§ 6 Zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv – Jazyk, v němž se vyhlašují mezinárodní smlouvy a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací
Zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv · 309/1999 Sb. · § 6 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 309/1999 Sb. stanovuje pravidla pro jazyk, v němž se mezinárodní smlouvy a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací vyhlašují ve Sbírce mezinárodních smluv, přičemž vždy musí být k dispozici i překlad do češtiny, pokud český text není sám o sobě závazný.
§ 6 Jazyk, v němž se vyhlašují mezinárodní smlouvy a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací
(1) Mezinárodní smlouvy se ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlašují vždy ve znění rozhodném podle mezinárodního práva pro jejich výklad a zároveň v překladu do českého jazyka, není-li znění mezinárodní smlouvy v českém jazyce rozhodné podle mezinárodního práva pro výklad mezinárodní smlouvy.
(2) Má-li mezinárodní smlouva více znění v cizích jazycích, rozhodných pro její výklad, vyhlašuje se pouze v jednom z nich, a patří-li k nim znění v anglickém jazyce, vyhlásí se mezinárodní smlouva v tomto znění. Je-li znění mezinárodní smlouvy v českém jazyce rozhodné podle mezinárodního práva pro výklad mezinárodní smlouvy, vyhlásí se mezinárodní smlouva pouze v tomto znění.
(3) Překlad do českého jazyka se pořizuje ze znění mezinárodní smlouvy, která jsou podle mezinárodního práva rozhodná pro její výklad.
(4) V případě rozdílu mezi překladem do českého jazyka a zněním, které je rozhodné podle mezinárodního práva pro její výklad, má přednost toto znění.
(5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro jazyk, v němž jsou vyhlašována rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací.
Paragraf 6 zákona č. 309/1999 Sb. stanovuje pravidla pro jazyk, v němž se mezinárodní smlouvy a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací vyhlašují ve Sbírce mezinárodních smluv, přičemž vždy musí být k dispozici i překlad do češtiny, pokud český text není sám o sobě závazný.
Co to znamená v praxi
Mezinárodní smlouvy se ve Sbírce mezinárodních smluv vždy vyhlašují v původním znění, které je podle mezinárodního práva rozhodné pro jejich výklad, a k tomu je připojen překlad do českého jazyka.
Pokud je český jazyk sám o sobě rozhodným jazykem pro výklad mezinárodní smlouvy, pak se smlouva vyhlásí pouze v tomto českém znění.
Jestliže má mezinárodní smlouva více rozhodných cizojazyčných znění, vyhlásí se pouze v jednom z nich, přičemž pokud je mezi nimi anglické znění, použije se právě to.
V případě, že se překlad do češtiny liší od původního znění, které je rozhodné pro výklad smlouvy, má přednost toto původní znění.
Na co si dát pozor
Při výkladu mezinárodní smlouvy je vždy nutné vycházet z jejího původního znění, které je rozhodné podle mezinárodního práva, neboť v případě rozporu má toto znění přednost před českým překladem.