Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích

(1) Klasifikaci písemné zkoušky z českého jazyka a literatury, z ruského jazyka a v gymnáziu z matematiky navrhují vyučující. Výsledky písemné zkoušky z matematiky oznámí žákům předseda nebo místopředseda po projednání v komisi nejpozději do dvou týdnů od jejího konání. Výsledky písemné zkoušky z českého jazyka a literatury a z ruského jazyka oznámí vyučující žákům nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek.

(2) Klasifikaci žáka při praktické a ústní části maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušky, v učebních oborech při závěrečné zkoušce, na návrh zkoušejícího učitele nebo mistra odborné výchovy schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise. Při hodnocení maturitní, pomaturitní nebo absolventské zkoušky se přihlíží při klasifikaci rovněž k prospěchu, kterého žák dosáhl v průběhu studia. Při závěrečné zkoušce se přihlíží k prospěchu žáka z průběhu studia.

(3) Má-li žák z českého jazyka a literatury nebo z ruského jazyka při písemné zkoušce prospěch nedostatečný, koná ústní zkoušku ve stejném zkušebním období s tím, že prospěch z písemné i ústní zkoušky se promítne ve výsledném stupni. Jestliže žák neprospěl z českého jazyka a literatury nebo z ruského jazyka při ústní zkoušce, písemnou zkoušku neopakuje. Má-li žák gymnázia při písemné zkoušce z matematiky horší stupeň prospěchu než při klasifikaci v pololetí posledního ročníku studia, může mu předseda zkušební komise povolit na jeho žádost vykonání ústní zkoušky ve stejném zkušebním období. Byla-li písemná zkouška z matematiky klasifikována stupněm 5 - nedostatečný, vykoná žák ústní zkoušku povinně. V těchto případech se promítne prospěch z písemné i ústní zkoušky ve výsledném stupni.

(4) Počíná-li si žák při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo dozírající učitel jeho zkoušku a po poradě komise, nebo při písemné zkoušce po poradě s ředitelem školy, mu sdělí, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku, popřípadě její část písemnou nebo ústní, v nejbližším zkušebním období opakovat.

(5) Prospěch žáka při zkoušce se klasifikuje těmito stupni: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný.7)

(6) Celkové hodnocení žáka u zkoušek (s výjimkou celkového zhodnocení přípravy žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností) klasifikuje zkušební komise podle této stupnice:

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá

1. ve výroční klasifikaci v posledním ročníku studia celkové hodnocení horší než „prospěl velmi dobře“, přičemž nemá průměr prospěchu z předmětů maturitní zkoušky horší než chvalitebný,

2. z předmětů nebo částí zkoušky včetně písemné zkoušky z matematiky v gymnáziu prospěch horší než chvalitebný, ve středních odborných učilištích z praktické části zkoušky a ve skupině studijních oborů 82 - Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba - z hlavního vyučovacího předmětu prospěch horší než výborný,

3. průměrný prospěch z předmětů zkoušky nebo částí zkoušky horší než 1,50;

b) prospěl velmi dobře, jestliže žák nemá

1. ve výroční klasifikaci v posledním ročníku studia v žádném předmětu prospěch horší než dobrý,

2. z předmětů nebo částí zkoušky včetně písemné zkoušky z matematiky v gymnáziu prospěch horší než dobrý, ve středních odborných učilištích z praktické části zkoušky a ve skupině studijních oborů 82 - Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba - z hlavního vyučovacího předmětu prospěch horší než chvalitebný,

3. průměrný prospěch z předmětů nebo částí zkoušky horší než 2,00;

c) prospěl, jestliže žák nemá

ve všech předmětech nebo částech zkoušky stupeň prospěchu horší než dostatečný,

d) neprospěl, jestliže žák má

v některém předmětu nebo části zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

(7) Do celkového hodnocení se nezapočítává u maturitní zkoušky prospěch z předmětu, z něhož se žák přihlásí ke zkoušce dobrovolně.

(8) Celkové hodnocení zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák zkoušku ukončil. Toto hodnocení je konečné.

(9) Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností se hodnotí na závěr dvěma stupni - prospěl - neprospěl.

(1) Jestliže žák byl z některých předmětů zkoušky včetně praktické a teoretické části zkoušky klasifikován výsledným stupněm 5 - nedostatečný, rozhodne zkušební komise, může-li konat opravnou zkoušku z těchto předmětů nebo částí zkoušky v nejbližším mimořádném zkušebním období (§ 6 odst. 1).

(2) Opravné závěrečné zkoušky se konají v učebních oborech, jejichž délka denního studia je dva nebo tři roky, v říjnu, v učebních oborech, jejichž délka denního studia je 3 roky a 4 měsíce, v březnu následujícího kalendářního roku.

(3) Krajský národní výbor, který školu odborně vede, může povolit žákovi na jeho žádost druhou opravnou zkoušku, u maturitní zkoušky nejvýše ze dvou předmětů včetně praktické a teoretické části zkoušky, a to z vážných důvodů, zejména zdravotních.

(4) Neprospěl-li žák při opravné zkoušce více než ze dvou předmětů nebo částí zkoušky, nebo u druhé opravné zkoušky z jednoho předmětu, rozhodne zkušební komise, může-li opakovat celou maturitní zkoušku v příštím školním roce. Celou maturitní zkoušku může žák opakovat jen jednou.

(1) Nedostaví-li se žák ke zkoušce pro vážné důvody, zejména zdravotní, je povinen se nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky omluvit. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzuje předseda zkušební komise. Uzná-li předseda zkušební komise omluvu žáka, žák se neklasifikuje a zkušební komise mu určí náhradní termín zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal dnem následujícím po termínu zkoušky.

(2) Témata pro jednotlivé předměty a části zkoušky stanoví s uvedením učebních pomůcek, které může žák používat, na návrh příslušné předmětové komise ředitel školy. Pro písemnou zkoušku vypracovává předmětová komise v českém jazyce a literatuře a v ruském jazyce čtyři témata, v matematice v gymnáziu soubor šesti příkladů, pro praktickou část zkoušky ve středních odborných učilištích čtyři témata a ve středních odborných školách deset témat, pro ústní část zkoušky třicet témat.

(3) Krajský národní výbor, který odborně vede gymnázia, může určit jednotná témata pro písemnou zkoušku z matematiky.

(4) Ústřední orgány, v jejichž působnosti se připravuje mládež na povolání ve středních odborných učilištích a ve zvláštních odborných učilištích, mohou určit jednotná témata pro závěrečnou zkoušku a pro praktickou část maturitní zkoušky.

(5) Pracující, kteří již dříve získali úplné střední vzdělání, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury a z ruského jazyka nekonají.

(6) Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické části, která se může konat ve školském účelovém zařízení, na pracovištích středních odborných učilišť nebo ve střediscích praktického vyučování, a pokud jde o střední odborné školy, i v provozních objektech organizací.

(7) Vysvědčení o závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušce se vydá jen žákům, kteří zkoušku úspěšně vykonali. Vysvědčení má datum dne závěrečné porady zkušební komise (§ 12 odst. 5) a předá se žákům, kteří ukončili studium v řádném zkušebním období, do konce června, ve dvouletých a tříletých učebních oborech do konce července, v dalších učebních oborech v prosinci (§ 3 odst. 4). Žákům, kteří ukončí studium v mimořádném zkušebním období, vydá se vysvědčení nejpozději do 5 dnů od složení zkoušky. Žákům zvláštních odborných učilišť, kteří se připravovali pro výkon jednoduchých činností, se uvede výsledek celkového zhodnocení na výročním vysvědčení.

(8) Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo bydliště, přísluší náhrada cestovních výdajů podle zvláštních předpisů.8)

(9) Pokud ve středním odborném učilišti, ve středisku praktického vyučování nebo ve zvláštním odborném učilišti konají zkoušky také žáci připravovaní pro organizace mimo působnost orgánu, který učiliště zřídil, uhradí tyto organizace poměrný díl nákladů vynaložených na přípravu a organizaci zkoušek.9)

(10) Žák může konat zkoušku nejpozději do dvou let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jakoby studia zanechal (§ 15 odst. 1).

(1) Příslušný ústřední orgán nebo krajský národní výbor, který střední školy odborně vede,10) může požádat ministerstvo školství ČSR o dřívější termíny zahájení závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek, závěrečných pomaturitních nebo absolventských zkoušek v učebních nebo studijních oborech, jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 3 odst. 4, § 6 odst. 1 a § 7 odst. 4.

(2) Krajský národní výbor, který střední zdravotnické školy odborně vede, může požádat ministerstvo zdravotnictví ČSR o dřívější termíny zahájení závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo závěrečných pomaturitních zkoušek v učebních nebo studijních oborech, jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 3 odst. 4, § 6 odst. 1 a § 7 odst. 4.

(3) Žáci, kteří se připravují na výkon dělnických povolání v učebních oborech s délkou denního studia 2 roky a 4 měsíce,11) konají závěrečnou zkoušku v prosinci; opravné závěrečné zkoušky v těchto učebních oborech se konají v březnu následujícího kalendářního roku.

(1) Žáci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť, se kterými byla uzavřena učební smlouva před počátkem účinnosti zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), konají závěrečné učňovské zkoušky nebo maturitní zkoušky, jejichž součástí je závěrečná učňovská zkouška, podle předpisů platných v době zahájení studia.12)

(2) Žáci středních škol konají maturitní zkoušky podle této vyhlášky počínaje školním rokem 1987/88; ve školním roce 1986/87 se konají maturitní zkoušky podle předpisů platných v době zahájení studia.13)

(3) Studující při zaměstnání ve středních školách a studující jednotlivých předmětů14) konají maturitní zkoušky podle této vyhlášky počínaje školním rokem 1989/90; do této doby konají maturitní zkoušky podle předpisů platných při zahájení studia.13)

(4) Studující v pomaturitním studiu ve středních školách konají závěrečnou pomaturitní nebo absolventskou zkoušku podle této vyhlášky počínaje školním rokem 1989/90; do této doby se pomaturitní studium ukončuje podle předpisů platných při zahájení studia.15)

Zrušují se

1. Směrnice MŠ ČSR čj. 24 734/72-212 ze dne 29. 9. 1972 o organizaci pomaturitního studia na středních školách, oznámená v částce 26/1972 Sb.

2. Směrnice ministerstva školství čj. 24 257/68-III/2 ze dne 29. 7. 1968 o organizaci konzervatoří a studia v nich, oznámená v částce 34/1968 Sb.

3. Vyhláška č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách, ve znění vyhlášek č. 11/1968 Sb., č. 143/1969 Sb. a č. 14/1976 Sb.

4. Vyhláška č. 5/1981 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách v učebních a studijních oborech

5. Směrnice MŠ ČSR čj. 6 671/81-210 ze dne 5. 6. 1981 o maturitních zkouškách na středních školách, oznámená v částce 20/1981 Sb.

6. Směrnice MŠ ČSR čj. 13 612/83-210 ze dne 14. 4. 1983 o maturitních zkouškách v experimentálních třídách gymnázií, oznámená v částce 16/1983 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1987.

Ministr:

Vondruška v. r.

1) § 25 odst. 1, § 28 odst. 3 a § 32 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

2) § 25 odst. 1 a § 28 odst. 3 školského zákona.

3) § 26 odst. 1 školského zákona.

4) § 17 odst. 3 školského zákona.

5) § 32 odst. 3 školského zákona.

6) Příloha vyhlášky č. 9/1987 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 124/1984 Sb., o středních školách.

Příloha vyhlášky č. 49/1986 Sb., o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

7) § 12 vyhlášky č. 124/1984 Sb., o středních školách.

8) Vyhláška č. 23/1984 Sb., o náhradách cestovních výdajů.

9) § 12 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb.

10) § 12 zákona ČNR č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění vyhlášeném pod č. 48/1984 Sb.

11) Příloha vyhlášky č. 124/1984 Sb.

Příloha vyhlášky č. 49/1986 Sb.

12) Vyhláška č. 5/1981 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách v učebních a studijních oborech.

Směrnice MŠ ČSR čj. 6 671/81-210 z 5. 6. 1981 o maturitních zkouškách na středních školách, oznámená v částce 20/1981 Sb.

13) Směrnice MŠ ČSR čj. 6 671/81-210 z 5. 6. 1981.

Směrnice MŠ ČSR čj. 13 612/83-210 ze 14. 4. 1983 o maturitních zkouškách v experimentálních třídách gymnázií, oznámená v částce 16/1983 Sb.

14) § 29 odst. 1 vyhlášky č. 124/1984 Sb.

15) Směrnice MŠ ČSR čj. 24 734/72-212 ze dne 29. 9. 1972 o organizaci pomaturitního studia na středních školách, oznámená v částce 26/1972 Sb., § 5 odst. 3 až 11.

Směrnice MŠ ČSR čj. 6 671/81-210 z 5. 6. 1981.