Vyhláška, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví

(1) Odměna náležející likvidátorovi je splatná do 30 dnů ode dne výmazu tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu z obchodního rejstříku, nebo do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu.

(2) Pokud se podílelo na likvidaci tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu postupně více likvidátorů, náleží každému z nich podíl z odměny podle § 39 odpovídající délce jejich činnosti, její složitosti a náročnosti a počtu účelně a důvodně provedených úkonů souvisejících s jejich činností.

(3) Pro účely určení výše odměny předloží likvidátor České národní bance informaci o

a) výši navrhované odměny likvidátora,

b) výši likvidačního majetku a

c) průběhu a výsledku případného převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části.

(4) Informace podle odstavce 3 předloží likvidátor České národní bance nejpozději 30 dnů před svoláním valné hromady, která má rozhodnout o návrhu rozdělení likvidačního zůstatku, nebo 30 dnů před podáním návrhu na výmaz z obchodního rejstříku, pokud se valná hromada nemůže uskutečnit.

(1) Likvidátorovi, nucenému správci a jeho zástupci náleží náhrada hotových výdajů zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie, které byly účelně a důvodně vynaloženy v souvislosti s likvidací tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu nebo v souvislosti s nucenou správou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.

(2) Pro stanovení výše náhrady cestovních výdajů platí zákoník práce obdobně.

Hotové výdaje se hradí v prokázané výši za každý měsíc, kdy k jejich vydání došlo. Náhrada hotových výdajů se vyplatí z majetku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny poté, co s účelností a důvodností vynaložení hotových výdajů Česká národní banka souhlasila. Česká národní banka zašle vyjádření k předloženému vyúčtování nucenému správci nebo jeho zástupci bez zbytečného odkladu.

(1) Hotové výdaje se hradí v prokázané výši za každý měsíc, kdy k jejich vydání došlo. Náhrada hotových výdajů se vyplatí z likvidačního majetku tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu poté, co s účelností a důvodností vynaložení hotových výdajů Česká národní banka souhlasila. Česká národní banka zašle vyjádření k předloženému vyúčtování likvidátorovi bez zbytečného odkladu.

(2) Nedostačuje-li likvidační majetek tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu k náhradě hotových výdajů likvidátora, hradí tyto výdaje do výše, v jaké nemohou být uhrazeny z likvidačního majetku, stát, nejvýše však v celkové výši 300 000 Kč za výdaje uvedené v § 41 odst. 1. Náhrada se vyplatí do 30 dnů poté, co s účelností a důvodností vynaložení hotových výdajů Česká národní banka souhlasila, odstavec 1 věta první se použije obdobně. Česká národní banka zašle vyjádření k předloženému vyúčtování likvidátorovi bez zbytečného odkladu.

Odměna likvidátora nebo nuceného správce podle § 37 odst. 1 a § 39 odst. 2 může být zvýšena Českou národní bankou až o 100 % s tím, že důvodem pro zvýšení odměny je mimořádná složitost, náročnost, délka jejich činnosti nebo mimořádně vysoký počet účelně a důvodně provedených úkonů, souvisejících s jejich činností.

(1) Expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států jsou do 31. prosince 2017 pro účely výpočtu kapitálového požadavku k riziku koncentrace tržního rizika a riziku úvěrového rozpětí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jejich výpočet považovány za bezrizikové i v případě, že jsou vyjádřeny a financovány v měně jiného členského státu odlišné od měny příslušného členského státu.

(2) Parametry určené k výpočtu kapitálového požadavku k riziku koncentrace a riziku úvěrového rozpětí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jejich výpočet pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členského státu vyjádřené v měně jiného členského státu odlišné od měny tohoto státu jsou pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím standardního vzorce

a) pro rok 2018 sníženy o 80 % hodnoty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a

b) pro rok 2019 sníženy o 50 % hodnoty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(3) Od 1. ledna 2020 se pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku k riziku koncentrace tržního rizika a riziku úvěrového rozpětí prostřednictvím standardního vzorce použijí neupravené parametry stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(1) Pro akcie, které byly k 1. lednu 2016 ve vlastnictví tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, se jako parametr pro výpočet kapitálového požadavku k akciovému riziku podle bodu 4 písm. b) přílohy č. 1 k této vyhlášce použije vážený průměr

a) parametru podmodulu akciového rizika zohledňujícího dlouhodobost závazků stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a

b) parametru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie pro výpočet kapitálového požadavku k akciovému riziku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(2) Vážený průměr podle odstavce 1 je stanoven tak, aby váha parametru podle odstavce 1 písm. b) počínaje 1. lednem 2017 každoročně narůstala alespoň lineárně tak, aby její podíl činil k 1. lednu 2023 100 %.

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pobočka pojišťovny z třetího státu nebo pobočka zajišťovny z třetího státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, ponechá údaje uveřejněné podle vyhlášky č. 434/2009 Sb. na svých internetových stránkách plně přístupné i po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, a to alespoň po dobu následujících 3 let.

Pro stanovení výše odměny, způsobu její výplaty a náhrady hotových výdajů likvidátora nebo nuceného správce a jeho zástupce, který byl jmenován nebo ustanoven přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Guvernér:

v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r.

viceguvernér

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 306/2016 Sb.

1. Modul neživotního upisovacího rizika podle § 3 odst. 1 písm. a) zachycuje riziko vyplývající ze závazků týkajících se neživotního pojištění v souvislosti s podstupovanými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti. Tento modul přihlíží k nejistotě výsledků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v souvislosti se stávajícími smlouvami i se smlouvami, o kterých tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. Modul neživotního upisovacího rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku

a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající z kolísání načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí a načasování a výše škod (riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění) a

b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze značné nejistoty předpokladů při stanovení sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv v souvislosti s mimořádnými nebo extrémními událostmi (katastrofické riziko v neživotním pojištění).

2. Modul životního upisovacího rizika podle § 3 odst. 1 písm. b) zachycuje riziko vyplývající ze závazků týkajících se životního pojištění v souvislosti s podstupovanými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti. Modul životního upisovacího rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku

a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility měr úmrtnosti, kdy zvýšení míry úmrtnosti vede ke zvýšení hodnoty pojistných závazků (riziko úmrtnosti v životním pojištění),

b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility měr úmrtnosti, kdy snížení míry úmrtnosti vede ke zvýšení hodnoty pojistných závazků (riziko dlouhověkosti v životním pojištění),

c) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility míry invalidity, míry chorobnosti a míry nemocnosti (riziko invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti v životním pojištění),

d) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility nákladů vzniklých při správě pojistných a zajišťovacích smluv (riziko nákladů v životním pojištění),

e) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající z kolísání úrovně, vývoje nebo volatility revizních sazeb uplatňovaných na renty, které jsou dány změnami v právním prostředí nebo zdravotním stavem pojištěných osob (riziko revize v životním pojištění),

f) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně nebo volatility míry storna, míry ukončení, míry obnovení a míry odkupu pojistných smluv (riziko storen v životním pojištění) a

g) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze značné nejistoty předpokladů při stanovení sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv v souvislosti s mimořádnými nebo extrémními událostmi (katastrofické riziko v životním pojištění).

3. Modul zdravotního upisovacího rizika podle § 3 odst. 1 písm. c) zachycuje riziko vyplývající ze závazků týkajících se zdravotního pojištění v souvislosti s podstupovanými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti bez ohledu na to, je-li zdravotní pojištění provozováno na podobném technickém základě jako životní pojištění či nikoliv. Modul zdravotního upisovacího rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku

a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající z kolísání načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí a načasování a výše částek na likvidaci pojistných událostí,

b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility nákladů vzniklých při správě pojistných smluv zdravotního pojištění a souvisejících zajišťovacích smluv a

c) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze značné nejistoty předpokladů při stanovení sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv v souvislosti s vypuknutím rozsáhlých epidemií, jakož i nezvyklého nahromadění rizik v rámci těchto extrémních okolností.

4. Modul tržního rizika podle § 3 odst. 1 písm. d) zachycuje riziko vyplývající z úrovně nebo volatility tržních cen finančních nástrojů, které ovlivňují hodnotu aktiv a závazků tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny. Tento modul řádným způsobem zachycuje strukturální nesoulad mezi aktivy a závazky, zejména z hlediska jejich trvání. Modul tržního rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku

a) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny výnosových křivek nebo jejich volatility (úrokové riziko),

b) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen akcií nebo jejich volatility (akciové riziko), včetně symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika zohledňující rizika vyplývající ze změn ceny akcií podle bodu 6 této přílohy,

c) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen nemovitých věcí nebo jejich volatility (nemovitostní riziko),

d) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně úvěrových rozpětí nebo jejich volatility vzhledem k bezrizikové výnosové křivce (riziko úvěrového rozpětí),

e) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen směnných kurzů nebo jejich volatility (měnové riziko) a

f) dodatečných rizik vyplývajících z nedostatečné diverzifikace portfolia aktiv nebo z nadměrného vystavení se riziku selhání vůči jednotlivému emitentovi cenných papírů nebo skupině přidružených emitentů (koncentrace tržního rizika).

5. Modul rizika selhání protistrany podle § 3 odst. 1 písm. e) zachycuje možné ztráty v nadcházejících 12 měsících plynoucí z neočekávaného úvěrového selhání nebo zhoršení úvěrového hodnocení protistran a dlužníků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Modul rizika selhání protistrany se vztahuje na právní jednání týkající se technik snižování rizika, jako například zajišťovací smlouvy, sekuritizace a derivátové kontrakty, na pohledávky za zprostředkovateli, jakož i na veškeré jiné úvěrové expozice, na které se nevztahuje podmodul rizika úvěrového rozpětí. Tento modul náležitě zohledňuje zajištění v držení tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny nebo na její účet a rizika s tím spojená. V modulu rizika selhání protistrany se přihlíží k velikosti celkové expozice tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny vystavené riziku úvěrového selhání protistrany ke každé její protistraně bez ohledu na právní formu smluvních závazků vůči tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně.

6. Kalibrace symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika podle bodu 4 písm. b) je provedena v souladu s § 74 odst. 3 zákona o pojišťovnictví tak, aby pokrývala riziko vyplývající ze změn cen akcií.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 306/2016 Sb.

Neživotní upisovací rizikoŽivotní upisovací rizikoZdravotní upisovací rizikoTržní

rizikoRiziko selhání protistranyNeživotní upisovací riziko1000,250,5Životní upisovací riziko010,250,250,25Zdravotní upisovací riziko00,2510,250,25Tržní riziko0,250,250,2510,25Riziko selhání protistrany0,50,250,250,251

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 306/2016 Sb.

A. Zpráva o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci má následující strukturu pokrývající tyto předměty ověření:

I. Oblast rozvahy, ve které budou oceněna aktiva a závazky podle § 51 zákona o pojišťovnictví, zahrnuje

1. část zprávy popisující oceňování pro účely solventnosti,

2. následující kvantitativní výkazy:

a) rozvaha,

b) technické rezervy neživotního pojištění,

c) technické rezervy životního pojištění a zdravotního pojištění provozovaného na podobném technickém základě jako životní pojištění a

d) technické rezervy neživotního pojištění a zdravotního pojištění provozovaného na jiném technickém základě než životní pojištění.

II. Oblast kapitálu zahrnuje

1. část zprávy popisující řízení kapitálu a

2. kvantitativní výkaz o kapitálu.

III. Oblast kapitálových požadavků zahrnuje

1. část zprávy věnovanou minimálnímu kapitálovému požadavku a solventnostnímu kapitálovému požadavku v plném rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast kapitálových požadavků ve zprávě o solventnosti a finanční situaci,

2. následující kvantitativní výkazy:

a) solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny, která počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce,

b) solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny, která počítá solventnostní kapitálový požadavek v kombinaci s částečným interním modelem, nebo

c) solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny, která počítá solventnostní kapitálový požadavek prostřednictvím úplného interního modelu a

d) minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny provozující pouze životní, nebo neživotní pojištění, nebo

e) minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny provozující souběžně životní a neživotní pojištění.

B. V případě tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou má zpráva o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci následující strukturu pokrývající tyto předměty ověření:

I. část zprávy popisující činnost a výkonnost skupiny,

II. část zprávy o oceňování pro účely skupinové solventnosti,

III. část zprávy o řízení kapitálu ve skupině v plném rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast zprávy o solventnosti a finanční situaci za skupinu a

IV. kvantitativní výkazy:

1. rozvaha, nejedná-li se o tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu podléhající dohledu nad skupinou, která počítá skupinový solventnostní kapitálový požadavek jen metodou odpočtu agregovaných dat,

2. popis osob ve skupině,

3. kapitál ve skupině a

4. skupinový solventnostní kapitálový požadavek.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.

2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.

3) Čl. 103 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.