§ 16 vyhláška Ministerstva spravedlnosti o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů – V úvodu ústní části odborné zkoušky zhodnotí předseda…
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů · 303/2002 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 16 vyhlášky 303/2002 stanovuje, jak probíhá ústní část odborné zkoušky justičních a právních čekatelů, co se při ní zjišťuje a jaká jsou její časová omezení. Ústní část zkoušky začíná zhodnocením písemné práce čekatele předsedou zkušební komise. (§ 16 zákona č. 303/2002 Sb., vyhláška Ministerstva spravedlnosti o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 7): „Doba trvání ústní části odborné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout dvě hodiny.“
- Odkazuje na: § 15
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 303/2002 Sb.
(1) V úvodu ústní části odborné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou práci čekatele.
(2) Při ústní části odborné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele
a) z ústavního práva a z organizace soudů a státního zastupitelství,
b) z občanského práva hmotného a procesního,
c) z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,
d) z rodinného práva,
e) z trestního práva hmotného a procesního,
f) z obchodního práva,
g) ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního,
h) z notářského řádu a exekučního řádu,
i) z jednacích řádů soudů a státního zastupitelství a z jejich vnitřních a kancelářských řádů.
(3) Při ústní části odborné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropských společenství a Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.
(4) Při ústní části odborné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a ve vnitřním a kancelářském řádu pro okresní a krajské soudy nebo v kancelářském řádu státního zastupitelství, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.
(5) Pomůcek podle § 15 odst. 2 může čekatel při ústní části zkoušky použít jen se souhlasem předsedy zkušební komise.
(6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části odborné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.
(7) Doba trvání ústní části odborné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout dvě hodiny.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ústní část zkoušky začíná zhodnocením písemné práce čekatele předsedou zkušební komise.
- Čekatelé jsou zkoušeni z širokého spektra právních oblastí, včetně ústavního, občanského, trestního, pracovního, rodinného, obchodního a správního práva, a také z práva Evropské unie a mezinárodního práva.
- Kromě znalostí se posuzuje i celková orientace v právním řádu, schopnost aplikovat a interpretovat právní předpisy a slovní projev čekatele.
- Ministerstvo spravedlnosti vydává seznam předpisů, jejichž znalost je vyžadována, a rozlišuje, zda je nutná podrobná, nebo obecná znalost.
Na co si dát pozor
- Použití pomůcek během ústní části zkoušky je možné pouze se souhlasem předsedy zkušební komise.
- Doba trvání ústní části zkoušky je omezena na maximálně dvě hodiny pro každého čekatele.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.