§ 29 zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění – Pokud se sněmovny Federálního shromáždění neshodnou…
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění · 31/1989 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 29 zákona č. 31/1989 Sb. stanoví, že pokud se sněmovny Federálního shromáždění neshodnou na usnesení ani po doporučení společného výboru, mohou se pokusit dosáhnout shody na společné schůzi, jejíž konání může navrhnout i předsednictvo Federálního shromáždění. (§ 29 zákona č. 31/1989 Sb., zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 31/1989 Sb.
Nepřijmou-li sněmovny ani na doporučení společného výboru shodné usnesení, mohou se usnést na konání společné schůze sněmoven a usilovat na ní o přijetí shodného usnesení. Konání společné schůze sněmoven může navrhnout i předsednictvo Federálního shromáždění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud sněmovny Federálního shromáždění (Sněmovna lidu a Sněmovna národů) nedosáhnou shody na nějakém usnesení ani po předchozím dohodovacím řízení se společným výborem, mají možnost svolat společnou schůzi.
- Cílem této společné schůze je znovu se pokusit o přijetí shodného usnesení, tedy najít kompromis nebo řešení, které by obě sněmovny akceptovaly.
- Návrh na konání takové společné schůze může podat buď přímo sněmovna (jedna nebo obě), nebo předsednictvo Federálního shromáždění.
Na co si dát pozor
- Společná schůze je další krok v procesu, který má za cíl překonat neshody mezi sněmovnami, ale nezaručuje přijetí shodného usnesení.
- Paragraf neupravuje, jakým způsobem se na společné schůzi hlasuje ani jaké jsou důsledky, pokud ani tato schůze nevede ke shodě.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.