Zákon o Státní bance československé

Za banku podepisují společně generální ředitel a jeho náměstek, anebo jeden z nich a jeden vrchní ředitel. Rozsah oprávnění dalších zaměstnanců podepisovati za banku stanoví organisační pravidla (§ 4 odst. 2).

Na banku přecházejí podle § 2 též všechny závazky a práva zrušených ústavů, pokud jde o pensijní zajištění jejich zaměstnanců a pozůstalých po nich. Pensijní nároky těchto zaměstnanců a pozůstalých po nich ze smluv a předpisů o pensijním zaopatření nebo z členství u příplatkových (náhradních) pensijních ústavů a fondů zůstávají zachovány až do nové úpravy, kterou může vláda provésti nařízením. Neúměrné vysoké odpočivné a zaopatřovací požitky může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a po projednání s Ústřední radou odborů snížiti na přiměřenou výši, nikoli však pod jejich výměru podle předpisů o národním pojištění zaměstnanců.

(1) Banka sestavuje do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku účetní závěrku a výroční zprávu.

(2) Účetní závěrku a výroční zprávu zkoumá ministerstvo financí, které je předkládá vládě ke schválení, a nejvyšší účetní kontrolní úřad, který podává o nich vládě zprávu.

Zprávy o oběhu platidel uveřejňuje banka v příslušném úředním listě.

(1) Podání stran bance, listiny vyhotovené v obchodním styku banky s cizinou, jakož i listiny o úvěrech a zápůjčkách poskytovaných bankou jsou osvobozeny od poplatků.

(2) Úroky z vkladů uložených u banky jakožto celostátního peněžního ústředí jsou osvobozeny od daně rentové.

Účetní knihy banky a výpisy z nich, jakož i listiny vydané bankou mají průvodnost veřejných listin.

(1) Právo Národní banky Československé vydávati bankovky zaniká dnem počátku účinnosti tohoto zákona.

(2) Bankovky Národní banky Československé se považují za bankovky Státní banky československé.

(1) Pokud věc neupravuje tento zákon a nejde o činnost, kterou ústavy uvedené v § 2 ještě vykonávají, rozumí se všude tam, kde se v právních předpisech mluví o těchto ústavech, banka.

(2) Zvláštní oprávnění ústavů uvedených v § 2 příslušejí bance.

(1) Na návrh banky provedou soudy zápis vlastnických a jiných práv na československý stát (Státní banka československá) s odvoláním na § 2 tohoto zákona.

(2) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, které slouží k převodu práv a závazků ústavů uvedených v § 2 na banku, jsou osvobozeny od poplatků.

(1) Právní předpisy, které jsou v rozporu s tímto zákonem, pozbývají platnosti.

(2) Zejména se zrušují:

a) dnem zániku Poštovní spořitelny, národního podniku (§ 2 odst. 2) zákon č. 143/1930 Sb., o poštovní spořitelně, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících a zákon č. 182/1948 Sb., kterým se rozšiřuje působnost a mění právní povaha Poštovní spořitelny,

b) dnem zániku Národní banky Československé (§ 2 odst. 2) zákon č. 38/1948 Sb., o Národní bance Československé.

(3) Předpisy vydané podle ustanovení předpisů, jejichž platnost se podle odstavců 1 a 2 zrušuje, jsou nadále platné, pokud neodporují tomuto zákonu.

Ministr financí se zmocňuje, aby v souladu s tímto zákonem upravil nařízením organisaci a správu ústavů uvedených v § 2, jakož i právní poměry, kde to bude nutné v důsledku zrušení předpisů uvedených v § 24.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1950; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Kabeš v. r.