§ 101b zákon, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Přechodná ustanovení
Zákon, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 303/2011 Sb.
Stručně: Paragraf 101b zákona 303/2011 upravuje podmínky pro podání návrhu na přezkoumání opatření obecné povahy soudem, včetně lhůty pro podání a náležitostí návrhu. Návrh na přezkoumání opatření obecné povahy musíte podat do 3 let od účinnosti opatření. (§ 101b zákona č. 303/2011 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Přechodná ustanovení
- Týká se: soud, cizinec, správní orgán, žalobce
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, předá ji tento soud bez zbytečného odkladu Nejvyššímu správnímu soudu se soudním, případně též se správním spisem.“.“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…zákona, lze podat návrh na jeho zrušení nebo zrušení jeho části nejpozději do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti“
- Odkazuje na: Soudní řád správní (150/2002 Sb.), Zákon ČNR o soudních poplatcích (549/1991 Sb.), Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního (151/2002 Sb.), Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (265/2001 Sb.)
- Judikatura: na § 101b odkazuje 14 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 303/2011 Sb.
(1) Návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
(2) Návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje-li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit.
(3) Při přezkoumání opatření obecné povahy vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.
(4) Ustanovení § 34, s výjimkou odst. 2 věty první a odst. 4, a § 76 se použijí přiměřeně.“.
57. § 101c se zrušuje.
58. V § 101d odstavec 1 zní:
„(1) Při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu.“.
59. V § 101d odst. 2 větě poslední se slovo „třiceti“ nahrazuje slovem „devadesáti“.
60. V § 101d se odstavec 5 zrušuje.
61. V § 104 odst. 1 se slova „a ve věcech místního a krajského referenda“ zrušují.
62. V § 106 odstavec 4 zní:
„(4) Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.“.
63. V § 106 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, předá ji tento soud bez zbytečného odkladu Nejvyššímu správnímu soudu se soudním, případně též se správním spisem.“.
64. V § 107 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
65. § 108 se včetně nadpisu zrušuje.
66. V § 109 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Má-li kasační stížnost vady, avšak není zjevně opožděná nebo podaná tím, kdo k jejímu podání zjevně není oprávněn, zajistí Nejvyšší správní soud jejich odstranění. Nejsou-li důvody pro jiný postup, Nejvyšší správní soud doručí kasační stížnost ostatním účastníkům řízení a osobám zúčastněným na řízení, poskytne jim možnost vyjádřit se k jejímu obsahu a vyžádá spisy správního orgánu a krajského soudu, který napadené rozhodnutí vydal, popřípadě opatří další podklady potřebné pro rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
67. V § 110 odst. 1 větě první se za slova „dalšímu řízení“ vkládají slova „, pokud ve věci sám nerozhodl způsobem podle odstavce 2“.
68. V § 110 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu, a pokud již v řízení před krajským soudem byly pro takový postup důvody, současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu může sám podle povahy věci rozhodnout
a) o zrušení rozhodnutí správního orgánu nebo vyslovení jeho nicotnosti; ustanovení § 75, 76 a 78 se použijí přiměřeně,
b) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části; ustanovení § 101b a 101d se použijí přiměřeně, anebo
c) o ochraně ve věcech místního referenda způsobem uvedeným v § 91a odst. 1 nebo o ochraně ve věcech krajského referenda způsobem uvedeným v § 91b odst. 1.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
69. V § 110 odst. 3 větě druhé se slova „nebo o postoupení věci“ nahrazují slovy „, o postoupení věci nebo způsobem podle odstavce 2“.
70. V § 110 se odstavec 5 zrušuje.
71. V § 117 odst. 1 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
Čl. II
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 150/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které byly v řízení učiněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Pro určení místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
3. Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu, které bylo vydáno krajským soudem v řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a věc vrátí krajskému soudu k dalšímu řízení, dokončí toto řízení krajský soud, který vydal zrušené rozhodnutí.
4. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se procesní způsobilost posuzuje podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. O žalobách ve věcech rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne specializovaný senát ve složení podle dosavadních právních předpisů. To platí i v případě zrušení rozhodnutí krajského soudu na základě kasační stížnosti.
6. O žalobách nebo návrzích na zahájení řízení podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede příprava jednání podle § 49 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
8. Proti opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze podat návrh na jeho zrušení nebo zrušení jeho části nejpozději do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
9. Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
10. Kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednají a rozhodnou v senátu Nejvyššího správního soudu složeném podle dosavadních právních předpisů.
11. Kasační stížnost lze podat pouze proti těm rozhodnutím krajských soudů ve věcech místního a krajského referenda, která byla vydána v řízeních zahájených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Čl. III
V § 3 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., se slova „krajský soud“ nahrazují slovy „Nejvyšší správní soud“.
ČÁST TŘETÍ
Čl. IV
Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 21a se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Ochránce vyzve zařízení, aby se k jeho zprávě, doporučením nebo návrhům na opatření k nápravě vyjádřilo ve lhůtě stanovené ochráncem. Takto může ochránce vyzvat i zřizovatele zařízení nebo příslušné úřady. Shledá-li ochránce jejich vyjádření dostatečnými, zařízení, popřípadě jeho zřizovatele nebo příslušné úřady o tom vyrozumí. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo po marném uplynutí lhůty může postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.
(5) V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle § 15 a 16 může ochránce postupovat podle § 20 odst. 2.“.
2. V § 22 se odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 6 zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Čl. V
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 32 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
2. V § 32 odst. 2 se slova „podle odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.
3. V § 32 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Byl-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany (žalobci) uložen trest vyhoštění nebo je-li vedeno řízení o jeho vydání do cizího státu nebo o jeho předání do jiného členského státu na základě evropského zatýkacího rozkazu podle jiného právního předpisu14), krajský soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení nebo ode dne, kdy se po zahájení řízení dozvěděl o uložení trestu vyhoštění nebo o řízení o vydání nebo o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu. Je-li v těchto případech proti rozhodnutí krajského soudu podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti, nebo ode dne, kdy se po případném odstranění vad nebo doplnění všech náležitostí kasační stížnosti dozvěděl o uložení trestu vyhoštění nebo o řízení o vydání nebo o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
4. V § 32 odst. 5 se slova „podle odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.
5. V § 54a odst. 1 písm. c) a v § 87a odst. 1 a 2 se slova „nebo 2“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Čl. VI
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 118 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Do doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
2. V § 172 odstavec 6 zní:
„(6) K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o správním deliktu.“.
3. V § 172 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) O žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů.“.
ČÁST ŠESTÁ
Čl. VII
V § 12 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 12/2002 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 1b zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
ČÁST SEDMÁ
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Návrh na přezkoumání opatření obecné povahy musíte podat do 3 let od účinnosti opatření.
- Pokud tuto 3letou lhůtu zmeškáte, nelze vám ji prominout.
- Váš návrh musí jasně uvést, z jakých důvodů považujete opatření nebo jeho část za nezákonné.
- Po podání návrhu už nemůžete rozšiřovat napadené části opatření ani přidávat nové důvody.
Příklad
Obec vydá vyhlášku o zákazu venčení psů v parku, která nabude účinnosti 1. ledna 2023. Občan, který s vyhláškou nesouhlasí, musí podat návrh na její přezkoumání soudu nejpozději do 1. ledna 2026. V návrhu musí přesně popsat, proč je podle něj vyhláška nezákonná.
Na co si dát pozor
- Lhůta 3 let pro podání návrhu je propadná, její zmeškání nelze zhojit.
- Po podání návrhu nelze přidávat nové důvody pro nezákonnost opatření ani rozšiřovat napadené části.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 101b
Jak soudy aplikují § 101b
Závěrem kasační soud uvedl, že neshledal důvod pro postup dle čl. 95 odst. 2 Ústavy, neboť jak § 101b odst. 1 s. ř. s., tak čl.
I. Vymezení věci 1. Ústavnímu soudu byla dne 5. listopadu 2012 doručena ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení, se kterou stěžovatel spojil návrh na zrušení § 101b odst. 1 soudního řádu správního, ve znění novely provedené zákonem č. 303/2011 Sb., a čl.
Původní územní plán odpůrkyně předmětem řízení nejenže nebyl, ale ani jim nemohl být, jelikož od účinnosti územního plánu odpůrkyně uplynula lhůta stanovená v § 101b s. ř. s. ve spojení s čl.
Související
§ 60 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 24 Přechodná a závěrečná ustanovení (Vyhláška Státního úřadu sociálního zabez)§ 7 Přechodná a závěrečná ustanovení (Zákon o státním znaku a o státní vlajce)§ 9 Přechodná ustanovení (Vyhláška o správních poplatcích)§ 67 USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (Zákon o organizaci soudů a o volbách sou)