo ke změně pohlaví.
(3) Změnu rodného čísla provádí výdejové místo, které přidělilo původní rodné číslo, a to na základě nového nebo opraveného rodného listu. Změny rodných čísel přidělených před účinností tohoto zákona zajišťuje obdobným způsobem ministerstvo.
(1) V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. a), b), c) a d) a § 17 odst. 2 výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí z moci úřední.
(2) V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. e) výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí na základě písemné, odůvodněné žádosti, která obsahuje její
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny,
b) rodné příjmení,
c) den, měsíc a rok narození,
d) místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,
e) pohlaví,
f) státní občanství.
(3) Žádost o přidělení rodného čísla musí být sepsána v českém jazyce nebo opatřena úředně ověřeným překladem,9) musí obsahovat úředně ověřený podpis žadatele,9) pokud ji žadatel nepodepisuje před zaměstnancem výdejového místa.
(4) K žádosti o přidělení rodného čísla podle odstavce 2 žadatel připojí
a) rodný list fyzické osoby, je-li státním občanem České republiky, nebo
b) odpovídající doklad o datu a místě narození a státním občanství fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, avšak je jinou fyzickou osobou splňující podmínky pro přidělení rodného čísla;14b) je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přikládá se k němu jeho úředně ověřený překlad.9)
(1) V případě, že nositel rodného čísla nebo jeho zákonný zástupce zjistí jakékoliv nesrovnalosti v přiděleném rodném čísle nositele rodného čísla anebo získá pochybnosti o jeho jedinečnosti, písemně požádá ministerstvo o ověření rodného čísla v registru. Žádost o ověření rodného čísla musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narození a stát, na jehož území se narodil,
b) označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož ověření je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo,
c) charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o ověření rodného čísla,
d) adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce nositele rodného čísla,
e) datum sepsání žádosti,
f) podpis9) nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o ověření rodného čísla podává (dále jen „žadatel o ověření“).
(2) Ministerstvo na základě údajů vedených v registru ověří správnost uvedeného výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda rodné číslo uvedené v žádosti je správné a je přiděleno nositeli rodného čísla, který je uveden v žádosti. Na základě zjištěných skutečností ministerstvo žadateli o ověření sdělí, že rodné číslo je správné, anebo že nositeli rodného čísla podle odstavce 1 písm. a) bylo přiděleno rodné číslo chybné anebo rodné číslo, které bylo současně přiděleno jinému nositeli rodného čísla. V případě zjištěné chyby v rodném čísle anebo jeho nejedinečnosti ministerstvo provede změnu rodného čísla podle ustanovení § 17 odst. 2 písm. a) nebo b) a oznámí tuto skutečnost žadateli o ověření a zjištěnému nositeli duplicitního rodného čísla.
(3) Sdělení o ověření rodného čísla podle odstavce 2 musí být žadateli o ověření doručeno do vlastních rukou.
(4) Ministerstvo o ověření rodného čísla podle odstavce 2 provede v registru záznam s uvedením data jeho provedení.
(1) V případě, že nositel rodného čísla nemůže prokázat, že mu bylo přiděleno rodné číslo žádným z dokladů uvedených v § 15, požádá ministerstvo o osvědčení rodného čísla.
(2) Žádost o osvědčení rodného čísla musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narození a stát, na jehož území se narodil,
b) označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož osvědčení je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo,
c) charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o osvědčení rodného čísla,
d) adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce nositele rodného čísla,
e) datum sepsání žádosti,
f) podpis9) nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o osvědčení rodného čísla podává (dále jen „žadatel o osvědčení“).
(3) Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří správnost postupu výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda nositeli rodného čísla uvedenému v odstavci 1
a) bylo přiděleno rodné číslo uvedené v žádosti o osvědčení rodného čísla,
b) bylo přiděleno jiné rodné číslo než uvedené v žádosti o osvědčení, nebo
c) rodné číslo přiděleno nebylo.
V případech uvedených v písmenech a) a b) pak ministerstvo vydá doklad o rodném čísle, ve kterém kromě nositele rodného čísla a jemu přiděleného správného čísla současně osvědčí, kým bylo rodné číslo přiděleno, a datum jeho přidělení.
(4) Doklad o rodném čísle podle odstavce 3 musí být žadateli o osvědčení doručen do vlastních rukou.
(5) Ministerstvo o vydání dokladu o rodném čísle podle odstavce 3 provede v registru záznam s uvedením data jeho vydání.
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) příslušnému správnímu úřadu (§ 8a odst. 1 a 2) ve lhůtě jím stanovené nepředloží požadované doklady pro ověření správnosti a úplnosti údajů vedených v informačním systému,
b) správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 2 předloží k ověření údajů vedených v informačním systému neoprávněně pozměněné nebo padělané doklady,
c) správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 1 a 2 ohlásí nepravdivé údaje k jejich zavedení do informačního systému, nebo
d) neoprávněně nakládá s rodným číslem jiné fyzické osoby (§ 13 odst. 7).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 25 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a d) pokutu do 100 000 Kč.
(3) Přestupky podle odstavce 1 projednávají v přenesené působnosti obecní úřady obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy příslušné podle místa pobytu obyvatele, který se jich dopustil.
(4) Výnos pokut uložených podle odstavce 1 je příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad pokutu uložil, v hlavním městě Praze je příjmem městské části, jejíž úřad pokutu uložil.
(5) Pokud není v odstavci 3 stanoveno jinak, vztahuje se na přestupky a jejich projednávání zákon o přestupcích.14d)
(1) Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která
a) neoprávněně nakládá s rodným číslem (§ 13 odst. 7), nebo
b) neoprávněně využívá rodná čísla (§ 13c odst. 1).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokutu do výše 10 000 000 Kč.
(3) Dopustí-li se fyzická osoba, která je podnikatelem, při výkonu své podnikatelské činnosti nebo v přímé souvislosti s ní jednání uvedeného v odstavci 1, posoudí se její jednání podle odstavce 1 a uloží pokuta podle odstavce 2.
(4) Správní delikty podle odstavce 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů,14e) (dále jen „Úřad“). Při stanovení výše pokuty přihlédne Úřad k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu.
(5) Řízení o uložení pokuty podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se Úřad o protiprávním jednání nebo nesplnění povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k protiprávnímu jednání nebo nesplnění povinnosti došlo. Řízení o uložení pokuty musí být pravomocně skončeno nejpozději do 1 roku ode dne zahájení řízení. Po uplynutí této lhůty nelze správní delikt dál projednávat. Na jiné správní delikty a jejich projednávání se jinak vztahuje zvláštní právní předpis.14f)
(6) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, vybírá je Úřad a podle zvláštního právního předpisu14g) je vymáhá územní finanční orgán.
Byl-li přestupek nebo jiný správní delikt spáchán opětovně do 1 roku od pravomocného rozhodnutí, kterým byl pachatel uznán vinným za týž přestupek nebo jiný správní delikt, horní hranice sazby pokuty se zvyšuje na dvojnásobek.
Na řízení, v němž se rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech obyvatel, se vztahuje správní řád. Vyhovuje-li se podle tohoto zákona podání žadatele v plném rozsahu, nevydává se rozhodnutí o správním řízení. V řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle § 12 odst. 1 se vždy vydává rozhodnutí ve správním řízení.
(1) Zaměstnanci ministerstva, krajů nebo obcí, přednosta a zaměstnanci v újezdních úřadech4) a zaměstnanci a příslušníci policie jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo služebního poměru.
(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěny osoby uvedené v odstavci 1 pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů15) nebo podle § 22.
Při ohlášení změny místa trvalého pobytu občanem, který předloží platný občanský průkaz vydaný do 30. dubna 1993, ohlašovna oddělí pravý dolní roh předních desek a u občanského průkazu vydaného po 30. dubnu 1993, který neobsahuje strojově čitelné údaje, ohlašovna oddělí pravý dolní roh. Pro další postup platí ustanovení § 10 přiměřeně.
(1) Trvalý pobyt občana vedený dosud v evidenci pobytu občanů se ke dni účinnosti tohoto zákona považuje za místo trvalého pobytu podle tohoto zákona.
(2) U občana, který nemá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona veden trvalý pobyt v evidenci pobytu občanů, se postupuje podle § 10 odst. 3 obdobně.
(1) Ministerstvo a okresní úřady poskytují z informačního systému do 31. prosince 2001 na dožádání
a) orgánům sociálního zabezpečení16) údaje potřebné pro
1. výběr a vymáhání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
2. provádění důchodového pojištění (zabezpečení) a nemocenského pojištění (péče);
b) orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory a orgánům provádějícím kontrolní činnost17) údaje potřebné pro provádění státní sociální podpory;
c) orgánům sociální péče a obcím18) údaje potřebné pro poskytování dávek nebo služeb sociální péče;
d) úřadům práce19) údaje potřebné pro plnění úkolů při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.
(2) Údaje z informačního systému podle odstavce 1 se poskytují elektronickou formou.
(3) Povinnosti podle § 8 odst. 2 platí i pro orgány a obce uvedené v odstavci 1.
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, městským částem hlavního města Prahy, městským částem nebo městským obvodům měst Brna, Ostravy a Plzně a obecním úřadům podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti hlášení a evidence pobytu občanů, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z policie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
(1) Příslušné útvary policie, které vedly evidence občanů do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny předat tyto evidence příslušným okresním úřadům nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Obecní úřady předají ohlašovnám spisovou dokumentaci související s přihlašováním pobytu občanů nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Orgány, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávaly státní správu v oblasti rodných čísel, převedou příslušnou spisovou dokumentaci ministerstvu nejpozději do 30. června 2003.
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vzory tiskopisů „Přihlašovací lístek k trvalému pobytu“, „Doklad o rodném čísle“, „Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému“ a „Potvrzení o změně místa trvalého pobytu“,
b) technický způsob předávání rodných čísel na výdejová místa, přidělování rodných čísel výdejovým místem,
c) způsob a podmínky provádění kontroly údajů v informačním systému.
Zrušují se:
1. Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
2. Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
3. Zákon č. 128/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000. Ustanovení § 1 písm. b) a c), § 3 odst. 3, § 6 písm. c), § 13 až 17, § 25 písm. b) nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.
* * *
Zákon č. 2/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem následujícího měsíce po dni vyhlášení (1. února 2002).
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. dubna 2004).
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
1) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
4) § 37 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
5) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
5a) § 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb.
5b) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
5c) § 14 a 15 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
5d) § 57a trestního zákona.
5e) § 57 trestního zákona.
5f) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
6) Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 1 až 3 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
10) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
11) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
12) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12a) § 3 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb.
13) § 12 odst. 3 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
14) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
14a) § 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb.
14b) Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
14c) Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
14d) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
14e) § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14f) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
14g) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
15) Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
16) § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
17) § 63 odst. 3, § 65 a 66 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 1 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 582/1991 Sb.
19) § 2 odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.