Zákon, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Věc uvedená v § 31 odst. 1 a 2 a zapsaná v rejstříku krycích aktiv je krycím aktivem.

(1) Po jmenování nuceného správce krytých bloků lze zapsat věc do rejstříku krycích aktiv jen s předchozím souhlasem vlastníků krytých dluhopisů. K zápisu provedenému bez tohoto předchozího souhlasu se nepřihlíží.

(2) Emitent krytých dluhopisů musí vymazat z rejstříku krycích aktiv věc, která po svém zápisu přestala být věcí uvedenou v § 31 odst. 1 nebo 2. Nucený správce krytých bloků tuto povinnost nemá.

(3) Emitent krytých dluhopisů ani nucený správce krytých bloků nemusí vymazat z rejstříku krycích aktiv žádnou věc, ani když souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia přesahuje limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(4) Přesahuje-li souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia po jmenování nuceného správce krytých bloků limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem vlastníků krytých dluhopisů vymazat některou z věcí z rejstříku krycích aktiv.

(5) Dojde-li po jmenování nuceného správce krytých bloků ke splacení všech dluhů, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, přestane nucený správce krytých bloků bez zbytečného odkladu vykonávat plnou správu tohoto krytého bloku a zajistí, aby věci, které v krycím portfoliu zůstaly, přestaly být evidovány jako součást tohoto krycího portfolia.

(1) Krycím portfoliem je evidenčně oddělená část majetku emitenta krytých dluhopisů tvořená věcmi zapsanými do rejstříku krycích aktiv a věcmi uvedenými v § 31 odst. 4, která slouží ke krytí dluhů podle § 31a.

(2) Emitent krytých dluhopisů vytvoří podle svého uvážení jedno nebo více krycích portfolií.

(3) K vytvoření krycího portfolia dochází zápisem alespoň jedné věci do rejstříku krycích aktiv odděleně od ostatních věcí již zapsaných v rejstříku krycích aktiv a určením dluhů, k jejichž krytí má toto krycí portfolio sloužit, alespoň v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c). Určení dluhů se nevyžaduje, vytvořil-li emitent krytých dluhopisů jen jedno krycí portfolio; v takovém případě slouží krycí portfolio ke krytí dluhů ze všech krytých dluhopisů vydaných tímto emitentem v oběhu.

(4) Každá věc zapsaná v rejstříku krycích aktiv musí být zapsána jako součást právě jednoho krycího portfolia.

(5) Věci zapsané do rejstříku krycích aktiv nelze převést, zastavit ani jinak použít jako zajištění. To platí i po uplatnění některého z opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu vůči emitentovi krytých dluhopisů Českou národní bankou.

(1) Krytým blokem je evidenčně oddělená část jmění emitenta krytých dluhopisů tvořená krycím portfoliem a dluhy, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Likvidace, opatření České národní banky podle zákona o bankách ani opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ani jmenování nuceného správce krytých bloků ohledně emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na práva a povinnosti plynoucí z věcí a dluhů, které tvoří kryté bloky tohoto emitenta.“.

78. § 31 včetně nadpisu zní:

(1) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat věc uvedenou v čl. 129 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přičemž derivát musí splňovat podmínky podle odstavce 2 písm. e) a odstavce 3.

(2) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i tyto věci, i když nesplňují požadavek podle odstavce 1:

a) pohledávku z hypotečního úvěru,

b) pohledávku vůči členskému státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrální bance takového státu, mnohostranné rozvojové bance nebo mezinárodní organizaci, jejímž členem je členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci,

c) pohledávku, za kterou ručí členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrální banka takového státu, mnohostranná rozvojová banka nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci,

d) peněžní prostředky emitenta na účtu vedeném osobou uvedenou v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, a

e) práva plynoucí z derivátu podle čl. 2 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, který slouží k zajištění rizik souvisejících s krycími aktivy zahrnutými do tohoto krycího portfolia nebo krytými dluhopisy, jestliže je z podmínek, za nichž byl tento derivát sjednán, zřejmé, že se sjednává ve vztahu ke krytým dluhopisům, a je-li stanoveno, že platební neschopnost nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů neznamená předčasné ukončení tohoto derivátu.

(3) Derivát uvedený v odstavci 2 písm. e) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv nebo jej z rejstříku krycích aktiv vymazat pouze s předchozím souhlasem druhé smluvní strany.

(4) Do krycího portfolia bez nutnosti zápisu do rejstříku krycích aktiv náleží tyto věci:

a) práva plynoucí ze zajištění poskytnutého ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým do tohoto krycího portfolia, zejména ze zástavního práva k nemovitým věcem ve vztahu k hypotečním úvěrům,

b) práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým do tohoto krycího portfolia, zejména ze smluv o pojištění,

c) věc poskytnutá jako zajištění derivátu podle odstavce 2 písm. e),

d) práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke správě krytého bloku, jehož součástí je toto krycí portfolio, a

e) od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků peněžní prostředky přijaté jako platba na úhradu dluhu z věci zahrnuté do tohoto krycího portfolia nebo v přímé souvislosti s ní; takto přijaté peněžní prostředky náleží výlučně do příslušného krycího portfolia.

(5) O věcech podle odstavce 4 vede emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků evidenci podle § 32 odst. 3 písm. b).“.

79. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní:

(1) Emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků vede ke každému krycímu portfoliu evidenci dluhů podle § 32 odst. 3 písm. c) a d), k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. c) se zapisují dluhy z krytých dluhopisů v oběhu, zejména povinnost splatit krytý dluhopis a vyplatit naběhlý výnos krytého dluhopisu. Dluhy podle věty první mohou být v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c) vymezeny zejména určením jedné nebo více emisí krytých dluhopisů. Za kryté dluhopisy v oběhu se považují kryté dluhopisy ve vlastnictví osob odlišných od emitenta nebo kryté dluhopisy ve vlastnictví emitenta, které byly emitentem poskytnuty jiné osobě jako zajištění. Dluhy lze vymezit i určením emisí krytých dluhopisů, které ještě nebyly vydány.

(3) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. d) se zapisují dluhy související s dluhy podle odstavce 2, které jsou určené v emisních podmínkách nebo v prospektu těchto krytých dluhopisů nebo ve smlouvě týkající se krytých dluhopisů, jejíž příslušnou část emitent krytých dluhopisů zpřístupnil investorům stejným způsobem jako emisní podmínky nebo prospekt krytých dluhopisů.

(4) Souvisejícím dluhem podle odstavce 3 může být zejména dluh odpovídající pohledávce

a) nuceného správce krytých bloků,

b) vzniklé z právního jednání nuceného správce krytých bloků na účet tohoto krycího portfolia,

c) monitora krytého bloku,

d) společného zástupce vlastníků krytých dluhopisů,

e) druhé smluvní strany derivátu podle § 31 odst. 2 písm. e) z tohoto derivátu nebo v přímé souvislosti s ním, nebo

f) jiné osoby určené v emisních podmínkách nebo v prospektu krytých dluhopisů, která se podílela na vydání těchto krytých dluhopisů nebo na správě krytého bloku, jehož součástí jsou dluhy podle odstavce 2.“.

80. § 32 včetně nadpisu zní:

(1) Emitent krytých dluhopisů vede ke všem svým emisím krytých dluhopisů v oběhu a ke všem svým krycím portfoliím evidenci krytých bloků poskytující úplné podklady pro posouzení, zda a jak plní své povinnosti podle § 28a.

(2) Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků vede evidenci krytých bloků nucený správce krytých bloků, a to ve stejném rozsahu jako emitent krytých dluhopisů.

(3) Evidencí krytých bloků jsou tyto seznamy věcí a dluhů vedené emitentem krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků:

a) rejstřík krycích aktiv vedený odděleně pro každý krytý blok,

b) evidence věcí souvisejících s krycími aktivy vedená odděleně pro každý krytý blok,

c) evidence dluhů z krytých dluhopisů vedená odděleně pro každý krytý blok,

d) evidence dluhů souvisejících s dluhy podle písmene c) a s věcmi podle písmen a) a b) vedená odděleně pro každý krytý blok.

(4) Seznamy podle odstavce 3 nejsou veřejným seznamem. Na údaje v těchto seznamech se vztahuje bankovní tajemství. Pro poskytování údajů z těchto seznamů se § 38 zákona o bankách použije obdobně.

(5) Emitent krytých dluhopisů pravidelně informuje Českou národní banku o tom, zda a jak plní své povinnosti podle § 28c.

(6) Náležitosti a způsob vedení evidence krytých bloků podle odstavce 1 a způsob plnění informačních povinností emitenta krytých dluhopisů podle odstavce 5, včetně periodicity, stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.

81. V části druhé hlavě III se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu zní:

„Díl 2

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu jmenuje nuceného správce krytých bloků pro všechny kryté bloky emitenta krytých dluhopisů, jestliže

a) byl Českou národní bankou podán návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči tomuto emitentovi,

b) bylo zahájeno insolvenční řízení vůči tomuto emitentovi,

c) tento emitent vstoupil do likvidace,

d) emitentovi byla Českou národní bankou odňata bankovní licence, nebo

e) tento emitent není z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací schopen plnit své dluhy a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit.

(2) Nuceným správcem krytých bloků může být pouze

a) banka, nebo

b) zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě, která vydává cenné papíry srovnatelné s krytými dluhopisy, nebo která spravuje věci srovnatelné s krycími aktivy.

(3) Nuceným správcem krytých bloků nesmí být insolvenční správce, dočasný správce ani likvidátor emitenta krytých dluhopisů ani jiná osoba, u které hrozí střet zájmů.

(1) Nucený správce krytých bloků vykonává plnou správu všech krytých bloků příslušného emitenta krytých dluhopisů. Správa krytých bloků nuceným správcem krytých bloků končí, byly-li všechny kryté bloky převedeny podle § 32d, nebo zanikly-li postupem podle § 32e.

(2) Nucený správce krytých bloků vykonává svou činnost s odbornou péčí. Výkon činnosti nuceného správce krytých bloků s odbornou péčí zejména znamená, že nucený správce krytých bloků jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků krytých dluhopisů, zejména plní povinnosti stanovené v této hlavě a v emisních podmínkách nebo v prospektu příslušných krytých dluhopisů.

(3) K právnímu jednání, které se týká věci zapsané v rejstříku krycích portfolií, které není plněním dluhu a které učinila po jmenování nuceného správce krytých bloků osoba odlišná od tohoto správce bez souhlasu tohoto správce, se nepřihlíží.

(4) Nucený správce krytých bloků vykonává práva a plní povinnosti vždy ve prospěch příslušného krytého bloku.

(5) Nucený správce krytých bloků může sjednat závazek ve prospěch nebo k tíži krytého bloku pouze za účelem zlepšení likvidity nebo zajištění proti riziku.

(6) Emitent krytých dluhopisů, insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů poskytují nucenému správci krytých bloků součinnost, aby mohl plnit své povinnosti.

(7) Nucený správce krytých bloků poskytuje emitentovi krytých dluhopisů, insolvenčnímu správci, likvidátorovi nebo dočasnému správci emitenta krytých dluhopisů součinnost, aby mohly tyto osoby plnit své povinnosti.

(8) Je-li po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, jsou vlastníci krytých dluhopisů oprávněni přihlásit své pohledávky v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem. Nucený správce krytých bloků vyčíslí pohledávky vlastníků krytých dluhopisů v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem, a toto vyčíslení zašle bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení.

(1) Nucený správce krytých bloků zřídí bez zbytečného odkladu po svém jmenování účet u osoby uvedené v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech k přijímání plateb podle § 31 odst. 4 písm. e) nebo plateb podle odstavce 2 a informuje osoby, kterých by se toto mohlo týkat, o jednoznačném identifikátoru tohoto účtu a sdělí jim též další informace, které jsou podstatné.

(2) Osoba, která obdrží platbu ve prospěch krycího portfolia, ji převede bez zbytečného odkladu na účet podle odstavce 1, nebo, není-li jí znám jednoznačný identifikátor tohoto účtu, ji převede jiným způsobem nucenému správci krytých bloků ve prospěch příslušného krycího portfolia; to platí i po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů.

(1) Se souhlasem České národní banky může nucený správce krytých bloků převést krytý blok na osobu podle § 32a odst. 2; k převodu krytého bloku bez tohoto souhlasu se nepřihlíží. Nucený správce krytých bloků nesmí takto krytý blok převést na sebe; k převodu krytého bloku na nuceného správce krytých bloků se nepřihlíží. Je-li krytý blok převeden za úplatu, převede tuto úplatu nucený správce bez zbytečného odkladu, po započtení své odměny za správu a převod krytého bloku, do majetku nebo do majetkové podstaty emitenta krytých dluhopisů, jehož krytý blok byl takto převeden.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků příslušných krytých dluhopisů.

(3) K převodu krytého bloku podle odstavce 1 ani jeho účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti takového převodu ani jeho účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje ani jiné právní jednání než smlouva mezi nuceným správcem krytého bloku a osobou podle § 32a odst. 2.

(4) Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může k převodu podle odstavce 1 dojít až po poměrném snížení dluhů z krytých dluhopisů podle § 32e odst. 1.

(5) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, které jsou součástí krytého bloku podle odstavce 1, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, převést krytý blok podle odstavce 1.

(6) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně převodu krytého bloku.

(7) Dojde-li k převodu krytého bloku podle odstavce 1, může Česká národní banka uložit

a) osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny, nebo

b) nabyvateli krytého bloku, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny a vyznačení nových údajů o nabyvateli příslušného krytého bloku jako jejich emitentovi.

(1) Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů z krytých dluhopisů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout, že se tyto dluhy poměrně snižují. Poměrným snížením dluhů dochází v rozsahu tohoto snížení k trvalému snížení jmenovité hodnoty krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny. Zároveň dochází k snížení nebo zániku pohledávek z těchto krytých dluhopisů v rozsahu snížení jejich jmenovité hodnoty.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží.

(3) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, rozhodnout podle odstavce 1.

(4) Po poměrném snížení dluhů podle odstavce 1 může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že se krycí portfolio podle odstavce 1 zpeněží a že kryté dluhopisy, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, budou předčasně splaceny. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

(5) K poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 ani ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4 ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti poměrného snížení dluhů nebo předčasného splacení ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje jiné právní jednání než rozhodnutí nuceného správce krytého bloku podle odstavce 1 nebo 4.

(6) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně poměrného snížení dluhů nebo zpeněžení krycího portfolia a předčasného splacení krytých dluhopisů.

(7) Dojde-li k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 nebo ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4, může Česká národní banka uložit

a) osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny,

b) organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papíry vyřazení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z obchodování na trhu s investičními nástroji, nebo opětovné přijetí krytého dluhopisu se sníženou jmenovitou hodnotou k obchodování na trhu s investičními nástroji nebo

c) nucenému správci krytých bloků, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení.“.

82. V § 33 odst. 4 se slovo „zvláštní“ nahrazuje slovem „jiný“.

83. V § 35 odst. 1 větě první se slovo „listinný“ zrušuje.

84. V § 35 odst. 2 větě první se slovo „uložen“ nahrazuje slovy „dán do úschovy“.

85. V § 35 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „investičních nástrojů“.

86. V § 35 odst. 4 se slova „, která jsou spojena s vlastnictvím dluhopisu“ nahrazují slovy „jako vlastník dluhopisu“.

87. V § 36 odst. 1 se slova „uložen a evidován u osoby oprávněné k vedení příslušné evidence“ nahrazují slovy „dán do úschovy osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů“.

88. V § 36 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Sběrný dluhopis je imobilizovaným cenným papírem. Sběrný dluhopis není hromadnou listinou.“.

89. V § 36 odst. 4 větě první se slova „dluhopisy odpovídající tomuto podílu nebo jeho části“ nahrazují slovy „podíl na sběrném dluhopisu“.

90. V § 39 se slova „tohoto zákona“ nahrazují textem „§ 38“.

91. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST ČTVRTÁ

(1) Emitent krytých dluhopisů se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 28a, 28b, 28c nebo čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

b) nevede evidenci krytých bloků podle § 32 odst. 1,

c) nesplní informační povinnost podle § 32 odst. 5, nebo

d) neposkytne součinnost nucenému správci krytých bloků podle § 32b odst. 6.

(2) Nucený správce krytých bloků se dopustí přestupku tím, že

a) nevede evidenci krytých bloků podle § 32 odst. 2,

b) nevykonává činnost nuceného správce krytých bloků s odbornou péčí podle § 32b odst. 2,

c) neposkytne součinnost podle § 32b odst. 7,

d) nesplní některou z povinností ve vztahu k účtům podle § 32c odst. 1, nebo

e) nesplní povinnost podle § 32d odst. 6 nebo § 32e odst. 6 tím, že jedná v rozporu s rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů.

(3) Insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost nucenému správci krytých bloků podle § 32b odst. 6.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do výše 20 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

Přestupky podle § 40 projednává Česká národní banka.“.

Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část pátá.

92. § 42 se zrušuje.

93. Pod označení § 43 se vkládá nadpis „Dluhopisům obdobné cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry“.

94. V § 43 odst. 2 se slovo „dluhopis“ nahrazuje slovem „„dluhopis““.

95. § 45 zní:

Je-li ustanoven agent pro zajištění k zajištění dluhů nesouvisejících s vydáváním dluhopisů, použijí se § 20 a 20a obdobně.“.

Čl. II

1. Emitent může ve vztahu k hypotečním zástavním listům podle § 28 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „hypoteční zástavní listy“), začít plnit požadavky zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne, kdy změnil jejich emisní podmínky tak, aby odpovídaly těmto požadavkům. K této změně se nevyžaduje svolání ani souhlas schůze vlastníků, dojde-li k této změně nejpozději do 48 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Investorům o tom zpřístupní informaci stejným způsobem, jakým zpřístupnil emisní podmínky. Platí, že tyto hypoteční zástavní listy se ode dne, kdy jejich emitent ve vztahu k nim změnil emisní podmínky podle věty první, považují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Právní vztahy z hypotečních zástavních listů, ve vztahu k nimž emitent nepostupoval podle bodu 1, jakož i z jejich emisních podmínek, se posuzují podle § 28 až 32 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Právní vztahy z dluhopisů, které nejsou hypotečními zástavními listy a jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i z jejich emisních podmínek dluhopisů uveřejněných nebo jinak zpřístupněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb. a zákona č. 365/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 267b se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhá majetek, který je součástí krycího portfolia emitenta krytých dluhopisů, jestliže se stal součástí krycího portfolia před podáním návrhu na výkon rozhodnutí. To neplatí, jde-li o výkon rozhodnutí k uspokojení pohledávek, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.“.

2. V § 337c odst. 1 písmeno c) zní:

„c) pohledávky z hypotečních úvěrů sloužící ke krytí dluhů z hypotečních zástavních listů v oběhu,“.

3. V § 337c odst. 4 se věta poslední zrušuje.

Čl. IV

1. Řízení, které nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončeno, se dokončí podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ve vztahu k hypotečním zástavním listům podle § 28 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona a které se nepovažují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

V § 9 odst. 1 písm. d) zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 423/2003 Sb., se slova „hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, vydávanými členskými státy“ nahrazují slovy „krytými dluhopisy a s obdobnými investičními nástroji, jejichž emitent má sídlo v členském státě“.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VI

Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 71/2010 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 276/2012 Sb. a zákona č. 111/2018 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „a hypotečních zástavních listů“ zrušují.

2. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „hypotečních zástavních listů“ nahrazují slovy „krytých dluhopisů“.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VII

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 2 se za větu poslední na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012.“.

2. V § 1 na konci odstavce 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 63 zní:

„k) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obecný rámec pro sekuritizaci a vytvářející zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci63).

63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402.“.

3. V § 132 odst. 1 se slova „Majetek zákazníka není součástí majetkové podstaty obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení19), a je-li“ nahrazují slovem „Je-li“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovy „majetek zákazníka“.

Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.

4. V § 135 na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zb), které zní:

„zb) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obecný rámec pro sekuritizaci a vytvářející zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci63).“.

5. V § 136 odst. 1 písm. m) se slova „nebo podle“ nahrazují slovem „podle“, na konci textu se čárka zrušuje a doplňují se slova „nebo podle čl. 32 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402,“.

6. Za § 161 se vkládá nový § 161a, který včetně nadpisu zní:

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím obecný rámec pro sekuritizaci a vytvářející zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci63).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 126 650 000 Kč, nebo

b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.“.

7. § 182 včetně nadpisu zní:

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím obecný rámec pro sekuritizaci a vytvářející zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci63).

(2) Institucionální investor, který obdržel pokyn k plnění povinností od jiného institucionálního investora podle čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z těchto povinností.

(3) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do

a) 126 650 000 Kč,

b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo

c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.

(4) Za přestupek podnikající osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do

a) 126 650 000 Kč, nebo

b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.“.

8. V § 192a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

„k) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obecný rámec pro sekuritizaci a vytvářející zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci63).“.

Čl. VIII

1. Povolení k činnosti investičního zprostředkovatele zaregistrovaného ke dni 3. ledna 2018 trvá do dne 31. prosince 2019, pokud tento investiční zprostředkovatel měl ke dni 3. ledna 2018 zaregistrovánu činnost podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření; zaplacením správního poplatku podle čl. II bodu 11 zákona č. 204/2017 Sb. se povolení k činnosti tohoto investičního zprostředkovatele prodlužuje do 31. prosince 2020.

2. Oprávnění vázaného zástupce zapsaného ke dni 3. ledna 2018 do seznamu vázaných zástupců trvá do dne 31. prosince 2019, pokud tento vázaný zástupce měl ke dni 3. ledna 2018 zapsánu činnost podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření; zaplacením správního poplatku podle čl. II bodu 12 zákona č. 204/2017 Sb. se oprávnění tohoto vázaného zástupce prodlužuje do 31. prosince 2020.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. IX

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se mění takto:

1. V položce 22 se doplňuje písmeno w), které zní:

„w) Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o zaměstnanosti za každý vzdělávací program Kč 1 000“.

2. V položce 66 se v části „Osvobození“ v bodě 1 slova „hypotečních zástavních listů“ nahrazují slovy „krytých dluhopisů“.

ČÁST SEDMÁ

Čl. X

V § 14 odst. 1 zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, písmeno b) zní:

„b) krytých dluhopisů,“.

ČÁST OSMÁ

Čl. XI

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb. a zákona č. 182/2018 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; zajištěným věřitelem je i agent pro zajištění podle zákona o dluhopisech“.

2. V § 35 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a pro vydání majetku zákazníka postupem stanoveným zákonem o podnikání na kapitálovém trhu“.

3. V § 366 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „právo na zajištění, které dlužník poskytl, jde-li o“ zrušují.

4. V § 366 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „právo na zajištění, které dlužník poskytl, jde-li o“.

5. V § 366 odst. 1 písm. b) se slova „finanční zajištění podle“ nahrazují slovy „výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění podle“.

6. Poznámka pod čarou č. 51 zní:

„51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2399 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii.“

7. Nadpis § 374 zní „Pořadí některých pohledávek za bankami a spořitelními a úvěrními družstvy“.

8. Za § 374a se vkládá nový § 374b, který včetně nadpisu zní:

(1) Po pohledávkách ostatních nezajištěných věřitelů jsou uspokojovány pohledávky z dluhového nástroje, pokud takový dluhový nástroj

a) má původní smluvní dobu splatnosti nejméně jeden rok,

b) neobsahuje vložený derivát a sám není derivátem a

c) smluvní dokumentace a prospekt cenného papíru, pokud byl vyhotoven, uvádějí pořadí uspokojení pohledávky podle tohoto odstavce.

(2) Dluhový nástroj se pro účely odstavce 1 nepovažuje za derivát ani za dluhový nástroj obsahující vložený derivát jen proto, že jako základ pro výpočet úroku je použita široce používaná referenční úroková sazba, nebo jen proto, že dluhový nástroj je vydán v jiné než domácí měně emitenta a zároveň jsou jmenovitá hodnota nebo jistina, splátka a úrok určeny ve stejné měně.

(3) Pro účely tohoto paragrafu se dluhovým nástrojem rozumí dluhopis a jiná forma převoditelného dluhu a nástroj vytvářející nebo uznávající dluh.

9. § 375 včetně nadpisu zní:

(1) Krycí portfolio podle zákona o dluhopisech není součástí majetkové podstaty dlužníka, který je emitentem krytých dluhopisů. Tím není dotčena možnost, aby věci nebo jiné majetkové hodnoty, které jsou součástí krycího portfolia, přestaly být součástí tohoto krycího portfolia postupem podle § 30b odst. 4 nebo 5 zákona o dluhopisech.

(2) Ustanovení § 250 se nepoužije pro dluhy z krytých dluhopisů vydaných dlužníkem, ani pro související dluhy, k jejichž krytí slouží krycí portfolio podle zákona o dluhopisech.

(3) Zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů, vydání rozhodnutí o úpadku emitenta krytých dluhopisů ani prohlášení konkursu na majetek emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na kryté bloky tohoto emitenta podle zákona o dluhopisech, zejména na plnění a splatnost dluhů, které jsou součástí tohoto krytého bloku. K smluvnímu ujednání, které je s tím v rozporu, se nepřihlíží.

(4) Doručí-li nucený správce krytých bloků insolvenčnímu soudu vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech, pohlíží se tímto doručením na tyto pohledávky jako na přihlášené. K jiným pohledávkám vlastníků krytých dluhopisů se v rámci insolvenčního řízení nepřihlíží, ledaže je ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek přihlásí vlastníci krytých dluhopisů.

(5) Insolvenční správce nesmí zasahovat do správy krytých bloků a je povinen poskytnout součinnost nucenému správci krytých bloků podle zákona o dluhopisech, aby mohl tento nucený správce plnit své povinnosti.“.

10. Za § 375 se vkládá nový § 375a, který včetně nadpisu zní:

Majetek zákazníka podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu není součástí majetkové podstaty dlužníka.“.

Čl. XII

1. Insolvenční řízení, které nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončeno, se dokončí podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ve vztahu k hypotečním zástavním listům podle § 28 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona a které se nepovažují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 375 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pro stanovení pořadí uspokojování nezajištěných pohledávek z dluhových nástrojů vydaných osobou, která je povinnou osobou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. XIII

Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 písm. e) se slova „splňující podmínky podle § 17 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 243/2013 Sb.“ nahrazují slovy „podle § 28 zákona o dluhopisech“.

2. Za § 250 se vkládají nové § 250a až 250i, které včetně nadpisů znějí:

(1) Valná hromada povinné osoby, která je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným (dále jen „emitent“), se může usnést dvoutřetinovou většinou přítomných společníků na vydání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se jmenovitou hodnotou, které se konvertují na podíl v této obchodní společnosti (dále jen „konvertibilní nástroj“), nastane-li některá z právních skutečností určených v tomto usnesení nebo právní skutečnost podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Usnese-li se valná hromada podle odstavce 1, přijme současně rozhodnutí o podmíněném zvýšení základního kapitálu v rozsahu, který se rovná celkové jmenovité hodnotě emise konvertibilních nástrojů.

(3) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 obsahuje

a) určení poměru, v jakém má ke konverzi dojít, a

b) jde-li o společnost s ručením omezeným, určení druhu podílu, na který se konvertuje konvertibilní nástroj, jeho výši a výši vkladu připadající na tento podíl, popřípadě určení toho, že podíl bude představován kmenovým listem, nebo

c) jde-li o akciovou společnost, určení počtu, druhu a formy akcií, na které se konvertuje konvertibilní nástroj, jmenovitou hodnotu těchto akcií, ledaže se jedná o akcie, které jmenovitou hodnotu nemají, a určení toho, zda konvertibilní nástroj bude konvertován na zaknihované akcie nebo listinné akcie.

(4) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavců 1 až 3 se osvědčuje veřejnou listinou a zapisuje se do obchodního rejstříku.

(5) Zvýšení základního kapitálu je účinné okamžikem, v němž nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl. Emitent podá bez zbytečného odkladu po účinnosti zvýšení základního kapitálu návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis přiloží emitent své prohlášení, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl; plyne-li tato právní skutečnost z účetnictví emitenta, musí být toto prohlášení potvrzeno auditorem.

(6) Na podmíněné zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se nepoužijí ustanovení zákona o obchodních korporacích týkající se postupu při zvyšování základního kapitálu.

(1) Společníci mají přednostní právo na upsání konvertibilních nástrojů.

(2) Na přednostní právo akcionářů podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionářů na získání vyměnitelných dluhopisů.

(3) Na přednostní právo společníků společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

(1) Vlastník listinných konvertibilních nástrojů se zapisuje do seznamu vlastníků, který vede jejich emitent. Do seznamu se zapisují údaje identifikující listinný konvertibilní nástroj, jeho jmenovitá hodnota, jméno a příjmení nebo firma a bydliště nebo sídlo vlastníka a změny zapisovaných údajů.

(2) Má se za to, že ve vztahu k emitentovi je vlastníkem listinného konvertibilního nástroje ten, kdo je zapsán v seznamu podle odstavce 1.

(3) Emitent zapíše změnu vlastníka do seznamu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byla taková změna osoby vlastníka prokázána.

(1) Emitent může vydat konvertibilní nástroje jen tehdy, byly-li nejpozději k datu jejich emise společníkům zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů na nosiči informací, který společníkům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do té doby, než nastane právní skutečnost, na jejímž základě dojde ke konverzi.

(2) Požádá-li o to vlastník konvertibilního nástroje, poskytne mu emitent bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto konvertibilních nástrojů.

(3) Emisní podmínky podle odstavce 1 musí obsahovat také

a) údaj o právní skutečnosti, na jejímž základě dojde ke konverzi,

b) způsob oznámení informace vlastníkům konvertibilních nástrojů o tom, že nastala právní skutečnost podle písmene a),

c) postup, jak bude probíhat odevzdávání konvertibilních nástrojů v souvislosti s konverzí, včetně postupu v případech, kdy konvertibilní nástroje nejsou včas nebo řádně odevzdány,

d) skutečnosti uvedené v § 250a odst. 3 a

e) pravidla pro změnu těchto emisních podmínek.

(4) Emitent zašle aktuální emisní podmínky podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich přijetí České národní bance; to platí i v případech po přijetí jejich změn.

(1) Nastala-li právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi, emitent tuto informaci také uveřejnění na svých internetových stránkách a oznámí České národní bance.

(2) Česká národní banka informaci podle odstavce 1 uveřejnění na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co jí byla oznámena.

(3) Vlastníci konvertibilních nástrojů poskytnou emitentovi veškerou součinnost potřebnou k tomu, aby mohl konverzi fakticky a v souladu s usnesením valné hromady provést.

Pro postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo kmenové listy se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie nebo kmenového listu však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a nejde o případ uvedený v § 250f, centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci těchto konvertibilních nástrojů jejich evidenci na příkaz emitenta zruší a současně, dochází-li ke konverzi na zaknihované akcie, zřídí na základě smlouvy s emitentem evidenci emise těchto zaknihovaných akcií.

(2) Zrušení evidence konvertibilních nástrojů, jakož i zřízení evidence emise zaknihovaných akcií, oznámí centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů organizátorovi evropského regulovaného trhu, na kterém jsou tyto konvertibilní nástroje přijaty k obchodování, svým účastníkům, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům konvertibilních nástrojů a majiteli účtu zákazníků.

(3) Majitel účtu zákazníků zruší evidenci zaknihovaných konvertibilních nástrojů, a popřípadě také zřídí evidenci zaknihovaných akcií, na které byly konvertibilní nástroje konvertovány, k témuž dni jako centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí jejich evidenci.

Pro postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na zaknihované akcie se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinného konvertibilního nástroje však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a dochází ke konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na emitentovi, který je společností s ručením omezeným,

a) zapíše emitent, který je akciovou společností, nové akcionáře do seznamu akcionářů, jestliže jej emitent vede,

b) odevzdá vlastník, popřípadě insolvenční správce, emitentovi listinný konvertibilní nástroj ve lhůtě určené v emisních podmínkách a obsažené ve výzvě k odevzdání tohoto konvertibilního nástroje.

(2) Výzva podle odstavce 1 písm. b) obsahuje upozornění, že v případě prodlení bude nevrácený listinný konvertibilní nástroj prohlášen za neplatný, jestliže tuto možnost emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů připouští.

(3) Odevzdaný konvertibilní nástroj emitent neprodleně zničí.

(4) Je-li listinný konvertibilní nástroj konvertován na listinné akcie nebo kmenové listy, předá emitent listinné akcie nebo kmenové listy při odevzdání konvertibilního nástroje jeho vlastníkovi.

(5) Nebude-li listinný konvertibilní nástroj odevzdán ve lhůtě uvedené ve výzvě a připouštějí-li to emisní podmínky, emitent prohlásí listinný konvertibilní nástroj za neplatný a toto prohlášení zpřístupní způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů a zašle jej tomu, jehož konvertibilní nástroj byl prohlášen za neplatný.

(6) Po prohlášení listinného konvertibilního nástroje za neplatný zcizí emitent listinné akcie nebo podíly na společnosti s ručením omezeným na evropském regulovaném trhu, ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem uvedeným v emisních podmínkách. Výtěžek zcizení po odečtení účelně vynaložených nákladů vyplatí emitent bez zbytečného odkladu oprávněné osobě.“.

ČÁST DESÁTÁ

Čl. XIV

Za § 95b zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 304/2016 Sb., se vkládá nový § 95c, který včetně nadpisu zní:

Zjistí-li Česká národní banka, že tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu jako institucionální investor neplní požadavky týkající se obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů, které vznikly sekuritizací, může uložit této pojišťovně nebo zajišťovně přiměřený dodatečný kapitálový požadavek, a to za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Tím není dotčeno ustanovení § 74 odst. 2.“.

Čl. XV

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle čl. II bodu 14 zákona č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, do 31. prosince 2018.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Čl. XVI

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 92 odst. 1 písm. k) se za slova „pohyblivé sazby“ vkládají slova „a případně název referenční hodnoty5), na níž má být výše zápůjční úrokové sazby závislá, a jméno jejího administrátora“.

Poznámka pod čarou č. 5 zní:

„5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014.“.

2. V § 95 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Má-li být výše zápůjční úrokové sazby spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení závislá na referenční hodnotě5), musí být spotřebiteli poskytnuty též informace o jejím názvu a jménu jejího administrátora a o souvisejících důsledcích pro spotřebitele.“.

3. V § 99 odst. 4 se text „a § 95 až 97“ nahrazuje textem „, § 95 odst. 1 a 2, § 96 a 97“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Čl. XVII

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.

v z. Filip v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.