(1) Sankční režim se nevztahuje na dodávky potravin, ošacení, léků, zdravotnického materiálu a jiných humanitárních potřeb nezbytných pro záchranu a přežití civilních osob na sankcionovaném území; tyto dodávky však lze podřídit kontrole příslušných mezinárodních orgánů anebo orgánů České republiky a lze je vázat na vydání povolení.
(2) Sankční režim se nevztahuje na platby a jiná plnění za humanitární dodávky podle odstavce 1.
(3) Dopravní prostředek sankcionovaného subjektu smí vstoupit na území České republiky a český dopravní prostředek smí vstoupit na sankcionované území, nalézá-li se ve stavu tísně.
(1) Nikdo nemá nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku provádění sankčního režimu.
(2) Vláda může nařízením stanovit, které české osoby, kterým vznikla škoda v důsledku provádění sankčního režimu a které nemají nárok na její náhradu podle odstavce 1, mají být odškodněny z prostředků České republiky, za jakých podmínek a do jaké výše; takové osoby však musí prokázat, že v rámci provádění sankčního režimu učinily všechna opatření, která po nich lze rozumně požadovat, včetně uzavření přiměřených pojistek, aby škodě předešly nebo ji omezily anebo se jinak zahojily.